Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 299/2011 - 27Usnesení MSPH ze dne 09.03.2012


přidejte vlastní popisek

8A 299/2011-27

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobkyně: MUDr. O. F., bytem xxx, zastoupena Mgr. Igorem Nikolovem, advokátem se sídlem Holečkova 100/9, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra č.j. MV-60615-4/VS-2011 ze dne 13. 7. 2011,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni k rukám zástupce Mgr. Igora

Nikolova, advokáta, vrácen z účtu Městského soudu v Praze soudní poplatek v částce

3000,- Kč, zaplacený z podané žaloby.

Odůvodnění:

Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 19. 9. 2011 domáhala přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí ministra vnitra, kterým byl zamítnut její rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 26. 4. 2011 čj. MV-47043-21/OSM-2010, jímž nebylo vyhověno její žádosti o přiznání finanční náhrady podle zákona č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím postoupením Svazu sovětských socialistických republik.

Žalobkyně v podané žalobě namítla nezákonnost napadeného rozhodnutí, jímž byla zásadním způsobem zkrácena na svých právech, jelikož žalovaný aplikoval ryze formalistický výklad citovaného zákona, když žalobkyni nepřiznal finanční náhradu pouze proto, že neprokázala, že její otec odešel z území Podkarpatské Rusi do dne 18. 3. 1939, ač toto nikdy prokázat nemohla. Na důkaz toho, že žalovaný interpretoval a aplikoval zákon nesprávně, poukázala na senátní návrh č. 143 novely tohoto zákona, v jejímž důsledku má být věta o „zanechání“ majetku v období od 5. 10. 1938 do 18. 3. 1939 z ust. § 3 odst. 1 písm. c) zrušena.

Městský soud v Praze, specializovaný senát pro správní soudnictví, se v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro to, aby mohl rozhodnout ve věci samé postupem podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, jak byla žaloba podána, a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť není dána věcná příslušnost soudů rozhodujících ve správním soudnictví.

O obdobně podaných žalobách soudy rozhodovaly do dne 31. 12. 2002 postupem podle části páté, hlavy třetí, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do uvedeného data. Dnem 1. 1. 2003 vstoupila v platnost nová právní úprava, provedená zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a zákonem č. 151/2002 Sb., kterým byl mimo jiné novelizován i občanský soudní řád. Podle této nové právní úpravy soudy ve správním soudnictví poskytují ochranu veřejným subjektivním právům (ustanovení § 2 soudního řádu správního). To znamená, že soudy ve správním soudnictví mohou nadále přezkoumávat na základě žalob toliko ta rozhodnutí správních orgánů, jejichž předmětem jsou veřejná subjektivní práva účastníků řízení. Protože z citovaných ustanovení vyplývá, že rozhodování ve věcech soukromoprávních náleží podle platné právní úpravy soudům, které postupují podle občanského soudního řádu, je nutno vyřešit otázku, zda v daném případě rozhodl správní orgán o věci soukromoprávní nebo veřejnoprávní, neboť to je podstatné pro vymezení hranice věcné příslušnosti mezi soudy obecnými a správními.

Zákonem č. 212/2009 Sb. s účinností od 1.10.2009 byl upraven způsob zmírnění křivd („vypořádání“) občanům České republiky za nemovitý majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi v souvislosti s uzavřením shora uvedené Smlouvy. Zákon stanoví mimo jiné, že povinnou osobou pro vypořádání nároku a jeho vyplacení je stát, za stát jedná Ministerstvo vnitra, jako příslušná organizační jednotka státu. Ministerstvu vnitra je zákonem svěřeno rozhodování o vypořádání na návrh oprávněné osoby, a to postupem podle správního řádu (§ 4 zákona).

V daném případě tak žalobou napadeným rozhodnutím rozhodl ministr vnitra, ve spojení s rozhodnutím Ministerstva vnitra, o zamítnutí žádosti, kterou byl uplatněn nárok na vypořádání za nemovitý majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi (viz § 2 zákona). Ministr vnitra, resp. Ministerstvo vnitra nerozhodoval podle názoru soudu o veřejném subjektivním právu žalobců, ale o jejich právu soukromém, neboť fakticky jde o nárok na finanční vypořádání (§ 7 zákona) za zásah do vlastnických práv, čili o náhradu za omezení nebo zbavení vlastnického práva k nemovitému majetku. Městskému soudu v Praze ve správním soudnictví proto již nepřísluší napadené rozhodnutí přezkoumat a ve věci rozhodnout. Právní úpravou účinnou od 1. 1. 2003 je stanoven nový procesní postup, kterým se mohou žalobci ochrany svých práv u soudu domáhat.

Tento postup je upraven zákonem č. 151/2002 Sb., který novelizuje občanský soudní řád, a stanoví v nové části páté občanského soudního řádu (ustanovení § 244 a následující), že svého práva se účastníci řízení mohou domáhat návrhem v občanském soudním řízení, v němž již nebude napadené rozhodnutí pouze přezkoumáváno, ale soud rozhodne přímo o právní věci, která vyplývá z občanskoprávních vztahů, tj. o právu žalobců vůči státu na vypořádání za omezení nebo zbavení vlastnického práva k nemovitému majetku v důsledku realizace uvedené Smlouvy. Žalobci proto musí podat nový návrh na zahájení řízení (žalobu) podle ustanovení § 244 a následujících občanského soudního řádu, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení § 246 odst. 2 občanského soudního řádu, a tuto žalobu musí podat ve lhůtě, jež je uvedena v bodu I. poučení tohoto usnesení u příslušného okresního (obvodního) soudu. Touto žalobou již žalobci nemohou navrhovat přezkoumání rozhodnutí, ale musí se domáhat přímo, aby soud rozhodl v téže věci o přiznání náhrady - o jejich takto vzneseném nároku na vypořádání, jak se domáhaly podanou žádostí. Podáním žaloby se věc přesouvá z pravomoci správního orgánu do pravomoci soudů v občanském soudním řízení, které o uplatněném právu rozhodnou s konečnou platností..

Městský soud v Praze proto podle ustanovení § 46 odst. 2 soudního řádu správního, rozhodl o odmítnutí podané žaloby, neboť se jedná o právní věc, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, když podle ustanovení § 68 písmeno b) soudního řádu správního je ve správním soudnictví žaloba v případech, kdy jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu, nepřípustná.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 soudního řádu správního, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Výrok o vrácení soudního poplatku je odůvodněn ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

Poučení

I. V této věci se může žalobce domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (ustanovení § 46 odst. 2 soudního řádu správního) u příslušného okresního (obvodního) soudu, a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla k soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (ustanovení § 82 odst. 3 občanského soudního řádu).

II. Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Podání kasační stížnosti nemá vliv na běh lhůty k podání žaloby dle bodu I. poučení, kterou lze podat pouze ve lhůtě tam uvedené.

V Praze dne 9. března 2012

JUDr. Slavomír Novák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru