Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 41/2012 - 34Rozsudek MSPH ze dne 22.01.2013


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 8A 41/2012 - 34-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové ve věci žalobce: A. O. A. st. přísl. N., zast. Mgr. Markem Čechovským, advokátem, se sídlem Praha 1, Václavské nám. 21, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schr. 21/OAM, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

takto:

I. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky je povinno vydat rozhodnutí ve věci řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10.712,- Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Marka Čechovského, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu.

V podané žalobě žalobce uvedl, že již dne 14.12.2010 s ním zahájil žalovaný řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu. Ve snaze přimět správní orgán k respektování zákonných lhůt, podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne 16.12.2011 návrh na provedení opatření proti nečinnosti dle § 80 zákona č. 500/2004 Sb. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 16.1.2012 vydala opatření proti nečinnosti, ve kterém přikázala žalovanému, aby do 30 dnů vydal rozhodnutí ve věci. Nicméně žalovaný rozhodnutí nevydal. Vzhledem k nečinnosti žalovaného žalobce požaduje, aby Městský soud v Praze žalovanému rozsudkem uložil ve věci rozhodnout a to bezodkladně v soudem stanovené lhůtě.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě popřel oprávněnost podané žaloby, neboť žalovaný nebyl nečinný, v řízení koná úkony pro vydání rozhodnutí. O tom, že žalovaný správní orgán koná a provádí úkony vedoucí k rozhodnutí, podle žalovaného svědčí i obsah správního spisu. Proto navrhl žalobu pro nedůvodnost zamítnout.

Při jednání konaném dne 22.1.2013 setrvali účastníci na svých právních názorech a procesních stanoviscích.

Ze správního spisu pak vyplývá, že oznámením o zahájení správního řízení ze dne 14.12.2010 č.j.: OAM-54998-1/MC-2010 žalovaný žalobci sdělil, že sním byo zahájeno správní řízení ve věci řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu podle ust. § 87l odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb. a to z důvodu účelového obcházení zákona o pobytu cizinců s cílem získat povolení k trvalému pobytu účelovým sňatkem.

K oznámení o zahájení správního řízení se žalobce vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce ve vyjádření ze dne 10.3.2011.

Ve správním spise se pak rovněž nacházejí protokoly o svědecké výpovědi v řízení ve věci řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu sepsané dne 9.12.2011, vyrozumění o provedení úkonu podle § 55 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. ze dne 31.1.2012 a v neposlední řadě bylo soudu žalovaným zasláno opatření proti nečinnosti ze dne 16.1.2012 č.j. MV-140440-4/SO-2011vydané Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.

Podle ust. § 79 odst. 1 věty prvé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

Podle ust. § 81 odst. 1 a 2 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.

Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je právním institutem správního soudnictví, který přichází v úvahu tam, kde je správní orgán nečinný. Při rozhodování o žalobě proti nečinnosti správního orgánu soud posuzuje pouze to, zda existuje povinnost správního orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé.

V projednávané věci je nesporné, že se žalobcem bylo zahájeno správní řízení ve věci řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu podle ust. § 87l odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb. z důvodu účelového obcházení zákona o pobytu cizinců s cílem získat povolení k trvalému pobytu a to účelovým sňatkem (oznámení o zahájení správního řízení ze dne 14.12.2010). Rovněž není sporu o tom, že žalobce podal návrh na provedení opatření proti nečinnosti správního orgánu ve věci řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu, na základě kterého bylo vydáno Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 16.1.2012 pod č.j. MV-140440-4/SO-2011 opatření proti nečinnosti, jímž bylo přikázáno žalovanému, aby do 30 dnů od doručení opatření proti nečinnosti vydal rozhodnutí ve věci řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu žalobce. Je tedy nesporné, že tímto autoritativním rozhodnutím nadřízeného orgánu bylo konstatováno, že o žádosti mělo být rozhodnuto ve lhůtách uvedených v § 71 zákona č. 500/2004 Sb., které nebyly správním orgánem dodrženy, a proto odvolací správní orgán přistoupil k vydání opatření podle § 80 odst. 4 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb.

Soud dodává, že pro rozhodnutí o tom, zda žaloba na ochranu proti nečinnosti je důvodná nebo ne, je nepodstatné, zda nečinnost správního orgánu se nějak bezprostředně dotýká práv či oprávněných zájmů žalobce nebo nikoliv. Vyplývá to pak už z toho, že taková podmínka v ust. § 79 odst. 1 s.ř.s. stanovena není. Zákon nevyžaduje nezbytně, aby s nečinností byly spjaty negativní účinky. Zákonodárce zde pravděpodobně vychází z toho, že sama nečinnost takovým negativním účinkem ve vztahu k účastníkovi je. Nadto v případě žalobce má soud za to, že právě na jeho straně takové negativní účinky nečinnosti dány byly. Jestliže žalobce žije 2 roky v nejistotě, zda jeho povolení k trvalému pobytu bude zrušeno či nikoliv a co bude dál s jeho pobytem na území České republiky, pak už jen sama taková skutečnost musí mít nutně dopad do jeho osobního života.

Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem není žádných pochyb o tom, že návrh žalobce je důvodný, když i opatřením proti nečinnosti stanovená lhůta pro vydání rozhodnutí v předmětné věci nebyla žalovaným dodržena. Ve smyslu ust. § 81 odst. 2 s.ř.s. uložil pak soud žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve věci řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu žalobce a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.. Žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000,-Kč a v náhradě nákladů právního zastoupení advokátem. Náklady právního zastoupení činí za 3 úkony právní služby ( převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem) á 2.100,-Kč dle § 7, § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb. a za 3x režijní paušál á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 7.200,-Kč se zvýšením o částku daně z přidané hodnoty ve smyslu § 57 odst. 2 s.ř.s. v sazbě 21% dle zákona č. 235/2004 Sb. Náklady řízení tedy celkem činí 10.712,- Kč.

Poučení :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 22. ledna 2013

JUDr. Slavomír Novák, v.r.

předseda senátu

za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru