Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 Af 32/2017 - 44Rozsudek MSPH ze dne 13.01.2021

Prejudikatura

1 As 67/2011 - 108

7 Afs 104/2004


přidejte vlastní popisek

8 Af 32/2017- 44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise ve věci

žalobce
BAKO – FERA s.r.o., IČ: 04464991,
se sídlem Ve Žlíbku 1800/77, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice,

proti

žalovanému
Generální ředitelství cel,
se sídlem Budějovická 7, Praha

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. 21904-8/2017-900000-302 ze dne 2. 6. 2017,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.
Základ sporu

1. Rozhodnutím Celního úřadu pro hlavní město Praha (dále jen „celní úřad“) ze dne 14. 11. 2016, č. j. 510000-11, bylo žalobci z moci úřední podle § 43m zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen „zákon o spotřebních daních“ nebo zákon č. 353/2003 Sb.“) zrušeno povolení oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo CZ1610062P001, vydané podle § 22 zákona o spotřebních daních celním úřadem dne 21. 7. 2016, č. j. 34879-68/2016-510000-11 (dále jen „povolení“).

2. Celní úřad takto rozhodl po té, co dospěl k závěru, že žalobce jako oprávněný příjemce opakovaně přijal vybrané výrobky z jiného členského státu obchodního názvu CYGARO SUPER SORT, které nesplňují definici výrobku – „doutník“, v tom celní úřad spatřoval porušení podmínek, které žalobci v povolení stanovil. Druhým důvodem zrušení povolení, bylo nesplnění podmínky bezdlužnosti.

3. Žalovaný podal proti rozhodnutí celního úřadu odvolání, o němž žalovaný rozhodl tak, že napadené rozhodnutí změnil tím způsobem, že ve výroku za slova: „§43m odst. 2 písm. a)“ vložil slova „a b)“

II.
Obsah žaloby a vyjádření žalovaného.

4. Žalobce tvrdí, že rozhodnutí Celního úřadu pro hl. město Praha je v rozporu s účinnými právními předpisy a odporuje si ve svých skutkových tvrzeních. Na jedné straně Celní úřad vydal povolení pro dovoz doutníků Super Sort a na straně druhé popírá svá vlastní povolení.

5. Jak v podané žalobě uvedl, podstata správního deliktu, z něhož je žalobce viněn, spočívala v tom, že dne 26. 9. 2016 na daňovém území České republiky, žalobce ve své prodejně na adrese Ve Žlíbku 1800/77, 190 03 Praha 9 (dále jen „provozovna“) umožnil skladování tabákových výrobků pod obchodním označením Cygaro Super Sort v množství 99.000 ks „doutníků“, které byly značeny ve smyslu ustanovení § 114 odst. 4 zákona o spotřebních daních jiným způsobem, než je stanoveno v ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 467/2003 Sb. o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 467/2003 Sb.“), neboť se v případě předmětných tabákových výrobků nejednalo o doutníky, ale o tabákový odpad dle ustanovení § 101 odst. 3 písm. c) zákona o spotřebních daních, upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod vybraný výrobek dle ustanovení § 101 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona o spotřebních daních, a který je možné kouřit.

6. Napadené rozhodnutí stojí na tom, že doutníky nesplňují zákonnou definici doutníku dle §101 odst. 3 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., přičemž však neuvedl, že pod pojmem doutníky a cigarilla se rozumí výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a splňují ostatní podmínky odst. 3 písm. b), což vyplývá z §101 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb.

7. Dále žalovaný porovnával výsledky dvou laboratorních rozborů, přičemž uvádí, že rozměry se liší. Toto tvrzení je, podle názoru žalobce, irelevantní vzhledem k tomu, že byly splněny všechny náležitosti, které požaduje zákon v §101 odst. 3 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., jímž jsou zejména požadavek na hmotnost, která nesmí přesáhnout 10 g, a na obvod, jenž má být minimálně 34 mm alespoň v jedné třetině délky výrobku. Rozměry doutníků se mohou lišit i s ohledem na mechanické vlastnosti použitých materiálů a není tedy možné zajistit jejich přesné rozměry. Navíc rozměry stanovené v sazebníku jsou dodrženy, což dokazují i závazné informace o sazebním zařazení zboží (dále jen „ZISZ“) PL-WIT-2013-00939 ze dne 24. 5. 2013 a CZ 34-0473-2016ze dne 15. 3. 2016, jenž jsou závazná pro celní úřady za účelem zařazení zboží v sazebníku dle čl. 33 Nařízení EP a Rady č. 952/2013 ze dne 9. 10. 2013, celní kodex Unie.

8. Žalobce vytýká napadenému rozhodnutí rovněž to, že se žalovaný zaobíral chutí doutníků, která je v tomto případě irelevantní, jelikož se jedná o subjektivní pocit, který je těžko prokazatelný. Navíc se jedná o spotřebiteli cenově dostupný produkt, nelze očekávat jakýkoli kvalitní kuřácký požitek.

9. Žalobce rovněž namítl, že správce daně dále odkazuje na své webové stránky http://www.celnisprava.cz/cz/vyhlasky/Stranky/zadost-oinformaci-dorucena-grc-dne-30-08-2011-doplneni-povinnych-udaju-doruceno-na-zakladevyzvy-dne-27-9-2011-odpoved-o.aspx, na kterých je vysvětlen pojem trhaná tabáková náplň a její parametry, a dovozuje, že na základě těchto informací nesplňují tabákové výrobky Cygaro Super Sort požadované kritéria. Informace zveřejněné na webových stránkách celní správy není, dle názoru žalobce, možné považovat za právně závazné, jelikož se jejich původ neopírá o žádné právní předpisy a právně závazná stanoviska.

10. Jak žalobce dále uvedl, na podporu svých tvrzení již ve svém podání ze dne 6. 10. 2016 žádal o výslech svědků, kteří byli přítomní při ústním potvrzení, kdy zboží bylo kontrolováno pracovníky Celního úřadu, že zásilka je v pořádku. V prvním z případů informaci sdělila nprap. T. při osobním jednání na Celním úřadu. V druhém případě poskytl informaci o bezvadnosti zásilky prap. L. V. Výslech požadovaných osoby však nebyl do dnešního dne proveden. Žalobce navrhl, aby svědci byli vyslechnuti v řízení před soudem.

11. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že v odůvodnění rozhodnutí správce daně č. j. 174498-43/2016-51000-11 je uvedeno, že podání ze dne 6. 10. 2016, 24. 10. 2016 a 27. 10. 2016 neobsahovala zaručený elektronický podpis zmocněnce a nebyla zopakována do 5 dnů kvalifikovaným způsobem dle § 71 odst. 3 daňového řádu.

12. S tímto názorem žalobce nesouhlasil, odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8As 89/2011-31, s tím, že došlo k zákonnému podání dle § 71 odst. 1 písm. b) daňového řádu, a to v návaznosti na § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. V důsledku vadného postup žalovaný zbavil žalobce možnosti bránit se proti rozhodnutí správního orgánu.

13. Žalobce dále navrhl, aby byl ze strany soudu zadán pokyn k opakovanému provedení nového laboratorního rozboru spotřebitelského balení doutníků, kterých vzorky byly odebrány z ukončené dopravy ze dne 30. 8. 2016, a to od nezávislé akreditované laboratoře pro komparaci výsledků.

14. Dále žalobce požádal o podrobné přezkoumání listin založených v neveřejné části spisu a jejich vydání k nahlédnutí. 15. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. 16. V prvé řadě žalovaný poukázal na skutečnost, že povolení bylo žalobci zrušeno ze dvou zákonných důvodů, přičemž proti druhému z nich – nesplnění podmínky bezdlužnosti – žalobce v podané žalobě nebrojí. Žalovaný má proto za to, že již z tohoto důvodu by žaloba měla být zamítnuta.

17. Pokud jde o primární důvod zrušení povolení, žalovaný uvedl, že rozhodnutí neklade žalovanému za vinu správní delikt. Řízení bylo zahájeno na základě místního šetření, jak je uvedeno v protokolu ze dne 6. 9. 2016 (nikoli ze dne 26. 9. 2016, jak chybně uvádí žalobce). Vybrané výrobky nesplňují znaky doutníků a navrhované důkazy na tomto závěru nemohou ničeho změnit.

18. Co se týče neúčinných podání, tato se netýkala předmětného řízení, ale řízení o zajištění vybraných výrobků, žalovaný se i tak všemi důkazními prostředky zabýval, práva žalobce nebyla v řízení dotčena.

19. Pokud byly ve spise písemnosti vyloučené z nahlížení, jednalo se o interní dokumenty celní správy, které na vedené řízení neměly vliv.

III.
Posouzení žaloby

20. Městský soud v Praze (dále též jen jako „městský soud“, nebo jen „soud“) na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

21. Podle § 22 odst. 1 zákona o spotřebních daních, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (ke dni vydání napadeného rozhodnutí), oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně pouze na základě pravomocného povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků.

22. Podle § 43m odst. 1 téhož zákona, zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky pro vydání povolení nebo podmínky potřebné pro správu daní stanovené v povolení, vyzve držitele povolení k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.

23. Podle § 43 m odst 2 téhož zákona, správce daně zruší povolení, pokud a) držitel povolení na výzvu správce daně nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek podle odstavce 1, b) nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, k jejichž splnění správce daně držitele povolení nevyzývá.

24. Podle § 43c odst. 1 téhož zákona, podmínkami pro vydání povolení jsou a) spolehlivost, b) bezdlužnost, c) ekonomická stabilita, d) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti související s povolením a e) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo v úpadku.

25. Podle § 43f odst. 1 téhož zákona, za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

a) u orgánů Finanční správy České republiky, b) u orgánů Celní správy České republiky,

c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 26. Jak se podává z obsahu správního spisu, žalobci bylo vydáno povolení pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků evid. č. CZ1610062P001 vydaného správcem daně dne 21. 07. 2016 pod č. j. 34879-68/2016-510000-11. Dne 26. 9. 2016 zahájil celní úřad rozhodnutím č. j. 174498/2016-510000-11, ve znění rozhodnutí č. j. 174498-2/2016-510000-11 ze dne 27. 9. 2016 ve smyslu ustanovení § 91 daňového řádu, resp. ustanovení § 43m odst. 1 zákona o spotřebních daních řízení z moci úřední a to řízení ve věci zrušení povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků vydané č. j. 174498-3/2016-510000, pod č. j. 34879-68/2016-510000-11 dne 21. 07. 2016, evidenční číslo CZ1610062P001.

27. Dne 26. 9. 2016 vydal celní úřad pod č. j. 176858/20016-510000-42 a č. j. 176872/2016-510000-42 exekuční příkazy pro jednotlivé peněžní domy ve věci nařízení daňové exekuce přikázáním pohledávky z účtu daňového subjektu - žalobce v celkové výši 9 839 492,00 Kč. Dne 27. 9. 2016 pak vydal pod č. j. 174498-2/2016-510000-11 rozhodnutí, kterým rozšířil řízení ve věci zrušení povolení, zahájené dne 26. 9. 2016 o ustanovení § 43m odst. 1 zákona o spotřebních daních, včetně nové skutečnosti, kterou je porušení podmínky bezdlužnosti vůči orgánům celní správy. Celní úřad zároveň stanovil 8 denní lhůtu k prokázání splnění zákonné podmínky bezdlužnosti vůči celní správě. Žalobce splnění uvedené podmínky neprokázal.

28. Celní úřad rozhodnutím ze dne 14. 11. 2016, č. j. 510000-11, zrušil z moci úřední podle ustanovení § 43m odst. 2 písm. a) zákona o spotřebních daních v kontextu s ustanovením § 43c odst. 1 písm. b) a ustanovením § 43f odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona o spotřebních daních a v návaznosti na ustanovení § 101 až § 103 daňového řádu žalobci povolení pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků.

29. Městský soud v Praze je nucen konstatovat, že kvalita a preciznost ve formulaci žalobních bodů a jejich odůvodnění v podstatě předurčuje obsah rozhodnutí soudu (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2011, č. j. 1 As 67/2011 – 108, a ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004 – 54). Ve správním soudnictví není soud oprávněn za žalobce vyhledávat či dovytvářet žalobní body.

30. Povolení pro oprávněného příjemce bylo žalobci zrušeno ze dvou důvodů, jedním z nich bylo nesplnění podmínky bezdlužnosti. 31. Jak se podává z obsahu správního spisu, žalobce měl vůči celní správě dluh ve výši 9 839 492 Kč. O této skutečnosti byl zpraven a byla mu poskytnuta lhůta k prokázání bezdlužnosti, jako jedné z podmínek pro zachování uděleného povolení. To se však nestalo a povolení bylo žalobci i z tohoto důvodu zrušeno.

32. V podané žalobě žalobce proti tomuto důvodu zrušení povolení nijak nebrojí, ačkoli je to důvod, pro který napadené rozhodnutí obstojí, bez ohledu na správnost druhého z důvodů zrušení povolení – skutečnost, že doutníky nesplňují zákonnou definici doutníku dle §101 odst. 3 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., proti kterému jedině směřuje podaná žaloba.

33. Městský soud dospěl k závěru, že není třeba podrobně se zabývat argumentací žalobce ani provádět jím navržené důkazy, neboť i kdyby byly vznesené žalobní námitky důvodné, napadené rozhodnutí by obstálo jako věcně správné.

IV.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

34. Jelikož Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žalobce nesplňoval podmínku bezdlužnosti a v souladu s právní úpravou mu bylo zrušeno povolení pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, přičemž tato skutečnost není žalobou zpochybněna, jako nedůvodnou ji zamítl.

35. O nákladech řízení rozhodl Městský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Ve věci úspěšnému žalovanému náleží právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti náklady nevznikly, soud jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 13. ledna 2021

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru