Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Ca 318/2009 - 30Rozsudek MSPH ze dne 28.06.2013

Prejudikatura

1 As 4/2009 - 53


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 7Ca 318/2009 - 30-31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobce V. T. N. proti žalované České obchodní inspekci, se sídlem Štěpánská 15, 120 00 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí ústřední ředitelky České obchodní inspekce ze dne 7. 9. 2009, č. j. ČOI 16469/2009/0100/3000/2009/Be/Št,

takto:

I. Rozhodnutí ústřední ředitelky České obchodní inspekce ze dne 7. 9. 2009, č. j. ČOI 16469/2009/0100/3000/2009/Be/Št, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 4800 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou jeho zástupce Mgr. Marka Sedláka, advokáta.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 15. 6. 2009 udělila Česká obchodní inspekce, inspektorát Jihomoravský a Zlínský, žalobci pokutu 60 0000 Kč a propadnutí výrobků za porušení zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

K žalobcovu odvolání změnila ústřední ředitelka formulaci výroku rozhodnutí; se závěry orgánu I. stupně se přitom ztotožnila. V žalobě žalobce namítl, že jej správní orgán ve smyslu § 93 odst. 1 a § 37 odst. 3 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) nevyzval k odstranění nedostatků odvolání, které nebylo odůvodněno; odvolací orgán tak rozhodl o podaném odvolání, aniž zjistil skutečný stav věci. Vyzvat účastníka k doplnění blanketního odvolání je přitom povinností, která plyne nejen ze zákona, ale výslovně ji potvrzuje i judikatura správních soudů. Žalobce proto navrhl, aby soud zrušil rozhodnutí vydaná v obou stupních a vrátil věc žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že postup správního orgánu, který nevyzval žalobce k doplnění odvolání, v tomto případě neovlivnil správnost a zákonnost napadených rozhodnutí: rozhodnutí totiž bylo v odvolacím řízení přezkoumáno v plném rozsahu. Zároveň je zřejmé, že žalobce v průběhu řízení nevyvíjel snahu vyjádřit se k jeho předmětu. Ostatně i v žalobě chybí věcná argumentace vůči vlastnímu obsahu vydaných rozhodnutí. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.

Žaloba je důvodná. Podle § 37 odst. 2 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Podle § 37 odst. 3 platí, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Podle § 82 odst. 2 správního řádu musí mít odvolání náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Žalobce ve svém odvolání identifikoval sebe jako odvolatele a označil napadené rozhodnutí, dále pak však už uvedl jen tolik, že podává odvolání a že je doplní. Nebyl zde upřesněn ani rozsah, v jakém žalobce napadá označené rozhodnutí, ani skutečnosti, které podle něj svědčí o nezákonnosti vydaného rozhodnutí nebo proběhlého řízení, a konečně nebylo ani patrné, co žalobce navrhuje. Pro případ, že v odvolání není specifikován rozsah, v němž se rozhodnutí napadá, stanoví zákon nevyvratitelnou domněnku (Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí); pokud však v odvolání chybí jakákoli konkretizace toho, v čem odvolatel spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, musí se správní orgán pokusit o doplnění tohoto chybějícího údaje – tedy musí odvolatele vyzvat, aby označil konkrétní důvod či důvody odvolání. Tuto povinnost má správní orgán bez ohledu na to, že odvolatel ve svém blanketním odvolání případně přislíbil, že odvolání sám doplní, a svůj slib nesplnil.

Správní orgán I. stupně tedy pochybil, pokud nevyzval žalobce k odstranění vady odvolání spočívající v tom, že nebyl uveden žádný věcný důvod odvolání (srov. také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 As 4/2009-53); jde zde o podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.; dále jen „s. ř. s.“) – žalovaná totiž věcně rozhodla o odvolání, i když jí nebylo známo, jaké námitky by žalobce vznesl proti rozhodnutí vydanému v I. stupni. S ohledem na právě uvedené ustanovení soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná vázána právním názorem zdejšího soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, a žalovaná je tak povinna zaplatit mu náklady řízení o žalobě, které sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby – převzetí zastoupení a podání k soudu (2 x 2100 Kč) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 7, § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), včetně náhrady hotových výdajů (2 x 300 Kč) podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem tedy 4800 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.; kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 28. června 2013

JUDr. Eva Pechová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Válková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru