Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 99/2016 - 46Rozsudek MSPH ze dne 04.10.2016


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 8A 99/2016 - 46

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: WS International a.s., se sídlem Hodonín, Perunská 2, zastoupen JUDr. Petrem Dítě, advokátem v Olomouci, Horní náměstí 19, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15. 3. 2016, č. j.: RRTV/995/2016-RUD,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“ nebo „žalovaná“) ze dne 15. 3. 2016 č. j.: RRTV/995/2016-RUD, kterým mu byla uložena pokuta ve výši 200 000,- Kč, a to za porušení ust. § 2 odst. 1 písm. b) zákona o reklamě. Porušení žalovaná shledala v zadání teleshoppingu s názvem „Harry Blackstone“ odvysílaného dne 12. října 2015 v čase 13:54:13 hodin na programu NOVA, který byl podle žalované nekalou obchodní praktikou dle zvláštního předpisu.

Žalobce v žalobě tvrdil, že celé rozhodnutí Rady je nezákonné. Popíral, že by z jeho strany došlo k porušení zákona o reklamě. Žalobce si byl vědom toho, že pokud užije slova: „gratis“, „zdarma“ či „bezplatně“, nesmí spotřebitel za službu nebo zboží hradit další náklady, vyjma nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím nebo doručením zboží nebo služby, jinak by se jednalo o klamavou obchodní praktiku. Domníval se však, že on postupoval správným způsobem a že se nedopustil žádné nekalé obchodní praktiky. Proto žádal, aby soud rozhodnutí žalované zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení žalované; in eventum žalobce žádal o moderaci pokuty, která mu byla uložena.

Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě vyjádřila s tím, že v reakci na žalobní námitky zopakovala argumentaci, která je obsažena v napadeném rozhodnutí. S odkazem na ni žalovaná navrhla, aby Městský soud v Praze žalobu zamítl.

Při jednání dne 4. října 2016 setrvali účastníci na svých skutkových a právních stanoviscích.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 soudního řádu správního a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních námitek, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu správního spisu soud konstatoval, že oznámením žalované č. j.: RRTV/4373/2015-RUD ze dne 20. 10. 2015 bylo se žalobcem zahájeno správní řízení pro možné porušení ust. § 2 odst. 1 písm. b) zákona o reklamě, kterého se mohl dopustit zadáním teleshoppingu „Harry Blackstone“, odvysílaného dne 12. října 2015 v 13:54:13 hodin na programu Televize Barrandov. Žalovaná měla podezření, že tento teleshopping mohl být nekalou obchodní praktikou dle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), resp. podle písm. s) Přílohy 1 k tomuto zákonu. Dne 6. 1. 2016 se žalobce vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 20. 10. 2015, s tím, že se závěry zde uvedenými nesouhlasí, maje za to, že vycházejí z neúplně zjištěného skutkového stavu věci. Následně dne 18. 1. 2016 bylo žalobci doručeno oznámení žalované o provádění důkazu č. j.: RRTV/130/2016-RUD ze dne 13. 1. 2016 a dne 11. 2. 2016 mu bylo doručeno vyrozumění o doplnění spisu a o ukončení dokazování, č. j.: RRTV/388/2016-RUD ze dne 8. 2. 2016. Dne 7. 4. 2016 bylo žalobci doručeno napadené rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2016, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 200 000,- Kč.

Žalobce v žalobě především tvrdil, že z jeho strany k porušení ust. § 2 odst. 1 písm. b) zákona o reklamě, tak jak je popsáno v napadeném rozhodnutí, nedošlo. Poukázal na to, že v ust. § 2 odst. 1 písm. b) zákona o reklamě se zakazuje reklama, která je nekalou obchodní praktikou dle zvláštního předpisu. Zvláštním předpisem je zde zákon o ochraně spotřebitele, kde dle ust. § 4 odst. 3 je za klamavou reklamu považována jakákoliv reklama, která je uvedena v Příloze č. 1 tohoto zákona. Dle této Přílohy písm. s) jsou obchodní praktiky vždy považovány za klamavé, pokud podnikatel užije například slova: „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ a spotřebitel musí za službu či zboží vynaložit jakékoliv náklady. Toto platí s výjimkou nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím nebo doručením výrobku či služby. Za takovou nekalou obchodní praktiku se dle žalobce nepovažuje umístění produktu v audiovizuálním díle nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje- li tento podmínky stanovené jiným právním předpisem. Žalobce nerozporuje, že užil slovo „zdarma“, nicméně proklamuje, že spotřebitel nemusí v rámci akce nabízené v předmětném teleshoppingu vynaložit jakékoliv náklady za výrobky: porcovací nůž, nůž na bylinky, špikovací nůž a šest steakových nožů, které spotřebitel obdrží zcela zdarma. Spotřebitel, jak žalobce dále uvádí, skutečně zaplatí pouze 999,- Kč za všestranný Harry Blackstone nůž a porcovací nůž, nůž na bylinky, špikovací nůž a dále šest steakových nožů obdrží zcela zdarma. V opačném případě by totiž spotřebitel za všestranný Harry Blackstone nůž a porcovací nůž, nůž na bylinky, špikovací nůž a šest steakových nožů zaplatil částku 2 816,- Kč.

K tomuto tvrzení žalovaná uvedla, že v tomto sporném teleshoppingu byl nabízen všestranný Harry Blackstone nůž, k němu měl divák/spotřebitel obdržet „zcela zdarma“ porcovací nůž, nůž na bylinky, špikovací nůž a dále „zcela zdarma“ šest steakových nožů a to vše za 999,- Kč. Ve skutečnosti je však zmíněná cena 999,- Kč cenou za sadu deseti výrobků (všestranný Harry Blackstone nůž, porcovací nůž, nůž na bylinky, špikovací nůž a šest steakových nožů), neboť žádný z těchto výrobků není na webových stránkách prodáván samostatně a společně tedy tvoří integrální součást sady výrobků. Za „dárek“ lze považovat pouze dárkový box obsahující tři nože a keramickou škrabku, který je spolu s výrobky v rámci obchodního sdělení prezentován, potažmo jako „dárek zdarma“ uváděn na internetových stránkach zadavatele. Žalovaná proklamuje, že tím, že žalobce užil slovní spojení „zcela zdarma“, tak se dopustil klamavé obchodní praktiky, kdy v divákovi/spotřebiteli vyvolal klamavý dojem, že kupuje jeden produkt za cenu 999,-Kč, k němuž získává devět produktů zcela zdarma. Ve skutečnosti si divák/spotřebitel za tuto cenu kupuje sadu deseti výrobku.

Žalovaná dále poukázala na Pokyn Evropské komise, ze dne 3. 12. 2009, který byl vydán k provedení/uplatnění směrnice č. 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách. Podle tohoto Pokynu k tomu, aby bylo prokázáno, že určitá věc je skutečně dodána zdarma, což je podmíněno nákupem jiné věci, musí být obchodník schopen dokázat:

a) že věc zdarma je skutečně věcí dodávanou navíc k věci nebo věcem, které se obvykle prodávají za tuto cenu, nebo že věc zdarma lze skutečně oddělit od placené věci či věcí,

b) že pokud spotřebitel nedodrží podmínky reklamy, nedodají věc „zdarma“ spolu se zaplacenou věcí nebo věcmi, a c) že spotřebitelé jsou informováni o samostatné ceně věci nebo věcí, za něž platí, a že cena je stejná s předmětem zdarma nebo bez něj.

Soud má za prokázané, že k porušení zákona o reklamě dle ust. § 2 odst. 1 písm. b) skutečně došlo, protože se žalobce v teleshoppingovém spotu dopustil nekalé obchodní praktiky podle zvláštního předpisu. Porušil zákon o ochraně spotřebitele, kde dle ust. § 4 odst. 3 je klamavou obchodní praktikou vždy praktika uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Dle písm. s) „ jsou obchodní praktiky vždy považovány za klamavé, pokud podnikatel uvádí slovo „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ či slova podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu hradit jakékoliv náklady, s výjimkou nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím výrobku nebo služby nebo jejich doručením.“. V tomto případě nemá soud pochyb, že žalobce slovní spojení „zcela zdarma“ využil k tomu, aby nabídka připadala spotřebiteli jako lákavá. Soud měl za prokázané, že předmězný teleshopoingový spot byl koncipován tak, aby v divákovi jakožto potenciálním zákazníkovi vyvolal dojem, že kupuje jeden výrobek za cenu 999,- Kč, k němuž získává dalších devět výrobků zcela zdarma. Ve skutečnosti však divák kupoval sadu deseti výrobků. Tím byl, jak uvedla žalovaná, na diváka vyvoláván nepřípustný tlak k obchodnímu rozhodnutí, které by jinak neučinil, neboť teleshopping vyvolával dojem, že pokud divák využije prezentované nabídky, získá devět dalších nožů zcela zdarma. To ovšem není pravda, neboť totožná sada deseti nožů - všestranný Harry Blackstone nůž, porcovací nůž, nůž na bylinky, špikovací nůž a šest steakových nožů – byla naprosto běžně a standarně na internetových stránkách zadavatele prodávána za cenu 999,- Kč. Teleshopping tedy nepředstavoval žádnou „akční“ nabídku, ani produkt zdarma. Soud proto konstatuje, že jestliže v době, kdy byl v televizním vysílání prezentován onen teleshoppingový spot, bylo možno zcela shodnou sadu stejných výrobků zakoupit jako integrální sadu za totožnou cenu, pak v předmětném spotu bylo divákovi klamavě předstíráno, že je mu nabízí unikátní příležitost ke koupi jednoho nože za cenu 999,- Kč a dalších nožů přidaných k tomu zdarma: pokud chce získat za tuto cenu všestranný Harry Blackstone nůž a k němu zdarma dalších devět nožů, musí využít právě aktuální nabídky. Za těchto okolností žalovaná dospěla ke zcela správnému závěru o tom, že obsah předmětného teleshoppingu je klamavou obchodní praktikou.

Soud vyšel z toho, že žalobce na svých webových stránkách nabízel všestranný Harry Blackstone nůž, porcovací nůž, nůž na bylinky, špikovací nůž a sadu šesti steakových nožů jako jednu sadu deseti výrobků, která je zde nabízena za cenu 999,-Kč. Soud konstatuje, že spotřebitel nedostane k všestrannému noži Harry Blackstone za uvedenou cenu 999,- Kč „zcela zdarma“ porcovací nůž, nůž na bylinky, špikovací nůž a sadu šesti nožů. Tyto nože (porcovací, na bylinky, špikovací, šest steakových) nejsou věcí dodávanou navíc k všestrannému noži Harry Blackstone, tyto nože jsou neoddělitelnou součástí sady, ve které se všestranný nůž Harry Blackstone stabilně prodává za cenu, která v předmětném teleshoppingu byla klamně uvedena jako cena pouze za všestranný Harry Blackstone nůž.

Následně žalobce přiznal, že v jisté době nebyla uvedena celá nabídka nožů Harry Blackstone na jeho webovém obchodu, na druhou stranu se brání tím, že byly jednotlivě nože sady Harry Blackstone prokazatelně nabízeny na jeho provozovnách.

K této námitce se žalovaná vyjádřila tak, že provedla dokazování, ve kterém bylo prokazatelně zjištěno, že všestranný Harry Blackstone nůž se prodává na webových stránkách žalobce pouze jako součást sady spolu s porcovacím nožem, nožem na bylinky, špikovacím nožem a se šesti steakovými noži a celá tato sada je prodávána za 999,-Kč. Dále se žalovaná vypořádala také s argumentem žalobce, který se týkal skutečnosti, že jsou jednotlivě nože sady Harry Blackstone k dostání na jeho provozovnách. K tomu žalovaná uvedla, že k prokázání klamavosti teleshoppingu ji stačí, pokud porovnává i pouze s jedním z dalších způsobů prodeje tohoto produktu, tj. s prodejem prostřednictvím internetového obchodu, kde prokazatelně po dobu minimálně 14 dnů byla prodávána jen sada deseti nožů Harry Blackstone za cenu 999,-Kč. Samostatně se zde žádný z výše vyjmenovaných nožů neprodával.

Soud zde vychází z tvrzení žalované, které je řádně odůvodněné, přičemž má za prokázané, že v tomto případě stačilo při prokazování nekalé obchodní praktiky porovnání s pouze jedním dalším způsobem prodeje.

Dále žalobce namítal, že pokuta byla uložena ve zjevně nepřiměřené výši. Podle žalobce existují následující polehčující okolnosti: jedná se o první pochybení žalobce, zásah divácké veřejnosti předmětným teleshoppingem nebyl vysoký a předmětný teleshopping byl v relativně krátké stopáži.

Soud nezbylo než konstatovat, že právě všemi těmito skutečnostmi se žalovaná při úvaze o výši pokuty zabývala a pokutu uložila s přihlédnutím k nim. V odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že vzala v potaz, že byl teleshopping odvysílán v rámci televizního programu Barrandov, což je program, který pravidelně nedosahuje nejvyšších hodnot sledovanosti. Současně ale zohlednila fakt, že teleshopping byl odvysílán v čase 13:54:13 hodin, tedy v době, kdy sledovanost obecně dosahuje středních hodnot. Žalovaná dále přihlédla ke krátké stopáži teleshoppingu, a zhodnotila, že zásah divácké veřejnosti nebyl vysoký. Tyto skutečnosti žalovaná hodnotila ve prospěch žalobce.

Jako závažný však žalovaná hodnotila možný následek správního deliktu, předmětný teleshopping mohl ovlivnit ekonomické chování diváka/spotřebitele. Ten mohl na základě zhlédnutí tohoto spotu učinit obchodní rozhodnutí, které by za normálních okolností neučinil. Tato skutečnost byla žalovanou přičtena v neprospěch žalobce.

Žalovaná zohlednila, že se jedná o první takové porušení ze strany žalobce. Po zvážení všech ukazatelů, uložila žalobci pokutu při dolní hranici zákonné sazby s ohledem na výše uvedené skutečnosti.

Soud má za to, že výše pokuty je naprosto adekvátní, žalovaná již při určení její výše zohlednila všechny polehčující okolnosti, kterými žalobce v žalobě odůvodňuje moderaci této pokuty. Úvahy žalované jsou srozumitelné, jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech a soud v nich neshledal ani žádnou logickou vadu. Za tohoto stavu věci nebylo zřejmé, o co žalobce opíral své tvrzení o zjevně nepřiměřené výši uložené pokuty. Jen pro úplnost tu soud poukazuje na to, že žalobce mohl napadnout nesprávnost závěrů žalované ohledně těch skutečností, které vzala v úvahu, anebo mohl argumentovat dalšími okolnostmi této věci, které by odůvodňovaly uložení nižší pokuty. Argumenty žalobce ohledně jeho finanční situace, jež byly uplatněny až při jednání soudu, pak městský soud neshledal relevantními, neboť nebyly žalované známy v době, kdy vydala napadené rozhodnutí.

Pro úplnost soud uvádí, že při přezkumu napadeného rozhodnutí se zabýval jen námitkami, jež byly uplatněny ve včas podané žalobě, a které se týkaly jen otázky právního posouzení věci. Jestliže žalobce při jednání soudu nově vznesl výhrady i vůči nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu, musel je soud považovat za opožděně uplatněné, a z tohoto důvodu se jimi nezabýval.

Městský soud v Praze ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního ji zamítl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.

Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalované správnímu orgánu náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 4. října 2016

JUDr. Slavomír Novák, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Válková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru