Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 162/2012 - 60Rozsudek MSPH ze dne 31.01.2014

Prejudikatura

2 Ans 5/2006

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
10 As 57/2014

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 8A 162/2012 - 60-62

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Sdružení vlastníků pozemků v zóně letiště Medlánky, občanské sdružení, se sídlem Palírenská 19, Brno, zastoupen JUDr. Kristinou Škampovou, advokátkou se sídlem Pellicova 8a, Brno, proti žalovanému: Úřad pro civilní letectví, Letiště Ruzyně, Praha 6, za účasti: 1) Aeroklub Brno – Medlánky, občanské sdružení, se sídlem Brno, Letiště Medlánky, zastoupeno JUDr. Tomášem Kalabusem, advokátem se sídlem Millenium Center, Hybešova 42, Brno, 2) S. V., o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci vydání rozhodnutí o zrušení povolení k provozování letiště Medlánky,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci vydání rozhodnutí o zrušení povolení k provozování letiště Medlánky. Uvedl, že dne 22. 7. 2009 podal k žalovanému návrh na vydání rozhodnutí o zrušení povolení k provozování letiště Medlánky Aeroklubem Medlánky podle ust. § 34 písm. a) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, neboť aeroklub přestal splňovat podmínky pro vydání povolení k provozování letiště dle ust. § 30 odst. 2 písm. d) zákona o civilním letectví. Tento návrh splňoval všechny náležitosti žádosti uvedené v ust. § 45 odst. 1 ve spojení s ust. § 37 odst. 2 správního řádu. Na základě ust. § 37 odst. 1 správního řádu je správní orgán povinen posuzovat každé podání podle jeho skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Proto měl žalovaný povinnost toto podání posoudit jako žádost. To však zřejmě neučinil a návrh posoudil jako podnět k zahájení správního řízení z moci úřední, neboť dne 10. 8. 2009 vydal jako věcně a místně příslušný orgán dokument označený jako Vyrozumění účastníků o zahájení správního řízení z moci úřední podle ust. § 34 písm. a) zákona o civilním letectví. Správní řízení bylo zahájeno dnem doručení prvnímu účastníkovi řízení, kterými byli Aeroklub Brno-Medlánky o. s., Sdružení vlastníků pozemků v zóně letiště Medlánky, A. V., S. V. a M. P. Toto správní řízení, u žalovaného vedeno pod č. j. 3309-09-701 a u Ministerstva dopravy pod č. j. 794/2010-220, bylo zastaveno usnesením vydaným dle ust. § 66 odst. 2 správního řádu, které se pouze poznamenává do spisu, což mělo za následek to, že odvolání proti tomuto usnesení nebylo přípustné. Podle ust. § 44 odst. 1 správního řádu je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému orgánu. Protože žalobce trvá na tom, že o jeho žádosti doručené dne 22. 7. 2009 žalovanému, doposud nebylo vydáno žádné meritorní rozhodnutí nebo usnesení, ačkoliv lhůty pro vydání rozhodnutí uvedené v ust. § 71 správního řádu již dávno uplynuly, obrátil se žalobce podle ust. § 80 správního řádu na nadřízený správní orgán, tj. Ministerstvo dopravy České republiky, se žádostí o opatření proti nečinnosti žalovaného. Ministerstvo dopravy však žádné opatření neučinilo a namísto toho žalobci sdělilo, že žádost, která byla žalovanému doručena dne 22. 7. 2009, se jevila jako relevantní podnět k zahájení řízení a žalovaný tedy zvolil postup dle ust. § 46 správního řádu, tedy zahájil řízení z moci úřední. Ministerstvo dopravy dále žalobci sdělilo, že toto řízení bylo řádně ukončeno zastavení m podle ust. § 66 odst. 2 správního řádu. Jak

potvrzuje i Ministerstvo dopravy ve svém přípise ze dne 22. 6. 2012, řízení o zrušení povolení k provozování letiště může být zahájeno jak z moci úřední, tak na žádost. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevzal na vědomí skutečnost, že toto řízení již bylo zahájeno dnem, kdy obdržel žalobcovu žádost, lze z okolností vyvodit závěr, že žalovaný zvolil postup spočívající v zahájení řízení z moci úřední zcela účelově a záměrně, aby zbavil žalobce jeho případného práva podat řádný opravný prostředek proti rozhodnutí, které má být vydáno v řízení o žádosti. Tím, že řízení o zrušení povolení k provozování letiště, bylo vedeno z moci úřední, využil žalovaný možnost zastavit řízení dle ust. 66 odst. 2 správního řádu, a to i přesto, že nenastala žádná z podmínek, kterou pro tento postup předpokládá správní řád, tedy nedošlo ke smrti nebo zániku účastníka řízení anebo zániku věci nebo práva, jehož se řízení týká. Tímto nesprávným úředním postupem žalovaného vzniká žalobci neustále škoda, neboť Aeroklub Brno-Medlánky nadále jednak neoprávněně užívá pozemky členů žalobce a jednak brání užívání těchto pozemků členům žalobce. Žalobce proto navrhl, aby soud vydal rozsudek, že žalovaný je povinen vydat rozhodnutí v řízení o žádostí zahájeném dne 22. 7. 2009, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že pokud se žalobce domnívá, že jeho podání ze dne 18. 7. 2009 mělo být ze strany žalovaného posouzeno jako žádost, o které nebylo dosud rozhodnuto, pak lhůta pro vydání rozhodnutí skončila dne 22. 10. 2010, a podle ust. § 80 zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, je nutno tuto žalobu odmítnout. Dále se žalovaný ohradil proti tvrzení žalobce, že by byl v dané věci nečinný: jak sám žalobce uvádí ve své žalobě, jeho podání ze dne 18. 7. 2009 bylo posouzeno jako podnět k zahájení řízení z moci úřední, řízení bylo na základě tohoto podnětu zahájeno, s žalobcem bylo jednáno jako s účastníkem řízení a řízení bylo řádně ukončeno. Teprve v červnu 2012 požádal žalobce nadřízený správní orgán (Ministerstvo dopravy) o opatření proti nečinnosti podle ustanovení § 80 správního řádu. Žádost žalobce byla ze strany odvolacího orgánu odmítnuta jako nedůvodná a postup žalovaného ve výše uvedeném správním řízení potvrzen. Žalovaný

proto navrhl zamítnutí žaloby.

K věci se též vyjádřil Aeroklub Brno – Medlánky jako osoba zúčastněná, jenž uvedl, že ve věci návrhu na zrušení povolení k provozování letiště Medlánky vedl Úřad pro civilní letectví řízení, jež bylo zastaveno ukončeno rozhodnutím ze dne 5. 1. 2012. Toto rozhodnutí bylo doručeno též žalobci a stalo se pravomocným. Ke dni podání žaloby tedy nebylo vedeno žádné řízení, v němž by bylo nutno vydat rozhodnutí – vzhledem k zastavení řízení není taková žaloba přípustná (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2007, č.j. 2 Ans 5/2006). Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl.

K věci se dále jako osoba zúčastněná vyjádřil pan S. V., s tím, že Úřad pro civilní letectví umožňuje Aeroklubu Medlánky užívat jeho pozemky bez právního důvodu a bez přiměřeného protiplnění, čímž hrubě zasahuje do jeho vlastnických práv. Odnětím oprávnění provozovat letiště by žalovaný přiměl jeho provozovatele k uzavření nájemních smluv s vlastníky pozemků pod letištěm a po vyřešení těchto vztahů by nic nebránilo opětovně vydat povolení k provozování letiště. Žalovaný dosud nevydal rozhodnutí, jímž se ruší právo provozovat letiště Aeroklubem Medlánky, přestože ten přestal splňovat předpoklady pro provozování.

Městský soud v Praze přezkoumal postup žalovaného a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

Z obsahu správního spisu předloženého žalovaným, je zřejmé, že žalobce - Sdružení vlastníků pozemků v zóně letiště Medlánky, občanské sdružení, se sídlem Palírenská 19, Brno – podal dne 22. 7. 2009 k Úřadu pro civilní letectví návrh na vydání rozhodnutí o zrušení povolení k provozování letiště Medlánky Aeroklubem Medlánky podle ust. § 34 zákona o civilním letectví. Dne 10. 8. 2009 rozhodl žalovaný Úřad o zahájení řízení z moci úřední podle § 34 písm. a) zákona o civilním letectví, s tím, že žalobce je účastníkem tohoto řízení a náležejí mu procesní práva podle správního řádu. Po provedeném řízení pak žalovaný vydal dne 10. 2. 2011 pod č.j. 3309-09-701 rozhodnutí, kterým správní řízení ve věci zrušení povolení provozovat letiště Medlánky občanským sdružením Aeroklub Brno-Medlánky, občanské sdružení, zastavil, neboť odpadl důvod řízení. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že dne 22. 7. 2009 obdržel přípis několika fyzických osob a také přípis žalobce ve věci vydání rozhodnutí o zrušení povolení k provozování letiště Medlánky a že dne 10. 8. 2009 zahájil z moci úřední řízení podle § 34 písm. a) zákona o civilním letectví. V závěru odůvodnění pak konstatoval, že v šetřeném případě odpadly důvody pro vedení správního řízení z moci úřední, neboť provozovatel letiště v průběhu řízení prokázal právní vztah k nadpoloviční většině výměry letištních pozemků, tedy takový žadatel by měl přednost při vydání povolení provozovat.

Soud na základě uvedených skutečností dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán postupoval ve věci v souladu se zákonem a že ve věci nebyl a není a nečinný.

Ústřední žalobní námitky vychází z tvrzení, že žalobce podal dne 22. 7. 2009 u žalovaného návrh na vydání rozhodnutí o zrušení povolení k provozování letiště Medlánky Aeroklubem Medlánky podle ust. § 34 písm. a) zákona o civilním letectví, že tento návrh splňoval všechny náležitosti žádosti uvedené v ust. § 45 odst. 1 ve spojení s ust. § 37 odst. 2 správního řádu a že žalovaný, byv povinen posoudit tento návrh podle jeho skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, měl povinnost toto podání posoudit jako žádost a zahájit na jeho základě správní řízení.

Tento argument soud neakceptoval. Není sice sporu o tom, že podle ust. § 37 odst. správního řádu se podání posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, avšak správní orgán při tom nemůže odhlédnout od dalších zákonných norem.

Takovou další normou je ust. § 34 písm. a) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle něhož povolení k provozování letiště zaniká rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště.

Tato norma upravuje dva způsoby zahájení a vedení řízení o zrušení povolení k provozování letiště, jež však nelze směšovat a zaměňovat.

Správní řád obecně stanoví, že správní řízení je zahajováno a vedeno buď z moci úřední, nebo na žádost. Přitom na žádost jsou zahajována řízení jen tehdy, pokud to zvláštní právní předpis stanoví.

Výše citovaná norma - ust. § 34 písm. a) zákona o civilním letectví – upravuje jen jediný případ, kdy je toto řízení zahájeno na žádost, a to v případě, kdy provozovatel letiště podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště. V ostatních případech, tj. jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení a/nebo závažně porušil ustanovení tohoto zákona, se jedná o řízení vedená z moci úřední, neboť zákon neuvádí, že by bylo možno zahájit je na žádost, a ostatně ani nijak nespecifikuje, kdo by byl k podání takové žádosti oprávněn.

Soud tedy uzavřel s tím, že řízení o zrušení povolení k provozování letiště by bylo vedeno na žádost jen tehdy, pokud by takovou žádost podal provozovatel letiště, neboť pouze on je ze zákona aktivně legitimován k jejímu podání. Jinému subjektu zákona oprávnění podat žádost o zahájení řízení nesvěřil, a tedy podání žádného jiného subjektu není žádostí o zahájení řízení, a nemůže tedy mít za následek zahájení řízení.

V projednávané věci pak je nesporné, že provozovatel letiště Medlánky, tedy Aeroklub Medlánky, žádnou žádost (návrh) na zrušení povolení k provozování letiště nepodal, a tedy řízení o takové žádosti zahájeno a vedeno nebylo.

Pokud pak jde o úkon žalobce, datovaný dnem 20. 7. 2009, v němž žádal o vydání rozhodnutí o zrušení povolení k provozování předmětného letiště, ten žádostí ve smyslu ust. § 44 odst. 1 správního řádu nebyl a být nemohl. Jak vyloženo výše, zákon o civilním letectví nepřiznává žádnému subjektu – s výjimkou provozovatele letiště – oprávnění podat žádost o zahájení takového řízení. Žádná třetí osoba, ať fyzická či právnická, tedy nemůže takovou žádost podat. Pokud ji přesto podá, je povinností Úřadu pro civilní letectví posoudit ji podle ust. § 37 odst. 1 správního řádu podle jejího obsahu, a nikoliv tedy podle toho, jak je označena.

V tomto smyslu pak soud konstatuje, že žalovaný postupoval správně a ust. § 37 odst. 1 správního řádu vyložil a aplikoval v souladu s jeho účelem a smyslem. Bez ohledu na to, že podání žalobce ze dne 20. 7. 2009 bylo v textu koncipováno jako žádost, žalovaný, u vědomí toho, že o žádost ve smyslu ust. § 44 odst. 1 zákona o civilním letectví se jednat nemůže, vyhodnotil je jako podnět k případnému zahájení řízení z moci úřední. Takové řízení pak skutečně bylo zahájeno a žalovaný v něm zkoumal, zda jsou dány důvody ke zrušení povolení k provozování letiště Medlánky tak, jak je žalobce tvrdil. Jelikož pro provedeném řízení tyto důvody neshledal, v souladu se správním řádem řízení zastavil.

Městský soud v Praze tedy dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, protože doručením podání žalobce ze dne 20. 7. 2009 žalovanému nebylo u žalovaného zahájeno žádné správní řízení, v němž by žalovaný měl povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Jestliže tedy nebylo žádné takové řízení zahájeno, pak nemohl být žalovaný nečinný, a žaloba je proto nedůvodná. Soud ji tedy podle ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.

Výrok o náhradě nákladů je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce úspěch ve věci neměl a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Pokud jde o náhradu nákladů, jež vznikly osobám zúčastněným, soud o nich nerozhodoval, neboť žádné z nich neuložil jakoukoliv povinnost, v souvislosti s jejímž plněním by jí takové náklady mohly vzniknout (viz ust. § 60 odst. 5 soudního řádu správního osoba).

Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání za podmínek ust. § 51 odst. 1 soudního řádu správního.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 31. ledna 2014

JUDr. Slavomír Novák,v.r.

předseda senátu

za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru