Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 28/2017 - 15Usnesení MSPH ze dne 10.02.2017

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 As 64/2017

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 8A 28/2017 - 15-17

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: A. C., nar., státní přísl. R., zast. Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou se sídlem Brno, Příkop 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, proti rozhodnutí Ministra vnitra ze dne 28. 11. 2016, č. j.: MV-109952-4/VS-2016,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 30. 1. 2017 se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí Ministra vnitra, kterým byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru všeobecné správy ze dne 25. 5. 2016 vydaným pod č. j.: VS-8585/835.3/2-2014. Rozhodnutím Ministerstva vnitra nebylo podle ustanovení § 11 a ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky vyhověno žádosti žalobce o udělení státního občanství České republiky. Žalobce navrhuje, aby bylo zrušeno i toto rozhodnutí a věc byla vrácena správnímu orgánu I. stupně k dalšímu jednání.

Žalobce dodává, že o státní občanství České republiky požádal dne 13. 8. 2014 prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Následně doložil správnímu orgánu vše, co bylo k rozhodnutí nutné. Ministerstvo vnitra, Odbor všeobecné správy, oddělení státního občanství a matrik vydalo s odkazem na ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb. zamítavé rozhodnutí, které bylo odůvodněno skutečností, že žalobce ohrožuje bezpečnost státu.

Podle ustanovení § 26 zákona č. 186/2013 Sb. je rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství České republiky podle § 22 odst. 3 vyloučeno z přezkoumání soudem.

Podle ustanovení § 70 písm. f) soudního řádu správního jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon.

Podle ustanovení § 68 písm. e) soudního řádu správního je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.

Napadené rozhodnutí Ministra vnitra je podle § 26 zákona č. 186/2013 Sb. vyloučeno ze soudního přezkumu a z tohoto důvodu musel soud postupovat podle výše uvedených ustanovení a žalobu odmítnout.

Žalobce v žalobě také navrhl, aby zdejší soud postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR předložil Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení § 26 zákona č. 186/2013 Sb. Městský soud o této možnosti uvažoval, avšak s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2016, č. j.: Pl. ÚS 5/16 se rozhodl tento návrh nepodávat. Ve zmíněném nálezu posuzoval Ústavní soud ústavní konformitu ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb. a rozhodl, že předmětné ustanovení nepředstavuje porušení ústavního pořádku, které by Ústavní soud opravňovalo k využití derogačního pravomoci. Pokud je v souladu s ústavním pořádkem stav, kdy správní orgán nemusí rozhodnutí podle ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb. odůvodňovat a správní spis ani neobsahuje stanovisko Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky, nemá správní soud co přezkoumat. Za tohoto stavu pak Městský soud nepojal pochybnosti ohledně souladu § 26 zákona č. 186/2013 Sb. s ústavním pořádkem ČR.

Soud tedy podanou žalobu odmítl, a to z důvodu její nepřípustnosti.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Soudní poplatek v řízení doposud zaplacen nebyl, proto se nekonstatuje jeho případné vrácení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 10. února 2017

JUDr. Slavomír Novák, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Válková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru