Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 A 69/2011 - 33Rozsudek MSPH ze dne 19.06.2014

Prejudikatura

9 Azs 49/2014 - 27


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 7A 69/2011 - 33-34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara ve věci žalobců: a) M. K., nar. …, st. přísl. Gruzie, b) J. K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 7.12.2010, č.j. CPR-13501-1/ČJ-2010-9CPR-C236,

takto:

I. Žaloba žalobce b) se odmítá. II. Žaloba žalobkyně a) se zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobci b) se vrací soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Napadeným rozhodnutím Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 7.12.2010, č.j. CPR-13501-1/ČJ-2010-9CPR-C236, bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, jímž byla dle § 87e odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále jen zákon o pobytu cizinců), zamítnuta žádost žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu pro účelově uzavřené manželství se žalobcem, tedy obcházení zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území ČR.

Žalobci zcela shodně jako v podaném odvolání namítají, že správní orgán I. st. přistoupil k hodnocení důkazů formálně, bezvýznamné rozpory ve vyjádření účastníků jsou dány tím, že společnému bydlení v domě bránil postoj nevlastního otce, proto žalobci bydleli v podnájmu. Dle žaloby není důležité místo uzavření sňatku. Výslechu žalobkyně byl přítomen tlumočník do jazyka ruského, který není mateřským jazykem žalobkyně, proto mohly být některé otázky a odpovědi nesprávně pochopeny. Sňatek byl uzavřen s jediným cílem – založení rodiny.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

Účastníci po nařízení jednání souhlasili s postupem dle § 51 odst. 1 s. ř. s., proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s.

Soud nejdříve posoudil aktivní legitimaci žalobců dle § 65 s.ř.s. Žádost o povolení pobytu podala pouze žalobkyně, nikoli žalobce, který je ostatně občanem ČR.

Dle § 27 s.ř. účastníky řízení (dále jen účastník) jsou: V řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. V řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon.

Zákon o pobytu cizinců nestanoví výslovně okruh účastníků, pouze nepřímo identifikací adresáta dané části normy (např. cizinec, občan EU, rodinný příslušník, žadatel). Okruh účastníků je tak dán dle § 168 zákona správním řádem (§ 27 s.ř.s.). Řízení o udělení povolení k pobytu bylo zahájeno na návrh žalobce, žalobce je účastníkem řízení dle § 27 odst. 1, písm. a) s.ř. Oproti správním orgánům má soud za to, že žalobce, manžel žalobkyně, není účastníkem správního řízení o udělení povolení k pobytu, neboť nesplňuje definici účastníka dle § 27 s.ř. Řízení nebylo zahájeno na jeho žádost, manželství není společenstvím práv a povinností s žadatelem (manželkou, žalobkyní) ve smyslu § 27 odst. 1, písm. a) s.ř., na které se musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu, zároveň řízení nebylo zahájeno s úřední moci. Soud má za to, že manžel žadatelky není účastníkem řízení o povolení pobytu dle § 27 odst. 2 s.ř., neboť rozhodnutí o povolení k pobytu se nedotýká přímo práv manžela žadatele, dotýká se jej pouze nepřímo, stejně jako práv dítěte, rodičů a případně i sourozenců. Jakkoli člen rodiny může ve své jak v materiální, tak nemateriální sféře pocítit důsledky rozhodnutí o žádosti člena rodiny o povolení k pobytu, nelze takovýto vliv na sféru člena rodiny považovat za přímé dotčení jeho práv. Předmětem řízení o pobytu jsou práva žadatele pobývat na území ČR, rozhodnutím o žádosti žadatele nedojde ke změně práva pobytu ostatních členů rodiny. Jakkoli správní orgán se žalobkyní jednal jako s účastníkem správního řízení, jednal se subjektem, jež neměl postavení účastníka řízení dle § 27 s.ř. A proto soud žalobu v části podání žalobce dle § 46 odst. 1, písm. c) s.ř.s. odmítl, neboť byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, tedy subjektem, jež není účastníkem napadeného správního řízení, jakkoli s ním jak s účastníkem správního řízení bylo jednáno, přičemž mu v napadeném řízení nebyla uložena žádná povinnost, resp. odepřeno právo a tudíž nebyl zkrácen na svých právech (výrok I rozsudku).

Soud vázán žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. dále posoudil námitky žalobkyně, které však směřují zejména proti rozhodnutí I. st., přestože předmětem soudního přezkumu je prvotně rozhodnutí správního orgánu II. st. Tvrzení žaloby o případném nedorozumění díky překladu nebylo nijak dál specifikováno, soudu tak není zřejmé, v které části mělo případně dojít k nepřesnosti v překladu. Nehledě k tomu, že případně nikoli úplnou znalost jazyka ruského měla žalobkyně namítnout v průběhu jednání u správního orgánu a nikoli teprve v řízení o soudní žalobě, přičemž vzhledem k obsahu otázek správního orgánu na žalobkyni má soud za to, že pro jejich obecnou povahu nevyžadoval výslech žalobkyně vysokou úroveň znalosti ruského jazyka, který ostatně dle tvrzení žalobců sloužil ke komunikaci mezi sebou. V tomto rozsahu soud považuje tvrzení žaloby za účelové, pro nedostatek tvrzení o konkrétním „ztracením v překladu“ také za nezpůsobilé soudního přezkumu. Shodně jako tvrzení o cíli uzavření manželství, které je pouze ve formě obecného tvrzení bez uvedení věcných důvodů, které by mohly být předmětem přezkumných úvah soudu, a zároveň se nijak nevztahuje k tvrzení žaloby o závěru správního orgánu o dopadu do soukromého a rodinného života. Z rozhodnutí správních orgánů neplyne, že by místo uzavření sňatku bylo důvodem pro zamítnutí žádosti žalobkyně, proto se žalobní tvrzení v tomto rozsahu míjí s důvody rozhodnutí. Tvrzení o bydlení v podnájmu bez uvedení dalšího tvrzení nelze zařadit do kontextu, tedy není zřejmé, co tímto hodlala žaloba sporovat a tedy má být předmětem soudního přezkumu. Zejména pokud v této části žaloba popírá důvody pouze rozhodnutí I. st.

Žalobou uvedené důvody považuje soud za nedůvodné, proto žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s.ř.s. (výrok II).

Žalovaný měl ve věci úspěch, avšak žádné náklady mu nevznikly, proto soud rozhodl o nákladech, jak ve výroku III uvedeno.

Jelikož byla žaloba žalobce odmítnuta, soud dle § 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. vrátil žalobci uhrazený soudní poplatek. Soud žádá žalobce, aby do 10 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil číslo účtu, na který lze vrátit soudní poplatek.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 19.6.2014

JUDr. Ing. Viera Horčicová, v.r.
předsedkyně senátu

Mgr. Kamil Tojner, v.z.

soudce

Za správnost vyhotovení: Jana Válková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru