Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 59/2010 - 58Rozsudek MSPH ze dne 13.11.2012


přidejte vlastní popisek

8A 59/2010 - 58

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobci: : Ing. P. K., zastoupen JUDr. Jiřím Obršlíkem, advokátem v Berouně, Havlíčkova 1732, za účasti: 1) Obec Nižbor, Úhonice, 2) V. Ch., 3) K. M., 4) E. F., 5) Mgr. M. K., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného kraje č.j. 183481/2009/KUSK ze dne 16.12.2009,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 16.12.2010 čj. 183481/2009/KUSK se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 10. 640 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce JUDr. Jiřího Obršlíka, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se včas podanou žalobou dne 12.3.2010 domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 183481/2009/KUSK ze dne 16.12.2009, kterým bylo zamítnuto odvolání, které podala obec Nižbor, Ing. P. K. a Mgr. M. K., proti rozhodnutí Městského úřadu Beroun, odbor výstavby, ze dne 25.8.2009 č.j. 1120/2009/VÝST-S,a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Beroun, odbor výstavby, ze dne 25.8.2009 č.j. 1120/2009/VÝST-S, jímž byla V. Ch. a K. M. dodatečně povolena přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu č.e. 21 v obci Žloukovice na pozemcích č. st. parc. 511 a parc. č. 115 v katastrálním území Žloukovice.

Stavebníci V. Ch. a K. M. požádali obec Nižbor o souhlas s provedením stavebních úprav rekreačního objektu č.e. 21, tento souhlas obce byl podmíněn s tím, že s úpravami budou souhlasit dotčené orgány a majitelé sousedních nemovitostí. Stavebníci rozšířili původní rekreační objekt o celkem dvě stavební buňky, a rozhodnutím stavebního úřadu Beroun jim byla dodatečně povolena přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu č.e. 21 v obci Žloukovice na pozemcích č. st. parc. 511 a parc. č. 115 v katastrálním území Žloukovice. Jedná se o aktivní zátopovou zónu řeky Berounky.

Žalobce ve svém odvolání uvedl, že přístavba ve formě dvou stavebních buněk a přestřešení pultovou střechou je v rozporu s § 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pro přístavbu nebylo vydáno souhlasné vyjádření Povodí Vltavy s.p. ani Vodoprávního úřadu, obojí se týká pouze rekonstrukce. Vyjádření CHKO se týká rovněž pouze rekonstrukce. Rekonstrukce stávajícího objektu na trvalé bydlení je v rozporu s územním plánem obce Nižbor. Žalobce dále v odvolání uváděl, že první buňka stála na pozemku již za bývalého majitele a druhou buňku sám bez povolení přistavěl stavebník, a že v roce 2007 provedl vnější zateplení původní budovy rovněž bez stavebního povolení. Namítal, že tedy došlo k nepovolenému zvětšení půdorysných rozměrů nemovitosti minimálně ve čtyřech případech.

Žalovaný svým žalobou napadeným rozhodnutím všechna odvolání zamítnul. Své rozhodnutí opřel především o skutečnost, že všechny dotčené orgány, včetně Povodí Vltavy s.p. a účastníci řízení byli stavebním úřadem řádně obesláni oznámením o ústním jednání, kontrolní prohlídce stavby a seznámeni s podklady rozhodnutí, opatřením č.j. 4316ú2009/VÝST-S ze dne 27.7.2009, o čemž byl sepsán protokol dne 13.8.2009. Do protokolu ve věci nevznesly výše uvedené správní orgány a Povodí Vltavy s.p. žádné námitky ani připomínky, ani následně nerozporovaly provostupňové rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Rovněž podle vyjádření Městského úřadu Beroun, odbor územního plánování a regionálního rozvoje, nedošlo k výraznějšímu zvětšování zastavěné plochy.

Žalobce se domáhal svým podáním zrušení napadeného rozhodnutí uváděl, že jím došlo k porušení jeho práv, které spatřoval v tom, že výsledkem postupu správních orgánů při posuzování záměru žadatele je stav, který je povolením nové stavby porušen, resp. obcházen zákaz umístění nových staveb dle § 67 zákona o vodách a došlo rovněž k porušení § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. V důsledku toho může v místě dojít v případě záplavy ke zvýšení rizika škod na majetku žalobce či majetku dalších osob. tento stav je nepochybně v rozporu se zásadou zákonnosti a ochrany veřejného pořádku ve smyslu § 4 správního řádu.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 2.6.2010 navrhl žalobu zamítnout a dokázal na odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 16.12.2009.

Městský soud v Praze nařídil ve věci jednání, které se konalo dne 13.11.2012, při němž účastníci řízení setrvali na svých dříve vyjádřených stanoviscích.

Městský soud v Praze posoudil věc takto:

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 soudního řádu správního a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti:

- Dopisem ze dne 22.8.2008 se starostka obce Nižbor obrátila na stavebníky s prosbou o řešení vznikajícího sousedského sporu týkajícího se obtěžování sousedů manželů K. hlasitým projevem papouška stavebníků. Sousedé požadují, aby v době, kdy odpoledne sedí na zahradě nebo mají návštěvu, byl papoušek v chatě.

- Dopisem ze dne 11.8.2009 Mgr. R. W., advokátka v Hořovicích, vyzvala stavebníky k řešení problému s papouškem „Žako“, který je velmi hlučný a ruší klienty manžele K., v pokojném užívání jejich chaty i zahrady.

- Dopisem ze dne 18.8.2009 se žalobce obrátil na Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a tvrdil, že autorizovaný stavbyvedoucí V. Ch., č. autorizace 2000112, se ve své žádosti o dodatečné povolení stavby a dokumentaci dopustil několika přestupků proti zákonům i morálce, a dožadoval se vyvození příslušných důsledků.

- Dne 27.2.2009 podali stavebníci žádost o dodatečné povolení stavby – Přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu č. e. 21 Žloukovice podle přiložené projektové dokumentace, zpracované Ing. P. L. pod názvem „Přístavba a stavební úpravy rekreační budovy v obci Žloukovice, na parc. č. 511 a 115“.

- Dne 23.2.2009 vydala Správa chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko závazné stanovisko k rekonstrukci rekreační budovy na pozemku p. č. 511 a 115 v k.ú. Žloukovice, v němž se uvádí, že stavebník svou žádost doložil projektovou dokumentací stavby, a že objekt je umístěn ve III. zóně CHKO a navržené řešení je v souladu s územním plánem obce. Navrhovaná stavba nemá nepříznivý dopad na zájmy ochrany přírody a krajiny v CHKO.

- Dne 17.3.2009 vydal Městský úřad Beroun, odbor územního plánování a regionálního rozvoje, závazné stanovisko, v němž se uvádí, že „Navržená přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu v k.ú. Žloukovice na pozemcích parc. č. 115 a st. 511 je v souladu s územním plánem obce Nižbor a je přípustná“.

- Dne 6.5.2009 rada obce Nižbor sdělila, že nemá námitek proti dodatečnému schválení úprav objektu č. evid. 21E v k.ú. Žloukovice, které byly provedeny bez řádného stavebního povolení, pokud proti nim nevznesou námitky další účastníci řízení, zejména majitelé sousedních nemovitostí a Správa CHKO Křivoklátsko.

- Dne 2.6.2009 uvedlo Povodí Vltavy s.p. ve vyjádření ve věci „Žloukovice – Stavební úpravy rekreační budovy na parc. č. 511 a 115 mj., zda se v případě mobilních buněk nejedná o přístavbu objektu, kterou nelze v aktivní zóně záplavového území povolit (výjimku § 67 vodního zákona neumožňuje), je oprávněn posoudit stavební úřad.

Městský soud v Praze mohl tedy konstatovat, že potřebná stanoviska pro dodatečné povolení byla vydávána příslušnými orgány se znalostí projektové dokumentace, zpracované Ing. P. L. pod názvem „Přístavba a stavební úpravy rekreační budovy v obci Žloukovice, na parc. č. 511 a 115“, a že tato stanoviska byla veskrze kladná.

Podle § 67 vodního zákona (1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

(2) V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. (3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území,

b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

Žalobce ve svém podání tvrdil, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení jeho práv, které spatřoval v tom, že výsledkem postupu správních orgánů při posuzování záměru žadatele je stav, který je povolením nové stavby porušen, resp. obcházen zákaz umístění nových staveb dle § 67 zákona o vodách a došlo rovněž k porušení § 129 odst. 2 stavebního zákona. V důsledku toho může v místě dojít v případě záplavy ke zvýšení rizika škod na majetku žalobce či majetku dalších osob. tento stav je nepochybně v rozporu se zásadou zákonnosti a ochrany veřejného pořádku ve smyslu § 4 správního řádu - žalobce měl zřejmě na mysli § 2 odst. 4 správního řádu.

Soud především konstatoval, že žalobce byl účastníkem řízení podle stavebního zákona z titulu svého vlastnického práva k sousední nemovitosti. Obsahem a účelem tohoto subjektivního práva pak je ochrana zájmů vlastníka. V řízení podle stavebního zákona a posléze i v řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu je tedy žalobce z titulu tohoto svého postavení oprávněn brojit proti všemu, co se podle jeho názoru dotýká jeho subjektivních veřejných práv a co je poškozuje. Naopak není oprávněn domáhat se ochrany práv a zájmů jiných osob, a to ani fyzických, ani právnických, a rovněž není zmocněn hájit veřejný zájem.

Jeho žaloba by tedy mohla být úspěšná tehdy, pokud by argumentoval tím, že účinky předmětného dodatečného stavebního povolení se přímo dotýkají jeho vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem v sousedství povolované stavby. Tomu ovšem musí odpovídat i obsah žaloby, neboť soud věc rozhoduje právě na základě žaloby a v rozsahu žalobních bodů. Nestačí tedy, aby žalobce pouze tvrdila, že došlo k porušení určitých právních norem, ale vždy musí jmenovitě uvést, jak konkrétně se každé takové porušení negativně dotklo jeho práv a zájmů. V projednávané věci ale žalobce takto žalobní body nekoncipoval, neboť sice tvrdil, že došlo k porušení zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, ale nikde v žalobě neuvedl nic konkrétního o tom, v čem by se měla tato porušení dotknout výslovně jeho vlastních práv a zájmů, vyplývajících z vlastnictví nemovitostí v sousedství povolované stavby.

Žalobce však v podané žalobě takové námitky v podstatě nevznesl, neboť nijak nevyložil, jak by se tvrzené porušení ust. § 67 zákona o vodách a porušení ust. § 129 odst. 2 stavebního zákona mělo dotknout jeho práv. Pokud pak tvrdil, že by mohlo dojít ke zvýšení rizika škod na jeho majetku v případě záplavy, nijak konkrétně nespecifikoval, jaké škody má na mysli a jakým způsobem by k nim mohlo dojít. Z uvedených důvodů tedy soud konstatoval, že žalobní námitky nejsou důvodné.

Městský soud v Praze se ovšem zabýval též tím, zda napadené rozhodnutí obstojí z hlediska soudního přezkumu podle ust. § 76 soudního řádu správního, a shledal vady řízení, pro které bylo nutno rozhodnutí zrušit, a to pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti rozhodnutí. Z rozhodnutí správních orgánů totiž není zřejmé, jaká stavební činnost měla být ze strany stavebníka realizována a zda výsledek této stavební činnosti je akceptovatelný z hlediska ust. § 67 vodního zákona nebo nikoliv. Z některých podkladových materiálů, jež jsou obsaženy ve správním spise – například závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko ze dne 23. 2. 2009, vyjádření Povodí Vltavy ze dne 2. 6. 2009. resp. rozhodnutí Městského úřadu Beroun, odboru životního prostředí, č.j. 5724/2009/ŽP-VOD/Bo ze dne 21. 7. 2009, - vyplývá, že se mělo jednat pouze o rekonstrukci již existující stavby, s výslovným konstatováním, že podle projektové dokumentace se nemění stávající situace ani půdorysné rozměry, ovšem z dalších materiálů je zřejmé, že mělo jít o přístavbu, tedy o změnu stávající stavby, spočívající v tom, že k ní měly být stavebně přičleněny stavby další. Právě tak svou stavbu totiž popisoval sami stavebníci, kteří v žádosti ze dne 27. 2. 2009 o dodatečné povolení stavby psali nikoliv o rekonstrukci, ale výslovně o přístavbě; tomu pak odpovídá i jimi předložená dokumentace. O tom, že jde o přístavbu, pak nepochybně svědčí i text písemných oznámení a rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu v Berouně, ze kterých je zřejmé, že předmětem řízení je „přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu č.e. 21 v obci Žloukovice“. V dodatečném stavební povolení pak je uvedeno, že stavební úpravou byla hlavní stavba rekreačního objektu zastřešena a propojena se stávající stavební buňkou a s novou stavební buňkou, do kterých je vstup ze zádveří rekreačního objektu a v nichž jsou umístěny jednak kuchyně s jídelnou a jednak koupelna a komora. Z toho vyplývá, že dosavadní stavba rekreačního objektu byla rozšířena o další dva stavební objekty, v nichž se mají nacházet další obytné místnosti, které jsou organicky propojeny s dosavadní stavbou. Obtížně lze takový výsledek stavební činnosti označit pouze za rekonstrukci, když k dosavadní stavbě byly přičleněny dvě stavby další, na čemž nic nemění ani to, pokud by nebyly pevně spojeny se zemí, neboť z hlediska ust. § 2 odst. 3 stavebního zákona není mobilnost či snadná odstranitelnost stavby definičním znakem.

Soud tedy dospěl k závěru o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nesrozumitelnost, protože buď byly k dosavadní stavbě přičleněny další stavby, a pak nelze tvrdit, že by nedošlo ke zvětšování půdorysných rozměrů, anebo přistavěné prvky neznamenají přístavbu, ovšem pak není zřejmé, o čem stavební úřad vedl celé řízení, jestliže stavebník výslovně žádal dodatečné povolení přístavby. Pokud pak v projednávané věci byla provedena přístavba rekreačního objektu č.e. 21 v obci Žloukovice, tak jak žádali stavebníci, kterou došlo k rozšíření půdorysných rozměrů tohoto objektu, měl se stavební úřad, resp. žalovaný vypořádat se zákazem umisťování staveb v záplavovém území podle ust. § 67 odst. 1 vodního zákona.

Vzhledem ke shora uvedenému Městský soud v Praze napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 soudního řádu správního). Právním názorem, který soud vyslovil v tomto rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 soudního řádu správního).

Výrok náhradě nákladů soud opřel o ustanovení § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci částečný úspěch a přísluší mu tedy pouze náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem. Výši náhrady potom určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to tak, že 2.000 Kč činily náklady na uhrazení soudního poplatku, dále náklady právního zastoupení za tři úkony právní pomoci podle § 9 odst. 3 á 2.100 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby a účast při jednání, 3x režijní paušál podle § 13 odst. 3 á 300 Kč. Celkem tedy činí náklady 10.640 Kč, včetně DPH ve výši 20 %, jíž je advokát žalobce plátcem.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 13. listopadu 2012

JUDr. Slavomír Novák, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kotlanová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru