Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 166/2017 - 44Rozsudek MSPH ze dne 27.01.2021

Prejudikatura

2 Azs 76/2015 - 24


přidejte vlastní popisek

8 A 166/2017- 44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci

žalobkyně
O. K.,

zastoupená advokátem JUDr. Petrem Novotným,
se sídlem Slezská 36, Praha 2

proti žalovanému
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2017, č. j. MV-60714-4/SO-2017

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.
Základ sporu

1. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně do rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 31. 3. 2017, č.j. OAM-27910-15/DP-2016, kterým bylo zastaveno řízení dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, protože v poskytnuté lhůtě žalobkyně neodstranila vady jí podané žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání jako OSVČ, přestože byla náležitě vyzvána a neučinila tak ani s podáním odvolání.

II.
Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

2. Žalobkyně předně namítá to, že správnímu orgánu doložila dne 19. 10. 2016 doklad o cestovním zdravotním pojištění a potvrzení finančního úřadu o tom, že nemá vymahatelné nedoplatky, dne 1. 12. 2016 doklad o ubytování, vystavené faktury a příslušné příjmové doklady za měsíc říjen a listopad 2016 a přehled vyplacených dávek sociálního podpory – rodičovský příspěvek za leden 2015 až říjen 2016. Z jejího jednání je tak zřejmé, že se průběžně snažila odstranit vady žádosti a také byla přesvědčena o tom, že k odstranění vad došlo. Pokud správní orgán požadoval další doklady, konkrétně potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na sociální politiku zaměstnanosti včetně penále, měl ji znovu vyzvat, což však neučinil, čímž porušil § 2 odst. 1, 3, 4, správního řádu.

3. Žalobkyně má dále za to, že napadené rozhodnutí je nepřiměřeným zásahem do jejího soukromého a rodinného života, jelikož má na území ČR manžela a dvě malé děti – S. nar. XaA. nar. X, které mají na území dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny. Návrat její a jejich malých dětí na Ukrajinu je nemožný s ohledem na katastrofální situaci, která tam panuje. Žalobkyně si rovněž vytvořila na území ČR pevné společenské vazby, navíc tady žije celá její nejbližší rodina.

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odkazem na své rozhodnutí. Dále uvedla, že rozhodnutí o zastavení řízení je procesním rozhodnutím a proto nebyla povinna otázku přiměřenosti zásahu do jejího soukromého a rodinného života vůbec zkoumat.

III.
Obsah správního spisu

5. Žalobkyně podala dne 12. 9. 2016 žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. K žádosti přiložila fotokopii cestovního dokladu a výpis z živnostenského rejstříku. 6. Výzvou k odstranění vad žádosti ze dne 7. 10. 2016 byla vyzvána k tomu, aby svou žádost doplnila o fotografii, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, doklad o cestovním pojištění, doklady prokazující měsíční úhrnný příjem cizince a s ním společně posuzovaných osob (s tím, že informace o možných způsobech jejich prokázání jsou obsaženy v příloze, která byla nedílnou součástí této výzvy), platební výměr daně z příjmu, potvrzení finančního úřadu o nedoplatcích resp. o bezdlužnosti, potvrzení okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení o nedoplatcích resp. o bezdlužnosti. Řízení bylo za tímto účelem usnesením ze dne 7. 10. 2016 přerušeno.

7. Žalobkyně doložila dne 19. 10. 2016 cestovní smlouvu, vyúčtování záloh a pojistné důchodové pojištění za rok 2015, potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků ke dni 19. 9. 2016. Dne 7. 11. 2016 doložila platební výměr Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 20. 4. 2016. Dne 1. 12. 2016 dále doložila smlouvu o nájmu, přehled vyplacených dávek a 2 faktury. Dne 28. 12. 2016 doložila dále výpisy z účtu.

8. Usnesením ze dne 11. 1. 2017 byla lhůta k odstranění vad žádosti prodloužena na žádost žalobkyně. 9. Dopisem ze dne 7. 3. 2017 byla žalobkyně vyrozuměna o pokračování v řízení. Usnesením ze dne 31. 3. 2017 bylo řízení zastaveno z důvodu, že žalobkyně nedoložila potvrzení okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení o nedoplatcích na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na sociální politiku zaměstnanosti včetně penále.

10. Žalobkyně podala dne 21. 4. 2017 do tohoto rozhodnutí odvolání, ve kterém mimo jiné uvedla, že má za to, že doložila všechny zákonem požadované doklady pro vydání kladného rozhodnutí. Pokud správní orgán požadoval další doklady, konkrétně potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na sociální politiku zaměstnanosti včetně penále, měl ji znovu vyzvat, což však neučinil.

IV.
Posouzení žaloby

11. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Jelikož žalobkyně vyslovila souhlas rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě nevyjádřila, má se tedy za to, že i ona souhlasila, soud rozhodl věc bez nařízení jednání, resp. nařízené jednání po obdržení souhlasu žalobkyně zrušil.

12. Dle ust. § 46 odst. 7 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců ve znění do 14. 8. 2017, žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen předložit potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že nemá vymahatelné nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost.

13. Ze shora uvedeného ustanovení vyplývá, že žalobkyně byla povinna tento doklad předložit již se žádostí o vydání povolení k dlouhodobému pobytu. Jelikož tak neučinili, byla o této povinnosti poučena, rovněž byla poučena o následcích neuposlechnutí výzvy, a byla jí k tomu poskytnuta dostatečně dlouhá lhůta, která byla následně k její žádosti ještě prodloužena. Soud se neztotožňuje s názorem žalobkyně, že správní orgán měl opětovně žalobkyni vyzývat a upozornit ji na to, že tento doklad nebyl doložen. Žalobkyně byla zcela jasně vyzvána, které doklady má předložit. Bylo na ní, aby si seznam prošla a zkontrolovala, které doklady již předložila a které ne. Pokud tak neučinila, musí nést následky této své laxnosti. V obdobné věci se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 5. 11. 2020, č.j. 7 Azs 234/2020 – 32, ve kterém uvedl: „Není povinností správních orgánů opakovat dostatečně určité a srozumitelné výzvy či poučení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2020, č. j. 1 Azs 511/2019 - 38). Jak navíc bylo uvedeno výše, v řízení o žádosti je především na žadateli, aby předložil požadované doklady.“

14. Soud má tedy za to, že správní orgán neporušil žádné z žalobkyní uváděných ustanovení správní řádu. Soud naopak konstatuje, že řízení zahajované na návrh, resp. žádost, je ovládáno zásadou dispoziční, jejíž podstatou je svěření iniciativy účastníkům řízení, kteří mají povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto podložit relevantními důkazy, pokud chtějí být v řízení úspěšní. Na žalobkyni proto bylo, aby správnímu orgánu I. stupně doložila zákonem požadované listiny. Obdobný názor je uveden i v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Azs 12/2015-38 ze dne 12. 3. 2015 ve věci neudělení povolení k trvalému pobytu na území České republiky, v němž je uvedeno: „řízení zahajovaná na návrh, tedy i řízení o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu, nejsou ovládána zásadou vyšetřovací a koncentrace řízení je v nich namístě. Je zejména v zájmu žadatele (zde stěžovatele), aby shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné podklady. Pokud tak stěžovatel neučinil, je současná situace důsledkem pouze jeho nečinnosti; správní orgány při zjišťování skutkového stavu nepochybily, neboť musely vycházet z podkladů, které měly k dispozici.“

15. Výstižně je judikatura k této problematice shrnuta např. v rozsudku ze dne 15. 5. 2019, č. j. 8 Azs 249/2018 - 57: „Ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu se vyvinula v obecný závěr, že v řízení o žádosti leží primární povinnost jednat aktivně na žadateli, nikoliv na správním orgánu, a to i ve vztahu k pobytovým věcem cizinců (srov. rozsudek ze dne 12. 3. 2015, č. j. 9 Azs 12/2015 - 38, ze dne 4. 11. 2015, č. j. 3 Azs 162/2015 - 43, ze dne 3. 3. 2016, č. j. 10 Azs 95/2015 - 36, ze dne 29. 8. 2016, č. j. 7 Azs 99/2016 - 36 nebo ze dne 15. 11. 2017, č. j. 8 Azs 111/2017 - 36).“

16. Soud proto považuje první žalobní námitku za nedůvodnou. 17. Co se týče druhé žalobní námitky, soud souhlasí se žalovanou, že s ohledem na rozhodnutí, které je procesní povahy, nebylo její zákonnou povinností zkoumat přiměřenost zásahu do rodinného a soukromého života žalobkyně. Žalobní námitka je proto rovněž nedůvodná.

V.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

18. Soud ze shora uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. 19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn v ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a žalované, která měla ve věci úspěch, náklady řízení nad rámec její úřední činnost nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 27. ledna 2021

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru