Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 191/2017 - 41Rozsudek MSPH ze dne 31.03.2021

Prejudikatura

2 As 27/2004 - 78

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 114/2021

přidejte vlastní popisek

8 A 191/2017- 41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé v právní věci

žalobce
XX

bytem XX

proti žalovanému
Magistrát hlavního města Prahy
se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2017, č. j. MHMP 1518214/2017,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobci bylo dne 21. 11. 2017 doručeno rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2017, č. j. MHMP 1518214/2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 18, č. j. MC18 22860/2016 OVÚR, ze dne 11. 7. 2016 (dále jen „prvostupňový orgán“a„prvostupňové rozhodnutí“).

2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo vydáno územní rozhodnutí a povolení stavby nazvané „Bytový dům Křivoklátská“ v katastrálním území Letňany. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne 11. 7. 2016 a bylo vyvěšeno na úřední desce (fyzické i elektronické) v období od 13. do 29. 7. 2016. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, které elektronicky doručil dne 1. 9. 2016 prvostupňovému orgánu. Žalovaný pak toto odvolání zamítl napadeným rozhodnutím jako opožděné, neboť nebylo podáno v zákonem stanovené 15denní lhůtě.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

3. Žalobou ze dne 23. 11. 2017 se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost a dále z důvodu nezákonného procesního postupu, který způsobil zkrácení žalobcova práva účastnit se společného stavebního a územního řízení před prvostupňovým orgánem. Současně se žalobce domáhá zrušení prvostupňového rozhodnutí.

4. K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí žalobce uvádí, že napadené rozhodnutí tak, jak mu bylo doručeno, jeví známky neúplnosti, když po výrokové titulní stránce následuje rovnou strana s číslem 4. Žalobce tak tvrdí, že se nemohl seznámit s úvahami, které vedly žalovaného k vydání napadeného rozhodnutí. Dále uvádí, že aby předešel nařčení z manipulace se zásilkou, přikládá jako důkaz originál napadeného rozhodnutí včetně obálky a výzvy k vyzvednutí, z níž vyplývá, že zásilka vážila 0,016 kg (sic!).

5. Žalobce tak tedy dle jeho slov může vycházet z domněnky, že dokument je úplný a trpí pouze vadou v psaní a počítání spočívající v nesprávném číslování stran. V takovém případě je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nevypořádání se s žalobcovými odvolacími námitkami, až nicotné pro nesrozumitelnost a vnitřní rozpornost.

6. Dále žalobce uvádí, že podaným odvoláním proti prvostupňovému rozhodnutí uplatnil odvolání opomenutého účastníka společného územního a stavebního řízení a zároveň návrh na vydání předběžného opatření dle § 61 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), kterým by bylo stavebníkovi nařízeno zdržet se stavebních prací podle vydaného stavebního povolení. V odvolání pak žalobce uvedl, že nemohlo nabýt právní moci, neboť nebylo řádně doručeno jednomu z účastníků (žalobci), a neuplynula proto lhůta pro podání odvolání. Odvolání je proto třeba považovat za včasné.

7. Žalobce dále uvedl, že lhůta byla zachována i tehdy, pokud by za procesně perfektní doručení považoval vyvěšení rozhodnutí na elektronické úřední desce prvostupňového orgánu. Doručení tímto způsobem nicméně za procesně správný postup považovat dle žalobce nelze (a contrario § 20 odst. 1 správního řádu).

8. K tomu žalobce podotýká, že má svojí elektronickou spisovou službu nastavenou tak, aby automaticky každý den procházela elektronické úřední desky vybraných orgánů veřejné moci. Pomocí tohoto nástroje pak žalobce dovozuje, že prvostupňové rozhodnutí nebylo na elektronické úřední desce prvostupňového orgánu vyvěšeno 29. 7. 2016 a ani nikdy později.

9. Žalobce tedy shrnuje, že účastníkům řízení (ani těm parciálním ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu, č. j. 3 As 12/2016-81) jednak nelze doručovat vyvěšením na úřední desku správního orgánu a dále, že prvostupňové rozhodnutí ani na elektronické úřední desce nikdy vyvěšeno nebylo. Žalobce odkazuje na § 25 odst. 2 správního řádu, z něhož vyplývá, že zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup je sine qua non pro aplikaci fikce doručení veřejnou vyhláškou; nestačí tedy pouze vyvěšení ve fyzické podobě na úřední desce správního orgánu.

10. Žalovaný na podanou žalobu reagoval vyjádřením ze dne 12. 3. 2018, kterým navrhuje žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

11. K žalobcem tvrzené neúplnosti zaslaného vyhotovení napadeného rozhodnutí žalovaný uvádí, že po doručení žaloby městským soudem přímo ve správním spise ověřil, že je v něm založeno napadené rozhodnutí čítající celkově pět stran na třech listech. Dle žalovaného bylo napadené rozhodnutí v tomto rozsahu také doručeno do datových schránek účastníkům řízení a ostatním subjektům. Žalovaný tak neměl až do dne doručení žaloby důvod pochybovat o úplnosti stejnopisu napadeného rozhodnutí, který byl adresován žalobci. Žalovaný se pak pozastavuje nad tím, proč se žalobce neobrátil přímo na žalovaného s žádostí o zaslání úplného stejnopisu a namísto toho používá zjevnou technickou chybu jako jeden z bodů žaloby.

12. Žalovaný sděluje, že ihned po zjištění daného pochybení učinil kroky k nápravě a napadené rozhodnutí znovu doručil dne 12. 2. 2018 v kompletním znění včetně průvodního sdělení.

13. Žalovaný dále nesouhlasí s názorem žalobce, že rozhodnutí je zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, event. vadou nulity pro vnitřní rozpornost a nesrozumitelnost. Žalovaný se domnívá, že jeden stejnopis doručený žalobci byl zatížen vadou neúplnosti, neboť pokud by bylo rozhodnutí v této neúplné podobě doručeno i ostatním účastníkům řízení, jistě by proti tomu brojili. Žalovaný tak má za to, že takové pochybení je napravitelné, což učinil opětovným doručením úplného znění napadeného rozhodnutí (č. j. MHMP 191915/2018, ze dne 1. 2. 2018, doručeno 12. 2. 2018).

14. K druhému žalobnímu bodu, tedy k tvrzení, že prvostupňové rozhodnutí nikdy nenabylo právní moci v důsledku nesprávného doručení, žalovaný sděluje, že ho nepovažuje za důvodný.

15. Žalovaný uvádí, že elektronickou úřední desku městské části Praha 18 lze nalézt na jeho webových stránkách (www.praha18.cz). K tvrzení žalobce, že prvostupňové rozhodnutí nebylo na elektronické úřední desce prvostupňového orgánu vyvěšeno stanoveným způsobem, žalovaný sděluje své pochybnosti o kvalitě softwaru, který žalobce používá jako jím tvrzenou „spisovou službu“.

16. Ke snímku obrazovky předloženému žalobcem uvádí, že v archivu elektronické úřední desky nebylo možné po 29. 7. 2016 nic nalézt, neboť prvostupňový orgán z úřední povinnosti rozhodnutí obsahující osobní údaje účastníků automaticky z elektronické úřední desky odstraňuje, aby nedošlo k jejich zneužití.

17. Jako důkaz vyvěšení prvostupňového rozhodnutí na elektronické úřední desce pak žalovaný přikládá vlastní snímek obrazovky ze dne 13. 7. 2016, z něhož vyplývá, že dokument byl řádně vyvěšen. Dále pak přikládá dva různé elektronické výpisy, z nichž má řádné vyvěšení vyplývat.

18. Podle mínění žalovaného předložené důkazní prostředky jasně dokazují, že bylo prvostupňové rozhodnutí řádně publikováno na elektronické úřední desce ve smyslu § 25 odst. 2 správního řádu.

19. Žalobce pak zareagoval na vyjádření žalovaného replikou ze dne 14. 5. 2018. V něm předně uvádí, že žalovaný je vázán rozhodnutím, které doručil žalobci. Pokud je takové rozhodnutí neúplné, svědčí to dle žalobce o „neutěšeném stavu administrativy“ žalovaného. Za daných okolností pak považuje žalobce vyjádření žalovaného o jeho spisové službě za „chucpe“.

20. Žalobce dále uvedl, že žalovaný svou chybu nijak nenapravil, neboť nové a úplné vyhotovení napadeného rozhodnutí mu nebylo doručeno. Žalobce v tomto postupu žalovaného spatřuje „určitý druh odplaty za spory, které vůči žalovanému v nedávné minulosti inicioval a ve kterých byl vždy žalobce úspěšný“.

21. Dle žalobce ale i pokud by v budoucnu žalovaný své rozhodnutí žalobci opravdu doručil, nic to nemůže změnit na důvodnosti žaloby, protože je třeba vycházet z vyhotovení, které bylo žalobci doručeno 21. 11. 2017 a dále žaloba ve své druhé části směřuje proti věcným výhradám, jež bylo možné vůči fragmentárnímu rozhodnutí vznést v době jeho doručení.

22. Dále žalobce setrval na výše shrnuté námitce, že prvostupňové rozhodnutí nebylo řádně doručeno. Žalobce je názoru, že tím spíše nebylo doručeno, pokud žalovaný otevřeně přiznává, že s údaji na elektronické úřední desce je manipulováno tak, že nejsou dohledatelné v archivu. Jiné orgány veřejné moci totiž běžně umožňují rekonstruovat stav elektronické úřední desky k určitému dni.

23. Dále žalobce opakuje, že prvostupňové rozhodnutí nebylo nikdy na elektronické úřední desce vyvěšeno. Žalovaný přitom dle žalobce nepředložil žádný přesvědčivý důkaz opaku.

III. Posouzení věci soudem

24. Žaloba byla městskému soudu doručena 24. 11. 2017. Městský soud napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumal v rozsahu žalobních bodů, přičemž podle § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu.

25. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce i žalovaný městskému soudu vyjádřili svůj souhlas s rozhodnutím tímto způsobem.

26. Městský soud nejprve přezkoumal, zdali jsou splněny podmínky řízení o podané žalobě, a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nebylo řádně doručeno žalobci. Městský soud nezkoumal, zdali žalobci bylo napoprvé řádně doručeno kompletní vyhotovení napadeného rozhodnutí, jelikož žalovaný v mezidobí z vlastní iniciativy přistoupil k náhradnímu doručení. O tom měla svědčit doručenka ze dne 12. 2. 2018, nicméně městský soud po jejím přezkoumání zjistil, že poštovní zásilka s napadeným rozhodnutím byla dle doručenky převzata patrně rodinným příslušníkem žalobce, neboť byla podepsána jménem „Drtinová“. S ohledem na to, že šlo o zásilku určenou výhradně do vlastních rukou adresáta, nebylo možné takové doručení považovat za perfektní.

27. Ve smyslu usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 2 As 27/2004-78, tedy městský soud vyzval žalovaného usnesením ze dne 10. 2. 2021, aby zajistil žádné doručení, a tím odstranil vadu, která brání v projednání podané žaloby. Doručení napadeného rozhodnutí žalovaný následně doložil doručenkou, z níž vyplývá, že zásilka byla doručena fikcí dne 3. 3. 2021.

28. Městský soud tedy dále přezkoumal, zdali jsou dány také ostatní podmínky řízení a konstatoval jejich naplnění. Mohl tedy přikročit k věcnému přezkoumání podané žaloby.

29. Žaloba není důvodná.

30. Jelikož žalobce uplatňoval nesprávné doručení napadeného rozhodnutí jako jednu ze dvou žalobních námitek, městský soud se při meritorním přezkumu věnoval již pouze jediné zbývající námitce, a sice nesprávnému doručení/vyvěšení prvostupňového rozhodnutí. S imperfektním doručením napadeného rozhodnutí se městský soud vypořádal shora popsaným způsobem. Nelze tak přisvědčit žalobci, že ve vztahu k němu je závazné vyhotovení napadeného rozhodnutí, které mu bylo doručeno napoprvé neúplné. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že napadené rozhodnutí je v něm obsaženo kompletní a rovněž nikdo z ostatních adresátů neuplatňoval vůči žalovanému obdobnou námitku. Jednalo se tedy o zjevné administrativní pochybení, které je odstranitelné v rámci řízení o podané žalobě. Sama o sobě není tato námitka způsobilá založit důvodnost podané žaloby.

31. Za účelem přezkumu námitky nesprávného doručení prvostupňového rozhodnutí si městský soud vyžádal správní spis vedený o řízení před orgány obou stupňů.

32. Ze správního spisu vyplynulo, že stavba, o níž bylo vedeno společné územní a stavební řízení, bylo řízením s velkým počtem účastníků ve smyslu § 144 správního řádu ve spojení s § 94a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“). V tomto ohledu městský soud zhodnotil, že okruh účastníků byl prvostupňovým orgánem stanoven správně, neboť zamýšlená stavba s názvem „Bytový dům Křivoklátská“ měla vyrůst uprostřed hustě obydlené oblasti na sídlišti Letňany v Praze 18. Dle § 144 odst. 1 správního řádu činí celkový počet účastníků řízení s velkým počtem účastníků celkově více než 30 (včetně tzv. hlavních účastníků ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu). V daném případě tedy šlo o zcela oprávněný postup. Z povahy věci tedy v řízení připadalo do úvahy mnoho vedlejších účastníků ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu, mezi něž se v rámci společného územního a stavebního řízení typicky počítají majitelé sousedních či zamýšlenou stavbou jinak dotčených nemovitostí. Takovýmto vedlejším účastníkem byl také žalobce, a to z pozice vlastníka bytové jednotky v bytovém domě na adrese XX, který se nachází nedaleko místa zamýšlené stavby.

33. Dle § 94a odst. 6 stavebního zákona: „Úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručuje stavební úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků nebo není nařízeno veřejné ústní jednání; v řízení s velkým počtem účastníků se úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu.

34. Dle § 144 odst. 6 správního řádu: „V řízení s velkým počtem účastníků řízení lze doručovat písemnosti, včetně písemností uvedených v § 19 odst. 5, veřejnou vyhláškou. To se netýká účastníků řízení uvedených v § 27 odst. 1, kteří jsou správnímu orgánu známi; těmto účastníkům řízení se doručuje jednotlivě.

35. Ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu pak vymezuje kategorii tzv. hlavních účastníků správního řízení, jež zahrnuje i) v řízení o žádosti žadatele a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; ii) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. Do této kategorie tedy vlastníci sousedních pozemků či staveb nespadají, a proto je jim v řízení s velkým počtem účastníků doručováno veřejnou vyhláškou.

36. Doručování veřejnou vyhláškou pak upravuje zejm. § 25 odst. 2 správního řádu: „Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.“ Pro řádné doručení prostřednictvím veřejné vyhlášky je tedy nutné, aby byla předmětná písemnost (v řešeném případě prvostupňové rozhodnutí) vyvěšena po dobu 15 dnů jak na fyzické úřední desce v místě úřadu, tak na elektronické úřední desce umožňující dálkový přístup.

37. Městský soud ze správního spisu dovodil (Potvrzení o vyvěšení dokumentu na úřední desce Úřadu MČ Praha 18 ze dne 1. 8. 2016, č. j. MC18 24909/2016 OVÚR), že prvostupňové rozhodnutí bylo stanoveným způsobem vyvěšeno dne 13. 7. 2016 a následně sejmuto dne 29. 7. 2016. Městský soud pak nemá na základě tvrzení stran a předložených důkazů důvod domnívat se, že tomu tak nebylo. Potvrzení o vyvěšení na elektronické úřední desce rovněž dokazuje snímky obrazovky z webových stránek prvostupňového orgánu a serveru mapasamospravy.cz a dále výpisem historie dokumentu (prvostupňového rozhodnutí) z administrativního systému GINIS.

38. Žalobce se sice odvolává na vlastní software, jehož prostřednictvím sleduje vybrané elektronické úřední desky, nicméně ničeho dalšího netvrdí a především nedokládá. Je pravdou, že neexistence se (až na výjimky) nedokazuje, nicméně žalovaný předložil důkazy svědčící jeho tvrzení a žalobce se zmohl na pouhé konstatování o jejich nepravdivosti. Takový přístup žalobce nicméně nemůže mít za následek nic jiného, než prohru v tomto sporu, neboť se mu nepodařilo hodnověrně zvrátit tvrzení a důkazy žalovaného o jím rozporovaném doručení prostřednictvím veřejné vyhlášky.

39. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani žalobcem předložený snímek obrazovky, který zobrazuje elektronickou úřední desku prvostupňového orgánu s filtrem nastaveným na období od 29. 7. 2016 do 15. 8. 2016. Jak vyplývá ze správního spisu, prvostupňové rozhodnutí bylo dne 29. 7. 2016 z úřední desky svěšeno. Vysvětlení žalovaného ohledně tohoto postupu (z důvodu ochrany osobních údajů) pak městský soud považuje za racionální a souladné se zákonem.

IV. Závěr a náklady řízení

40. Na základě všech shora uvedených skutečností dospěl Městský soud v Praze k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnul.

41. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce neměl v řízení úspěch a žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 31. března 2021

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru