Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 Ca 374/2009 - 33Rozsudek MSPH ze dne 29.11.2013


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 8Ca 374/2009 - 33-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: M. H., zast. JUDr. Josefem Doubkem, advokátem, AK JUDr. Doubek & JUDr. Douda se sídlem Pelhřimov, Tylova 242, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.11.2009 č.j. 164734/2009/KUSK OŽP/Vo

takto:

I. Žaloba sezamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo změněno napadené rozhodnutí Městského úřadu Vlašim ze dne 20.8.2007 č.j.: ZIP 24106/07-132/2007-NoI následovně: „druhá část výroku se mění tak, že zní:

2. Za porušení ustanovení zákona č. 289/1995 Sb. dle bodu 1. výroku tohoto rozhodnutí (provedení neoprávněné těžby v množství překračujícím 3 m³ na 1 ha za kalendářní rok) se

účastníku řízení ukládá pokuta ve smyslu § 54 odst. 1 písm. c) lesního zákona, a to ve výši 80 000,k- Kč (slovy: osmdesát tisíc Korun Českých). Ostatní části výroku zůstávají nezměněny. Účastníkem řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu je: M. H., nar. X, bytem O. 1690, P., zastoupený na základě plné moci panem JUDr. Josefem Doubkem, advokátem advokátní kanceláře JUDr. Doubek&JUDr. Douda se sídlem v Pelhřimově, Tylova 242, 393 01 Pelhřimov.“

V odůvodnění žalovaný zrekapituloval průběh správního řízení a konstatoval, že správní orgán I. stupně nedodržel všechny povinné zásady správního řízení a při vydávání rozhodnutí nepostupoval zcela v souladu se správním řádem, když nedodržel lhůtu pro vydání rozhodnutí stanovenou v § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. a ve výrokové části nepřesně označil, zda je pan M. H. účastníkem řízení dle § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. Měl za to, že tyto procesní chyby nejsou natolik závažné, aby byly důvodem pro zrušení rozhodnutí. Uvedl, že z podkladů je zřejmé, že žalobce nechal na pozemku p.č. 926/38, v jednotkách prostorového rozdělení lesa blíže vymezeném jako 666Ac10 v období od 5.12.2006 do 21.12.2006 provést těžbu v objemu cca 100 m³. Vzhledem k tomu, že se jedná o les, ve kterém vlastník hospodaří bez protokolem převzaté osnovy, musí ten, kdo provádí těžbu přesahující objem 3 m³ na 1 ha za kalendářní rok v souladu s ust. § 33 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb. před provedením těžby vyrozumět písemně orgán státní správy lesů a doložit písemné vyjádření odborného lesního hospodáře. Není v tomto případě rozhodující, zda se jedná o vlastníka či osobu provádějící těžbu. Pokud orgán státní správy lesů nesdělí osobě, která jej písemně vyrozuměla o záměru provést těžbu, své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, může tato osoba těžbu provést. Výše uvedená těžba však orgánu státní správy oznámena nebyla. Jak uvedl i žalobce, pokus o oznámení byl učiněn až po provedení těžby. Provedenou těžbou bylo rovněž sníženo zkamenění porostu pod sedm desetin plného zkamenění na ploše 1,2 ha, což je v rozporu s ust. § 31 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb. Za provedení těžby v rozporu se zákonem č. 289/1995 Sb.- provedení neoprávněné těžby v množství překračujícím 3 m³ na 1 ha za kalendářní rok v lese bez protokolem o převzetí převzaté osnovy, lze tomu kdo tuto těžbu provádí, bez ohledu, zda se jedná o vlastníka, podle žalovaného uložit v souladu s ust. § 54 odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb. pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

Žalovaný rovněž uvedl, že provedením těžby došlo ze strany žalobce k porušení § 33 odst. 3 ( neohlášení těžby a následná nepovolená těžba překračujíc³ naí 3 1 ham za kalendářní rok v lese bez protokolu o převzetí převzaté osnovy) a § 31 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb.(snížení zakmenění). Pokuta je uložena dle § 54 odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb. ve výši 80.000,- Kč. Výše pokuty byla stanovena vzhledem k rozsahu provedené nepovolené těžby 100-120 m³ při dolní hranici sazby.

V žalobě žalobce uznal, že těžbu provedl bez příslušného povolení, což bylo zapřičiněno jeho neznalostí. Zdůraznil, že jakmile zjistil své pochybení, snažil se potřebné povolení získat, ale příslušné orgány již odmítly dodatečně potvrzení vydat.

Namítal, že pokuta je ukládána podle § 54 odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., podle něhož lze uložit pokutu do výše 100.000,- Kč podnikateli, který při výkonu podnikatelské činnosti způsobí poškození lesa. V poznámce pod čarou je podle žalobce ohledně podnikatele odkaz na § 2 odst. 2 zákona č. 513/91 Sb., podle něhož podnikatelem je osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění. Žalobce měl však provozování živnosti od 3.5.2006 do 2.5.2008 přerušeno. Zejména pak tvrzení poškození lesa nezpůsobil při výkonu podnikatelské činnosti. Dle jeho názoru nejsou tedy dány důvody pro ukládání pokuty podle tohoto ustanovení. V době těžby, tj. v listopadu 2006 nebyl žalobce ani vlastníkem, ani nájemcem, ani podnájemcem uvedeného lesního pozemku. V té době měl písemný souhlas vlastníka lesa, aby provedl těžbu v lese. Vlastníkem lesa se stal od 20.12.2006. Při této těžbě vytěžil cca 85 m³ dřeva a čistý výtěžek činil cca 80.000,- Kč.

Ve vyjádření k žalobě žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout.

Ve správním spise se mimo jiné nachází oznámení Městského úřadu Vlašim, odboru životního prostředí o zahájení správního řízení se žalobcem ze dne 16.5.2007 č.j.: ZIP 225/07-132/2007 Nol ve věci porušení zákona č. 289/1995 Sb., nepovolená těžba dřeva, rozhodnutí Městského úřadu Vlašim, odboru životního prostředí ze dne 20.8.2007 č.j.: ZIP 24106/07-132/2007-NoI, jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 80.000,- Kč za porušení ust. § 33 odst. 3 a § 31 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., kterého se dopustil tím, že jako osoba, která nechala provést neoprávněnou těžbu na pozemku určeného k plnění funkcí lesa – p.č. 926/38 v k.ú. Horní Lhota, nechal provést koncem prosince 2006 mýtní úmyslnou těžbu v lesním porostu 666 Ac 10 v množství 100 m³ na celkové ploše 1,2 ha bez souhlasu odborného lesního hospodáře a bez vyrozumění a souhlasu orgánu státní správy lesů a bez povolené výjimky k proředění lesa pod zákonnou mez. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání ze dne 6.9.2007 a žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím napadené rozhodnutí Městského úřadu Vlašim ze dne 20.8.2007 č.j.: ZIP 24106/07-132/2007-NoI změnil tak, jak výše uvedeno.

Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Soud posoudil předmětnou věc takto:

Podle § 54 odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb. orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let.

V předmětném správním řízení bylo zjištěno, že žalobce nechal provést neoprávněnou těžbu, což žalobce sám v žalobě uznává a uvádí, že předmětnou těžbu provedl bez příslušného povolení. Není tedy sporu mezi účastníky o tom, že neoprávněná těžba tak, jak byla zjištěna a zdokumentována správními orgány, byla žalobcem provedena. Žalobce nicméně v žalobě namítá, že mu nemůže být uložena pokuta podle ust. § 54 odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., neboť dle tohoto ustanovení se ukládá pokuta podnikateli, který při výkonu podnikatelské činnosti způsobí poškození lesa. Městský soud v Praze neshledal tuto žalobcovu vlastně jedinou námitku důvodnou. Z výše citovaného ust. § 54 odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb. je zcela zřejmé, že orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let. O tom, že by podle tohoto ustanovení byla ukládána pokuta podnikateli, není nic zřejmé. Pouze ust. § 54 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., ale účinné do 28.3.2000 stanovilo, že orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč podnikateli, který při výkonu podnikatelské činnosti a) bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemky určené k plnění funkcí lesa odnímá nebo omezuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa, b) bez povolení užívá pozemky určené k plnění funkcí lesa nebo znemožňuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa, c) způsobí poškození lesa, zejména těžbou provedenou v rozporu s tímto zákonem, nebo jinak ztíží provoz lesního hospodářství, d) nesplní opatření uložená rozhodnutím orgánu státní správy lesů vydaným podle tohoto zákona.

V daném případě tedy ani sám žalobce nepopírá skutečnost, že provedl nepovolenou těžbu překračující 3 m³ na 1 ha za kalendářní rok v lese bez protokolu o převzetí převzaté osnovy, tuto těžbu neohlásil a tím způsobil snížení zakmenění, čímž se dopustil porušení ust. § 33 odst. 3 a § 31 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb. Pokuta mu pak byla uložena dle ust. § 54 odst. 1 písm. c) účinného v rozhodné době, jak výše uvedeno. Soud nemohl shledat námitku žalobce důvodnou, když tento argumentoval ust. § 54 zákona č. 289/1995, které v rozhodné době nebylo již účinné.

Žalobce v žalobě navrhl, aby soud eventuelně postupem podle ust. § 78 odst. 2 s.ř.s. od uložení pokuty upustil. Uvedl, že je nemajetný, nevlastní auto, bydlí v pronajatém bytě, jehož zařízení je jeho družky. Pečuje s družkou o nezl. dceru Natálii, nar. 2006. Jeho družka pak má v péči ještě další 3 nezl. děti a to ve věku 14, 11 a 6 let. Od září r. 2006 do února r. 2007 byl veden na Úřadu práce v Pelhřimově jako nezaměstnaný. Nyní (v době podání žaloby) na základě živnostenského oprávnění nabízí a prodává výrobky společnosti Rainbow. Soud neshledal důvody pro to, aby žalobcovu návrhu mohl vyhovět a od uložení pokuty upustit. V této souvislosti pak soud odkazuje na závěry učiněné oběma správními orgány v jejich rozhodnutích ohledně předmětné výše pokuty a především pak na skutečnost, že sám žalobce uvedl, že čistý výtěžek neoprávněné těžby činil cca 80.000,- Kč. Soud má tedy za to, že výše pokuty v dané věci nebyla nepřiměřená. Uložená pokuta pak není pouze sankcí represivní, ale měla by mít i výchovný charakter.

Vzhledem ke shora uvedenému nezbylo soud než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout.

Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl soud o podané žalobě bez nařízení jednání, když ani žalobce a ani žalovaný k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas s takovým projednáním věci. V daném případě tedy byly splněny zákonné důvody pro postup dle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 29. listopadu 2013

JUDr. Slavomír Novák ,v.r.

předseda senátu

za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru