Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 46/2017 - 27Rozsudek MSPH ze dne 29.06.2017


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 8A 46/2017 - 27-30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: T. B., bytem P., Š., zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,

takto:

I. Zásah žalovaného spočívající ve zveřejňování neanonymizované odpovědi na žádost o informace žalobce ze dne 23. 5. 2015 na webové adrese www.mvcr.cz/soubor/106-odpoved-pdf.aspx byl nezákonný.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 10 228,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spočíval v tom, že žalovaný na dne 4. 6. 2015 na stránkách www.mvcr.cz zveřejnil svou odpověď na žalobcovu žádost o informace ze dne 23. 5. 2015. Součástí odpovědi zveřejněné na internetu však byly též neanonymizované osobní údaje žalobce, a to jeho jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu a e-mail, ze kterého byla žádost o informace podána. Povinný subjekt však nemá povinnost, ani oprávnění zveřejnit spolu s odpovědí na žádost o informace též osobní údaje žadatele. Zveřejněním odpovědi spolu s neanonymizovanými osobnímu údaji žalobce tedy postupoval žalovaný v rozporu s právními předpisy, konkrétně v rozporu s § 8a zákona o informacích a v rozporu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Tím bylo přímo zasaženo do práva žalobce na ochranu osobnosti, neboť z důvodu zveřejnění se může každý, kdo zadá do vyhledávače Google.com příjmení žalobce, seznámit s dotazem žalobce, který může být těmi, kdo neznají motivaci k takovému dotazu, vnímán jako „hloupý“, a zároveň bylo zasaženo do jeho práva na ochranu soukromí, specificky pak osobních údajů, neboť je-li zveřejněn e-mail na vyhledávači Google.com, dochází ze strany automatizovaných software k jeho záznamu do databází, které jsou následně využívány za účelem zasílání nevyžádaných obchodních sdělení. Zároveň pak mnoho žalobci neznámých osob kontaktuje žalobce s žádostmi o sdělení podrobnějších informací k tématu, které bylo předmětem jeho dotazu, což žalobce pochopitelně považuje za obtěžující.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ta je podle jeho názoru zcela bezpředmětná. Žalobce se na žalovaného obrátil dne 20.2.2017 s „Žádostí o odstranění vzniklého stavu dle § 21 odst. 1 písm. b) zák. č. 101/2000 Sb.“ V žádosti vyzval k neprodlené anonymizaci jeho osobních údajů a jako kompenzaci za vzniklou újmu požádal o úhradu částky ve výši 2000,- Kč. Žalovaný, vědom si svého pochybení, na základě výzvy žalobce provedl dne 23. 2. 2017 anonymizaci žalobcových osobních údajů na sdělení ze dne 4. 6. 2015, které ve smyslu ust. § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnil na svých webových stránkách. Lze tedy uvést, že žalovaný závadný stav odstranil neprodleně. Žalovaný se též žalobci za své pochybení dopisem ze dne 27.3.2017 č.j. MV-26657-8/P-2017 omluvil. Jelikož žalobce podal předmětnou žalobou současně se žádostí o odstranění vzniklého stavu a nevyčkal na postup Ministerstva vnitra, lze předmětnou žalobou považovat za předčasnou, resp. v souvislosti s ust. § 85 soudního řádu správního za nepřípustnou, neboť žalovaný na základě žádosti žalobce provedl neprodleně dne 23. 2. 2017 anonymizaci sdělení ze dne 4.6.2015 obsahujícího jeho osobní údaje, čímž odstranil závadný stav. V případě, že by se soud neztotožnil s argumentací žalovaného a neshledal tak, že jsou splněny podmínky pro odmítnutí žaloby z důvodu nepřípustnosti, odkazuje žalovaný dále na ust. § 87 odst. 1 soudního řádu správního. V návaznosti na skutečnost, že žalovaný reagoval obratem na výzvu žalobce k odstranění závadného stavu a provedl anonymizaci jeho osobních údajů ve sdělení ze dne 4.6.2015, tak žalobní návrh již postrádá svůj účel a lze jej shledat nedůvodným.

Dne 29. června 2017 proběhlo ve věci jednání soudu, k němuž se žalobce ani jeho zástupce nedostavil. Soud proto rozhodoval na základě závěrečného návrhu žaloby, kdy žalobce žádal, aby soud zakázal žalovanému pokračovat ve zveřejňování neanonymizované odpovědi na žádost o informace žalobce ze dne 23. 5. 2015, resp. in eventum aby soud vyslovil, že zásah žalovaného spočívající ve zveřejňování neanonymizované odpovědi na žádost o informace žalobce ze dne 23. 5. 2015 na webové adrese www.mvcr.cz/soubor/106-odpoved-pdf.aspx byl nezákonný.

Pověřená zástupkyně žalovaného setrvala na původním skutkovém i právním stanovisku a navrhla, aby soud žalobu zamítl.

Městský soud v Praze přezkoumal postup žalovaného ve věci zveřejnění neanonymizované odpovědi na žádost o informace žalobce ze dne 23. 5. 2015 a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

Pokud jde o skutkovou stránku věci, mezi žalobcem a žalovaným nebylo sporu o tom, že žalobce požádal 25. 5. 2015 žalovaného podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o informace ohledně rozdělení působnosti ústředních orgánů státní správy České republiky v problematice mimozemských ras, přípravy na kontakt s nimi, komunikace s nimi, obrany proti nim apod. Žalovaný na tuto žádost reagoval odpovědí ze dne 4. 6. 2015, kde požadované informace poskytl. Následujícího dne pak žalovaný učinil opatření k tomu, aby text odpovědi byl zveřejněn na webových stránkách žalovaného, jak ukládá ust. § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. Rovněž není sporu o tom, že dne 21. 2. 2017 žalobce upozornil žalovaného na to, že součástí zveřejněné odpovědi jsou i osobní údaje žalobce, tedy jeho jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu a e-mail; žalobce proto požádal, aby tyto neoprávněně zveřejněné osobní údaje byly neprodleně anonymizovány. Ze sdělení ze dne 9. 3. 2017, č.j. MV-26657-6/P-2017, jež je založeno ve správním spise, vyplývá, že žalovaný si byl vědom tohoto svého nesprávného postupu a že se snažil o nápravu. Z vyjádření pověřené zástupkyně žalovaného při jednání soud zjistil, že k odstranění závadného stavu došlo během tří dnů od doručení žalobcova upozornění.

Městský soud na základě těchto zjištění dospěl k závěru, že přibližně v době od 5. 6. 2015 do 23. 2. 2017 žalovaný způsobil stav, kdy na jeho veřejně přístupných webových stránkách uveřejnil osobní údaje žalobce, tedy jeho jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu a e-mail.

Podle ust. § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.

Podle ust. § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.

Soud konstatoval, že jakkoliv je zřejmá existence povinnosti žalovaného jako povinného subjektu zveřejnit informaci poskytnutou na žádost, nijak se tato povinnost netýká zveřejnění osobních údajů žadatele. Naopak, ohledně jejich zveřejnění musí povinný subjekt respektovat omezení, stanovená v ust. § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím, odkazující na normy zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které však žádné zveřejnění osobních údajů žadatele o informace neumožňují. Za tohoto stavu věci musel soud dospět k závěru, že zveřejněním osobních údajů žalobce došlo k nezákonnému zásahu do jeho práv, a žaloba na ochranu před takovým zásahem byla podána důvodně.

Při úvaze o oprávněnosti žaloby musel soud zvažovat skutečnost, zda v době jeho rozhodování ještě nezákonný zásah trval.

Podle ust. § 87 odst. 1 soudního řádu správního soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu.

Podle ust. § 87 odst. 2 věta první soudního řádu správního soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem.

Z textu žaloby je zřejmé, že žalobce koncipoval její závěrečný návrh s přihlédnutím k tomu, zda v průběhu řízení o ní se změní skutkový stav, tedy zda v době rozhodování soudu bude tvrzený zásah stále trvat. Jelikož ke dni 29. června 2017 tvrzený zásah již netrval, soud rozhodoval pouze o určení, zda zásah byl nezákonný; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu.

Jak vyloženo výše, o skutkovém stavu není ve věci pochyb, a stav právní pak podle názoru soudu spočíval v tom, že žalobcovy osobní údaje byly žalovaným zveřejněny bez právního podkladu. Jelikož žalovaný jednal jako veřejná instituce, byl povinen respektovat skutečnost, že je oprávněn konat jen to, co je mu zákonem výslovně svěřeno. Jelikož předmětné zveřejnění žalobcových osobních údajů mu svěřeno nebylo, nezákonně zasáhl do žalobcových práv.

Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že žalovaný odstranil nezákonný stav a provedl anonymizaci neprodleně poté, co byl žalobcem upozorněn. Ačkoliv lze souhlasit s tím, že žalovaný učinil vše potřebné k nápravě, přesto to nemohlo nic změnit na to, že přibližně v době od 5. 6. 2015 do 23. 2. 2017 byly vinou žalovaného v rozporu se zákonem zveřejněny žalobcovy osobní údaje.

Městský soud v Praze tedy uzavřel své úvahy s tím, že toto zveřejnění žalobcových osobních údajů odporovalo zákonu, a proto podle ust. § 87 odst. 2 věta první soudního řádu správního soud určil, že provedený zásah byl nezákonný.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci úspěch a jeho náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 2000 Kč a jednak z odměny advokátovi za dva úkony právní služby po 3100 Kč, a ze související náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, zvýšené o sazbu daně z přidané hodnoty. Náhradu v celkové výši 10 228 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 29. června 2017

JUDr. Slavomír Novák, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru