Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 Ad 7/2018 - 30Rozsudek MSPH ze dne 24.02.2021

Prejudikatura

2 Ads 340/2018 - 23

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 Ads 113/2021

přidejte vlastní popisek

8 Ad 7/2018- 30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

žalobce
SELEMAR s.r.o., IČ: 03810607,
se sídlem Štěchovická 1905/3, Praha 10 – Strašnice,
zastoupeného advokátem JUDr. Vladimírem Kubátem
se sídlem Politických vězňů 1511/5, Praha 1,

proti

žalovanému
Ministerstvo práce a sociálních věcí,
se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2018, č. j. MPSV-2017/192588-421/1,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.
Základ sporu

1. Žalobce dne 28. 4. 2017 požádal Úřad práce ČR - pobočku pro hlavní město Praha (dále jen „úřad práce“ nebo „správní orgán prvého stupně“) o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) a o jeho zvýšení za první čtvrtletí roku 2017. V podané žádosti žalobce podle § 147b zákona o zaměstnanosti požádal úřad práce, aby sám zjistil, zda nemá zachyceny v evidenci daní daňové nedoplatky u finančního úřadu, přičemž při zjištění nedoplatku souhlasil s uvedením výše nedoplatku.

2. Finanční úřad pro hlavní město Prahu sdělil na základě žádosti úřadu práce dne 10. 5. 2017, že žalobce má ke dni 31. 3. 2017 evidován daňový nedoplatek vůči orgánům finanční správy České republiky ve výši 13 Kč.

3. Úřad práce dne 13. 6. 2017 vyrozuměl žalobce o daňovém nedoplatku a současně jej podle § 78 odst. 4 zákona o zaměstnanosti poučil, že nedoplatek lze uhradit do pěti dnů ode dne převzetí vyrozumění a zároveň jej vyzval k zaslání dokladu o zaplacení do pěti dnů od úhrady tohoto nedoplatku. Dne 17. 7. 2017 úřad práce žalobce vyrozuměl o ukončení dokazování a poskytl mu lhůtu pěti dnů pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

4. Rozhodnutím ze dne 3. 8. 2017, č. j. a ABA-T-796/2017 podle § 78 odst. 4 a odst. 8 písm. b) zákona o zaměstnanosti úřad práce rozhodl o tom, že žalobci příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za první čtvrtletí roku 2017 nebude poskytnut. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, o němž rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.

II.
Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

5. V podané žalobě žalobce trval na tom, že splnil veškeré zákonné podmínky pro přiznání žádostí nárokovaného příspěvku za rozhodné období a postup správního orgánu spočívající v nedostatečném zjištění rozhodných skutečností a nesprávném zhodnocením věci, skutkovém i právním, zapříčinil nezákonnost a nesprávnost napadeného rozhodnutí.

6. Jak konkrétně uvedl, žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za první čtvrtletí roku 2017 (dále jen „příspěvek“) žalobce podal řádně a včas. Úřad práce žalobce vyzval, aby doložil úhradu údajného nedoplatku ve výši 13 Kč do pěti pracovních dnů ode dne doručení výzvy. Žalobce se osobně dostavil na úřad práce, kde příslušné pracovnici vysvětlil a doložil, že žádný nedoplatek neměl. Údajný nedoplatek vznikl nesprávným časovým spárováním provedených plateb.

7. Žalobce ve věci předloží potvrzení Finančního úřadu územní pracoviště pro Prahu 10 ze dne 27. 6. 2017, č. j. 5184289/17/2010-52525-108 927, v němž je potvrzeno, že žalobce ke dni 7. 6. 2017 vůči Finančnímu úřadu žádný nedoplatek neměl. Žalobce trvá na tom, že předložením tohoto dokladu je postaveno najisto, že zákonné povinnosti v rámci správního řízení splnil a správní orgán nesprávně vyhodnotil zjištěné skutečnosti.

8. Nad rámec toho žalobce uvedl, že jej úřad práce vyzval dne 26. 6. 2017, aby doložil další doklady, ačkoliv je měl k dispozici, a v této výzvě úřad práce neuvádí ničeho o nedoložené bezdlužnosti či nesplnění povinností žalobce o úhradě případných splatných nedoplatků.

9. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že žalobce byl řádně vyzván k doložení, že dluh ve výši 13 Kč vůči Finančnímu úřadu uhradil, a to do pěti dnů od doručení oznámení o existenci dluhu. Z obsahu spisové dokumentace vyplývá, že žalobce žádný doklad, který by tuto skutečnost dokládal, nepředložil.

10. Žalovaný trval na tom, že žalobce nesplnil podmínku bezdlužnosti zakotvenou v § 78 odst. 4 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Žádný doklad prokazující úhradu dluhu Finančnímu úřadu i přes výslovnou výzvu úřadu práce doložen ve správním řízení ze strany žalobce nebyl. I v případě, že by žalobcem uváděné potvrzení Finančního úřadu ze dne 27. 6. 2017 prokazovalo, že žalobce dluh ve výši 13 Kč vůči Finančnímu úřadu uhradil, a to ještě před výzvou úřadu práce, neměnilo by to nic na správnosti žalovaného rozhodnutí, neboť žalobce byl řádně vyzván úřadem práce k doložení dané skutečnosti a tuto zákonem stanovenou povinnost vůči úřadu práce nesplnil.

III.
Posouzení žaloby

11. Městský soud v Praze (dále též jen jako „městský soud“, nebo jen „soud“) na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

12. Podle § 78 odst. 4 zákona o zaměstnanosti, příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy

a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, nebo

b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil Úřad práce sám, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad povinnosti mlčenlivosti vůči Úřadu práce; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce doložit.

13. Podle § 78 odst. 8 písm. a) a b) citovaného zákona, Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 4,

b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a) 14. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je tzv. bezdlužnost zaměstnavatele. „Za bezdlužného se považuje zaměstnavatel, který nemá splatné nedoplatky na daních a na pojistném a na penále na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Za bezdlužného se rovněž považuje ten zaměstnavatel, jemuž bylo na základě jeho žádosti povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo mu bylo povoleno posečkání daně. Potvrzení o bezdlužnosti zaměstnavatel dokládá k žádosti nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce anebo může dát Úřadu práce souhlas s tím, aby si potřebné údaje zjistil sám (viz § 147b). V tom případě je pak krajská pobočka Úřadu práce povinna podle § 36 odst. 3 správního řádu seznámit zaměstnavatele, který je účastníkem správního řízení, s podklady pro vydání rozhodnutí, tj. s obsahem jednotlivých potvrzení.“ [ STEINICHOVÁ, Ladislava aj. Zákon o zaměstnanosti: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-1-19]. ASPI_ID KO435_2004CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.]

15. Jak se podává z obsahu správního spisu, ve správním řízení zahájeném podáním žádosti žalobce, sdělil dne 10. 5. 2017 Finanční úřad pro hlavní město Prahu, že u žalobce ke dni 31. 3. 2017 eviduje daňový nedoplatek ve výši 13 Kč. O této skutečnosti byl žalobce vyrozuměn dne 13. 6. 2017 a současně byl vyzván k zaslání dokladu o zaplacení nedoplatku. Dále byl žalobce poučen o ukončení dokazování dne 17. 7. 2017, byl poučen o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, které nevyužil.

16. Následně správní orgán vydal zamítavé rozhodnutí, v němž konstatoval, že žalobce nesplnil podmínku bezdlužnosti. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 3. 8. 2017, žalobce proti němu podal odvolání dne 18. 8. 2017, doplněné podáním ze dne 23. 8. 2017.

17. Městský soud v Praze konstatuje, že v této době již žalobce mohl mít v dispozici potvrzení ze dne 27. 6. 2017, č. j. 5184289/17/2010-52525-108927, které doložil k žalobě a jímž prokazuje neexistenci daňových nedoplatků ke dni 7. 6. 2017. Pokud žalobce v podaném odvolání o existenci tohoto dokladu ničeho neuvádí, ani jej k odvolání nepřiložil, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži žalovanému.

18. Podle § 75 odst. s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 19. „Norma upravená v § 75 odst. 1 fixuje skutkový a právní stav, z něhož při soudním přezkumu vychází správní soud, k době rozhodování správního orgánu. Jde o jeden z projevů přezkumné (kontrolní) povahy správního soudnictví ve věcech žalob proti rozhodnutí. Řízení před správním soudem není pokračováním správního řízení. Soud nepokračuje ve správním řízení v "třetí instanci", nýbrž jen kontroluje, zda je rozhodnutí správního orgánu v souladu s právem a zda správní orgán v souladu s právními předpisy správně zjistil skutkové okolnosti relevantní pro rozhodnutí. Proměny skutkového nebo právního stavu poté, co žalovaný správní orgán vydal soudem přezkoumávané rozhodnutí, nemohou mít zásadně vliv na výsledek soudního přezkumu.“ (viz KÜHN, Zdeněk a Tomáš KOCOUREK. § 75 Přezkoumání napadeného rozhodnutí. In: KÜHN, Zdeněk, Tomáš KOCOUREK aj. Soudní řád správní: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-2-24]. ASPI_ID KO150_2002CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.).

20. Odpovědnosti žalobce, jako žadatele, bylo ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení doložit na výzvu úřadu práce bezdlužnost a za situace, kdy byl vyrozuměn o existenci dluhu, doložit že dluh uhradil (popř. že tento dluh nevznikl) a podmínku bezdlužnosti tedy splňuje. Důkazní povinnost žalobce nesplnil ani v odvolacím řízení. Žalovaný nemohl za této situace rozhodnout jinak, než podané odvolání zamítnout.

21. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout.

22. Nad rámec uvedeného Městský soud v Praze ještě připomíná rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2019, č. j. 2 Ads 340/2018 – 23, podle kterého: „nesplnění podmínky bezdlužnosti pro přiznání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném místě podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění do 31. 12. 2017, lze prominout jen v mezích zákonem předpokládaných úlev; míru výše nedoplatku a nepřiznaného příspěvku nelze zohlednit.“

23. Pokud tedy žalobce neprokázal, že vůči finančnímu úřadu nemá dluh a správní orgán měl k dispozici sdělení, že žalobce finančnímu úřadu dluží, je nepodstatné, že se jednalo o zcela bezvýznamnou částku.

IV.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

24. O nákladech řízení rozhodl Městský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Ve věci úspěšnému žalovanému náleží právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti náklady nevznikly, soud jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha, 24. únor 2021

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru