Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 136/2010 - 38Rozsudek MSPH ze dne 25.11.2014

Prejudikatura

9 As 96/2008 - 44

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 16/2015

přidejte vlastní popisek

8A 136/2010 - 38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: M. O., zast. obecným zmocněncem JUDr. T. B., proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26.2.2010, č.j.: 33/2010-160-SPR/3,

takto:

I. Žaloba sezamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravně správních agend ze dne 25.8.2009 č.j.: MHMP 691414/2009.

V odůvodnění odvolací orgán mimo jiné uvedl, že při svém rozhodování vycházel ze spisové dokumentace Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravně správních agend a z podání žalobce. Zrekapituloval průběh správního řízení a konstatoval, že žalobce jako účastník provozu na pozemních komunikacích je povinen znát a respektovat zákon č. 361/2000 Sb. Podmínky záznamu bodů v bodovém hodnocení porušením povinností stanovených zákonem jsou upraveny v § 123a a násl. zákona č. 361/2000 Sb. Podle § 123a tohoto zákona se bodovým hodnocením zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla. Podle § 123b odst. 1 téhož zákona, řidiči motorového vozidla, kterému byla za jednání zařazeným do bodového hodnocení pravomocně uložena sankce za přestupek, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek. Podle § 123b zákona č. 361/2000 Sb. zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo trestu za trestný čin. Podle § 123c zákona č. 361/2000 Sb. příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. Podle § 123 odst. 5 je řidič, který dosáhl celkového počtu 12 bodů, povinen tuto výzvu splnit. Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat podle § 123f cit. zákona proti provedení záznamu písemné námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Tyto námitky se však z podstaty věci nemohou vztahovat k řízení o přestupku, ale pouze k záznamu bodů, který byl na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku proveden. Projednání přestupků v blokovém řízení připadá v úvahu podle odvolacího orgánu pouze tehdy, jestliže s tím pachatel souhlasí, což se ve všech případech, podle oznámení o uložených blokových pokutách, stalo.

K námitce směřující proti společnému řízení, odvolací orgán uvedl, že šlo pravděpodobně o blokové řízení vedené Městskou policií hl.m. Prahy dne 20.10.2008, kdy byla žalobci uložena pokuta ve společném řízení za tři přestupky spáchané ve dnech 13.7.2008, 6.8.2008, 3.9.2008 a že řízení o těchto přestupcích bylo uložením blokové pokuty pravomocně ukončeno a tudíž nejsou a nemohou být předmětem řízení o námitkách.

Předmětem řízení o námitkách podle odvolacího orgánu je posouzení správnosti provedených záznamů. Z předložené dokumentace pak vyplývá, že žalobce se dopustil sedmi přestupků a správnímu orgánu, který vede evidenci řidičů a provádí záznam bodů, nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí či oznámení, která jsou podkladem pro záznam bodů.

Výrok správního orgánu I. stupně, že námitky se zamítají jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů se potvrzuje, považoval odvolací orgán za správný, neboť záznam byl řádně proveden na základě pravomocně uložených sankcí.

Odvolací orgán současně poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10.12.2009 č.j. 2 As 19/2009-96. Závěrem dospěl k tomu, že správní orgán I. stupně postupoval v souladu s platnou právní úpravou a v jeho postupu neshledal žádné pochybení.

Žalobce v žalobě uvedl že dne 28.8.2009 (správně má být 25.8.2009) vydal Magistrát hlavního města Prahy nové rozhodnutí, které se v odůvodnění výrazně neodlišovalo od prvního rozhodnutí (rozhodnutí ze dne 5.2.2009), a to zejména naprostým nepochopením námitek žalobce, které směřovaly k metodice sčítání bodů, ale Magistrát hlavního města Prahy zmateně v rozhodnutí řešil pravidla společného řízení pro projednání přestupků, ale nijak se nedostal k podstatě námitek žalobce.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, avšak do podání žaloby nebylo žalobci doručeno rozhodnutí o odvolání, nicméně žalobce přesto podává tuto správní žalobu. Žalobce tvrdil, že jeho právní zástupce má zřízenou datovou schránku a žalovaný byl tudíž povinen doručovat žalobci veškerá rozhodnutí do datové schránky ve smyslu § 19 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb. To se podle žalobce nestalo.

Žalobce uvedl, že nevidí důvod, proč by neměly být pro přičítání bodů za více přestupků spáchaných více skutky analogicky aplikována pravidla, která obecně platí ve správním trestání, tj. pravidla pro postih pouze nejpřísnějšího deliktu, pokud je jich současně projednáváno více. Celé české trestní právo a správní trestání stojí podle žalobce na principu konzumace jednotlivých sankcí pod nejpřísnější z nich, pokud je projednáváno více deliktů ve společném řízení. Žalobce tvrdil, že je zcela důvodné aplikovat analogicky na přičítání bodů stejná pravidla, jaká platí v celém systému trestní a správní represe v celém českém právu.

Ve vyjádření k žalobě žalovaný reagoval na námitky žalobce uvedené v jeho žalobě a navrhl žalobu zamítnout.

Ze správního spisu je pak zřejmé, že žalobce dosáhl ke dni 20.10.2008 celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení porušení povinností stanovených zákonem. Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravně správních agend v souladu s § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. zaslal žalobci dne 3.11.2008 oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvu k odevzdání řidičského průkazu. Dne 18.11.2008 byly správnímu orgánu I. stupně doručeny námitky žalobce proti provedení záznamu bodů. K námitkám byla připojena plná moc, jíž žalobce zmocnil k zastupování v předmětné věci JUDr. Tomáše Berana. Dne 21.1.2009 se zástupce žalobce dostavil ke správnímu orgánu I. stupně k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí o námitkách. Dne 5.2.2009 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí pod č.j. S-MHMP 741209/2008, kterým byly námitky žalobce zamítnuty jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů ke dni 20.10.2008 byl potvrzen. Odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne 30.6.2009 č.j. 259/2009-160-SPR/3 toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. Správní orgán I. stupně znovu rozhodl rozhodnutím ze dne 25.8.2009 č.j. MHMP 691414/2009 a opět námitky žalobce zamítl a provedený záznam bodů potvrdil. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, které odvolací orgán zamítl rozhodnutím ze dne 26.2.2010 č.j. 33/2010-160-SPR/3 a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí bylo zasláno zástupci žalobce do vlastních rukou. Při doručování nebyl zástupce žalobce na příslušné adrese zastižen a zásilka byla dne 7.5.2010 uložena a připravena k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb. Dne 18.5.2010 byla vložena do domovní schránky.

Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Městský soud v Praze posoudil věc takto:

Podle § 123a zákona č. 361/2000 Sb. bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu.

Podle § 123b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. řidiči motorového vozidla, kterému byla za jednání zařazené do bodového hodnocení pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo trestu za trestný čin. Záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo doručeno

a) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, které nabylo právní moci, nebo kdy obdržel od obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který projednal přestupek, oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení,

b) oznámení policie nebo obecní policie o uložení pokuty v blokovém řízení za jednání zařazené do bodového hodnocení,

c) oznámení soudu o nabytí právní moci rozsudku, kterým byl uložen trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do tohoto hodnocení,

d) rozhodnutí orgánu příslušného k projednání přestupku podle jiného zákona než zákona o přestupcích.

Podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.

Podle § 123c odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. řidič, který pozbyl odbornou způsobilost podle odstavce 3, je povinen výzvu podle odstavce 3 splnit.

Podle § 123f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.

Podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/1999 Sb. shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.

Podle § 123f odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravně správních agend, kterým byly jako nedůvodné zamítnuty námitky žalobce a provedený záznam 12 bodů ke dni 20.10.2008 byl potvrzen. To pak vše s odůvodněním, že žalobce se dopustil sedmi přestupků. Dne 21.1.2009 bylo zástupci žalobce předloženo k seznámení oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 4.9.2006 za přestupek spáchaný dne 30.8.2006, řešený Policií České republiky, obvodním oddělením Poděbrady, uložením blokové pokuty, na jehož základě byl žalobci zaznamenán 1 bod za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb.; oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek spáchaný dne 29.4.2007, řešený Městskou policií hl.m. Prahy, na jehož základě byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 200/1990 Sb.; oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek spáchaný dne 15.8.2008, řešený Městskou policií hl.m. Prahy, na jehož základě byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 200/1990 Sb.; oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 27.2.2008 za přestupek spáchaný dne 26.2.2008, řešený Policií České republiky, dopravním inspektorátem, Praha 3, Lupáčova 11, uložením blokové pokuty, na jehož základě byly žalobci zaznamenány 3 body za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 200/1990 Sb.; oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 20.10.2008 za tři přestupky spáchané ve dnech 13.7.2008, 6.8.2008 a 3.9.2008, které byly řešeny Městskou policií hl.m. Prahy ve společném řízení dne 20.10.2008, na jehož základě bylo žalobci zaznamenáno 6 bodů za tři přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 200/1990 Sb.

Soud se nejprve zabýval tím, zda bylo rozhodnutí o odvolání (žalobou napadené rorzhodnutí) zástupci žalobce řádně doručeno.

Ze správního spisu předloženého žalovaným vyplývá, že veškerá korespondence byla vedena se zástupcem žalobce JUDr. Tomášem Beranem, který správnímu orgánu předložil plnou moc ze dne 10.11.2008. I když správní orgán označoval zástupce žalobce jako advokáta, tento jím nebyl, nicméně nijak na tuto skutečnost správní orgán neupozornil. Korespondence mezi správním orgánem a zástupcem žalobce byla vedena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a i např. odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo správnímu orgánu doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Správní orgán zjišťoval, zda má zástupce žalobce zřízenou datovou schránku, přičemž výsledek šetření byl negativní, a proto bylo rozhodnutí správního orgánu II. stupně předáno k doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Žalobce v žalobě tvrdí, že jeho právní zástupce měl a má zřízenou datovou schránku, ale tuto skutečnost žádným důkazem neopatřil, tedy důkazem, ze kterého by bylo zřejmé, odkdy disponoval datovou schránkou, zda byla funkční a tedy zda v době doručování rozhodnutí správního orgánu II. stupně byla vůbec v provozu. Ze správního spisu je pak zřejmé, že předmětné rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 18.5.2010 a to vhozením do poštovní schránky a to po předchozím upozornění na uložení zásilky na poště. Soud má tedy za to, že žalobou napadené rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno.

Předmětem přezkumu v projednávané věci je pak rozhodnutí vydané v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů. Jak již bylo judikováno Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 6.8.2009, č.j. 9 As 96/2008-44 (přístupný na www.nssoud.cz), správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů dle § 123f zákona č. 361/2000 Sb. je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b zákona č. 361/2000 Sb., zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k zákonu č. 361/2000 Sb., o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Nejvyšší správní soud v uvedeném rozhodnutí konstatoval, že „Správní orgán v tomto řízení však zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů veřejné moci).“

Řízení o přestupku samotném a řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů jsou dvě zcela samostatná správní řízení s odlišným předmětem. V řízení o námitkách je správní orgán povinen zjistit, zda pro záznam bodů v registru existuje zákonem stanovený podklad a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá zákonem stanovené výši. V námitkách proti záznamu bodů lze z povahy věci uplatňovat námitky buď v tom smyslu, že řidič přestupek nespáchal, přesto došlo k záznamu bodů v registru řidičů, anebo že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, byl mu ale zaznamenán nesprávný počet bodů. Žalobce nerozporuje spáchání deliktů, namítá však, že nevidí důvod, proč by neměla být pro přičítání bodů za více přestupků spáchaných více skutky aplikována pravidla, která platí ve správním trestání, tj. pravidla pro postih nejpřísnějšího deliktu. Podle judikaturyNejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 13.10.2010 č.j. 1 As 16/2010-105) v řízení o námitkách proti záznamu bodů nelze posuzovat právní kvalifikaci deliktního jednání. Pokud žalobce v případě uložení blokové pokuty s touto nesouhlasil, neměl ji platit a trvat na projednání věci v běžném správním řízení, v němž mohl uplatnit rovněž všechny opravné prostředky. Jestliže žalobce však souhlasil s vyřízením věcí v blokovém řízení, musel si být vědom toho, že tím se k přestupkům přiznává a že uložením pokuty je věc pravomocně skončena.

Soud se ztotožnil se žalovaným v tom, že v daném případě není na místě žalobcovo tvrzení, že je důvodná analogická aplikace pravidel, která platí v celém systému trestní a správní represe v celém českém právu. Souhlasil se žalovaným i v tom, že zákon č. 361/2000 Sb. dostatečně upravuje pravidla pro zaznamenávání bodů za souběh deliktů. Jde-li o souběh jednočinný, kdy se řidič jedním skutkem dopustí více přestupků nebo trestných činů, uplatní se speciální pravidlo dle § 123c odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., tj. zaznamená se počet bodů stanovených pro nejzávažnější delikt. Souběh vícečinný není v zákoně upraven obdobným speciálním ustanovením, nicméně to neznamená, že není upraven vůbec. I soud má za to, že je zcela důvodné aplikovat zde obecné pravidlo ve smyslu § 123b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10.12.2009 č.j. 2 As 19/2009-93, dostpný na www.nssoud.cz).

V neposlední řadě přisvědčil soud žalovanému i v tom, že je zde třeba vycházet i z argumentu a contrario – jestliže zákon výslovně stanoví určitá pravidla pro zaznamenávání bodů v případě, kdy se řidič jedním skutkem dopustí více přestupků, pak nelze se dovolávat totožných pravidel i na případ opačný, kdy se řidič dopustí více přestupků ne jedním, ale několika skutky.

Vzhledem k uvedenému se soud nemohl ztotožnit s námitkami uplatněnými v žalobě, a proto žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

Soud rozhodl ve věci bez jednání za podmínek ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec běžných výdajů nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 25. listopadu 2014

JUDr. Slavomír Novák, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marcela Brabcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru