Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 123/2012 - 30Rozsudek MSPH ze dne 22.01.2013


přidejte vlastní popisek

8A 123/2012 - 30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové ve věci žalobce: B. I., st. přísl. Alžírská lidová a demokratická republika, zast. Mgr. Markem Čechovským, advokátem, se sídlem Praha 1, Václavské nám. 21, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schr. 21/OAM, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

takto:

I. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky je povinno vydat rozhodnutí ve věci řízení o žádosti žalobce o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10.712,- Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Marka Čechovského, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu.

V podané žalobě žalobce uvedl, že dne 19.10.2011 podal prostřednictvím svého právního zástupce žádost o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky za účelem společného sdílení domácnosti. Žalovaným správním orgánem bylo na základě této žádosti zahájeno řízení a to již dne 20.10.2011.

Žalobce v žalobě odkázal na ust. § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb. a uvedl, že ve snaze přimět správní orgán k respektování zákonných lhůt podal prostřednictvím svého právního zástupce dne 13.7.2012 návrh na provedení opatření proti nečinnosti, na což ani žalovaný a ani nadřízený správní orgán nereagovali.

Vzhledem k nečinnosti žalovaného žalobce požaduje, aby Městský soud v Praze žalovanému rozsudkem uložil ve věci bezodkladně v soudem stanovené lhůtě rozhodnout.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě popřel oprávněnost podané žaloby, neboť žalovaný nebyl nečinný, v řízení koná nezbytné úkony. O tom, že žalovaný správní orgán koná a provádí úkony vedoucí k rozhodnutí o žádosti podané žalobcem podle žalovaného svědčí i obsah správního spisu. Podle názoru žalovaného správní orgán v průběhu řízení prováděl důkazy, které jsou nezbytné pro zjištění stavu věci. Prodlení, které je mu vytýkáno, však dle jeho názoru nebylo způsobeno jen jednáním žalovaného, nýbrž i jednáním žalobce, když z jeho strany nebyly poskytovány odpovídající podklady pro vydání povolení k přechodnému pobytu ve stanovené lhůtě. Navrhl žalobu pro nedůvodnost zamítnout.

Při jednání konaném dne 22.1.2012 setrvali účastníci na svých právních názorech a procesních stanoviscích.

Ze správního spisu pak vyplývá, že žádostí ze dne 19.10.2011, která byla doručena žalovanému 20.10.2011, požádal žalobce o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky. Jako účel pobytu na území České republiky v žádosti uvedl § 87b zákona č. 326/1999 Sb. Dne 22.11.2011 byla žalovaným vyhotovena výzva k odstranění nedostatků žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU. Ve správním spise se pak rovněž nacházejí písemnosti a to dvě žádosti o prověření informací v místě hlášeného pobytu cizince ze dne 22.11.2011, odpovědi na dožádání ze dne 29.11.2011 a ze dne 8.12.2011, doložení náležitostí k žádosti a návrh na provedení důkazu ze dne 6.12.2011, protokoly o svědecké výpovědi ze dne 5.3.2012, výzva k odstranění nedostatků žádosti o povolení k přechodnému pobytu ze dne 17.3.2012, doložení náležitostí k žádosti o povolení k přechodnému pobytu ze dne 27.3.2012 a stížnost proti postupu správního orgánu, vyrozumění k podané stížnosti ze dne 4.4.2012, protokoly o výslechu účastníka správního řízení ze dne 26.4.2012, protokol o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 26.4.2012, žádost o prodloužení lhůty ze dne 4.5.2012 k možnosti vyjádřit se k podkladům, usnesení o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům ze dne 11.5.2012, vyjádření účastníka k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 14.5.2012, žádost o prověření informací v místě hlášeného pobytu cizince ze dne 5.10.2012, výzva k odstranění nedostatků žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU ze dne 5.10.2012, odpověď na žádost ze dne 23.10.2012 ohledně pobytové kontroly, doložení náležitostí k žádosti o povolení k přechodnému pobytu a stížnost proti postupu správního orgánu ze dne 15.10.2012.

Podle ust. § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb. pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podaná na území, povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle § 87g a 87h.

Podle ust. § 79 odst. 1 věty prvé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

Podle ust. § 81 odst. 1 a 2 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.

Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je právním institutem správního soudnictví, který přichází v úvahu tam, kde je správní orgán nečinný. Při rozhodování o žalobě proti nečinnosti správního orgánu soud posuzuje pouze to, zda existuje povinnost správního orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé.

Ohledně namítané včasnosti tedy případné předčasnosti podané žaloby soud konstatuje, že ve věci není sporu o tom, že žalobce vůči žalovanému uplatnil návrh na opatření proti nečinnosti ve věci žádosti o povolení k přechodnému pobytu datovaný 13.7.2012. Povinností nadřízeného orgánu tedy Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců bylo ve věci podaného návrhu rozhodnout a to do 30 dnů. Žaloba byla podána dne 11.9.2012, tedy téměř 2 měsíce po uplatnění návrhu na ochranu proti nečinnosti, podle názoru soudu s dostatečným časovým odstupem, během něhož mohl nadřízený, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, o předmětném návrhu na opatření proti nečinnosti rozhodnout. Doposud však rozhodnuto nebylo, pročež soudu za tohoto stavu nezbývá, než učinit závěr, že žaloba byla podána z hlediska času řádně.

Následně se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci jsou nebo nejsou dány průtahy v postupu žalovaného správního orgánu, resp. nečinnost a dospěl k závěru, že taková nečinnost na straně žalovaného je.

V projednávané věci je nesporné, že žalobce podal dne 20.10.2011 žádost o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky. Žalovaný dne 22.11.2011 vyhotovil výzvu, jíž žalobce vyzval k odstranění nedostatků jeho žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU dle § 87b zákona č. 326/1999 Sb. a to k předložení originálu cestovního dokladu, k předložení dokladu potvrzujícího, že žalobce je rodinným příslušníkem občana EU dle ust. § 87b odst. 2 v návaznosti na § 87a odst. 2 ve spojení s § 15a odst. 3 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., k předložení nového originálu dokladu o zdravotním pojištění platném na území České republiky s prodlouženou dobou platnosti, k předložení vyplněného úředního tiskopisu. Zástupce žalobce pak přípisem ze dne 6.12.2011 doplnil žádost žalobce o potvrzení MÚ Mělník o sociálním šetření ze dne 27.9.2011 a současně navrhl v případě jakýchkoli pochybností provedení výslechu rodičů své přítelkyně. Žádostmi ze dne 22.11.2011 požádal žalovaný Policii České republiky, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytových agend v Praze a Mladé Boleslavi o prověření informací v místě hlášeného pobytu cizince. Žalovaný jednak žádal o prověření adresy trvalého pobytu družky žalobce Vladimíry Báršoňové a dále pak žalovaný žádal o detailní prověření žalobce s ohledem ke skutečnosti, že se jedná o sdílení společné domácnosti, tedy se zaměřením se na společný život, oblečení, hygienu, vybavení bytu, placení účtů, společné hospodaření s finančními prostředky. Odpovědi na dožádání jsou pak ze dne 29.11.2011 a ze dne 8.12.2011. Žalovaný dne 5.3.2012 sepsal s žalobcem navrženými svědky protokoly o svědecké výpovědi ve věci řízení o povolení k přechodnému pobytu žalobce a dne 17.3.2012 vyhotovil další výzvu, jíž vyzval žalobce k odstranění nedostatků jeho žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU dle § 87 zákona č. 326/1999 Sb. Zde opět požadoval doložení dokladu potvrzujícího, že žalobce je rodinným příslušníkem občana EU, doložení dokladu o zdravotním pojištění. Na tuto výzvu reagoval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 27.3.2012, v němž je uvedeno, že žalobce doplňuje svoji žádost o požadované doklady, tj. čestné prohlášení obou účastníků o sdílení společné domácnosti, datované fotografie, prohlášení sousedů a přátel konstatující trvání jejich vztahu a sdílení společné domácnosti, jakož i doklad o pojištění. Mimo dalších úkonů, které byly v předmětné věci učiněny (vyrozumění k podané stížnosti ze dne 4.4.2012, protokoly o výslechu účastníka správního řízení ze dne 26.4.2012 atd.) byl žalobce dne 26.4.2012 seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí. K těmto podkladům se pak vyjádřil v dopise ze dne 14.5.2012. Žalovaný opětovně žádostí ze dne 5.10.2012 se domáhal u Policie České republiky, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytových agend v Mladé Boleslavi o detailní prověření žalobce. Dne 5.10.2012 vyhotovil žalovaný další výzvu k odstranění nedostatků žádosti žalobce o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, ve které opět požadoval po žalobci předložení dokladu, že je žalobce rodinným příslušníkem občana EU a předložení nového dokladu o zdravotním pojištění platném na území České republiky s prodlouženou dobou platnosti. V neposlední řadě dopisem ze dne 15.10.2012 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce doplnil svou žádost pouze z důvodu právní opatrnosti o požadované podle žalobce již dávno doložené doklady.

Výše uvedený postup žalovaného nedává úplně dobrý smysl. Jestliže žalobce výzvě žalovaného vyhověl a všechny požadované doklady doložil, pak není důvod, proč by o žádosti žalobce nemělo být rozhodnuto, proč nebylo vydáno meritorní rozhodnutí. Pokud však žalobce výzvě k doplnění dokladů byť i jen částečně nevyhověl, pak měl žalovaný postupovat v souladu s ust. § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb. a řízení měl zastavit právě proto, že žalobce v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání jejímu vyřízení. Ve výzvách žalovaného(3), které jsou založeny ve správním spise, sám žalovaný na toto ustanovení správního řádu odkazuje a poučuje žalobce o tom, že řízení bude zastaveno, nebudou-li podstatné vady žádosti ve stanovené lhůtě odstraněny. Dne 26.4.2012 pak byl žalobce seznámen s podklady rozhodnutí, přičemž tento úkon provádí správní orgán v okamžiku, kdy má ve správním spise soustředěn veškerý materiál, veškeré podklady pro rozhodnutí a tedy se chystá věc ukončit. V takovém okamžiku pak vyzývá účastníka řízení, aby se s nimi (se spisem) seznámil a k věci se vyjádřil. Na to pak následuje další výzva k odstranění nedostatků. Soud má tedy za to, že postup žalovaného se vyznačuje nelogičností, ba až zmatečností, což v důsledku vedlo k tomu, že v předmětné věci nebylo vydáno rozhodnutí, ačkoli žádost byla podána už 20.10.2011. A byť žalovaný učinil řadu různých úkonů v rámci předmětného správního řízení, pak žádný, který by vedl bezprostředně k ukončení řízení. Soud tedy dospěl k závěru, že na straně žalovaného jsou průtahy, které v konečném důsledku znamenají nečinnost v tom smyslu, že předmětné řízení nebylo dosud nijak ukončeno, ani meritorním rozhodnutím, ani rozhodnutím procesní povahy.

Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem není žádných pochyb o tom, že lhůta stanovená v ust. § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., podle kterého pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí v předmětné věci se vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti, nebyla dodržena a že návrh žalobce je důvodný. Ve smyslu ust. § 81 odst. 2 s.ř.s. soud uložil pak žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.. Žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000,-Kč a v náhradě nákladů právního zastoupení advokátem. Náklady právního zastoupení činí za 3 úkony právní služby ( převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem) á 2.100,-Kč dle § 7, § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb. a za 3x režijní paušál á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 7.200,-Kč se zvýšením o částku daně z přidané hodnoty ve smyslu § 57 odst. 2 s.ř.s. v sazbě 21% dle zákona č. 235/2004 Sb. Náklady řízení tedy celkem činí 10.712,- Kč.

Poučení :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 22. ledna 2013

JUDr. Slavomír Novák, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marcela Brabcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru