Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 18/2021 - 31Rozsudek MSPH ze dne 06.04.2021

Prejudikatura

14 A 251/2018 - 27

2 As 170/2015 - 58

10 A 77/2011 - 78

6 As 102/2018 - 39

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 As 123/2021

přidejte vlastní popisek

8 A 18/2021- 31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci

žalobce
D. R.

proti

žalované
Česká advokátní komora
se sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované spočívajícím v nezapsání žalobce do seznamu advokátních koncipientů ke dni 18. 1. 2021,

takto:

I. Určuje se, že zásah žalované spočívající v tom, že žalobce nezapsala do seznamu advokátních koncipientů ke dni 18. 1. 2021 jen z důvodu, že k žádosti nepřiložil vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu, a to aniž by žalobce vyzvala k odstranění tohoto nedostatku podle § 37 odst. 3 správního řádu, je nezákonný.

II. Žalované se přikazuje, aby znovu posoudila žádost žalobce o zápis do seznamu advokátních koncipientů, která jí byla doručena dne 18. 1. 2021. Při tomto novém posouzení žalovaná přihlédne k vysokoškolskému diplomu a dodatku k diplomu, který jí žalobce předložil až později. V případě, že žalobce splňoval i ostatní podmínky pro zápis do seznamu advokátních koncipientů, přikazuje se žalované provést zápis žalobce do tohoto seznamu ke dni 18. 1. 2021. Žalované se přikazuje provést uvedené úkony do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2.000,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I.
Základ sporu

1. Žalobce podal u žalované žádost o zápis do seznamu advokátních koncipientů datovanou ke dni 14. 1. 2021, která byla žalované doručena dne 18. 1. 2021. K této žádosti jako doklad o získaném vysokoškolském vzdělání v oboru právo, které je podmínkou pro takový zápis podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, přiložil žalobce Potvrzení o absolvování studia ze dne 13. 1. 2021 a Výpis splněných studijních povinností z téhož dne; obě potvrzení byla vydána Právnickou fakultou Univerzity Karlovy.

2. Následně dne 25. 1. 2021 zaslala žalovaná žalobci sdělení, ve kterém ho informuje, že jeho žádosti nemůže být vyhověno, protože k ní nepřiložil ověřenou kopii diplomu a dodatku diplomu, které jsou podle § 55 a § 57 odst. 4 a 6 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, dokladem o ukončení vysokoškolského studia. Spolu s tímto sdělením žalovaná žalobci v příloze zaslala zpět i samotnou žádost.

3. Žalobce se s tímto postupem žalované neztotožnil a napadl jej žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. podanou dne 11. 2. 2021 u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“).

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalované

4. Žalobce proti uvedenému postupu žalované namítá, že zákon o advokacii v § 37 odst. 1 písm. b) nepodmiňuje zapsání do seznamu advokátních koncipientů předložením kopie vysokoškolského diplomu. Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo je tak možné prokazovat jakýmkoliv způsobem.

5. Žalobce dále upozorňuje na skutečnost, že podle § 55 odst. 1 zákona o vysokých školách je dnem ukončení studia (a tedy dnem, kdy se stává absolventem studia) den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.

6. Dále žalobce odkazuje na § 57 odst. 1 zákona o vysokých školách, který stanoví, jaké doklady o studiu, resp. o jeho absolvování, vysoké školy vydávají. Zákon přitom nestanoví, že by vysokoškolský diplom a dodatek k němu byly jedinými doklady k prokázání získání vysokoškolského vzdělání. Minimálně do doby vydání vysokoškolského diplomu při akademickém obřadu (viz § 57 odst. 7 zákona o vysokých školách) musí být možné získané vysokoškolské vzdělání osvědčit i jiným zákonem předvídaným potvrzením.

7. Žalobce se v petitu žaloby domáhá toho, aby městský soud rozsudkem určil, že zásah žalované spočívající v tom, že žalobce nezapsala do seznamu advokátních koncipientů ke dni 18. 1. 2021, byl nezákonný, a dále aby žalované přikázal žalobce zapsat do seznamu advokátních koncipientů ke dni 18. 1. 2021.

8. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 16. 3. 2021 k podané žalobě předně uvedla, že žalobce po jejím podání o zápis do seznamu advokátních koncipientů požádal znovu, tentokrát již k žádosti ale předložil kopii vysokoškolského diplomu a dodatku k němu. Na základě této nové žádosti byl pak žalobce ke dni 12. 3. 2021 do seznamu advokátních koncipientů zapsán.

9. Dále žalovaná polemizuje s žalobcem a uvádí, že získání požadovaného vysokoškolského vzdělání není možné prokazovat jakýmkoliv způsobem. Podle § 55 odst. 2 zákona o vysokých školách je dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. Jiný doklad o ukončení studia zákon nepředpokládá. Žalovaná v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2016, č. j. 2 As 170/2018-58. Potvrzení o absolvování studia a Výpis splněných studijních povinností nejsou doklady prokazující vysokoškolské vzdělání v oboru právo pro účely splnění podmínky stanovené v § 37 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii.

10. Dále žalovaná uvedla, že žalobce může ve smyslu poslední věty § 6 odst. 2 zákona o advokacii požádat o uznání tzv. jiné praxe, kterou vykonal v pracovním poměru k advokátovi před svým zápisem do seznamu advokátních koncipientů. Žalovaná běžně takovou jinou právní praxi u advokáta uznává za praxi advokátního koncipienta. Advokátní koncipienti, kteří takto u advokáta či advokátní společnosti pracují, tak nejsou nijak zkráceni na délce své právní praxe o dobu, která uplyne mezi složením poslední státní zkoušky a předáním diplomu a dodatku k diplomu.

III.
Posouzení žaloby

11. Městský soud v souladu s § 87 odst. 1 s. ř. s. rozhodoval na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl městský soud bez nařízení jednání, neboť žalobce i žalovaná s takovým postupem vyjádřili souhlas.

12. Žaloba je důvodná.

13. Městský soud předně předesílá, že ve skutkově a právně obdobné věci již dříve rozhodoval jiný senát městského soudu, konkrétně senát čtrnáctý. Ten ve svém rozsudku ze dne 22. 1. 2020, č. j. 14 A 251/2018-25, dospěl k závěru, že v zásadě shodný postup žalované ve věci jiného žadatele o zápis do seznamu advokátních koncipientů představuje nezákonný zásah, neboť vysokoškolský diplom a dodatek k němu nejsou jediné možné doklady, kterými je možné prokazovat splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo (podmínka podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii). Osmý senát městského soudu se plně ztotožňuje s východisky, ze kterých čtrnáctý senát vyšel, nicméně dospěl k poněkud odlišným závěrům. Dále tedy podrobně vysvětlí, jaké důvody ho k tomu vedly.

14. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65 a z nedávnější doby např. rozsudek ze dne 14. 9. 2017, č. j. 1 Afs 217/2017-34) je namístě ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout tehdy, pokud jsou kumulativně splněny všechny podmínky stanovené v tomto ustanovení. Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, který není rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka).

15. V dané věci je mezi účastníky sporná pouze zákonnost postupu (či zásahu) žalované, tedy podmínka č. 3. Spor je veden zejména ohledně skutečnosti, zda žalobce doložil ve své žádosti doručené žalované dne 18. 1. 2021 získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo tím, že předložil Potvrzení o absolvování studia a Výpis splněných studijních povinností.

16. Ustanovení § 37 odst. 1 zákona o advokacii obsahuje podmínky pro zápis do seznamu advokátních koncipientů. Podle písm. b) tohoto ustanovení je jednou z podmínek získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo

1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo

2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v oboru právo na vysoké škole v České republice.

17. Podle § 55 odst. 1 zákona o vysokých školách, [s]tudium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.

18. Z právě citovaného ustanovení zákona o vysokých školách je tedy zřejmé, že studium je ukončeno dnem složení poslední části státní zkoušky. Tato skutečnost u žalobce nastala, jak vyplývá z Potvrzení o absolvování studia, dne 13. 1. 2021. Tímto dnem tedy absolvoval studium v oboru právo a získal tak vysokoškolské vzdělání v tomto oboru (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2016, č. j. 2 As 170/2015-58, body 25 a 26). K tomuto dni tedy materiálně splnil podmínku zápisu do seznamu advokátních koncipientů dle § 37 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii. Tento výklad zákona o vysokých školách a zákona o advokacii nakonec nezpochybňuje ani žalovaná. Žalovaná však tvrdí, že podstatnou otázkou je prokázání naplnění této podmínky, a to lze dle ní učinit pouze předložením vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu.

19. Žalovaná tedy tvrdí, že skutečnost, že žalobce získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo, lze prokázat pouze tímto jedním konkrétním způsobem. Českému právu je však obecně vlastní zásada volného hodnocení důkazů, kterou předvídají všechny procesní řády. Podle ní není zásadně předem stanoveno, jaké množství důkazů a jaké důkazní prostředky lze použít, a jak mají být hodnoceny. V kontextu projednávané věci je relevantní § 50 odst. 4 správního řádu, podle něhož [p]okud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady, zejména důkazy, podle své úvahy. Podle § 51 odst. 1 správního řádu, [k] provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Výjimku z této zásady by musel výslovně zakotvit zákon. Otázkou, kterou se tedy soud dále zabýval, je, zda právní řád takové speciální pravidlo v tomto případě stanoví.

20. Zákon o advokacii pro prokázání získaní vysokoškolského vzdělání v oboru právo žádný určitý důkazní prostředek neuvádí. Městský soud se tedy dále zabýval tím, zda tak nečiní zákon o vysokých školách.

21. Podle § 57 odst. 1 zákona o vysokých školách, [d]oklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu jsou

a) průkaz studenta,

b) výkaz o studiu,

c) vysokoškolský diplom,

d) doklad o vykonaných zkouškách,

e) potvrzení o studiu,

f) dodatek k diplomu.

Podle odstavce 5 písm. c) tohoto ustanovení, [p]otvrzení o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu obdrží na základě své žádosti absolvent studia ve studijním programu.

22. Podle § 55 odst. 2 zákona o vysokých školách, [d]okladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. Podle § 57 odst. 4 tohoto zákona, [v]ysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu.

23. K tomu městský soud konstatuje, že zákon o vysokých školách stanoví, jaká osvědčení ve vztahu k probíhajícímu, absolvovanému nebo jinak ukončenému studiu vysoké školy vydávají. Osmý senát se shoduje se čtrnáctým senátem v tom, že zákon o vysokých školách předpokládá ve svém § 57 odst. 5 písm. c), že absolventovi může být vydáno potvrzení o absolvovaném studiu. Otázkou je ovšem, jestli takovým dokladem může být prokazováno dosažení určitého vysokoškolského vzdělání.

24. Čtrnáctý senát vycházel z výše uvedené zásady volného hodnocení důkazů a v základu tedy z teze, že dosažení vysokoškolského vzdělání v oboru právo by mohlo být prokazováno jakýmkoliv způsobem. K tomu dodal (bod 25 jeho rozsudku): „Situace by mohla být odlišná, pouze pokud by vysokoškolský zákon, nebo jiný zákon, výslovně uváděl, že dokladem o absolvování studia je pouze vysokoškolský diplom. Teprve poté by bylo možno uvažovat, že zákon stanovil výjimku ze zásady volného hodnocení důkazů.“ Dále čtrnáctý senát konstatoval, že zákon o vysokých školách nic takového nestanoví. Právě s touto tezí chce ale osmý senát polemizovat.

25. Předně osmý senát souhlasí, že výlučnost vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu jakožto dokladu o získání konkrétního vysokoškolského vzdělání nelze dovozovat z § 57 odst. 4 zákona o vysokých školách. Toto ustanovení pouze stanoví, k čemu slouží vysokoškolský diplom, nevypovídá ale nic o tom, k čemu slouží nebo mohou sloužit jiné doklady podle § 57 odst. 1 zákona, a tedy nevylučuje, že i jiný doklad předvídaný v tomto ustanovení může být dokladem o získání konkrétního vysokoškolského vzdělání.

26. Vedle toho ale osmý senát musí upozornit na jiné ustanovení, a sice na § 55 odst. 2 zákona o vysokých školách citovaný výše. Podle názoru osmého senátu nelze dospět k jinému závěru, než že toto ustanovení zákona stanoví výlučnost vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu jakožto dokladu o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu, neboli o získání konkrétního vysokoškolského vzdělání.

27. Tento závěr vycházející z jazykového výkladu daného ustanovení se přitom nezdá být samoúčelný. Dosažení určitého vysokoškolského vzdělání je významná skutečnost např. z hlediska regulace mnohých profesí. Přístup k výkonu některých profesí je podmíněn právě získáním určitého vzdělání; tato regulace sleduje za cíl zaručit odborný výkon takových profesí, který nebude vést k ohrožení veřejného zájmu nebo – a to především – zájmů konkrétních jednotlivců, kteří spoléhají na profesionalitu a patřičnou úroveň výkonu těchto profesí. To je konečně i případ přípravné praxe advokátního koncipienta (a následně profese advokáta). Pokud se tedy má konkrétní osobě otevřít přístup do takové regulované profese, potom není samoúčelné požadovat, aby tato osoba patřičným způsobem doložila, že požadované vzdělání skutečně získala. Vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu jsou v souladu s § 57 odst. 7 zákona o vysokých školách veřejnými listinami. Pokud tedy zákon v § 55 odst. 2 předpokládá, že dokladem o získaném vysokoškolském vzdělání jsou právě tyto veřejné listiny, tak tím dává najevo, že otázku, zda někdo získal konkrétní vysokoškolské vzdělání, považuje za významnou, a že má být tudíž taková skutečnost prokazována určitým kvalifikovanějším způsobem.

28. Osmý senát městského soudu tedy odlišně od čtrnáctého senátu dospěl k závěru, že žalovaná nepochybila, pokud pro zápis žalobce do seznamu advokátních koncipientů podle § 37 zákona o advokacii vyžadovala doložení vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu.

29. Žalobce se nicméně podanou žalobou domáhá především toho, že měl být do seznamu advokátních koncipientů zapsán na základě své žádosti, která byla žalované doručena dne 18. 1. 2021, neboť splňoval všechny zákonem vyžadované podmínky (zejména, že získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo ve smyslu § 37 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii), právě v tom spatřuje nezákonný zásah žalované. Ačkoliv žalobce nesprávně předpokládá, že k provedení tohoto zápisu postačovalo, že předložil Potvrzení o absolvování studia a Výpis splněných studijních povinností, tak to neznamená, že skutečně neměl být k tomuto dni do seznamu zapsán.

30. Městský soud rekapituluje, že žalovaná poté, co dne 18. 1. 2021 obdržela žádost žalobce o zápis do seznamu advokátních koncipientů, zareagovala tak, že žalobci dne 25. 1. 2021 žádost vrátila se sdělením, že k zápisu je třeba předložit ověřenou kopii vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu.

31. Městský soud se tedy dále zabýval otázkou, zda uvedený postup žalované byl v souladu se zákonem a jestli v důsledku tohoto postupu nemohlo dojít k nezákonnému zásahu, proti němuž žalobce v žalobě brojí.

32. Postup žalované ve vztahu k zápisu žadatele do seznamu advokátních koncipientů upravuje § 37 odst. 2 zákona o advokacii, podle něhož, [s]plňuje-li žadatel podmínky uvedené v odstavci 1, Komora ho zapíše do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti; tento den však nesmí předcházet dni vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. e) ani dni podání žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů ke dni podání žádosti. Zápis do seznamu advokátních koncipientů zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu, a vydá advokátnímu koncipientovi identifikační průkaz advokátního koncipienta (…).

33. Samotný zápis do seznamu advokátních koncipientů je podle názoru městského soudu třeba považovat za registrační úkon, tedy úkon, který není rozhodnutím ve smyslu § 67 správního řádu (ani § 65 odst. 1 s. ř. s.), ale tzv. jiným úkonem. Z hlediska procesního režimu se tedy provedení tohoto registračního úkonu (zápisu do seznamu advokátních koncipientů) a zejména postup k němu vedoucí v souladu s § 158 odst. 1 správního řádu řídí částí čtvrtou správního řádu. Nutno přitom zdůraznit, že zákon o advokacii nestanoví, že by žalovaná měla v případě, že žadatel nebude splňovat podmínky pro registraci čili pro zápis do seznamu advokátních koncipientů (viz § 37 odst. 1 zákona o advokacii), vydat o této skutečnosti rozhodnutí (správní akt o odmítnutí provedení zápisu); bude tedy třeba vycházet pouze z úpravy části čtvrté správního řádu, konkrétně z ust. § 155 odst. 3 správního řádu (žalovaná tedy má povinnost žadatele informovat o tom, že zápis nelze provést a sdělit mu důvody, které ji k tomuto závěru vedou). Takovéto sdělení přitom nemá povahu rozhodnutí (srov. rozsudek Městského soudu Praze ze dne 4. 4. 2013, č. j. 10 A 77/2011-78; 2907/2013 Sb. NSS, a dále zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2018, č. j. 6 As 102/2018-39, vydaný v typově obdobné věci; kasační soud se zde vyjádřil k povaze sdělení, jímž Ministerstvo spravedlnosti zájemce o vykonání justiční zkoušky vyrozumělo, že mu ji nebude umožněno konat; toto sdělení vydané rovněž v režimu části čtvrté správního řádu posoudil jako nezákonný zásah, a to z důvodu absence formálních znaků rozhodnutí).

34. Městský soud se tedy zabýval otázkou, zda žalovaná při svém postupu nepochybila, tedy zda neporušila pravidla stanovená v § 37 odst. 2 zákona o advokacii a zejména v části čtvrté správního řádu.

35. Podle § 154 správního řádu, [j]estliže správní orgán vydává vyjádření, osvědčení, provádí ověření nebo činí sdělení, která se týkají dotčených osob, postupuje podle ustanovení této části, podle ustanovení části první, obdobně podle těchto ustanovení části druhé: § 10 až § 16, § 19 až § 26, § 29 až § 31, § 33 až § 35, § 37, § 40, § 62, § 63, a obdobně podle těchto ustanovení části třetí: § 134, § 137 a § 142 odst. 1 a 2; přiměřeně použije i další ustanovení tohoto zákona, pokud jsou přitom potřebná. Toto ustanovení stanoví, že při provádění úkonů v režimu části čtvrté správního řádu se uplatní nejen ustanovení této části, ale obdobně i vybraná ustanovení části druhé a třetí správního řádu; užití těchto ustanovení je tedy zákonem přímo stanoveno; správní orgán se od nich nemůže odchýlit.

36. Podle odkazovaného § 37 odst. 3 správního řádu, [n]emá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Toto ustanovení správního řádu o povinnosti správního orgánu pomoci jeho podateli odstranit nedostatky jeho podání se uplatní i v nyní projednávaném případě.

37. Městský soud rekapituluje, že žalobce podal u žalované dne 18. 1. 2021 žádost o zápis do seznamu advokátních koncipientů, která – jak soud dovodil výše – nebyla perfektní, neboť k ní žalobce nepřiložil zákonem předpokládaný doklad o získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo, tedy vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu (srov. § 55 odst. 2 zákona o vysokých školách). Žalovaná ale následně žalobci nepomohla tento nedostatek jeho žádosti odstranit (neposkytla mu za tím účelem přiměřenou lhůtu) a rovnou žalobce vyrozuměla (ve smyslu § 155 odst. 3 správního řádu) o tom, že zapsán do seznamu advokátních koncipientů být nemůže, čímž věc uzavřela.

38. Právě v tomto postupu žalované je třeba spatřovat pochybení; žalovaná měla správně dle § 37 odst. 3 aplikovaného na základě § 154 správního řádu žalobce vyzvat k odstranění vad jeho žádosti, tedy vyzvat ho k doplnění (čili dodatečnému předložení) vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu. Pokud tak žalovaná neučinila, zatížila svůj procesní postup vadou. Otázkou zůstává, zda uvedená vada v postupu žalované mohla mít za následek nezákonný zásah, proti němuž se žalobce brání nyní projednávanou žalobou, tedy zásah spočívající v tom, že žalobce nebyl do seznamu advokátních koncipientů zapsán ke dni 18. 1. 2021.

39. Zde je třeba vyjít z úpravy obsažené v § 37 odst. 2 zákona o advokacii. Ten předpokládá, že zápis do seznamu advokátních koncipientů se provádí zpravidla zpětně, a to ke dni podání žádosti (není-li v žádosti uvedeno jiné datum); nikoliv tedy ke dni samotného provedení registračního úkonu. Pokud by tedy žalovaná postupovala procesně řádně a žalobce vyzvala k odstranění vad jeho žádosti postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu, potom by žalobce, pokud by vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu žalované v jí stanovené přiměřené lhůtě doplnil, mohl být do seznamu advokátních koncipientů zapsán ke dni podání žádosti, tedy ke dni 18. 1. 2021.

40. Městský soud tedy konstatuje, že uvedené procení pochybení, kterého se žalovaná dopustila při vyřizování žádosti žalobce o zápis do seznamu advokátních koncipientů ze dne 18. 1. 2021, mohlo mít za následek nezákonný zásah, proti němuž se žalobce nyní brání.

41. Otázkou v kontextu projednávané věci významnou dále zůstává, jak dlouhou lhůtu by měla žalovaná stanovit žadateli k odstranění uvedené vady žádosti (k doplnění vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu). Ust. § 37 odst. 3 správního řádu pouze neurčitě stanoví, že tato lhůta má být „přiměřená“ Otázku, jaká lhůta bude přiměřená, je přitom třeba hodnotit vždy ve vztahu ke konkrétnímu případu.

42. V posuzovaném případě se jedná o situaci v praxi se poměrně hojně vyskytující, kdy čerstvý absolvent právnické fakulty sice již materiálně splňuje podmínku získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo (podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii) k tomu, aby se mohl stát advokátním koncipientem, resp. mohl být zapsán do seznamu advokátních koncipientů (srov. § 36 zákona o advokacii); současně ale ještě nedisponuje zákonem vyžadovaným dokladem, kterým by mohl splnění této podmínky prokázat. Zákon o vysokých školách v § 57 odst. 7 totiž předpokládá, že vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu se vydává zpravidla při akademickém obřadu. Konkrétní pravidla pro vydávání těchto dokladů stanoví konkrétní vysoká škola. Ačkoliv vysoké školy standardně umožňují převzetí uvedených dokladů i mimo akademický obřad, nelze pominout, že jejich vyhotovení zabere určitý čas (provedení různých administrativně-ověřovacích úkonů; vyhotovení do slavnostní podoby apod.).

43. Žalovaná si s ohledem na povahu své činnosti musí být dobře vědoma toho, jaká je praxe při vydávání vysokoškolských diplomů a dodatků k diplomu. Při stanovení přiměřené lhůty ve smyslu ust. § 37 odst. 3 správního řádu k jejich doplnění tudíž musí tuto praxi zohlednit a lhůtu stanovit takovým způsobem, aby uplynula až poté, co žadatel bude moci standardním způsobem (tedy při akademickém obřadu) uvedené doklady převzít.

44. Městský soud při této své úvaze nepominul ani skutečnost, že § 37 odst. 2 zákona o advokacii stanoví, že zápis do seznamu advokátních koncipientů (tedy samotný registrační úkon) má žalovaná provést bezodkladně, nejpozději do týdne ode dne zápisu. Toto ustanovení nicméně nebrání tomu, aby žalovaná stanovila žadateli podle § 37 odst. 3 správního řádu lhůtu k doplnění žádosti přesahující lhůtu, ve které má být proveden samotný registrační úkon (viz § 37 odst. 2 zákona o advokacii). Předně je třeba říci, že tato lhůta není propadná, ale toliko pořádková a dále to, že tato lhůta nemá vliv na konečné datum, ke kterému bude žadatel zapsán (je to den podání žádosti nebo pozdější žadatelem uvedený den). Dále je třeba na základě § 154 správního řádu přiměřeně aplikovat ust. § 65 odst. 1 správního řádu, týkající se běhu lhůt při přerušení řízení. V uvedeném případě nelze hovořit o přerušení řízení, neboť žádné řízení vedeno není, ani o vydání rozhodnutí, neboť zápis do seznamu advokátních koncipientů není rozhodnutím. Pravidlo, podle nějž [l]hůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1, přičemž odkazované ustanovení v písm. a) počítá právě s vydáním výzvy k odstranění nedostatků žádosti, se ale přiměřeně uplatní i v posuzovaném případě.

IV.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

45. Městský soud shrnuje, že nezapsání žalobce do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho žádosti ze dne 18. 1. 2021 (a tedy k tomuto dni), je v důsledku výše rozvedených procesních pochybení žalované nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. Tento zásah stále trvá, neboť žalobce stále není k tomuto dni v seznamu zapsán. V seznamu je zapsán až ke dni 12. 3. 2021, kdy žalobce – jak vyplývá z vyjádření žalované (viz bod 8 shora) – podal znovu svou žádost o zápis do seznamu advokátních koncipientů a tentokrát k ní přiložil vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. Je přitom třeba zdůraznit, že předmětem žaloby není zápis do seznamu koncipientů jako takový, ale zápis ke konkrétnímu datu. Jedná se přitom o podstatný údaj, který je důležitý například pro splnění délky praxe pro zápis do seznamu advokátů (§ 5 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii) či pro připuštění k advokátní zkoušce (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona o advokacii).

46. V tomto kontextu městský soud nepominul argumentaci žalované, že praxi před zápisem žalobce do seznamu advokátních koncipientů lze uznat v rámci tzv. jiné praxe dle § 6 odst. 2 zákona o advokacii. Soud však tuto skutečnost nepovažoval v dané věci za rozhodnou. Jde o praxi žalované reagující na těžkosti způsobené koncipientům jejím procesním postupem, který soud shledal chybným. Zároveň nutno podotknout, že nejde o plnohodnotnou kompenzaci nesprávného procesního postupu žalované ve vztahu k žádostem podle § 37 odst. 2 zákona o advokacii, neboť nechává koncipienty v nejistotě. Ti si nemohou být po celou dobu jejich koncipientské praxe zcela jisti, kdy splní podmínku tříleté praxe.

47. Při formulaci výroků soud vycházel z § 87 odst. 2 soudního řádu správního, podle kterého soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby – je-li to možné – obnovil stav před zásahem. Výrokem I. tedy soud deklaroval, že postup žalované je nezákonný, a to v důsledku uvedených procesních pochybení (shodně Zdeněk Kühn, Tomáš Kocourek a kolektiv. Soudní řád správní: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, § 87, bod 9).

48. Při formulaci výroku II. městský soud vycházel z toho, že by nebylo vhodné žalované bez dalšího přikázat zapsat žalobce do seznamu advokátních koncipientů ke dni 18. 1. 2021. Zákon o advokacii v § 37 odst. 1 totiž stanoví vícero podmínek, jejichž splnění má žalovaná ověřit před tím, než zápis provede. Městský soud se ve svém posouzení zabýval otázkou, jak má být prokázáno splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo (§ 37 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii); konstatoval přitom, že žalovaná ve svém postupu pochybila, když žalobci – jakožto čerstvému absolventovi – neumožnila předložit vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu až poté, co mu bude vydán. Vzhledem k tomu, že žalobce po podání žaloby uvedené doklady spolu s novou (či opakovanou) žádostí již žalované předložil, není důvod žalované nařizovat, aby své procesní pochybení odstranila přímo; soud jí proto přikázal, aby při novém posouzení žádosti ze dne 18. 1. 2021 vycházela z těchto dokladů, jako kdyby je žalobce doplnil postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu. Městský soud se nicméně nezabýval dalšími podmínkami pro zápis do seznamu advokátních koncipientů. Uložil proto žalované, aby tak učinila sama, a v případě, že žalobce tyto podmínky splňoval (resp. jim vyhověl v době podání žádosti), ho ke dni 18. 1. 2021 do seznamu advokátních koncipientů zapsala.

49. O nákladech řízení městský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení. Žalobce nebyl právně zastoupen, náleží mu tudíž náhrada nákladů toliko za soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 6. dubna 2021

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru