Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 A 120/2016 - 49Rozsudek MSPH ze dne 13.01.2020Provoz na pozemních komunikacích: rezervace registrační značky na přání

Publikováno4025/2020 Sb. NSS

přidejte vlastní popisek


č. j. 8 A 120/2016-49

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Aleny Pavlíčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci

žalobkyně: České elektrokomunikace, s.r.o., IČO: 27585620 sídlem Kovanecká 10, Praha 9 zastoupená advokátem Mgr. Janem Švarcem sídlem Vodičkova 695/24, Praha 1 – Nové Město

proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2016, č.j. 23/2016-150-SPR/3

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2016, č.j. 23/2016-150-SPR/3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupce žalobkyně Mgr. Jana Švarce, advokáta.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, které jí bylo doručeno dne 4. 5. 2016 a kterým bylo k odvolání žalobkyně změněno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností (dále jen jako „Magistrát“) ze dne 14. 1. 2016, č.j. MHMP 11478/2016, tak, že se ve výroku usnesení v části důvodu zastavení řízení vypouští § 45 odst. 3 a § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen jako „správní řád“), a nahrazuje se § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, jinak bylo rozhodnutí Magistrátu, jímž zastavil řízení ve věci žádosti žalobkyně o rezervaci registrační značky na přání ve zvolené kombinaci znaků: „F0R MULE1“, potvrzeno.

2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující, pro věc podstatné skutečnosti.

3. Žalobkyně požádala u Magistrátu dne 4. 1. 2016 o rezervaci registrační značky na přání v požadované kombinaci „F0RMULE1“ a zaplatila správní poplatek 500 Kč.

4. Rozhodnutím ze dne 14. 1. 2016, č.j. MHMP 11478/2016 (dále jen jako „prvostupňové rozhodnutí“), Magistrát řízení o žádosti podle § 45 odst. 3 a § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, zastavil pro zjevnou právní nepřípustnost, jelikož registrační značka již byla v minulosti přidělena k jinému silničnímu vozidlu nebo rezervována jiným žadatelem, nebylo proto možné značku podle § 7b odst. 2 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném do 31. 5. 2017 (dále jen jako „zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích“), žalobkyni přidělit ani rezervovat.

5. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 8. 2. 2016 blanketní odvolání s tím, že jej odůvodní v samostatném podání. Přípisem ze dne 23. 2. 2016, č.j. MHMP 314491/2016, který byl žalobkyni doručen dne 23. 2. 2016, vyzval Magistrát žalobkyni k doplnění odůvodnění odvolání ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy o to, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí či řízení. Žalobkyně odvolání v určené lhůtě ani do vydání napadeného rozhodnutí nedoplnila.

6. Rozhodnutím ze dne 23. 4. 2016, č.j. 23/2016-150-SPR/3, žalovaný prvostupňové rozhodnutí Magistrátu změnil tak, že ve výroku usnesení v části důvodů pro zastavení řízení vypustil § 45 odst. 3 a § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu a nahradil je § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, ve zbytku předmětné rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že o žádost zjevně nepřípustnou ve smyslu § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu jde pouze tehdy, pokud je nepřípustnost patrná již ze samotné žádosti, nikoli až z výsledku dokazování či zjišťování. Od dalšího odůvodňování upustil, jelikož podané odvolání žalobkyně neobsahovalo odvolací důvody.

II. Argumentace účastníků

7. Žalobkyně v prvním žalobním bodu namítala, že rozhodnutí žalovaného je nezákonné, jelikož to, že registrační značka je již použita, není důvodem zjevné bezpředmětnosti žádosti, o této proto mělo být meritorně rozhodnuto, nikoli pouze zastaveno řízení.

8. V druhém žalobním bodě žalobkyně uvedla, že tvrzení žalovaného, že žádosti nemohlo být vyhověno, jelikož daná registrační značka již byla přidělena, je nesprávné. Ve věci se jedná o řízení s předstihem žádosti dle § 145 správního řádu, jak to vyplývá z § 7b odst. 2 písm. b) a § 7b odst. 4 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Jelikož z registru silničních vozidel plyne, že žádost žalobkyně měla lepší pořadí než žádost, na základě níž byla předmětná registrační značka rezervována jiným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, mělo být vedeno řízení o žádosti žalobkyně a druhé řízení přerušeno, pokud bylo skončeno, je nutno jej obnovit a poté přerušit.

9. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Konstatoval, že Magistrát provedeným šetřením zjistil a doložil, že žalobkyní požadovaná registrační značka na přání již byla zarezervována, a proto řízení o žádosti žalobkyně řádně zastavil.

III. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

10. Soud přezkoumal napadené rozhodnuté, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., správní řád soudní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen jako „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

11. Soud o žalobě rozhodl v souladu s § 51 s. ř. s., neboť oběma účastníkům byla doručena výzva k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, spolu s poučením, že nevyjádří-li se do dvou týdnů od doručení této výzvy, má se za to, že souhlas byl udělen, přičemž žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě nevyjádřil.

12. Dle § 7b odst. 1 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích lze na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka k silničnímu vozidlu přidělit registrační značku tvořenou žadatelem zvolenou kombinací velkých písmen latinské abecedy nebo arabských číslic (dále jen „registrační značka na přání“).

13. Dle § 7b odst. 2 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích obecní úřad obce s rozšířenou působností registrační značku na přání přidělí, pokud a) neobsahuje hanlivé nebo pohoršující výrazy, text podněcující k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, název nebo zkratku orgánu veřejné moci nebo státu,

b) stejná registrační značka není přidělena k jinému silničnímu vozidlu, není rezervována a tabulka s touto registrační značkou není vedena jako odcizená, ztracená nebo zničená a

c) splňuje požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání.

14. Dle § 7b odst. 4 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost rezervuje registrační značku na přání, pokud registrační značka na přání splňuje podmínky podle odstavce 2 a pro žadatele již není rezervována jiná registrační značka na přání.

15. Dle § 145 odst. 1 správního řádu, stanoví-li zákon, že pro vedení řízení má význam předstih žádosti, vyznačí správní orgán časový údaj o jejím doručení též s uvedením hodiny a minuty doručení. Jestliže bylo více žádostí doručeno současně, rozhoduje údaj o tom, kdy byla poštovní zásilka obsahující žádost podána. V pochybnostech mají přednost žádosti předané správnímu orgánu osobně. Nelze-li předstih žádosti určit, určí se losem; o tom se sepíše protokol.

16. Dle § 145 odst. 2 správního řádu se řízení vede o žádosti nebo žádostech s nejlepším pořadím. Řízení o ostatních žádostech správní orgán usnesením přeruší do doby, než rozhodnutí o ní nebo o nich nabude právní moci. Pokud správní orgán této žádosti nebo těmto žádostem vyhoví, řízení o ostatních žádostech usnesením zastaví. Pokud správní orgán některou žádost zamítne, pokračuje v řízení o další žádosti v pořadí; ustanovení předchozích vět platí obdobně.

17. Soud uvádí, že v některých, zákonem stanovených správních řízení je pro posouzení toho, zda lze žádosti vyhovět, rozhodující skutečností, kdy byla žádost podána, resp. která žádost byla podána jako první. Nejdříve podaná žádost má v tomto případě přednost před ostatními a řízení o žádosti později podané může být vedeno pouze v tom případě, že první žádosti nebylo z nějakého jiného důvodu vyhověno. Formulaci § 145 správního řádu, tedy „stanoví-li tak zákon“, nelze vykládat čistě textualisticky, neboť zákony, které zakotvují význam předstihu žádosti v řízení, které je podle nich vedeno, obvykle výslovně o řízení dle § 145 správního řádu, resp. řízení s předstihem žádosti, nehovoří. Použití tohoto typu řízení vyplývá ze zvolených formulací právního předpisu, např. vzniku práva přednosti (§ 27 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů), zápisu nejdříve podané žádosti (§ 12 zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů), přerušení řízení týkající se téže věci do pravomocného skončení soudního sporu ve věci předchozího řízení (§ 18 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů) apod.

18. Jak plyne z textu § 7b zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, takovým řízením je i přidělení, resp. rezervace registrační značky na přání. Pokud je totiž registrační značka ve zvolené kombinaci písmen nebo čísel již přidělena nebo rezervována, nelze tutéž značku dalšímu žadateli přidělit, resp. rezervovat. První žadatel má tak „právo přednosti“ ke zvolené kombinaci registrační značky, tzn., že pokud splní podmínky, které zákon stanoví (podá perfektní žádost, příp. zaregistruje nové vozidlo, a zaplatí správní poplatek), má právo na přidělení této značky. Správní orgán I. stupně je tak povinen evidovat časový údaj podané žádosti a ověřit, zda k okamžiku podání žádosti není registrační značka ve zvolené kombinaci již přidělena či rezervována (§ 145 odst. 1 věta druhá správního řádu). Pokud tomu tak není a žádost splňuje všechny zákonné náležitosti, má první žadatel o registrační značku ve zvolené kombinaci právo, aby bylo jeho žádosti vyhověno a značka mu byla rezervována a poté i přidělena. Jestliže je následně podána další žádost o registrační značku v totožné kombinaci, ať už u téhož, nebo u jiného místně příslušného správního orgánu I. stupně, je tento orgán povinen řízení o této další žádosti přerušit do doby, než bude o ne/přidělení registrační značky na základě první žádosti rozhodnuto.

19. S ohledem na právě uvedené je patrné, že v případě žádosti o vydání registrační značky na přání je rozhodující priorita žádosti. Proto se jedná v tomto případě o tzv. řízení s předstihem žádosti podle § 145 správního řádu. Soud pak z podřazení řízení o přidělení, resp. rezervaci registrační značky na přání pod § 145 správního řádu dovozuje, že pokud rezervace prvního žadatele vyprší, resp. značka není přidělena prvnímu žadateli z jiných důvodů, než pro nesplnění zákonných kritérií pro značku na přání stanovených v § 7b odst. 2 písm. a) a c) zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, lze tuto značku přidělit žadateli následujícímu, tedy druhému v pořadí.

20. Dle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

21. Dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou. 22. V daném případě žalobkyně prostřednictvím svého jednatele podala žádost o rezervaci registrační značky v kombinaci „F0R MULE1“, avšak řízení o její žádosti bylo zastaveno dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu pro bezpředmětnost.

23. Pokud je podána žaloba proti rozhodnutí, kterým bylo řízení zastaveno, soud věc nepřezkoumává v tzv. plné jurisdikci. Je pravdou, že žalobce může v žalobě uvést všechny důvody, na jejichž základě považuje rozhodnutí Magistrátu i žalovaného za nesprávné, ačkoliv podal proti rozhodnutí Magistrátu pouze blanketní odvolání, v němž žádné námitky vůči tomuto rozhodnutí neuplatnil. Zde soud odkazuje např. na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2008, čj. 7 Afs 54/2007-62, dle nějž „žalobce je oprávněn uvést v žalobě všechny důvody, pro které považuje napadené správní rozhodnutí za nezákonné. Tomu nebrání skutečnost, že některé z nich neuplatnil již v odvolacím řízení, ač tak učinit mohl.“ Zároveň je však soud v případě zastavení řízení oprávněn přezkoumávat pouze to, zda byl naplněn konkrétní důvod pro zastavení, o nějž správní orgán své rozhodnutí opřel. Jak obdobně konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2016, čj. 9 As 61/2016-43, „není tedy úkolem soudu, aby v případě přezkumu rozhodnutí správního orgánu o zastavení řízení zkoumal, zda ve věci nebyl dán jiný důvod pro zastavení řízení, než který byl uveden správním orgánem. Tím by se totiž stavěl do role odvolacího a nikoliv přezkumného orgánu, jehož řízení je založeno na rovnosti účastníků (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Jedinou výjimkou by mohlo být, pokud by se zcela výjimečně jednalo o povinnost zastavit řízení z důvodů, ke kterým by měl soud povinnost přihlížet z moci úřední.

24. Žalobkyně namítala, že žalovaný neměl řízení zastavit pro zjevnou bezpředmětnost žádosti, ale měl o ní meritorně rozhodnout, přičemž řízení, v němž byla registrační značka rezervována jiným obecním úřadem s rozšířenou působností, má být obnoveno a přerušeno, aby mohlo být vedeno řízení o žádosti žalobkyně. Soud však této námitce nemohl v plném rozsahu přisvědčit. Žalobkyně správně uvedla, že pokud by skutečně bylo řízení o žádosti o totožnou registrační značku na přání zahájeno u jiného správního orgánu I. stupně později než o žádosti žalobkyně, mělo být přerušeno, a pokud by bylo žádosti žalobkyně vyhověno a značka zarezervována a poté přidělena, mělo být řízení o tomto totožném návrhu následně zastaveno dle § 145 odst. 2 věty třetí správního řádu. Tak se však nestalo a registrační značka na přání byla již přidělena jiné osobě. V takovém případě je nutné skutečně zastavit řízení o žádosti žalobkyně pro bezpředmětnost dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, jelikož požadovanou registrační značku na přání již nelze z důvodu nesprávného postupu správních orgánů žalobkyni přidělit proto, že již jednou přidělena byla, v průběhu řízení o žádosti tedy došlo k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam (viz rozsudek Nevyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2013, čj. 7 Afs 79/2012 – 37).

25. Soud po přezkoumání obsahu správního spisu dospěl k závěru, že důvod pro zastavení řízení, který shledal žalovaný, nemá v obsahu tohoto spisu dostatečnou oporu. 26. Žalovaný v rozhodnutí uvedl, že „dne 4. 1. 2016 přijal Magistrát žádost společnosti České elektrokomunikace s.r.o. o rezervaci registrační značky na přání ve zvolené kombinaci znaků: „F0R MULE1“. Provedeným šetřením správní orgán následně zjistil, že (…) žadatelem zvolená kombinace znaků registrační značky na přání byla již v minulosti přidělena k jinému silničnímu vozidlu nebo jiným žadatelem rezervována.“ Z obsahu správního spisu plyne, že žádost žalobkyně byla podána dne 4. 1. 2016, lístek z vyvolacího zařízení pro přístup k přepážce, kde bylo možné podání žádosti, byl vyzvednut v 9:12 hod a byl zaplacen správní poplatek ve výši 500 Kč. Dále je ve správním spise založena sjetina obrazovky počítače s otevřeným Systémem rezervací CRV, tzv. printscreen, kde je ve vyhledávacím okně systému uvedeno, že registrační značka F0R MULE 1 je pro typ registrační značky 701 již rezervována. K tomuto printscreenu je připojeno datumové razítko s datem 11. 2. 2016 a zřejmě jméno a podpis pracovníka Magistrátu. Na této listině je pak dále přilepen pod výše uvedeným printscreenem žlutý lepící štítek, na němž je rukou napsáno Teplice 6. 1. 2016. Za originálem prvostupňového rozhodnutí Magistrátu ze dne 14. 1. 2016 je taktéž připojen printscreen obrazovky počítače s otevřeným Systémem rezervací na okně Rezervace RZP, kde je u vyplněné tabulky pro registraci značky v kombinaci „F0R MULE 1“ pro žalobkyni v řízení sp. zn. MHMP 11478/2016 uvedeno, že značka již existuje. Tento printscreen však nijak datován ani podepsán není, z printscreenu je pouze zřejmé, že byl dle systémového času daného počítače zhotoven v 9:27 hod. Dále je ve spise založena karta vozidla F0R MULE 1, z níž je patrné, že značka této kombinace byla zaregistrována jiné osobě k vozidlu Chevrolet Camaro Convertible černé barvy na registračním místě Teplice dne 14. 3. 2016.

27. Z výše uvedených skutečností, které vzal soud za zjištěné ze správního spisu, nemohl mít za uzavřené, v jakém pořadí byla žádost žalobkyně podána. Pokud by totiž jako první podána nebyla, žalovaný by byl povinen řízení zastavit nikoli z důvodu bezpředmětnosti dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, ale z důvodu vyhovění dříve podané žádosti dle § 145 odst. 2 věty třetí správního řádu. Je tedy zřejmé, že ze správního spisu nelze učinit závěr o tom, že v době rozhodnutí žalovaného, tedy ke dni 23. 4. 2016, bylo nutné žádost žalobkyně posoudit jako bezpředmětnou.

28. Námitky ve vztahu k obnově řízení a odnětí přidělené značky jiné osobě, které žalobkyně rovněž uplatnila, se pak již vymykají z rámce soudního přezkumu, jak je vymezen shora citovanou judikaturou Nejvyššího správního soudu (přezkoumává se pouze, zda byl naplněn konkrétní důvod pro zastavení, o nějž správní orgán své rozhodnutí opřel), a proto se zdejší soud těmito námitkami nezabýval.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

29. Jelikož soud dospěl k závěru, že skutkový stav, který vzal žalovaný za prokázaný, nemá oporu ve správním spise, zrušil rozhodnutí žalovaného dle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro vady řízení. V dalším řízení tak bude na žalovaném, aby učinil příslušná zjištění o tom, kdy přesně (kterého dne a v kolik hodin) byla podána žádost jiné osoby o tutéž registrační značku „F0R MULE 1“ na registračním místě v Teplicích, a podle toho rozhodl, zda a popř. který ze zákonných důvodů zastavení řízení byl při vyřizování žádosti žalobkyně dán.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, uložil soud žalovanému zaplatit jí náhradu nákladů. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 100 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání nebo návrh ve věci samé – návrh na určení lhůty ze dne 13. 12. 2019) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 800 Kč ve výši 1 428 Kč. Celkem tak náklady řízení činí 11 228 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 13. ledna 2020

Milan Tauber

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru