Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 A 331/2011 - 85Rozsudek MSPH ze dne 10.12.2014

Prejudikatura

6 As 33/2011 - 83

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 As 38/2015

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 7A 331/2011 - 85-91

Pokud není dána zákonná povinnost Ministerstva dopravy disponovat se vstupními daty ve zdrojovém formátu a zároveň ministerstvo nedisponuje vstupními daty v jiném než v poskytnutém formátu, není ministerstvo povinným subjektem dle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím v rozsahu poskytnutí vstupních dat Centrálního informačního systému jízdních řádů jiném formátu než PDF a XLS. Na tomto závěru nic nemění obsah veřejnoprávní smlouvy, dle kterého se zpracovatel systému zavázal poskytnout ministerstvu podklady v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť povinnost povinného subjektu je dána pouze faktickým stavem, tedy že povinný subjekt fakticky požadovanou informací disponuje, nikoli potencionálním, tedy že by mohl na základě dalšího úkonu směřovanému mimo vlastní „strukturu úřadu“ požadovanou informací disponovat.

NSS č.j. 6 As 33/2011-83).

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobce: Seznam.cz, a.s., sídlem Radlická 608/2, Praha 5, zast. JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem, sídlem Sladkovského 601, Pardubice, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí ministra dopravy ze dne 2.11.2011, č.j. 33/2011-510-RK/7,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí ministra dopravy ze dne 2. listopadu 2011, č.j. 33/2011-510-RK/7, o zamítnutí rozkladu žalobce proti rozhodnutí žalovaného o odmítnutí poskytnutí informace - kompletní a aktualizované zdrojové databáze Centrálního informačního systému jízdních řádů (dále jen CIS JŘ), kterou má k dispozici pro zpracování aplikací společnost CHAPS spol. s r.o. (dále jen CHAPS), a rozhodnutí žalovaného č.j. 220/2011-030-Z106/1 o odmítnutí žádosti žalobce, dále se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému takovouto informaci žalobci poskytnout.

V žalobě žalobce uvedl, že požádal podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále „zákon o svobodném přístupu k informacím“ nebo jen „zákon“) o kompletní a aktualizovaná zdrojová data, která má k dispozici pro zpracování aplikací společnost CHAPS, a o uzavření licenční smlouvy dle § 14a zákona o svobodném přístupu k informacím spojené s oprávněním přístupu k datové základně CIS JŘ, za stejných podmínek jako CHAPS. Žádost byla vyvrcholením předchozího jednání mezi účastníky o poskytnutí datové základny CIS JŘ ve formátech JDF (Jednotný datový formát), kterými disponuje CHAPS.

Žalobce konstatoval, že zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen „zákon o silniční dopravě“) definuje CIS JŘ jako informační systém obsahující informace o přepravním spojení, který vede pro potřeby veřejnosti žalovaný nebo jím pověřená osoba (§ 2 odst. 18). Dále stanoví povinnost dopravních úřadů (DÚ) postoupit schválený jízdní řád ministerstvu dopravy. Způsob zpracování a obsah stanoví vyhláška č. 388/2000 Sb., dle které CIS obsahuje schválené JŘ. Ust. § 7 vyhlášky stanoví organizaci CIS a odst. 3 uvádí : Pro účely postoupení schváleného jízdního řádu do celostátního informačního systému o jízdních řádech předkládá dopravce jízdní řád veřejné vnitrostátní linkové dopravy s obsahem podle § 3, zpracovaný v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovenými příslušným dopravním úřadem.

Žalovaný v souladu s § 17 odst. 2 zákona o silniční dopravě uzavřel smlouvu o vedení CIS JŘ se společností CHAPS. Data zpracovávaná v CIS JŘ, tj. údaje o schválených JŘ veřejné linkové osobní dopravy se CHAPS zavázala smlouvou přebírat od DÚ, dopravců v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovené touto společností (čl. III odst. 2 písm. d) smlouvy mezi žalovaným a CHAPS o vedení CIS JŘ). Dále se dle smlouvy zavázal CHAPS zajistit pro DÚ a žalovaného software umožňující kontrolu vstupních dat JŘ a elektronického schvalování JŘ a zajistit vazbu tohoto softwaru na registry. Metodickým pokynem žalovaný stanovil formát (JDF) a strukturu dat o jízdních řádech, který vytvořila společnost CHAPS. Sběr dat do CIS JŘ stanovený vyhláškou a metodickým pokynem spočívá ve zpracování elektronické podoby jízdních řádů ve stanoveném datovém formátu jednotlivými dopravci, jejich schvalování DÚ a zasílání schválených dat DÚ a dopravci do systému pomocí SW společností CHAPS. Ve formátu JDF jsou dle žalobce zdrojová data do systému zasílána a představují zdrojovou databázi, resp. datovou základnu. Žalobce tak požadoval vstupní údaje ukládané výše uvedeným způsobem ve formátu JDF nikoli PDF a XLS.

Žalobce má za to, že nepochybně požadované informace existují, což dle žaloby žalovaný nezpochybňuje. Dále má žalobce za to, že žalovaný požadované informace neposkytl, jestliže zaslal toliko informace, které požadovány nebyly (výstupní data o jízdních řádech ve formátu PDF a XLS). Požadované informace se vztahují k působnosti žalovaného a to bez ohledu na pověření vedení systému jinou právnickou osobou.

Pokud žalovaný namítá, že požadovanou informací nedisponuje, je dle žalobce rozhodné, že z právní úpravy vyplývá, že žalovaný informacemi, které představují datovou základnu CIS JŘ, v požadované formě disponuje, kdy není rozhodné, zda CIS JŘ je žalovaným přímo veden nebo jej vede jiná právnická osoba. CIS JŘ představuje databázi ve smyslu § 88 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském (dále jen autorský zákon), proto je žalovaný v postavení pořizovatele databáze CIS JŘ, včetně databáze zdrojových dat systému, přičemž zdrojová data jsou v intencích právní úpravy a metodického pokynu zpracovávány ve formátu požadovaným žalobcem. Dané je rozhodné dle žalobce ve vztahu k tvrzení žalovaného o tom, že požadované údaje nejsou zákonnou (smluvní) součástí CIS JŘ, neboť i kdyby tomu tak bylo, má žalovaný jako právní pořizovatel zdrojové databáze stejnou informační povinnost ve vztahu k CIS JŘ. Pokud jsou data ve stanoveném formátu postupována do systému, jsou jeho součástí bez ohledu na to, jak jsou v systému dále zpracovány pro účely zpřístupnění veřejnosti.

Požadované informace mají dle žalobce veřejnoprávní charakter, jde o databázi veřejnoprávní povahy, lze tak aplikovat směrnici o opakovaném použití informací veřejného sektoru č. 2003/98/ES. Pověřením jiného subjektu se žalovaný nezprostil odpovědnosti za řádné vedení systému. Bez ohledu na skutečnost, zda žalovaný fakticky disponuje v každém okamžiku aktuální databází zdrojových dat CIS JŘ, má nepochybně k těmto údajům přístup a pokud „fyzicky“ údaje nemá, je povinen realizovat své oprávnění přístupu k nim a opatřit je pro účely vyřízení žádosti. Což dle žalobce plyne z dodatku č. 2 smlouvy o vedení CIS JŘ ze dne 29.9.2010, který obsahuje povinnost poskytnout součinnost žalovanému při vyřizování žádostí o informace a za tímto účelem zasílat žalovanému informace ve formátech a jazycích dle obsahu žádosti.

Kontrolní postavení žalovaného jako pořizovatele databáze nelze dle žalobce zaměřit pouze na finální výsledek, nýbrž i na operativní „procesní“ stránku vedení systému (zde způsob předávání dat). Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 29/2009-59, kterým byla uložena povinnost magistrátu předložit územně plánovací dokumentaci, neboť magistrát dle soudu musí při výkonu svých povinností vycházet z územně plánovací dokumentace a na nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 517/10 ohledně členství soudců KSČ.

Povinný má dle § 4 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím povinnost informace poskytnout v požadovaném formátu, v němž byla vytvořena a v němž jí povinný disponuje nebo má povinnost disponovat. Dané ustanovení dle žalobce svědčí o povinnosti žalovaného. Žalobce požádal o poskytnutí informace ve formátu, který nejlépe umožňuje další využití (zpracování) v dané věci ve formátu JDF, který byl nepochybně pro účely operativního zpracování dat vytvořen.

Žalobce má za to, že žalovaný danými informacemi disponuje, neboť pokud by informace žalovaný neměl, již od počátku by tímto argumentoval. Faktická dispozice žalovaného vyplývá ze smlouvy o vedení CIS JŘ, jestliže je smlouvou zajištěn přístup žalovaného ke všem údajům systému a to pomocí SW umožňujícího propojení na registry, kterou jsou součástí CIS JŘ. Pokud žalovaný nedisponuje požadovanými informacemi, je povinen informace mít a tedy si je opatřit.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Dle žalovaného je nutné odlišit vlastní informaci a formát informace. Vlastní informací jsou schválené JŘ, které jsou součástí CIS JŘ, tyto informace také byly žalobci poskytnuty ve formátu PDF, který je vhodný k zobrazení a tisku, dále ve formátu XLS (tabulka aplikace Excel pozn. soudu), který umožňuje další zpracování JŘ. Nejde tak o to, jaké informace mají být poskytnuty, ale v jakém formátu (§ 4 zákona) V žádosti žalobce zřetelně deklaroval, že nemá zájem o poskytnutí informací v obvyklých formátech PDF a XLS, nýbrž o poskytnutí „zdrojových dat, které má k dispozici pro zpracování CHAPS“, v dalších podáních, zejména v žalobě, konkretizoval požadavek na formát JDF 1.9., tedy formát vyvinutý zpracovatelem v souvislosti s vedením CIS JŘ. Vlastní informace je ve smyslu § 3 odst. 3 zákona dostupná na internetu (www.idos.cz).

Žalobci tak dle žalovaného byla informace poskytnuta zveřejněním na internetu i přímým poskytnutím, byť nikoli v požadovaném formátu. Od prvotního vytvoření JŘ přes jeho převod do přenosového formátu JDF až k jeho zveřejnění se jedná o tutéž informaci. Žalovaný formátem JDF nedisponuje a ani není povinen disponovat. V souladu s § 17 odst. 2 zákona o silniční dopravě, pověřil vedením CIS JŘ společnost CHAPS. Žalovaný zůstal garantem vedení CIS JŘ pro veřejné potřeby, ale procesní zajištění provádí CHAPS, kterému vzniklo určité veřejnoprávní postavení. Aktuální sobory JŘ v CIS jsou vedeny ve formátu PDF a XLS a on-line zveřejněny na portálu CIS JŘ (www.portal.idos.cz). Předpisy však neurčily, v jakém formátu mají být jednotlivé JŘ v CIS vedeny, ani v jakém formátu mají být postoupeny k uveřejnění v CIS JŘ. Ust. § 2 odst. 18 silničního zákona definuje pouze co je obsahem systému. Vyhláška č. 388/2000 Sb. stanoví elektronický formát JŘ pouze u veřejné linkové dopravy. Dále stanoví pro účely postoupení schváleného JŘ do CIS povinnost předložit JŘ v elektronické podobě ve stanoveném formátu. Na základě požadavku CHAPS žalovaný formou metodického pokynu doporučil dotčeným správním orgánům, aby od dopravců vyžadovaly předložení JŘ ve formátu JDF 1.9., resp. 1.10. Tento metodický pokyn není dle žalovaného právně závazný, neboť pro něj neexistuje zákonný podklad. Žalovaný, jakkoli je garantem CIS JŘ, nepřichází do styku s formátem JDF, který slouží pouze ke sběru dat od dopravců a neumožňuje čitelné zobrazení v něm zadaného JŘ – svou povahou se jedná o řadu symbolů v textovém tvaru. K zobrazení JŘ v tomto formátu dochází přes webové rozhraní CISnet (www.cisjr.cz) vyvinuté a zajišťované zpracovatelem (CHAPS) pro tyto potřeby. Zpracovatel umožňuje dotčeným orgánům přístup do webového rozhraní CISnet a tím plní smluvní povinnost zajištění softwarového vybavení pro dotčené orgány. Zpracovateli slouží data ve formátu JDF pouze jako přenosový soubor a nezahrnuje je do datové báze CIS, neboť to neplyne ze smlouvy a ani to není potřebné. Po zpracování zaslaných JŘ již data ve formátu JDF neuchovává, neboť je za účelem vytvoření vlastní databáze JŘ zpracovává do datových souborů vhodných např. k zajištění vyhledávače spojení. Žalovaný nemá k přenosovým souborům a výsledkům vlastní činnosti zpracovatele přístup a zároveň je nepotřebuje. Kompletní a aktualizovaná zdrojová data v datovém formátu nejsou součástí CIS JŘ.

Dále žalovaný uvedl, že v případě drážní dopravy není formát JŘ právními předpisy řešen. Předání JŘ probíhá mezi dopravcem a zpracovatelem pouze na smluvní bázi. JŘ u mezinárodní dopravy u tuzemských dopravců schvaluje žalovaný (§ 17 odst. 1 zákona o silniční dopravě), avšak institut schvalování je dle žalovaného třeba odlišit od postupování schválených JŘ do CIS. Schválení JŘ probíhá ve správním řízení na základě listinných podkladů ve formátu PDF. Postoupení do systému je řešeno v § 7 odst. 5 vyhlášky č. 338/2000 Sb., dle kterého „Schválený jízdní řád veřejné mezinárodní linkové dopravy postoupí tuzemský dopravce v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovenými Ministerstvem dopravy a spojů do celostátního informačního systému o jízdních řádech neprodleně po jeho schválení.“ Žalovaný se tak nepodílí na postupování JŘ do CIS dopravcem, žalovaný s formátem JDF nepřichází do styku.

Žalovaný uvedl, že požadované informace se vztahují k působnosti žalovaného, žalovaný je povinným subjektem, nicméně disponuje pouze informacemi v běžném formátu, přístup k informacím o JŘ má pouze v běžně čitelných formátech. Změna poskytovaného formátu by pro žalovaného byly nepřiměřenou zátěží ve smyslu § 4 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím vzhledem k objemu dat i nutnosti vytvoření vhodného softwaru pro změnu formátu poskytované informace. JŘ vznikly až schválením a to ve formě nikoli JDF, neboť se nejedná o čitelný formát. V souladu s § 4 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím tak informace (zde JŘ) vznikla v jiné formě než požadované. V případě JŘ neschvalovaných DÚ byly JŘ prvotně vytvořeny dopravci.

Při jednání soudu dne 3.12.2014 žalobce uvedl, že žádá strojově čitelná zdrojová data CIS JŘ. Poskytnuté informace ve formátu PDF a XLS jsou dle žalobce pouze druhotné výstupy, nebyly mu tak poskytnuty požadované informace, neboť informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím nelze omezit pouze na obsah ale jde i o formát. Požadované informace mají být veřejně dostupné, nelze tak rezignovat na to, že zde nebude subjekt povinný je zpřístupnit. Pokud nedisponuje žalovaný požadovanými informacemi, jde o „nedostatek“ CIS JŘ a je povinností žalovaného si požadované informace vyžádat.

Při jednání soudu dne 3.12.2014 žalovaný uvedl, že v jiném správním řízení zrušil rozhodnutí společnosti CHAPS o odmítnutí informace žalobci a uložil společnosti CHAPS, aby informace poskytla.

V závěrečné řeči žalobce uvedl, že zdrojová databáze, která je zdrojem a která je následně prezentována jako informace o JŘ pro veřejnost, musí být k dispozici u provozovatele systému. Není rozhodné, zda přechodná databáze je či není formální součástí CIS JŘ, protože databáze je informací vztahující se k působnosti žalovaného a tudíž je informací poskytnutelnou. I kdyby žalovaný neměl požadovaný přístup k datům v systému, má žalobce za to, že by žalovaný takové oprávnění vstupu do systému měl mít, resp. si jej zjednat. Žadatel vycházel z formátu JDF, který byl stanoven metodickým pokynem, pokud je zdrojová databáze vedena v jiném formátu, přesto spadá pod předmět žádosti o poskytnutí informace, neboť v žádosti o informaci se o formátu JDF nehovoří, pouze je uvede požadavek na zdrojovou strojově čitelnou databázi.

Při závěrečné řeči žalovaný uvedl, že nemá přístup ke zdrojové databázi, žalobce požadoval databázi ve zdrojovém formátu tak, jak je postupováno dopravci, DU a jiným subjektem. Pokud by žalobce požadoval databázi zpracovanou zpracovatelem systému, takovýto požadavek by byl v rozporu s obsahem původní žádosti o informaci.

Ze správního spisu a důkazů provedených soudem plynou tyto skutečnosti :

Žalobce podáním ze dne 25.5.2011 v reakci na předchozí žádost o uzavření licenční smlouvy požádal žalovaného o uzavření licenční smlouvy dle § 14a zákona o svobodném přístupu k informacím, dále o kompletní a aktualizovaná zdrojová data, která má k dispozici pro zpracování aplikací společnost CHAPS, neboť bez ohledu na uzavřenou smlouvu se společností CHAPS je žalovaný nadále pořizovatelem databáze, kdy CHAPS je zmocněn toliko k vedení CIS JŘ (centrální informační systém jízdních řádů).

Povinný, Ministerstvo dopravy, žádost „o kompletní a aktualizovaná zdrojová data, která má k dispozici pro zpracování aplikací společnost CHAPS a o uzavření licenční smlouvy“ vyřídil tak, že žalobci poskytl aktuální datovou základnu ve formátu PDF a XLS a rozhodnutím č.j. 220/2011-030-Z106/1 žádost žalobce „z části“ odmítl. Dle povinného zdrojová data v jiných formátech (JDF resp. CSV) nejsou dle zákona ani smlouvy součástí CIS JŘ. Tyto formáty slouží pouze jako prostředek pro přenos schválených jízdních řádů zpracovatelem (CHAPS) do CIS JŘ, žalovaný nemá přístup k internímh přenosovým souborům a výsledkům vlastní činnosti zpracovatele. Veřejný internetový jízdní řád IDOS (www.portal.jizdnirady.cz, dále také existuje komerční projekt společnosti CHAPS www.jizdnirady.idnes.cz – pozn. soudu) využívá datovou základnu CIS JŘ a další údaje plynoucí z vlastní činnosti zpracovatele. K požadovaným kompletním a aktualizovaných údajů v dalších formátech nemá žalovaný přístup a ani nemá povinnost taková data shromažďovat, proto je nemůže poskytnout.

V rozkladu žalobce namítl, že mu byly poskytnuty pouze výstupní data namísto zdrojových dat ve formátu JDF nebo CSV. Zdrojová data v dalších formátech žalovaný má a musí mít, neboť pokud žalovaný uvedl, že data v dalších formátech (kromě PDF a XLS) slouží jako prostředek pro přenos do CIS JŘ, pak tím žalovaný přiznává, že takovými datovými soubory disponuje, neboť žalovaný a jeho podřízené DÚ jízdní řády schvalují a postupují. CIS JŘ je databází veřejnoprávní povahy, kterou má a musí mít žalovaný, resp. DÚ k dispozici.

Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 2.11.2011, č.j. 33/2011-510-RK/7 ministr dopravy rozklad žalobce zamítl, neboť v souladu s § 17 odst. 2 zákona o silniční dopravě byl vedením CIS JŘ pověřen CHAPS. Schválené JŘ jsou do CIS JŘ postupovány prostřednictvím společnosti CHAPS, kdy žalovaný jako příslušný orgán ke schválení JŘ mezinárodní linkové osobní dopravy této právnické osobě oznámí pouze schválení JŘ, avšak již schválené JŘ od ostatních DÚ za účelem vložení do CIS neshromažďuje. Žalovaný disponuje a má přístup k datové základně CIS JŘ ve formátu PDF a XLS, což jsou jediné informace, jimiž žalovaný disponuje, neboť vedením CIS JŘ byl pověřen CHAPS. Žalovaný nemá přístup k požadovaným kompletním a aktualizovaným údajům v dalších formátech a ani není povinen je mít. Ke kontrole, zda CIS JŘ je veden k určenému účelu, žalovanému stačí databáze CIS JŘ ve volně přístupných formátech. Poskytnutí jiného formátu by bylo nepřiměřenou zátěží dle § 4 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť s jiným formátem žalovaný nepracuje. Dále ministr konstatoval, že plnění licenční smlouvy nelze zaměňovat za poskytnutí informace na základě licenční smlouvy ve smyslu § 14a zákona o svobodném přístupu k informacím.

Dle smlouvy ze dne 27.7.2001 uzavřené mezi Ministerstvem dopravy a spojů České republiky a společností CHAPS povede CIS JŘ společnost CHAPS (dále ve smlouvě označena jako zpracovatel). Dle čl. III se zpracovatel zavázal vlastním jménem a na vlastní náklad si obstarat hardwarové a softwarové vybavení tak, aby CIS zahrnoval nejméně datovou bázi jízdních řádů, registr nádraží, stanovišť a zastávek, číselník linek a tratí, (bod 2 písm a). Zpracovatel je povinen zajistit pro dopravní úřady a ministerstvo software umožňující kontrolu vstupních dat jízdních řádů (bod. 2 písm. c), přebírat elektronicky zkontrolovaná data o schválených JŘ (bod. 2 písm. d), umožnit ministerstvu přístup k aktuálním údajů JŘ zpracovaných v CIS.

Dle dodatku č. 2 smlouvy ze dne 29.9.2010 je zpracovatel povinen poskytnout ministerstvu součinnost při poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Za tímto účelem je ministerstvo oprávněno žádat zpracovatele o podkladové informace pro vyřízení žádostí o informace. Při poskytování součinnosti poskytuje zpracovatel podkladové informace ve formátech a jazycích dle obsahu žádosti o informace. Zpracovatel není povinen měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna pro něj byla nepřiměřenou zátěží, v takovém případě vyhoví žádosti tím, že poskytne podkladovou informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterém byla informace vytvořena.

Metodický pokyn žalovaného č. 4 ze dne 5.10.2010 k organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech stanovil, že pro účely postoupení do CIS JŘ dopravce zpracovává jízdní řád v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat - JDF 1.9., 1.10. resp. CSV (viz. příloha č. 1 Pokynu).

Při jednání soudu dne 3.12.2014 byl proveden výslech dále uvedených svědků.

Ing. Tomáš Chlebničan, jednatel společnosti CHAPS, jako svědek uvedl, že prostřednictvím webové aplikace CISnet dopravce v JDF nahraje a uloží data o JŘ do přechodné databáze systému. O nahrání dat v přechodné databázi je informován úředník notifikací emailem, úředník se přihlásí do webového rozhraní a po chválení JŘ provede postoupení do CIS JŘ, tak že dá pokyn k postoupení dat. Přechodná databáze není součástí CIS, obě databáze jsou fyzicky oddělené. V přechodné databázi nejsou data v JDF, JDF je přenosový formát, kdy CHAPS provádí kontrolu syntaktické a sémantické správnosti dat vložených dopravcem. CHAPS vstupní data rozbije a uloží do databázové struktury microsoft SQL serveru. Svědek uvedl, že neví, v jakém formátu je vytvářena SQL databáze, nejde však o úložiště JDF souborů. Ministerstvo nemá a nemělo přístup ke zdrojovým datům, jen k jejich vizualizaci. Jiný než schvalovací přístup ministerstva k datům CIS JŘ neexistuje. CHAPS zdrojová data neuchovává, fyzicky je nemá v podobě předložené dopravcem, z databáze by se musela strojová data do JDF zrekonstruovat.

Svědci Ing. Václav Macek a Mgr. Petr Mařík, zaměstnanci žalovaného, uvedli, že nejsou oprávněni zasahovat do uložených dat CIS JŘ, změny dat provádí CHAPS na základě jejich pokynu. Jejich přístup do systému je omezen na zobrazování dat ve formátu PDF a XLS.

Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, vycházejíc přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Soud posoudil věc následovně :

Podle § 2 odst. 1 a 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, jsou povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

Podle § 1 odst. 18 zákona o silniční dopravě, celostátní informační systém o jízdních řádech je informační systém obsahující informace o přepravním spojení, který vede pro potřeby veřejnosti Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená právnická osoba.

Podle § 17 odst. 1 zákona o silniční dopravě, dopravce ve veřejné linkové osobní dopravě předloží jízdní řád nebo jeho změnu ke schválení dopravnímu úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvu dopravy. Jedná-li se o společný jízdní řád více dopravců, musí na něm být uvedeno, které spoje každý z dopravců zabezpečuje. Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy, jízdní řád nebo jeho změnu schválí, splňuje-li náležitosti stanovené prováděcím předpisem. Příslušným ke schválení jízdního řádu nebo jeho změny je dopravní úřad příslušný k rozhodování o udělení licence. Podle odst. 2 tohoto ustanovení postoupí schválený jízdní řád dopravní úřad Ministerstvu dopravy, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.

Veřejnoprávní smlouvou uzavřenou dne 27.7.2001 mezi Ministerstvem dopravy a spojů České republiky a společností CHAPS byla převedena část výkonu veřejné správy, konkrétně vedení celostátního informačního systému o jízdních řádech na CHAPS, tím se společnost CHAPS stala veřejnou institucí podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Postavení společnosti CHAPS jakožto povinné osoby ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím však bez dalšího samo o sobě nevylučuje, aby žalovaný "vedle" společnosti CHAPS byl povinným subjektem ve smyslu zákona v rozsahu informací tykající se CIS JŘ.

Jak již uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 5 As 57/2013 – 16 : „ na společnost CHAPS byl na základě zákona přenesen výkon státní, resp. veřejné, správy, a to vedení celostátního informačního systému o jízdních řádech. V daném případě se jedná o výkon veřejné správy právnickou osobou soukromého práva (pravomoc), nikoliv o výkon subjektivních práv a povinností této právnické osoby“. Pokud byl na společnost CHAPS převeden výkon veřejné správy spočívající ve vedení celostátního informačního systému o jízdních řádech, nelze z ust. § 17 odst. 1 zákona o silniční dopravě dovodit povinnost ministerstva dopravy vést CIS JŘ a tedy mít povinnost disponovat se zdrojovými daty systému i ve smyslu jejich dalšího exportu a tedy i jejich poskytnutí nikoli pouze v zobrazovacím formátu PDF a XLS.

Dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 388/2000 Sb. celostátní informační systém o jízdních řádech obsahuje : a) schválené jízdní řády linek veřejné vnitrostátní linkové dopravy s výjimkou jízdních řádů linek městské autobusové dopravy provozovaných na území města, b) schválené jízdní řády linek veřejné mezinárodní linkové dopravy, které mají na území České republiky zastávku pro nástup nebo výstup cestujících.

Dle odst. 3 téhož ustanovení pro účely postoupení schváleného jízdního řádu do celostátního informačního systému o jízdních řádech předkládá dopravce jízdní řád veřejné vnitrostátní linkové dopravy s obsahem podle § 3, zpracovaný v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovenými příslušným dopravním úřadem.

Dle odst. 4 téhož ustanovení schválený jízdní řád veřejné vnitrostátní linkové dopravy postoupí příslušný dopravní úřad v elektronické podobě do celostátního informačního systému o jízdních řádech nejpozději 15 pracovních dnů před začátkem jeho platnosti.

Dle odst. 5 téhož ustanovení schválený jízdní řád veřejné mezinárodní linkové dopravy postoupí tuzemský dopravce v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovenými Ministerstvem dopravy a spojů do celostátního informačního systému o jízdních řádech neprodleně po jeho schválení.

Dle odst. 7 téhož ustanovení pokud je vedením celostátního informačního systému pověřena právnická osoba, oznámí jí Ministerstvo dopravy a spojů v případě veřejné mezinárodní linkové dopravy údaje o schválení nového jízdního řádu nebo o ukončení platnosti jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence podle zvláštního právního předpisu,3) a to nejpozději do 10 dnů po nabytí právní moci příslušného rozhodnutí.

Vyhláškou č. 388/2000 Sb. je stanoven obsah CIS JŘ a mechanismus předkládání jízdních řádů a jejich schvalování. Z vyhlášky neplyne povinnost ministerstva data zpracovávat ve smyslu uchování dat ve zdrojovém formátu tak, aby byl dále zpřístupněn ve formátu strojově čitelném. Shodně uvedená povinnost ministerstva dopravy neplyne z Metodického pokynu ministerstva dopravy č. 4, který „pouze“ stanoví povinnost dopravců předložit schvalovaný jízdní řád ve formátu JDF stanoveným společností CHAPS. Dále nelze ztotožnit dopravní úřad se žalovaným, jde o odlišné správní úřady, tedy i odlišné povinné subjekty ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím.

Informace týkající se CIS JŘ jsou sice v působnosti žalovaného v souladu s § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, avšak vzhledem k pověření společnosti CHAPS vedením CIS, je působnost žalovaného ve vztahu k CIS JŘ omezena na činnost kontrolní a rozhodovací, neboť sběr dat a jejich zpracování v CIS JŘ zajišťuje CHAPS, stejně jako „provoz“ CIS JŘ. Žalovaný se tímto nezprostil odpovědnosti za řádné vedení CIS JŘ, jak namítá žalobce, žalovaný je nadále garantem správnosti a úplnosti údajů v CIS JŘ, v tomto rozsahu je však povinnost žalobce naplněna zveřejněním údajů CIS JŘ a to ve formátu, který umožňuje se seznámit se shromážděnými daty (PDF, XLS – viz. www.portal.jizdnirady.cz). Zákonem ani podzákonným předpisem není dána povinnost ministerstva dopravy shromažďovat a zpracovávat vstupní data jízdních řádů pro CIS JŘ a to z důvodu pověření touto činností společnost CHAPS na základě výše uvedené veřejnoprávní smlouvy v souladu s § 17 odst. 2 zákona o silniční dopravě. Žalobce nedostatečně rozlišuje jednotlivé fáze vytváření CIS JŘ a to shromažďování dat, jejich zpracování a vklad do CIS JŘ a poté zveřejnění JŘ. Žalobce také nedostatečně rozlišuje jednotlivé „platformy“ CIS JŘ, které jsou dány pověřením vedení CIS JŘ společností CHAPS a rozsahem vstupního oprávnění ministerstva do CIS JŘ. Jak dále uvedeno, CIS JŘ obsahuje vstupní data, které jsou podstatou systému, žalovaný však má pouze zobrazovací oprávnění k databázi a to ve formátu PDF a XLS. Přístupová oprávnění žalovaného a společnosti CHAPS pro CIS JŘ jsou odlišná, proto lze konstatovat existenci dvou „platforem“ CIS JŘ.

V dané věci je rozhodné, o co vlastně žalobce požádal. Žalobce podáním ze dne 25.5.2011 požádal o kompletní a aktualizovaná zdrojová data, která má k dispozici pro zpracování aplikací společnost CHAPS, ve správním řízení i řízení o žalobě dle s.ř.s. byl akcentován požadovaný formát JDF (CSV). Žalobce při soudním jednání dne 3.12.2014 uvedl, že žádá strojově čitelná zdrojová data CIS JŘ. V závěrečné řeči žalobce požadavek precizoval tak, že žádá strojově čitelnou zdrojovou databázi (bez ohledu na formát), která je zdrojem a která je následně prezentována jako informace o JŘ pro veřejnost. K tomu žalovaný namítl, že žalobce požádal původně o vstupní zdrojová data postupovaná dopravci, DÚ nebo jiným subjektem, proto pokud by žalobce požadoval databázi zpracovanou zpracovatelem systému, takovýto požadavek žalovaného by dle žalovaného byl v rozporu s obsahem původní žádosti o informaci.

Soud má za to, že v dané věci předmětem požadované informace nejsou prvotně data (řada znaků), nýbrž jejich formát (způsob zpracování, uspořádání v souboru), kdy žalobce tvrdí, že poskytnutý formát dat JDF i XLS není strojově čitelný. Přestože soud neustanovil znalce za účelem zjištění technických parametrů CIS JŘ, lze obecně tvrdit, že data obsažená v CIS JŘ odpovídají vstupní databázi, tedy že vstupní zpracovaná data CIS JŘ jsou totožná s výstupními daty CIS JŘ, stále jde o totožná data (údaje o dopravě), tedy např. že v určitý okamžik jede ze specifikované zastávky předmětná linka daného dopravce. Takovýto údaj byl jako vstupní vložen do systému a ze systému jako výstupní je poskytnut. Pro právní posouzení žaloby není natolik rozhodné, nakolik při zpracování vstupních dat dochází k jejich změně ve smyslu zařazení do systému, např. k přidělení dalších souvisejících informací. Data CIS JŘ, údaje o dopravě jako takové, byly žalobci poskytnuty, nebyly však poskytnuty ve formátu požadovaném žalobcem, aby je dále mohl zpracovávat v rámci vlastního informačního systému. Požadovaná informace tedy žalobci poskytnuta nebyla.

Žádost žalobce o poskytnutí informace lze vykládat restriktivně, výhradně podle obsahu textu žádosti a tak požadovanou informaci omezit časově (dispozičně) na databázi, kterou měl k dispozici CHAPS před zpracováním do CIS JŘ. Potom lze konstatovat v souladu s tvrzením svědka Ing. Chlebničana, že taková databáze není součástí CIS JŘ, což plyne i z toho, že nebyla dosud zpracována do CIS JŘ. Pokud není taková databáze dosud součástí CIS JŘ, je obecně vyloučeno, aby žalovaný měl faktický přístup k databázi mimo CIS JŘ, neboť zákonná působnost žalovaného je omezena na CIS JŘ. Komunikace vkladatelů JŘ (dopravci, dopravní úřady) s CIS JŘ probíhá pouze prostřednictvím aplikací společnosti CHAPS, žalovaný není „přímým“ příjemcem dat ve formátu JDF, disponuje pouze formátem PDF a XLS, jak uvedli svědci.

Žádost žalobce o informaci lze však také vykládat extenzivně s přihlédnutím ke skutečnému obsahu vůle žadatele a povahy požadované informace, tedy že specifikace požadované informace časovým i funkčním vymezením informace (v držení CHAPS) byla vedena pouze snahou žalobce vymezit obsah požadavku na formát dat umožňující strojovou čitelnost dat bez ohledu na okamžik a subjekt, který je má ve své dispozici. Ostatně žalobce nezastírá, že jeho cílem není podávat neustále aktualizovanou žádost o poskytnutí aktuální databáze CIS JŘ, nýbrž být jeho „součástí“ prostřednictvím licenční smlouvy. Soud tak žádost o informaci ze dne 25.5.2011 považuje vzhledem k jejímu skutečnému obsahu za žádost o kompletní a aktualizovaná strojově čitelná zdrojová data CIS JŘ, která jsou podkladem pro výstupní data CIS JŘ, a to v jiném formátu než formátu XLS a PDF. Požadavek strojové čitelnosti poskytnutých dat žalobce uvedl v podání ze dne 4.3.2011, které sice předcházelo žádosti o poskytnutí informace ze dne 25.5.2011, avšak soud má za to, že vzhledem k časové i věcné kontinuitě lze k danému podání přihlédnout při posuzování obsahu vůle žalobce, tedy o jakou informaci požádal.

Jelikož není dána zákonná ani podzákonná povinnost Ministerstva dopravy disponovat se vstupními daty ve zdrojovém formátu, soud dále zkoumal, zda Ministerstvo dopravy disponuje zdrojovým strojově čitelným formátem vstupních dat z titulu přístupu do CIS JŘ. Směrnice 2013/37/EU, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, obsahuje definici strojově čitelného formátu : Dokument by měl být považován za dokument ve strojově čitelném formátu, je-li ve formátu souboru strukturovaného tak, aby v něm softwarové aplikace mohly snadno nalézt, rozpoznat a získat konkrétní údaje. Za strojově čitelné údaje se považují údaje zakódované v souborech strukturovaných ve strojově čitelném formátu. Strojově čitelné formáty mohou být otevřené nebo chráněné vlastnickým právem; mohou být formálně normalizované, či nikoli. Dokumenty ve formě souboru, který toto automatické zpracování omezuje, jelikož údaje z nich nelze získat snadno či vůbec, by za dokumenty ve strojově čitelném formátu být považovány neměly (21).

Výslechem svědků (Ing. Václav Macek, Mgr. Petr Mařík, Ing. Tomáš Chlebničan) má soud za prokázané, že přístupové oprávnění ministerstva do CIS JŘ je omezen na zobrazovací funkce ve formátu PDF a XLS, tedy formátu, který byl žalobci poskytnut. Pokud není dána zákonná povinnost Ministerstva dopravy disponovat se vstupními daty ve zdrojovém formátu a zároveň Ministerstvo dopravy nedisponuje vstupními daty v jiném než v poskytnutém formátu, není žalovaný povinným subjektem dle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím v rozsahu poskytnutí vstupních dat CIS JŘ v jiném formátu než PDF a XLS. Na tomto závěru nic nemění obsah dodatku č. 2 veřejnoprávní smlouvy, dle kterého se CHAPS zavázal poskytnout Ministerstvu dopravy podklady v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť povinnost povinného subjektu je dána pouze faktickým stavem, tedy že povinný subjekt fakticky požadovanou informací disponuje, nikoli potencionálním, tedy že by mohl na základě dalšího úkonu směřovanému mimo vlastní „strukturu úřadu“ požadovanou informací disponovat, zde na základě dodatku smlouvy č. 2. Informace, které je povinný subjekt zavázán poskytnout, jsou tedy již existující informace, které jsou v dispozici povinného subjektu v okamžiku doručení žádosti o poskytnutí informace povinnému subjektu (NSS č.j. 6 As 33/2011-83). Žalobcem namítaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 3 As 3/2010-182 a nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 517/10 nelze aplikovat na posuzovanou věc pro skutkovou odlišnost, která je dána odlišnými východisky daných judikátů a to nenaplněním práva na informaci jako takového ve věci rozhodované Nejvyšším správním soudem (zde byl obsah informace (data) poskytnut, nikoli však v požadovaném formátu), v Ústavním soudem posuzované věci nebylo jiného povinného subjektu (zde je prvotním povinným subjektem společnost CHAPS).

Podle § 4 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinné subjekty nejsou povinny měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna byla pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. Poskytnutí informace ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena, předpokládá, že takovým formátem povinný subjekt disponuje, resp. disponoval. Žalovaný jiným než poskytnutým formátem nedisponoval, proto z ust. § 4 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím nelze dovodit povinnost žalovaného poskytnout informaci v jiném formátu než PDF a XLS. Vzhledem k předmětu činnosti žalobce a z toho plynoucí odbornosti v oblasti IT a správy dat má soud za prokázané, že převod formátu XLS do jiného strojově čitelného formátu je nepřiměřenou zátěží ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, a proto nebyl žalovaný povinen takto učinit. Ostatně pokud by byla dána úplná strojová čitelnost poskytnutého formátu XLS (formát PDF je pouze zobrazovací formát, strojová čitelnost je v zásadě vyloučena, formát XLS obsahuje určitá strojově čitelná data, je však dána absence jejich provázanosti, resp. zařazení), absentoval by důvod podané žaloby.

Podle § 4 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena. Pokud je taková informace zveřejněna v elektronické podobě, musí být zveřejněna i ve formátu, jehož specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno. Volnou dostupnost a neomezené použití uživatelem nelze ztotožnit s požadavkem žalobce na strojovou čitelnost dat, nýbrž se jedná o naplnění požadavku „otevřeného formátu“ (srovnej definice dle Směrnice 2013/37/EU - „strojově čitelným formátem“ rozumí formát souboru s takovou strukturou, která umožňuje softwarovým aplikacím v něm snadno nalézt, rozpoznat a získat z něj konkrétní údaje, včetně jednotlivých uvedených fakt a jejich vnitřní struktury; „otevřeným formátem“ rozumí formát souboru, který není závislý na žádné platformě a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo opakované použití dokumentů.). Volnou dostupnost poskytnutého formátu informace je třeba vykládat ve smyslu takového elektronického formátu poskytnuté informace, který je obecně veřejně dostupný a používaný, aniž by podmínkou dispozice s informací (nakládání s daty) byla nikoli obecně dostupná elektronická aplikace. Formát PDF a XLS požadavek volné dostupnosti splňuje. Podmínka neomezeného použití je dána uživatelem tehdy, pokud dispozice s obsahem není právně či technicky limitována např. heslem apod. Formát PDF není primárně určen k přenosu dat, nýbrž k jejich zobrazení, avšak i okopírování údajů z formátu PDF není vyloučeno prostřednictvím tomu určené aplikace. V použití formátu XLS není uživatel nijak omezován. Soud má za to, že postup žalovaného nebyl v rozporu s ust. § 4 odst. 2, 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. Zároveň postup žalovaného nebyl v rozporu se Směrnicí o opakovaném použití informací veřejného sektoru č. 2003/98/ES, neboť žalovaný nemá v držení požadovaný formát dat. Dle bodu 7 preambule směrnice 2013/37/EU Směrnice 2003/98/ES neobsahuje povinnost týkající se přístupu k dokumentům ani povinnost umožnit opakované použití dokumentů. Rozhodnutí, zda opakované použití povolit, zůstává na členských státech nebo dotčeném subjektu veřejného sektoru. Povinnost veřejné správy zpřístupnit dokumenty v otevřených a strojově čitelných formátech a spolu s jejich metadaty je stanovena teprve směrnicí 2013/37/EU ze dne 26.6.2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES. Dle čl. 2 směrnice 2013/37/EU členské státy do 18.6.2015 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Směrnice oproti nařízení není přímo aplikovatelná, nehledě k okamžiku „vykonatelnosti“ směrnicí 2013/37/EU dne 18.6.2015.

K tvrzení žalobce soud konstatuje, že účelem CIS JŘ je poskytnout veřejnosti informace o dopravním spojení a systematizace hromadné dopravy ve smyslu schvalování části jízdní řádů, nikoli poskytování zdrojových dat. Informační účel CIS JŘ je naplněn provozováním webové stránky www.portal.jizdnirady.cz, omezení oprávnění žalobce nakládat se zdrojovými daty CIS JŘ ve smyslu přenosu nebo změny vstupní databáze CIS JŘ nelze považovat za „nedostatek“ CIS JŘ a z toho odvozovat povinnost žalovaného si požadované informace vyžádat, jak tvrdí žalobce. Dále má soud za to, že zde existuje povinný subjekt a to společnost CHAPS, spornou otázkou tak zjevně bude výše nákladů dle § 17 zákona o svobodném poskytování informací za poskytnutí požadovaného formátu.

Pokud žalovaný nedisponuje požadovaným formátem dat a zároveň nemá zákonnou povinnost jím disponovat, nemůže žalobci poskytnout informaci poskytnutím licence podle § 14a zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalovaný je sice ve smyslu § 89 zákona č. autorského zákona pořizovatelem databáze, avšak své právo na vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze dle § 90 odst. 1 autorského zákona realizoval pouze v rozsahu formátu dat PDF a XLS. Postavení žalobce z hlediska autorského práva je tak pro posouzení důvodnosti žaloby nerozhodné, neboť žalovaný jiným formátem nedisponuje jak ve smyslu faktickém tak i normativním (zákonem mu uloženým). Požadovaná data soud považuje za veřejná data, nejedná se tak o data zpracovatele (CHAPS), případně o data, ke kterým by měl CHAPS autorské nebo jiné právo. Shodný závěr platí i pro formát dat, zpracovatel (CHAPS) nemá autorské nebo jiné právo k strojově čitelnému formátu dat (zde JDF nebo CSV), proto soud nepovažuje CHAPS za osobu účastněnou na řízení dle § 34 odst. 1 s.ř.s. a nevyrozuměl danou společnost dle § 34 odst. 2 s.ř.s.

Jelikož z právních předpisů neplyne povinnost žalovaného disponovat s požadovanou informací (strojově čitelným formátem dat) a zároveň žalovaný nedisponuje požadovaným formátem dat, resp. disponuje jen informací ve formátu dat, ve kterém žalobci data poskytl, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl ve věci neúspěšný a žalovanému žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 10. prosince 2014

JUDr. Ing. Viera Horčicová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Válková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru