Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Ca 215/2008 - 31Rozsudek MSPH ze dne 30.07.2010

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 As 112/2010 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

7 Ca 215/2008-31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Jaromíra Sklenáře a Mgr. Libora Zhřívala, ve věci žalobce: AGROSERVIS, spol. s r.o., se sídlem ve Velkých Bílovicích, Podivínská 1236, zast. Mgr. Petrem Knapem, advokátem v Hustopečích, Mrštíkova 15, proti žalovanému: Česká obchodní inspekce, se sídlem v Praze 2, Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí ústřední ředitelky České obchodní inspekce ze dne 4.7.2008, čj. ČOI 6744/2008/0100/3000/2008/Vo/Št,

takto:

I. Žaloba s e zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitelky Jihomoravského a Zlínského inspektorátu České obchodní inspekce ze dne 29.4.2008, čj. ČOI 3240/2008/3000/R, jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 250 000 Kč za naplnění skutkové podstaty správního deliktu uvedené v ust. § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot.

Správním orgánem prvního stupně byla žalobci uložena pokuta za prodej pohonných hmot, jejichž odebrané vzorky nevyhověly limitním hodnotám, které jsou stanoveny příslušnými normami ČSN EN.

Žalovaný v rozhodnutí odkázal na odběr vzorků pohonných hmot odebraných v provozovně čerpací stanice žalobce ve Velkých Bílovicích, Podivínská 1263 při šetřeních provedených dne 4.2.2008 a 18.2.2008 a na výsledky laboratorních hodnocení odebraných vzorků zaznamenaných v inspekčních zprávách. Nevyhověl odvolací námitce žalobce, že možnou příčinou nevyhovění limitním hodnotám může být jejich dodání v cisternách, které byly špatně vymyty. Lze prodávat pouze pohonné hmoty splňující požadavky na jakost a složení, takové pohonné hmoty však žalobce neprodával. Tato skutečnost dle žalovaného ovšem žalobci nebrání ve vymáhání vzniklé škody na dodavateli pohonných hmot.

K odvolací námitce ohledně poučení a podání námitek resp. podpisu kontrolního protokolu osobou, která k tomu nebyla zmocněna, žalovaný uvedl, že při kontrole konané dne 4.2.2008 byl orgánem prvního stupně sepsán kontrolní protokol, který byl podepsán účetní společnosti, která byla kontrole i odběru vzorků přítomna. Následné kontrole dne 18.2.2008 byl přítomen i jednatel žalobce. Z kontrolního protokolu jednatelem žalobce podepsaného je zřejmé, že jednatel byl seznámen i s kontrolním protokolem ze dne 4.2.2008, přitom dne 18.2.2008 byly zároveň došetřeny výsledky kontroly ze dne 4.2.2008. Žalobce byl seznámen s kontrolními protokoly ze dne 4. a 18.2.2008 včetně poučení podle ust. § 17 zákona č. 552/2001 Sb., o státní kontrole. Zároveň z kontrolního protokolu ze dne 3.3.2008 (předloženy byly fotokopie inspekčních zpráv ohledně vzorků ze dne 18.2.2007) je zřejmé, že kontrola byla provedena za přítomnosti jednatele žalobce. Žalobce tedy nebyl na svých právech zkrácen, žalobce navíc práva podat námitky proti kontrolním protokolům nevyužil.

Žalobce v žalobě namítl že od roku 1993 nebyl sankcionován za porušení povinností v oblasti pohonných hmot a čerpacích stanic, neměl jedinou kontrolu s negativním výsledkem. Žalobce má jediného dodavatele pohonných hmot, jedinou možnou příčinou nevyhovění limitních hodnot při kontrolách je dodání pohonných hmot v cisternách, které byly špatně vymyty. Po kontrolách byly veškeré pohonné hmoty odvezeny a navezeny nové limitním normám vyhovující. Žalobce namítl, že kontrolní protokoly neobsahovaly poučení o možnosti podat proti nim námitky. Poučení obsahuje protokol označený v záhlaví jako 4, v samotném textu není uvedeno, kterého protokolu se týká a jakého pochybení se subjekt dopustil, nýbrž pouze, že opatření bude odvislé od výsledků laboratorní kontroly. Je však proti logice „podávat námitky proti něčemu, o čem dopředu nevíme, jak dopadne, a z čeho v samotné listině se vychází“. Kontrolní protokol ze dne 4.2.2008 byl podepsán osobou, která k tomu nebyla zmocněna ani oprávněna. Žalobce namítl, že pokuta ve výši 250 000 Kč je neúměrně vysoká a pro žalobce „likvidní“, žalobce se zabývá převážně zemědělskou činností a jeho zisk je na hranici rentability.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout, přitom setrval na skutkových a právních závěrech uvedených v žalobou napadeném rozhodnutí.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích uplatněných žalobních bodů podle ust. § 75 odst. 2 soudního řádu správního, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Podle ust. § 15 – 17 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, se o kontrolním zjištění pořizuje protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. Povinností kontrolních pracovníků je seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu. Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu. Proti protokolu může kontrolovaná osoba podat písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší.

Žalobce nezpochybnil skutková zjištění správního orgánu učiněná při kontrole. Žaloba namítá zásadně vady v postupu správních orgánů při provádění kontroly a nepřiměřenost uložené pokuty.

Jde-li o podpis účetní žalobce na protokolu ze dne 4.2.2008, je tento skutečně podepsán účetní žalobce, nikoliv osobou oprávněnou za žalobce jednat (jednatel). Soud posuzoval, zda je tato vada způsobilá zapříčinit nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Při kontrole dne 4.2.2008 došlo k odběru vzorků paliva, k ověření výdejních stojanů a k ověření nabývacích dokladů paliva. Podepsaný protokol obsahoval poučení o možnosti podat námitky proti kontrolnímu protokolu. K došetření kontroly provedené dne 4.2.2008 došlo dne 18.2.2008, kdy již bylo jednáno s jednatelem žalobce. Kromě odběru nových vzorků paliva bylo formou dodatku k protokolu provedeno došetření kontroly ze dne 4.2.2008. Z protokolu ze dne 18.2.2008 se pak podává, že jednatel žalobce byl při tomto jednání seznámen i s protokolem ze dne 4.2.2008, a byl poučen o možnosti podat proti protokolům námitky. Z uvedeného obsahu správního spisu je zřejmé, že žalobce byl seznámen s obsahem protokolu ze dne 4.2.2008 znovu dne 18.2.2008. Nedostatek podpisu protokolu žalobcem byl tedy odstraněn, přitom žalobci nebylo odepřeno podat námitky proti protokolu ze dne 4.2.2008 (dne 18.2.2007 byl o takové možnosti řádně poučen). Podpis účetní žalobce na protokolu ze dne 4.2.2008 tedy není vadou, která může způsobit nezákonnost rozhodnutí. Žalobce ve správním řízení ani v žalobě netvrdil, že mu protokol nebyl předán, popř. že s protokolem nebyl seznámen, tvrzená procesní vada se tedy nijak neprojevila v právech žalobce, která mu v řízení náležela. Žalobce nezpochybnil ani provedený odběr vzorků (např. konfrontací posuzovaných vzorků s částmi odebraných vzorků uschovaných při kontrole na čerpací stanici), ačkoliv tak učinit mohl. Soud shledal žalobní námitku nedůvodnou.

Zároveň není důvodné tvrzení o absenci poučení o možnosti podat námitky. Žalobce byl v každém jednotlivém případě formou kontrolních protokolů seznámen s výsledky kontrolních zjištění a poučen o možnosti podat proti protokolům námitky. S kontrolním zjištění vyplývajícím z kontroly provedené dne 4.2.2008 byl seznámen při kontrole prováděné dne 18.2.2008 (viz protokol ze dne 18.2.2008 včetně dodatku), s kontrolními zjištěními z kontroly provedené dne 18.2.2008 byl seznámen při kontrolním jednání dne 3.3.2008 (viz protokol ze dne 3.3.20008). V obou případech byl žalobce poučen o možnosti podat proti protokolu námitky, což však neučinil. Poučení o možnosti podat námitky proti protokolu se tedy vždy vztahovalo ke konkrétním kontrolním zjištěním a nebylo neurčité. Poučení o možnosti podat námitky proti protokolu, v němž by zaznamenán pouze odběr vzorků, se logicky vztahovalo pouze k tomuto úkonu, nikoliv k budoucím laboratorním výsledkům zkoumaného paliva. I tuto žalobní námitku soud nepovažoval za důvodnou.

Relevantní skutečností z hlediska odpovědnosti žalobce za správní delikt není možné dodání závadného paliva přímo dodavatelem žalobce. Odpovědnost žalobce za správní delikt je objektivní (tzn. bez možnosti se odpovědnosti poukazem na relevantní skutečnost zbavit) Odpovědnost za kvalitu prodávaných paliv a tedy i za porušení povinnosti prodávat paliva v požadované jakosti nese zásadně prodejce. Ani tuto námitku soud neshledal důvodnou. K tvrzení, že pokuta je likvidační, žalobce neoznačil žádné důkazy, z kterých by se takové tvrzení podávalo, soud proto ani tuto žalobní námitku neuznal. Soud neshledal výši pokuty nepřiměřenou, pokuta byla uložena při spodní hranici zákonné sazby.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobu jako nedůvodnou podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Ve věci soud rozhodl bez jednání neboť účastníci řízení s takovým postupem vyslovili souhlas (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a contrario, i když byl žalovaný ve věci úspěšný, žádné náklady řízení mu nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud.

V Praze dne 30. července 2010

Mgr. Aleš Sabol

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru