Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 Ca 205/2009 - 34Rozsudek MSPH ze dne 21.01.2014


přidejte vlastní popisek

8Ca 205/2009 - 34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobkyně: Základní odborová organizace Jazyková škola hl. m. Prahy, Praha 1, Školská 15, zastoupena Mgr. Šimonem Hradilkem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Příkopě 391/7, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha 1, Karmelitská 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. června 2009, č. j. 12260/2009,

takto:

I. Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 9. června 2009,

č. j. 12260/2009, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 11 922,- Kč, a to

do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Šimona Hradilka, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2009, kterým bylo rozhodnuto o její stížnosti podle ust. § 16a odst. 4 a 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že žádostí ze dne 8. dubna 2009 adresovanou Magistrátu hl. m. Prahy, odboru školství, mládeže a tělovýchovy, se žadatel domáhal poskytnutí informací týkající se účetních závěrek Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky hl. m. Prahy za rok 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008. Současně bylo požadováno poskytnutí výročních zpráv Jazykové školy za školní roky 2002/2003 a 2003/2004. Přílohou žádosti o poskytnutí informace ze dne 8. dubna 2009 byl dopis Mgr. F., ředitelky této školy, z 3. dubna 2009, v němž se citovaly dodatkové informace pojednávající o výkazu zisku a ztrát za rok 2003 a 2004 a způsobu zpracování účetních závěrek školy. Povinný subjekt reagoval na takto formulovanou žádost dopisem, jehož první část se vztahovala k požadovaným výročním zprávám Jazykové školy. K této části žádosti povinný subjekt uvedl, že zmíněné výroční zprávy nemůže poskytnout, jelikož tyto nejsou k dispozici vzhledem k tomu, že Jazyková školy není dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, povinna vytvářet výroční zprávu, přičemž tuto povinnost neukládala ani dříve účinná právní úprava, a proto žádost o informace v této části odložil. Ohledně druhého bodu žádosti o informace, týkajícího se požadavku na získání účetních závěrek Jazykové školy za období let 2002 až 2008, povinný subjekt žadateli oznámil, že žádost byla postoupena k vyřízení odboru rozpočtu Magistrátu hl. m. Prahy. Proti tomuto úkonu povinného subjektu směřovala stížnost žadatele, na jejímž základě přezkoumal žalovaný správní orgán postup povinného subjektu (včetně skutečností uvedených stěžovatelem) ve vztahu k té části stížnosti, jež se týkala požadovaných výročních zpráv školy za školní roky 2002/2003, 2003/2004 a 2004/2005, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Vycházel ze skutečnosti, že povinný subjekt požadované informace nemá k dispozici, a proto oprávněně v této části žádost o informace odložil, v souladu s § 14 odst. 5 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím. Důvodem je skutečnost, že jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky není subjektem, který zpracovává výroční zprávy o činnosti školy za školní rok dle § 10 odst. 3 školského zákona. Tuto povinnost neměly jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky ani podle předcházející právní úpravy zákonem č. 564/1999 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 10 odst. 2 školského zákona krajský úřad zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, a pro tento účel předávají školy a školská zařízení, zřizovaná krajem, věcně příslušnému odboru krajského úřadu, dílčí podkladové informace, které však nejsou samy o sobě příslušnou výroční zprávou. Na základě výše uvedených skutečností tedy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s § 16a odst. 6 písm. a) zákona o svobodném přístupu k

informacím postup povinného subjektu potvrdilo.

Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobkyně uvedla, že žádostí ze dne 8. 4. 2009 požádala Magistrát hlavního města Prahy o poskytnutí informací, a to konkrétně o kopie účetních závěrek Jazykové školy s právem státní zkoušky za roky 2002-2008 a dále o výroční zprávy této školy za školní rok 2002/2003, 2003/2004. Přípisem dne 9. 4. 2009 povinný subjekt žalobkyni oznámil, že Jazyková škola žádné výroční zprávy není povinna vytvářet, a proto je nemůže poskytnout, protože k dispozici nejsou. Protože žalobkyně nebyla spokojena s takovým vyřízením své žádosti, podala dne 24. 4. 2009 stížnost na postup při vyřizování žádostí o poskytnutí informací. Tuto stížnost vyřídil žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím tak, že postup povinného subjektu při vyřizování žádosti žalobce o poskytnutí informace potvrdil. Žalobkyně je přesvědčena, že postup žalovaného není správný zejména proto, že žalobkyní požadované výroční zprávy Jazykové školy existují a byly nejenom Jazykovou školou vyhotoveny, ale i předány povinnému subjektu. Žalobkyně k tomuto svému závěru dospěla proto, že její zástupci obdrželi od povinného subjektu, resp. od Jazykové školy výroční zprávy za roky 2005/2006, 2006/2007 a 2007/2008. Žalobkyně je proto přesvědčena, že byly vyhotoveny i za roky 2002/2003 a 2003/2004. Tyto výroční zprávy je nutno poskytnout bez ohledu na to, zda povinnost vyhotovit je ukládá zákon či nikoli. Žalobkyně dále namítla, že z podané žádostí bylo zcela zřejmé, o které informace měla zájem a o které žádala, tedy o souhrnné informace, které Jazyková škola předává každoročně v určité struktuře a v určitou dobu ohledně fungování této školy za školní rok žalovanému. Je v tomto ohledu bezpředmětné, zda jsou tyto souhrnné informace označený jako výroční zpráva zákonem, či zda se jedná o podkladové informace, které se stanou součástí širší zprávy. I v případě, kdy by měl povinný subjekt pochybnosti o tom, které informace žalobce žádal, mohl požádat o upřesnění žádosti. Žalovaný tedy postupoval zcela nesprávně, pokud postup povinného subjektu potvrdil.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že z původní žádosti o poskytnutí informací bylo zřejmé, jaké informace žalobkyně požaduje a nebyl tedy důvod vyzývat ji k upřesnění. Požadované výroční zprávy Jazyková škola nevyhotovuje, a tedy nebylo možno je poskytnout.

Při jednání soudu dne 21. ledna 2014 setrvali účastníci na svých stanoviscích. Zástupce žalobkyně navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Pověřená zástupkyně žalovaného navrhla zamítnutí žaloby.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

Z obsahu správního spisu je zřejmé, že žádostí ze dne 8. 4. 2009 žalobkyně požádala Magistrát hlavního města Prahy o informace ohledně účetních závěrek Jazykové školy s právem státní zkoušky za roky 2002 až 2008 a dále o poskytnutí výročních zpráv této školy za školní rok 2002/2003 a 2003/2004. Magistrát hlavního města Prahy jako povinný subjekt dne 9. 4. 2009 odpověděl, že Jazyková škola není podle zákona č. 561/2004 Sb. povinna vytvářet výroční zprávy, a proto nelze tyto zprávy žalobkyni poskytnout, neboť nejsou k dispozici. V této části tedy byla žádost odložena. V části, v níž se týkala účetních závěrek školy, byla žádost postoupena k vyřízení věcně příslušnému odboru rozpočtu Magistrátu hlavního města Prahy. Proti tomuto způsobu vyřízení podala žalobkyně dne 24. 4. 2009 stížnost podle ust. § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím, s tím, že ředitelka Jazykové školy předkládá každoročně Magistrátu hlavního města Prahy výroční zprávy a v říjnu 2008 a v lednu 2009 byly takové zprávy osobně předány i jednomu z členů základní odborové organizace. Tuto stížnost vyřídil žalovaný rozhodnutím, proti němuž směřuje žaloba.

Soud konstatoval, že žalobce přiložil ke své žalobě několik listin, jimiž dokládal svá tvrzení. Především je to kopie listiny v rozsahu 8 stran označené jako „Výroční zpráva za školní rok 2004/2005“, jež však není ani datována, ani podepsána. Dále byla předložena kopie listiny v rozsahu 17 stran, označené jako „Výroční zpráva za školní rok 2005/2006“, jež rovněž není datována, ale je opatřena podpisem Mgr. H. F., ředitelky Jazykové školy, a razítkem této školy. Rovněž byla předložena kopie listiny v rozsahu 12 stran, označené jako „Výroční zpráva za školní rok 2008/2009“, která je datovaná dnem 20. 2. 2009 a je opatřena podpisem Mgr. H. F., ředitelky Jazykové školy, a razítkem této školy. Dále žalobkyně předložila kopii přípisu Mgr. H. F. ze dne 21. 10. 2008, adresovaného odboru školství Magistrátu hlavního města Prahy, v němž je uvedeno, že je zasílána Výroční zpráva za školní rok 2007/2008. Konečně byla předložena i kopie e-mailové zprávy, kterou dne 24. 3. 2009 zaslala Mgr. H. F. výboru Základní odborové organizace, a v níž sděluje, že zasílá kopii výroční zprávy za rok 2004/2005 a že kopii zprávy za rok 2003/2004 nebyla v archivu nalezena.

Soud dále konstatoval, že podle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (školský zákon), ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, zasílá ji zřizovateli a zveřejňuje vždy na přístupném místě ve škole. Do výroční zprávy může každý nahlížet a pořizovat si z ní opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet její kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.

Na základě uvedených skutečností tedy soud shledal, že školský zákon skutečně neukládá řediteli jazykové školy zpracovávat každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, neboť tuto povinnost ukládá výslovně jen řediteli školy základní, střední a vyšší odborné. Platí tedy, že ani ředitelka Jazykové školy s právem státní zkoušky nebyla podle zákona povinna takovou výroční zprávy vypracovávat.

Současně však bylo zjištěno, že ředitelka Jazykové školy vypracovávala dokument, nazvaný „Výroční zpráva za školní rok…“, a to nejméně za roky 2003/2004, 2004/2005, 2005/2006 a 2008/2009. Pověřená zástupkyně žalovaného při jednání soudu k tomu uvedla, že tyto dokumenty sice byly označeny jako výroční zprávy, avšak že je nelze považovat za výroční zprávy podle školského zákona, protože jednak ředitelka Jazykové školy nemá kompetenci k jejich zpracovávání a jednak svou strukturou neodpovídají institutu výroční zprávy podle vyhlášky č. 15/2005 Sb.

Soud v této věci konstatoval, že podle ust. § 7 odst. 1 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, v platném znění, výroční zpráva o činnosti školy obsahuje vždy:

a) základní údaje o škole (například název, sídlo, charakteristika školy, zřizovatel školy, údaje o vedení školy, adresa pro dálkový přístup, údaje o školské radě), b) přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje, a jsou zařazeny ve školském rejstříku, c) přehled pracovníků školy,

d) údaje o přijímacím řízení nebo o zápisu k povinné školní docházce a následném přijetí do školy, e) údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školními vzdělávacími programy a podle poskytovaného stupně vzdělání včetně výsledků závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií,

f) údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, g) údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti,

h) údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené Českou školní inspekcí, i) základní údaje o hospodaření školy.

Konfrontací obsahu Výroční zprávy za rok 2008/2009 s tímto výčtem povinných náležitostí je zřejmé, že s výjimkou údaje podle písm. b) a d) obsahuje předmětná Výroční zpráva všechny předepsané obsahové náležitosti výroční zprávy podle ust. § 10 školského zákona.

Soudu proto nezbylo než uzavřít s tím, že ačkoliv Jazyková škola nebyla podle školského zákona povinna zpracovávat výroční zprávy, skutečností je, že i přesto i zpracovávala takové zprávy, které sama jako výroční zprávy označovala a které obsahově v podstatné míře vyhovovaly hlediskům stanoveným prováděcím obecně závazným právním předpisem.

Za významné však soud považuje nikoliv to, zda a v jaké míře Výroční zprávy Jazykové školy vyhovují nebo nevyhovují požadavkům ust. § 10 školského zákona a § 7 prováděcí vyhlášky. Podstatnou je tu skutečnost, že tato škola vyhotovovala dokumenty, jež sama nazývala výročními zprávami, a že právě o takto označené dokumenty žalobkyně ve své iniciální žádosti žádala. Nebyl tedy důvod k tomu, aby se povinný subjekt, resp. žalovaný, zabýval zkoumáním, zda Výroční zprávy Jazykové školy jsou anebo nejsou výročními zprávami podle ust. § 10 školského zákona, ale měl vyhodnotit, zda jsou těmi dokumenty, o jejichž poskytnutí žalobkyně žádá. V tomto směru je pak žádost žalobkyně ze dne 8. 4. 2009 zcela jasná a jednoznačná, takže Magistrát hlavního města Prahy jako povinný subjekt nemohl takto formulované žádosti nevyhovět, jestliže právě takové informace k dispozici měl. Žalobkyně totiž netrvala na tom, že žádá výroční zprávy Jazykové školy vypracované právě podle ust. § 10 školského zákona, ale žádala ty dokumenty, jež byly školou jako výroční zprávy označeny. Měl-li povinný subjekt takové informace k dispozici, nezbývalo mu, než žádosti vyhovět, a jestliže tak neučinil, bylo pak povinností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy toto jeho pochybení napravit. Žalovaný však nápravu nezjednal, když se ztotožnil s nesprávným stanoviskem povinného subjektu a stížnosti žalobkyně nevyhověl. Žaloba tedy byla důvodná a soud proto napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Pro úplnost soud uvádí, že neakceptoval názor žalobkyně, že totiž z její žádosti bylo zřejmé, informace jakého druhu žádá a že tedy bylo bezpředmětné, jak je v žádosti označila. Z koncepce zákona o svobodném přístupu k informacím vyplývá, že žadatel o informace musí ve své žádosti přesně označit ty informace, o jejichž poskytnutí žádá, protože jenom tak je možno jeho žádost vyřídit, ať již poskytnutím žádané informace, nebo odložením žádosti anebo jejím odmítnutím. Je proto na žadateli, aby požadované informace označil tak, aby bylo zcela zřejmé, o jaké žádá. Žádost by neměla povinnému subjektu dávat žádný prostor k dohadům o tom, jaké že to informace jsou požadovány a v jakém rozsahu tedy žadateli vyhoví nebo nikoliv. Jestliže tedy žalobkyně konkrétně označila, že žádá o výroční zprávy, pak povinný subjekt důvodně zvažoval jen to, zda jí poskytne výroční zprávy. Měla-li by žalobkyně ve skutečnosti zájem o jiné informace, byť by byly mimo jiné obsahem oněch výročních zpráv, musela by svou žádost koncipovat jinak. V projednávané věci však nemá tato skutečnost význam, neboť požadované informace měl povinný subjekt k dispozici a nic mu nebránilo je poskytnout.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobkyně měla ve věci úspěch a její náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 2000,- Kč a jednak z odměny advokátovi za dva úkony právní služby po 2100,- Kč a za jeden úkon za 3100,- Kč a ze související náhrady hotových výdajů po 300,- Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, zvýšené o sazbu daně z přidané hodnoty. Náhradu v celkové výši 11 922,- Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce Mgr. Šimona Hradilka, advokáta.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 21. ledna 2014

JUDr. Slavomír Nová, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kotlanová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru