Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Ca 376/2009 - 51Rozsudek MSPH ze dne 30.10.2013

Prejudikatura

2 Ads 58/2003


přidejte vlastní popisek

6 Ca 376/2009-51

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudců JUDr. Dany Černé a Mgr. Jiřího Lifky v právní věci žalobce: Ing. Z. L., zastoupen Mgr. Ivou Svobodovou, advokátkou, se sídlem Leštínská 12, Praha 9, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: V. I. a. s., zastoupena Mgr. Helenou Martínkovou, advokátkou, se sídlem Vožická 2604, Tábor, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15.10.2009, č.j. S-MHMP – 451397/2009/OST/So/Hn,

takto:

I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 15.10.2009, č.j. S-MHMP –

451397/2009/OST/So/Hn, sezrušuje a věc s e vrací žalovanému

k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku

7.800,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně

žalobce, Mgr. Ivy Svobodové, advokátky.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 15.10.2009, č.j. S-MHMP – 451397/2009/OST/So/Hn, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5 ze dne 29.1.2009, č.j. Výs. Koš. P. 1175/1-4406/08 De-R (dále jen „rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla povolena stavba „Administrativní objekt Office Centrum Vrchlického na pozemku parc. č. 1175/1-8 v k. ú. Košíře a plynovodní řad DN 63 na pozemku parc. č. 2018/1 a parc. č. 2020/1 v k. ú. Košíře, při ulici Vrchlického, Práchnerova a Hlaváčkova, Praha 5“.

Žalobce v žalobě namítl, že jeho odvolací námitka týkající se neplatnosti územního rozhodnutí pro Office Centrum Vrchlického – Polyfunkční dům A nebyla žalovaným vyvrácena. Žalobce považuje za nesprávný názor žalovaného, že jedno samostatné územní rozhodnutí prodlužuje platnost zcela odlišného (v čase i věcně) územního rozhodnutí. Dále žalobce poukázal na to, že se žalovaný vůbec nezabýval skutečností, že stavební povolení zní na „administrativní objekt Office Centrum Vrchlického na pozemku parc. č. 1175/1-8“, nicméně z něj není zřejmé, kterých objektů se týká. Územní rozhodnutí, jež byla podkladem pro vydání stavebního povolení přitom byla vydána na samostatné objekty „Office Centrum Vrchlického – Polyfunkční dům A“, „Office Centrum Vrchlického – Polyfunkční dům B“ a na umístění stavby vodovodního řadu DN 100 v ulici Hlaváčkově. Povolení k provedení stavby vodního díla bylo vydáno pod samostatným jednacím číslem a o dva roky později, než byla vydána dvě předchozí rozhodnutí. Z hlediska nesouladu vydaných územních rozhodnutí a stavebního povolení se jeví vydání stavebního povolení jako neurčité. Žalobce sice v odvolání výslovně tuto neurčitost nenamítal, vyplývá však z obsahu jeho ostatních námitek a odvolací orgán se jí měl podle žalobce tudíž zabývat. Žalobce rovněž vznesl námitku, že s ohledem na skutečnost, že byla vydána tři samostatná územní rozhodnutí a že v nich není nikde stanoveno, že by posledně vydané rozhodnutí bylo součástí rozhodnutí vydaného před dvěma lety, je tvrzení odvolacího orgánu, že rozhodnutí o umístění stavby vodovodního řadu DN 100 v ulici Hlaváčkově je součástí územního rozhodnutí pro dům A, nepodložené a neodpovídá skutečnosti.

Dále žalobce namítl, že otázka stanovení vzdálenosti výchozí štítové stěny stavby od objektu č. p. 23 na pozemku parc. č. 1183 byla žalovaným nesprávně posouzena. Územní rozhodnutí nestanoví vzdálenost přesně, ale uvádí vzdálenost přibližnou (cca 1,5 m). Je to z toho důvodu, že je dán prostor stavebnímu úřadu, aby byla ve stavebním řízení vzdálenost přesně určena. Přitom z podání žalobce muselo být žalovanému zřejmé, že pokud by šlo o vzdálenost 1,5 m, nebude možno provádět údržbu domu. Z ustanovení čl. 8 odst. 1 vyhlášky hlavního města Prahy č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OTPP“), však podle žalobce vyplývá kogentní povinnost zajistit, aby odstupy umožňovaly údržbu staveb. V daném případě, pokud nebude odstup mezi stavbami zvětšen, nebude moci žalobce po realizaci stavby opravovat nebo nově omítat fasádu sousedící s povolenou stavbou. Touto námitkou se žalovaný podle žalobce vůbec nezabýval.

Žalovaný se podle žalobce rovněž nezabýval jeho námitkou, že studie zastínění nebyla k dispozici ani na stavebním úřadě, ani na odboru územního rozhodování. Konstatoval pouze, že tvrzení žalobce není relevantní a že studie je součástí správního spisu, kam měl žalobce možnost nahlédnout. Žalobce toto tvrzení odmítá, v době nahlížení do spisu tato studie součástí spisu nebyla a žalobce se s ní nemohl seznámit. Tím mu bylo znemožněno seznámit se plně a do všech podrobností s dokumenty stavebního řízení a zaujmout k nim stanovisko.

Žalobce též nesouhlasil se závěrem žalovaného, že v případě rozptylové studie se nejedná o podklad pro vydání stavebního povolení, ale o podklad pro rozhodnutí dotčeného orgánu vydaného v samostatném řízení. Toto tvrzení je podle žalobce v rozporu se samotným stavebním povolením, z něhož vyplývá, že rozptylová studie je součástí projektové dokumentace.

Konečně pak žalobce namítl, že závěr žalovaného o tom, že bylo prokázáno a stavebním úřadem ověřeno, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, není ničím podložen. Z dostupných podkladů podle žalobce nevyplývá, že by se jakýkoliv správní orgán zabýval otázkou souladu stavby s veřejným zájmem, odvolací orgán tudíž nemohl uvést ani jediný konkrétní argument svědčící veřejnému zájmu. Z pohledu žalobce se jeví výstavba sedmipatrového polyfunkčního domu obsahujícího kanceláře, obchody apod. v těsné blízkosti centra Anděl a Tesco (kde jsou v současné době neobsazené kanceláře a obchody) jako nadbytečná. Ani obyvatelům žijícím v těsné blízkosti zamýšleného centra jeho výstavba žádný užitek a zlepšenou pohodu bydlení nepřinese.

Závěry žalovaného v napadeném rozhodnutí jsou tak podle žalobce nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a proto žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný k jednotlivým žalobním námitkám ve vyjádření k žalobě uvedl následující:

Pokud jde o namítaný nesoulad vydaných územních rozhodnutí se stavebním povolením a neplatnost těchto územních rozhodnutí, žalovaný odkázal na argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí, v němž s odkazem na ustanovení § 93 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a ustanovení § 115 odst. 4 stavebního zákona podrobně odůvodnil, na základě jakých skutečností neshledal tvrzení žalobce o neplatnosti územních rozhodnutí důvodným. Pokud je v žalobě namítána neurčitost stavebního povolení, jde o námitku vznesenou v žalobě, aniž ji předtím žalobce namítl v odvolání, nadto podle žalovaného není zřejmé, jak by žalobcem namítá neurčitost zasahovala jeho práva. Měl postavení účastníka územních řízení a mohl kdykoliv v jejich průběhu (a rovněž i následně po právní moci mimořádnými opravnými prostředky) hájit svá práva. Žalovaný trvá na tom, že bylo dostatečně prokázáno, že stavebníkem byla žádost o stavební povolení na stavbu polyfunkčních domů A a B podána dne 23.10.2008, tedy v průběhu platnosti stavebního povolení na stavbu vodního díla – vodovodního řadu v ulici Hlaváčkova, která byla součástí územního rozhodnutí pro stavbu domu A, tj. jak vyplývá z výše uvedeného, v období do 20.9.2010. Územní rozhodnutí pro dům A tak nepozbylo platnosti.

K námitce nedostatečné odstupové vzdálenosti žalovaný uvedl, že o umístění stavby bylo rozhodnuto vydáním pravomocných územních rozhodnutí. Stanovení vzdálenosti východní štítové zdi od objektu č.p. 123 na pozemku parc. č. 1183 v katastrálním území Košíře, respektive posouzení tohoto stanovení vzdálenosti, není předmětem stavebního řízení. Vzájemný odstup staveb je předmětem územního řízení a k námitkám, které byly či mohly být uplatněny v územním řízení se podle § 114 odst. 2 stavebního zákona nepřihlíží. Zpochybňování možnosti údržby stavby je v této souvislosti již irelevantní. Žalobcovo tvrzení o pouze přibližném vymezení odstupů stavby s tím, že jejich přesné vymezení je otázkou řízení o povolení stavby je podle žalovaného liché. Naopak v územním řízení jsou vzájemné odstupy staveb, tedy požadavky OTPP, posuzovány podle § 90 písm. e) stavebního zákona jako jedna ze základních otázek, kterou stavební úřad při posuzování záměru žadatele zkoumá.

Co se týče námitky absence studie zastínění, žalovaný uvedl, že se touto námitkou zabýval, neboť v odůvodnění napadeného rozhodnutí mj. uvedl, že „objemové parametry stavby včetně její výšky a s tím spojené posouzení vlivu navrhované stavby na proslunění a denní osvětlení sousedních staveb se posuzují v územním řízení. Je tedy opakovaně odkazováno na ustanovení § 114 stavebního zákona, podle něhož se k námitce tohoto obsahu nepřihlíží. Územní rozhodnutí jednak není a ani již nemůže být předmětem přezkoumání, tudíž není relevantní tvrzení odvolatele, že studie – Studie denního osvětlení, oslunění – vliv sekce „A“ na vybranou okolní zástavbu, zpracovaná Ing. Lubomírem Kopačkou v 4/2002, která musela být podkladem v územním řízení na dům A, byla či nebyla účastníkům řízení předložena. Je součástí správního spisu a seznámit se s jejím obsahem bylo pro účastníky možné např. nahlédnutím do správního spisu.“ Vzhledem k tomu, že správní spis neobsahoval žádné důkazy osvědčující, že by se žalobce domáhal tohoto podkladu (například protokol o nahlížení, z něhož by plynula námitka žalobce, že tento podklad obsahem spisu nebyl), neshledal žalovaný důvod považovat tvrzení žalobce za relevantní a na základě této námitky zrušit vydané stavební povolení.

Pokud jde o námitku žalobce týkající se rozptylové studie, žalovaný zdůraznil, že rozptylová studie zpracovaná Ing. Vladimírem Záleským v 5/2008 byla jedním z podkladů pro rozhodnutí odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 2.10.2008, č.j. S_MHMP 452987/2008/OOP-III-Str/R-3266, o dodatečném povolení umístění a povolení středního zdroje znečišťování ovzduší – plynové kotelny o celkovém výkonu 570 kW v navrhované stavbě. Shodně jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí tedy žalovaný trvá na tom, že uvedená studie je sice součástí správního spisu (a jako s takovou bylo možné se seznámit), nejedná se však o přímý podklad pro vydání stavebního povolení, ale o podklad pro rozhodnutí dotčeného orgánu státní správy vydané v samostatném řízení. Až toto rozhodnutí je přímým podkladem pro vydání stavebního povolení.

Pokud jde o námitku nedostatečného zdůvodnění souladu stavby s veřejným zájmem, žalovaný uvedl, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že projektová dokumentace je úplná a zpracovaná oprávněnou osobou a je v souladu s podmínkami územních rozhodnutí, jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a projektová dokumentace je v souladu s požadavky dotčených orgánů, které se k provedení této stavby vyjádřily kladně. Jde tak o základní hlediska vymezená v ustanovení § 111 stavebního zákona, podle nichž stavební úřad přezkoumává žádost o stavební povolení.

S ohledem na uvedené argumenty proto žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Osoba zúčastněná na řízení se k obsahu žaloby nevyjádřila.

Ze správního spisu vyplynuly pro věc následující relevantní skutečnosti:

Součástí správního spisu je rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 22.10.2002, č.j. MHMP/126452/02/OUR/JZ/Kat, jímž byla na pozemcích parc. č. 1175/2, 1175/3, 1175/4, 1175/5, 1166, 1168, 1198, 1199, 2202/1, 2018/1, 2018/2, 2020/1, 2021/1, 1120, 1121, 2026/1, 2026/3 v katastrálním území Košíře při ulicích Vrchlického, Hlaváčkova a Jinonická v Praze 5 umístěna stavba „Office Centrum Vrchlického – polyfunkční dům A“, včetně inženýrských sítí. V podmínkách rozhodnutí bylo mimo jiné stanoveno, že polyfunkční dům A bude umístěn na pozemcích parc. č. 1175/2, 1175/3, 1175/4 a 1175/5 v katastrálním území Košíře. Severní a jižní stavební čára nové stavby bude totožná s hranicí mezi stavebním pozemkem a chodníky ulic Hlaváčkova a Vrchlického. Na západní straně bude nová stavba navazovat na stavbu polyfunkčního domu B umístěného na základě územního rozhodnutí vydávaného současně s tímto územním rozhodnutím. Dále bylo stanoveno, že polyfunkční dům A bude mít 2 podzemní a 7 nadzemních podlaží, v 1. nadzemním podlaží bude na severní straně od ulice Hlaváčkova rozšířena komunikační plocha do vstupní niky o hloubce cca 11,3 m a šířce cca 29,2 m od nejvýchodnější hranice stavby. Tato nika bude v severovýchodní části budovy zaujímat hloubku stavby. Sedmé nadzemní podlaží bude od severního a jižního líce budovy ustupovat o 3,3 m a naváže na sousední stavbu polyfunkčního domu B. Třetí až sedmé nadzemní podlaží bude prosvětleno vnitřním podélným atriem o délce cca 18,9 m a šířce cca 5m. Uliční fasády domu a jižní dvorní průčelí budou členěny střídáním horizontálních pásů oken a parapetů, uliční průčelí spodních 2 podlaží nad chodníky budou zvýrazněna prosklením obchodních výkladců a pásem světelných reklam v parapetní části druhého nadzemního podlaží. V jižních průčelích třetího a šestého nadzemního podlaží budou fasády opatřeny vertikálními protislunečními ochrannými prvky. Průčelí ustupujícího patra budou opatřena vnějšími horizontálními lamelami. Východní štítová průčelí domu budou bez otvorů, v jižní části opatřena konstrukcemi pro popínavou zeleň. V přízemí polyfunkčního domu budou kromě vstupních a komunikačních prostor obchody se zázemím, ve druhém až sedmém nadzemním podlaží bude administrativa. Dvě podzemní podlaží budou využita pro garážová stání a technické domovní vybavení budovy. Hlavní vstup do budovy i příjezd k automobilové rampě do podzemních garáží bude z ulice Hlaváčkova přes vstupní niku. Součástí stavby bude propojení ulice Hlaváčkova přes ulici Pod Radnicí na ulici Vrchlického včetně odbočovacího pruhu v ulici Vrchlického. Pokud jde o inženýrské sítě, územní rozhodnutí mj. stanovilo, že zásobování vodou bude zajištěno přípojkou D63 z nového vodovodního řadu DN 100 v ulici Hlaváčkova. Nový vodovodní řad bude napojen na stávající vodovodní řad v křižovatce Prachnerova – Hlaváčkova. Zdrojem tepla bude plynová kotelna.

Dále je součástí správního spisu rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 22.10.2002, č.j. MHMP/126453/02/OUR/JZ/Kat jímž byla na pozemcích parc. č. 1175/1, 1175/6, 1175/7, 1175/8, 1166, 1168, 2018/1, 2020/1, 2021/1 v katastrálním území Košíře při ulicích Vrchlického, Prachnerova a Hlaváčkova v Praze 5 umístěna stavba „Office Centrum Vrchlického – polyfunkční dům B“, včetně napojení na inženýrské sítě. V podmínkách tohoto rozhodnutí bylo mimo jiné stanoveno, že polyfunkční dům A bude umístěn na pozemcích parc. č. 1175/1, 1175/6, 1175/7 a 1175/8 v katastrálním území Košíře. Stavební čára nové stavby bude totožná s hranicí mezi stavebním pozemkem a chodníky přilehlých komunikací včetně zachovaných zaoblených nároží. Na východní straně bude nová stavba navazovat na stavbu polyfunkčního domu A umístěného na základě územního rozhodnutí vydávaného současně s tímto územním rozhodnutím. Dále bylo stanoveno, že polyfunkční dům B bude mít 2 podzemní a 7 nadzemních podlaží, v 1. nadzemním podlaží bude na severní straně od ulice Hlaváčkova vytvořena vstupní nika v úrovni přilehlého chodníku o hloubce cca 10 m a šířce cca 8 m od východní hranice stavby. Sedmé nadzemní podlaží bude od severního a jižního líce budovy ustupovat o 3,3 m, od západního líce minimálně o 4 m. Vnější fasády domu budou členěny horizontálními pásy oken a parapetů. Spodní 2 podlaží nad chodníkem budou zvýrazněna prosklením obchodních výkladců a pásem světelných reklam v parapetní části druhého nadzemního podlaží. V jižním a průčelích třetího a šestého nadzemního podlaží budou fasády opatřeny vertikálními protislunečními ochrannými prvky. Průčelí ustupujícího patra budou opatřena vnějšími horizontálními lamelami. Východní štítová průčelí domu budou bez otvorů, v jižní části opatřena konstrukcemi pro popínavou zeleň. V přízemí polyfunkčního domu budou kromě vstupních a komunikačních prostor obchody se zázemím, ve druhém až sedmém nadzemním podlaží bude administrativa. Dvě podzemní podlaží budou využita pro garážová stání a technické domovní vybavení budovy. Hlavní vstup do budovy i příjezd k automobilové rampě do podzemních garáží bude z ulice Hlaváčkova přes vstupní niku. Součástí stavby bude propojení ulice Hlaváčkova přes ulici Pod Radnicí na ulici Vrchlického včetně odbočovacího pruhu v ulici Vrchlického. Pokud jde o inženýrské sítě, územní rozhodnutí mj. stanovilo, že zásobování vodou bude zajištěno přípojkou D63 z nového vodovodního řadu DN 100 v ulici Havlíčkova, připravovaného v rámci stavby „Office Centrum Vrchlického – polyfunkční dům A“ (ÚR č.j. 126452/02). Zdrojem tepla bude plynová kotelna.

Dne 28.10.2008 bylo na základě žádosti stavebníka – společnosti V. I., a.s. zahájeno řízení o vydání stavebního povolení pro stavbu administrativního objektu Office Centrum Vrchlického. Změnu týkající se skutečnosti, že místo umístěných dvou objektů, z nichž každý měl mít vlastní vstup a vlastní komunikační jádro, je stavební povolení vyžadováno pro jeden objekt s jedním hlavním vstupem a jedním komunikačním jádrem, stavebník odůvodnil změnou ve vlastnictví pozemků dotčených stavbou. V odůvodnění návrhu zdůraznil, že objekty byly řešeny od počátku koordinovaně.

Po provedeném řízení rozhodl dne 29.1.2009 Úřad městské části Praha 5, odbor výstavby, jako příslušný stavební úřad rozhodnutím č.j. Výs. Koš. P. 1175/1-4406/08 De-R tak, že podle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů vydává stavební povolení pro stavbu „Administrativní objekt Office Centrum Vrchlického na pozemku parc. č. 1175/1-8, k.ú. Košíře, a plynovodní řad DN 63 na pozemku parc. č. 2018/1 a parc. č. 2020/1, k. ú. Košíře, při ulicích Vrchlického, Práchnerova a Hlaváčkova, Praha 5“. Ve výroku rozhodnutí je uvedeno, že se jedná o polyfunkční administrativní objekt s obchodními plochami v přízemí, kancelářskými plochami v II.–VI. NP, podzemním parkingem a plynovodní řad. Pro provedení stavby stavební úřad stanovil závazné podmínky a o námitkách účastníků (mj. žalobce) rozhodl tak, že se jim částečně vyhovuje a částečně se zamítají.

V odůvodnění rozhodnutí stavební úřad vyjmenoval účastníky stavebního řízení, popsal průběh řízení před vydáním stavebního povolení, uvedl námitky vznesené Ing. Z. L. a V. R. a k těmto námitkám uvedl, že se vyhovuje námitce týkající se zajištění stability všech přilehlých ploch i sousedních nemovitostí, kdy stavebníkovi bylo v podmínkách stavebního povolení uloženo, aby provedl pasportizaci sousedních nemovitostí č.p. 123 a čp. 23 v k.ú. Košíře v Praze 5. Další tři námitky byly zamítnuty. Tyto námitky se vztahovaly k vyústění odvětrání sociálního zařízení a přilehlých prostor, dilatace zdí mezi objekty a dopadu nové stavby na sousední zástavbu.

V odůvodnění rozhodnutí stavební úřad rovněž uvedl, že v době vydání územního rozhodnutí patřily pozemky pod navrhovaným objektem dvěma investorům. Obě společnosti při návrhu a projednávání postupovaly společně, návrhy objektů byly zpracovány stejným architektem a řešeny jako jedna hmota – dům A a dům B, obě části v podzemních i nadzemních podlažích byly vzájemně propojitelné v jeden objekt. V době vydání stavebního povolení pozemky patří jednomu vlastníkovi a další stupeň projektové dokumentace byl řešen pro jeden objekt při zachování parametrů stanovených územními rozhodnutími. Návrh byl odsouhlasen všemi orgány státní správy i dalšími dotčenými institucemi. Stavba je v souladu s obecnými technickými požadavky na výstavbu stanovenými vyhl. č. 26/1999 Sb. hl.m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

Proti stavebnímu povolení podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím ze dne 15.10.2009 sp.zn.: S-MHMP-451397/2009/OST/So/Hn tak, že odvolání se zamítá a prvostupňové rozhodnutí se potvrzuje.

V odůvodnění rozhodnutí se žalovaný zabýval jednotlivými námitkami vznesenými v odvolání s tím, že pro navrhovanou stavbu, která je předmětem stavebního povolení, byla vydána dvě samostatná územní rozhodnutí pro část A a pro část B, neboť v době vydání územního rozhodnutí pozemky, na nichž byly stavby umístěny, vlastnili dva různí vlastníci. K námitce odvolatele, že na základě územního rozhodnutí s platností do 25.8.2008 nebylo lze vydávat stavební povolení, neboť v době jeho vydání již bylo územní rozhodnutí neplatné, odvolací orgán uvedl, že územní rozhodnutí pro stavbu polyfunkčního domu A bylo vydáno dne 22.10.2002. Jeho platnost byla prodloužena do 26.11.2006. Územní rozhodnutí pro stavbu polyfunkčního domu B bylo vydáno v roce 2002 a jeho platnost byla prodlužována tak, že bylo platné do 13.11.2008. Součástí územního rozhodnutí pro dům A bylo i rozhodnutí o umístění vodovodního řadu DN 100 v ulici Hlaváčkově. Povolení k provedení této stavby vodního díla vydal odbor životního prostředí Magistrátu hl.m. Prahy dne 10.8.2004 pod č.j. MHMP-77249/A/2004/OZP-IX/R-498/Ku. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 15.9.2004. Platnost tohoto povolení byla prodloužena navazujícími rozhodnutími o prodloužení platnosti do 20.9.2010. S odkazem na ustanovení § 93 odst. 4 stavebního zákona odvolací orgán uvedl, že vydáním povolení ke stavbě vodního díla – vodovodního řadu v ulici Hlaváčkova – byla lhůta platnosti územního rozhodnutí pro dům A prodloužena minimálně na dobu platnosti povolení ke stavbě vodního díla, tj. do 20.9.2010, případně na dobu platnosti stavebního povolení pro jinou stavbu, která byla uvedeným územním rozhodnutím umístěna. Žádost o stavební povolení na stavbu A, B byla podána dne 23.10.2008, tedy v průběhu doby platnosti stavebního povolení na stavbu vodního díla vodovodního řadu v ulici Hlaváčkova. K námitce vztahující se ke vzdálenosti štítových zdí odvolací orgán uvedl, že o umístění stavby bylo rozhodnuto vydáním pravomocných územních rozhodnutí. Požadavku na posun východní štítové stěny o 3 metry od objektu č.p. 123 na pozemku parc.č. 1183 v k.ú. Košíře nelze ve stavebním řízení vyhovět, neboť k námitkám, které byly či mohly být uplatněny v územním řízení, se podle § 114 odst. 2 stavebního zákona nepřihlíží.

K otázce objemového řešení stavby a studie zastínění sousedních budov odvolací orgán uvedl, že objemové parametry stavby a s tím spojené posouzení vlivu navrhované stavby na proslunění a denní osvětlení sousedních staveb se posuzují v územním řízení. Opětovně tedy odkázal na ustanovení § 114 stavebního zákona. Studie denního osvětlení, oslunění – vliv sekce A na vybranou okolní zástavbu je součástí správního spisu a seznámit se s jejím obsahem bylo možné nahlédnutím do spisu. Z věcného hlediska ze studie ve vztahu k objektu č.p. 123 v ulici Hlaváčkově vyplývá, že se stínící vliv nové budovy neprojeví na denním osvětlení místností, z hlediska proslunění dojde ke snížení stávajících hodnot, avšak doba proslunění bude splňovat normové hodnoty.

K námitce, že navrhovaná stavba přispěje ke zhoršení všech limitů sledovaných hodnot a svou výškou ohrozí životní prostředí a k nesouhlasu s výsledky rozptylové studie, odvolací orgán uvedl, že rozptylová studie byla jedním z podkladů pro rozhodnutí odboru ochrany životního prostředí Magistrátu hl.m. Prahy vydaného dne 2.10.2008 o dodatečném povolení umístění a povolení středního zdroje znečišťování ovzduší – plynové kotelny v navrhované stavbě. Stavebnímu úřadu ani odvolacímu správnímu orgánu nepřísluší hodnotit obsah rozptylové studie zpracované oprávněnou autorizovanou osobou. Rovněž tak mu nepřísluší přezkoumávat a hodnotit stanoviska či rozhodnutí vydávaná dotčenými orgány. Předmětem tohoto odvolacího řízení není to, zda byla studie předložena odvolateli. Je prokazatelně součástí spisu a s jako takovou bylo možné se s ní seznámit. Nejedná se o podklad pro vydání stavebního povolení, ale o podklad pro rozhodnutí dotčeného orgánu vydaného v samotném řízení.

Z uvedených důvodů dospěl odvolací orgán k závěru, že odvolání Ing. Z. L. není důvodné. Bylo dostatečně prokázáno a stavebním úřadem ověřeno, že předmětná stavba je v souladu s veřejným zájmem, zejména že projektová dokumentace je úplná a je zpracována oprávněnou osobou a je v souladu s podmínkami územních rozhodnutí a že jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a projektová dokumentace je v souladu s požadavky dotčených orgánů.

Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterým je vázán (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně . Při přezkoumání rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). V daném případě soud rozhodl o věci bez jednání, neboť účastníci řízení s takovým postupem nevyjádřili ve stanovené lhůtě svůj nesouhlas (§ 51 odst. 1 s.ř.s.).

Žalobce v žalobě vyslovil nesouhlas se způsobem, jakým byla hodnocena žalovaným jeho námitka v odvolání ohledně neplatnosti územního rozhodnutí pro Office Centrum Vrchlického – polyfunkční dům A. Namítl, že samostatné územní rozhodnutí nemůže prodloužit platnost jiného územního rozhodnutí. K této námitce je třeba uvést, že žalobce zaměňuje žalovaným uváděné rozhodnutí odboru životního prostředí Magistrátu hl.m. Prahy ze dne 10.8.2004 č.j. MHMP-77249/A/2004/OZP-IX/R-498/Ku o povolení k provedení stavby vodního díla – vodovodního řadu DN 100 v ulici Hlaváčkově za rozhodnutí o umístění stavby. Stavba vodovodního řadu DN 100 byla umístěna rozhodnutím o umístění stavby ze dne 22.10.2002 č.j. MHMP/126452/02/OUR/JZ/Kat. V tomto rozhodnutí o umístění polyfunkčního domu A je uvedeno, že se vztahuje na umístění stavby polyfunkčního domu, včetně inženýrských sítí. Mezi těmito inženýrskými sítěmi je uveden i vodovodní řad DN 100. Podle § 93 odst. 1 zákona č. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění platném v rozhodné době (dále jen stavební zákon) územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně stavby a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší. Podle odstavce 4 téhož ustanovení územní rozhodnutí pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno anebo byla-li podaná žádost zamítnuta po lhůtě platnosti územního rozhodnutí.

Shora uvedené rozhodnutí o umístění stavby – polyfunkční dům A - ze dne 22.10.2002 nabylo právní moci 26.11.2002. Platnost tohoto územního rozhodnutí byla prodloužena do 26.11.2006 rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 21.6.2004 č.j. OUR.Koř.p. 1175/2-345/04/Za-R. V době platnosti tohoto územního rozhodnutí pak bylo vydáno povolení na stavbu vodovodního řadu DN 100 zmiňovaným rozhodnutím odboru životního prostředí Magistrátu hl.m. Prahy ze dne 10.8.2004. Platnost tohoto povolení pak byla prodlužována až do 20.9.2010.

Ze shora uvedených skutečností tedy vyplývá, že stavba vodovodního řadu DN 100, která byla součástí umístění stavby polyfunkčního domu A, byla povolena, bylo na ni vydáno stavební povolení odborem životního prostředí Magistrátu hl.m. Prahy jako speciálním stavebním úřadem. Za této situace ze shora citovaného ustanovení § 93 odst. 4 stavebního zákona je pak třeba dovodit, že územní rozhodnutí o umístění stavby polyfunkčního domu A nepozbylo platnosti, neboť žádost o stavební povolení na inženýrskou síť bylo podáno v době platnosti územního rozhodnutí. Pokud se jedná o rozhodnutí o umístění polyfunkčního domu B, v tomto případě byla platnost rozhodnutí o umístění stavby prodlužována opakovaně, naposledy rozhodnutím odboru územního rozhodování Magistrátu hl.m. Prahy ze dne 25.8.2006 č.j.. OUR.Koš.p.1175/1-753/06-Sí-R do 13.11.2008. Z tohoto pohledu tedy námitka vznesená žalobcem, že rozhodnutí o stavebním povolení vycházelo z neplatných rozhodnutí o umístění stavby, nemůže být považována za důvodnou.

V této souvislosti je možno ještě poukázat na rozhodnutí odboru ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy ze dne 2.10.2008 sp.zn. S-MHMP-452987/2008/OOP-III-Str/R-3266, kterým bylo podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší dodatečně povoleno umístění středního zdroje znečišťování ovzduší – plynové kotelny a kterým byla podle § 17 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně ovzduší povolena stavba této kotelny. Toto rozhodnutí však nemá žádný dopad na řešení otázky platnosti dříve vydaných rozhodnutí o umístění staveb – polyfunkčních domů A a B a inženýrských sítí.

Soud se však ztotožnil s námitkou žalobce, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí nijak nezabýval skutečností, že územní rozhodnutí pro stavbu povolovanou ve stavebním řízení byla vydávána na různé stavby, a to polyfunkční dům A a polyfunkční dům B. Z podkladů předložených stavebníkem vyplývá, že v mezidobí od vydání rozhodnutí o umístění staveb došlo k určitým změnám, neboť zatímco rozhodnutími o umístění stavby byly umisťovány dvě samostatné budovy, stavební povolení a podklady k němu se již týkají budovy jedné. Za této situace má soud za to, že bylo na stavebním úřadu, aby prověřil, zda návrh na stavební povolení odpovídá rozhodnutím o umístění staveb a aby tvrzený soulad projektové dokumentace předložené se žádostí o vydání stavebního povolení s rozhodnutími o umístění staveb konkretizoval. Pokud tak neučinil, bylo na žalovaném, aby se touto otázkou zabýval, a to i z hlediska námitky v odvolacím řízení vztahující se k neplatnosti územních rozhodnutí. Zejména však bylo nutné odůvodnit závěr, že vydané stavební povolení je v souladu s podmínkami územních rozhodnutí.

K dalším námitkám uvedeným v žalobě je třeba uvést, že se jedná o námitky, které bylo možné uplatnit v řízení o vydání rozhodnutí o umístění staveb. Žalovaný tedy nepochybil, pokud tyto námitky věcně neřešil s odkazem na ustanovení § 114 odst. 2 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení k námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci území, se nepřihlíží. Za dané situace tedy ani soud se nebude těmito námitkami věcně zabývat, neboť se jedná o otázky, které nejsou předmětem řízení o povolení stavby. Ve spisovém materiálu, který byl soudu předložen, jsou založeny žalobcem zmiňované studie, to je studie denního osvětlení, oslunění a rozptylová studie. Z obsahu správního spisu není zřejmé, že by se žalobce domáhal jako účastník řízení předložení právě těchto podkladů a že by mu z důvodu jejich nezaložení do správního spisu nebyly předloženy. Tvrzení žalobce, že se tyto studie v době jeho nahlížení do správního spisu v tomto nevyskytovaly tedy nelze ověřit.

K námitce žalobce, že z podkladů nevyplývá, že by se správní orgán zabýval otázkou souladu stavby s veřejným zájmem, je třeba uvést, že pojem „veřejný zájem“ je interpretován tak, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, je-li v souladu s příslušnými právními předpisy, které se k dané problematice vztahují. To v daném případě znamená zejména, je-li stavba v souladu s územním rozhodnutím, že s obecnými požadavky na výstavbu, že projektová dokumentace byla zpracována oprávněnou osobou a v souladu s požadavky dotčených orgánů. Pojem veřejný zájem v sobě tedy zahrnuje v podstatě respektování všech podmínek pro stavbu vyplývajících jak z právních předpisů tak ze stanovisek dotčených správních orgánů. V případě stavebního povolení pak musí být respektovány i podmínky stanovené v územním rozhodnutí. Z rozhodnutí stavebního úřadu je zřejmé, z jakých podkladů stavební úřad vycházel, neboť tyto jsou v rozhodnutí vyjmenovány. Z tohoto důvodu se tedy tato námitka jeví soudu jako nedůvodná. Jako jediný nedostatek, jak bylo již uvedeno shora, se soudu jeví nedostatečné odůvodnění závěru, že předložená stavební dokumentace je v souladu s podmínkami územních rozhodnutí. V této části má soud za to, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba byla částečně podána důvodně, a proto rozhodnutí žalovaného ze dne 15.10.2009 č.j. S-MHMP-451397/2009/OST/So/Hn pro vady řízení zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Na žalovaném bude, aby v novém rozhodnutí v potřebném rozsahu konkretizoval tvrzený soulad povolované stavby s rozhodnutími o umístění staveb – polyfunkčních objektů A a B a to zejména s přihlédnutí ke změnám objektů, ke kterým oproti stavu při vydávání územních rozhodnutí došlo.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce měl ve věci úspěch. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč, odměna advokátce za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby) po 2.100,- Kč a 2x režijní paušál po 300,- Kč (§ 7, § 9 odst.3 písm.f/, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 3 vyhl.č.177/1996 Sb., ve znění platném do 31.12.2012).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 30.října 2013

JUDr. Karla Cháberová, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru