Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 A 87/2019 - 53Rozsudek MSPH ze dne 22.08.2019

Prejudikatura

57 A 66/2010 - 31


přidejte vlastní popisek

6 A 87/2019 – 53

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

navrhovatelky: xxxx

proti

odpůrkyni: Městská část Praha 22, Úřad městské části, sídlem Nové náměstí
1250/10, Praha 10
zastoupena Mgr. Martinou Čejkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1,
Václavské náměstí 828/23

o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Odboru životního prostředí a dopravy Úřadu městské části Praha 22 č. j. P22 5721/2019 OŽPD 05 ze dne 14.5.2019, zveřejněného 15.5.2019,

takto:

I. Opatření obecné povahy Odboru životního prostředí a dopravy Úřadu městské části Praha 22 č. j. P22 5721/2019 OŽPD 05 ze dne 14.5.2019, se ruší ke dni 1. září 2019.

II. Odpůrkyně je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit navrhovatelce částku 5 000 Kč do jednoho (1) měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

[1] Navrhovatelka napadla shora uvedené opatření obecné povahy, které bylo vydáno podle ust. § 77 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o silničním provozu“), a spočívá ve stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci Na Koupaliště, Květnového povstání a úplnou uzavírku provozu pozemní komunikace Na Koupaliště v katastrálním území Benice.

[2] Navrhovatelka napadla opatření v celém rozsahu a domáhala se jeho zrušení. V návrhu uvedla, že je vlastníkem pozemků č. xxxx, příslušná stavba je prováděna na základě stavebního povolení vydaného stavebním úřadem, které nabylo právní moci dnem 5. 3. 2008 (jím

byla povolena stavba č. 3150 „TV Benice, etapa 003 – stavební opravy komunikací v ulicích K Lipanům, Květnového Povstání a K Potoku, V Prutinách, Zkrácená, Na Luka, Na Koupaliště, K Pitkovicům, Okrasná, vše katastrální území Benice“). Podle ust. § 115 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „stavební zákon“), stavební povolení pozbývá platnosti, pokud stavba nebyla zahájena do dvou let od právní moci. Definice „zahájení stavby“ není stavebním zákonem provedena, stavba se považuje za zahájenou provedením takových prací na staveništi, které jednoznačně směřují k realizaci stavby podle vydaného stavebního povolení a ověřené dokumentace. Pokud bylo vydáno jedno stavební povolení pro více staveb, pak to nepozbývá platnosti, pokud byla zahájena aspoň jedna stavba z tohoto souboru. V tomto případě je stavba realizována podle stavebního povolení vydaného před více než jedenácti lety, a třebaže práce na komunikacích v Benicích lze považovat za soubor staveb, nelze přehlédnout, že mezi jednotlivými realizacemi jsou časové prodlevy, kdy poslední oprava byla provedena v ulici Květnového povstání v roce 2015, a nyní se po téměř 4 letech přistupuje k opravě v ulicích Na Luka a Na Koupaliště. Po dobu trvání 11 let došlo ke změně stavebních předpisů a dalších norem, proto bylo namístě se zabývat otázkou platnosti stavebního povolení. Navrhovatelka s ohledem na shora uvedené okolnosti tvrdí, že stavební povolení platnosti plynutím času pozbylo.

[3] Navrhovatelka dále reaguje na odůvodnění opatření, kdy podle stavebního povolení ze dne 29. 1. 2019 (pravděpodobně se jedná o písařskou chybu, neboť navrhovatelka cituje podmínku 9 ze stavebního povolení z roku 2008) je jednou z podmínek, že stavebník splní stanoviska úřadu městské části ze dne 16. 4. 2007, konkrétně že v dostatečném předstihu (minimálně 1 měsíc před zahájením prací) požádá příslušný silniční správní úřad o povolení omezení obecného užívání a zvláštního užívání pozemní komunikace. Tyto lhůty nebyly dodrženy, žádost po doplnění byla předložena až 9. 5. 2019, opatření publikováno 15. 5. 2019. Poukazuje na smysl podmínky stavebního povolení, opatření má za tohoto postupu správního úřadu zpětnou účinnost (opatření nabylo účinnosti dne 21. 5. 2019, ač samo stanoví omezení na dobu od 20. 5. 2019 do 30. 9. 2019). Odůvodnění doby účinnosti není nijak odůvodněné a v tomto směru je tak nepřezkoumatelné.

[4] Dále navrhovatelka namítá, že jí nebylo umožněno nahlédnutí do spisu, ač je vlastníkem sousedním pozemků, a byla seznámena pouze se skutečnostmi, které byly veřejně publikovány. Uvádí dále, že z projektové dokumentace nevyplývá, že by v ulici Na Koupaliště měla být provedena zásadní rekonstrukce, ale pouze nová povrchová úprava s odfrézováním, na což doba 4 měsíců je značně nadsazená (před několika lety prováděná oprava v ulici Květnového povstání, značně širší i delší, byla značně kratší). Stavebník STRABAG a.s. ani úřad městské části s navrhovatelkou nijak nekomunikují a odmítají sdělit i časový harmonogram stavby, před vydáním opatření se ani nepokusili zajistit umožnění odpovídajícího přístupu uživatelům sousedních nemovitostí, stejně jako složek IZS.

[5] Odpůrkyně s podaným návrhem nesouhlasila a navrhovala jeho zamítnutí. Poukázala na ust. § 77 zákona o silničním provozu a zákon o hlavním městě Praze ohledně pravomoci a příslušnosti k vydání opatření obecné povahy (ač tyto skutečnosti jsou nadbytečné, neboť

navrhovatelka v návrhu nic takového nerozporovala). K samotným důvodům návrhu uvedla, že se nejedná o stavební řízení, které je konáno stavebním úřadem, a silniční správní úřad tak neposuzuje technické provedení avizovaných úprav komunikace, neboť k tomu není vybaven odbornými znalostmi. Poukázala na ust. § 24 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o pozemních komunikacích“), kde jako podklad pro rozhodnutí je vyžadováno pouze souhlas policie a vlastníka komunikace, kdy v pravomoci silničního správního úřadu je posoudit technické zabezpečení uzavírky, případně stanovené objížďky.

[6] K nedodržení lhůt odpůrkyně poukázala na ust. § 39 odst. 2 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kdy žádost má být podána minimálně 30 dnů před uzavřením, v tomto případě se jednalo pouze o uzavření komunikace v jednom správním obvodu, kdy nebyla projednávána objížďka a nebylo třeba jednat o přemístění zastávek linkové osobní dopravy, přičemž se návrh podle ust. § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu nedoručuje, ani se nevyzývají dotčené osoby k podávání připomínek.

[7] V další části vyjádření uvádí, že silniční správní úřad vydal podle ust. § 77 zákona o silničním provozu opatření obecné povahy, které bylo na úřední desce vyvěšeno 6. 5. 2019

a sňato 21. 5. 2019, rozhodnutí o omezení obecného užívání uzavírkou bylo vydáno dne

13. 5. 2019 v souladu s ust. § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu po 5 dnech od vyvěšení opatření obecné povahy. Rozhodnutí o omezení obecného užívání uzavírkou nabylo právní moci dnem 13. 5. 2019, neboť účastníci řízení se vzdali práva odvolání. Dne 9. 5. 2019 podal zhotovitel doplnění žádosti, dne 14. 5. 2019 proto vydal správní úřad další opatření obecné povahy s tím, že původní opatření obecné povahy zůstává v platnosti, opatření obecné povahy bylo vyvěšeno dne 15. 5. 2019 a sňato dne 31. 5. 2019. Opatření obecné povahy nabylo účinnosti 20. 5. 2019, po 5 dnech od vyvěšení na úřední desce bylo vydáno další rozhodnutí dne 20. 5. 2019, které v tentýž den nabylo právní moci, neboť se účastníci vzdali práva odvolání.

[8] Odpůrkyně uvádí, že opatření obecné povahy je řádně zdůvodněno. Ohledně neumožnění nahlédnutí do spisu uvádí, že nebyla účastníkem řízení, kterým je žadatel a vlastník komunikace. Ohledně námitky týkající se příjezdu a dostupnosti jednotlivých nemovitostí uvedla, že úřad rozhoduje o povolení omezeného užívání na komunikacích, které podle ust. § 24 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích může částečně nebo úplně uzavřít bez nároku dotčených vlastníků na náhradu případných ztrát, v případě tomto se jedná o slepé komunikace, kde nemohla být nařízena objížďka, kdy podmínkou stanovenou zákonem je zajištění přístupu k nemovitostem, nikoliv příjezd k nim.

[9] K vyjádření odpůrkyně podala žalobkyně repliku, v níž setrvala na svém procesním stanovisku i argumentaci.

[10] Soud o podaném návrhu vyrozuměl společnost STRABAG a.s., zda v řízení bude vystupovat jako zúčastněná osoba, tato osoba své právo nevyužila, soud s ní tak jako se zúčastněnou osobou nejedná.

[11] Z obsahu předloženého správního spisu je patrné, že dne 14. 5. 2019 bylo vydáno formou veřejné vyhlášky opatření obecné povahy „stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci Na Koupaliště, Květnového Povstání, a úplnou uzavírku provozu pozemní komunikace Na Koupaliště, k.ú. Benice“, spočívající v dočasném umístění dopravního značení na výše uvedených komunikacích dle přiložené dokumentace dopravně inženýrského opatření, a byly stanoveny další podmínky pro realizaci. Termín osazení byl určen od 20. 5. 2019 do 30. 9.

2019 – ulice Na Koupaliště, Květnového Povstání. V odůvodnění je zmíněna žádost společnosti STRABAG a.s. ze dne 2. 5. 2019, kdy jí doplnila dne 9. 5. 2019, a je uvedeno, že opatření obecné povahy ze dne 6. 5. 2019 zůstává v platnosti (ani by bylo zmíněno ve výroku nebo uveden jeho obsah). Dále je uvedeno, že odbor životního prostředí a dopravy obdržel spolu s žádostí i dopravní situaci odsouhlasenou policií ze dne 6. 5. 2019, zjistil, že žádost je důvodná a že povolená úprava je při znalosti místních poměrů z dopravního hlediska únosná, instalace dopravního značení souvisí se zvláštním užíváním komunikace a je zdůvodněna potřebou provést opravu komunikace Na Luka, Na Koupaliště.

[12] Dne 6. 5. 2019 bylo vydáno formou veřejné vyhlášky opatření obecné povahy „stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci Na Luka, Na Koupaliště, k.ú. Benice“, spočívající v dočasném umístění dopravního značení na výše uvedených komunikacích dle přiložené dokumentace dopravně inženýrského opatření, a byly stanoveny další podmínky pro realizaci. Termín osazení byl určen od 20. 5. 2019 do 30. 9. 2019 – ulice Na Luka, a od 13. 5. 2019 do 30. 9. 2019 – ulice Na Koupaliště. V odůvodnění je zmíněna žádost společnosti

STRABAG a.s. ze dne 2. 5. 2019, a je uvedeno, že odbor životního prostředí a dopravy obdržel spolu s žádostí i dopravní situaci odsouhlasenou policií ze dne 6. 5. 2019, zjistil, že žádost je důvodná a že povolená úprava je při znalosti místních poměrů z dopravního hlediska únosná, instalace dopravního značení souvisí se zvláštním užíváním komunikace a je zdůvodněna potřebou provést opravu komunikace Na Luka, Na Koupaliště.

[13] Rozhodnutím ze dne 13. 5. 2019 byla společnosti STRABAG a.s. povoleno podle ust. § 24 zákona o pozemních komunikací omezení provozu na komunikaci Na Koupaliště a úplnou

uzavírku části pozemní komunikace Na Luka s tím, že objízdné trasy nejsou stanoveny. Téhož dne toto rozhodnutí nabylo právní moci.

[14] Rozhodnutím ze dne 20. 5. 2019 byla společnosti STRABAG a.s. povoleno podle ust. § 24 zákona o pozemních komunikací omezení provozu na komunikaci Na Koupaliště a úplnou

uzavírku části pozemní komunikace Na Luka s tím, že objízdné trasy nejsou stanoveny. Téhož dne toto rozhodnutí nabylo právní moci.

[15] Navrhovatelka dále založila záznam z jednání dne 20. 5. 2019 sepsaný dr. M., zaměstnankyní úřadu městské části (které není součástí předloženého správního spisu), kde je uvedeno, že tohoto dne se dostavila mj. navrhovatelka, která byla seznámena s opatřením obecné povahy s tím, že celý spis není přístupný, neboť se jedná o přechodnou úpravu provozu a v tomto případě podle ust. § 77 zákona o silničním provozu úřad nevyzývá dotčené osoby

k podání připomínek a námitek.

[16] Navrhovatelka dále do spisu založila stavební povolení ze dne 29. 1. 2008 na stavbu č. 3150 (konkrétně zmíněné v konstataci obsahu návrhu), které nabylo právní moci dne 5.3.2008,

spolu s dokumentací pro stavební povolení.

[17] Městský soud v Praze přezkoumal napadené opatření obecné povahy jsa při rozhodování vázán rozsahem a důvody návrhu (ust. § 101d odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podaného návrhu uvážil takto.

[18] Před samotným věcným přezkumem napadeného opatření obecné povahy soud zkoumal, zda je navrhovatelka aktivně legitimována k jeho podání, a dospěl k závěru, že tomu tak je, neboť v návrhu tvrdí, že je vlastníkem sousedních pozemků a opatření obecné povahy se dotýká její právní sféry, přičemž odpůrkyně toto tvrzení nijak nerozporovala.

[19] K samotnému věcnému posouzení podaného návrhu.

[20] Podle ust. § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu: „Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení.“.

[21] První návrhový bod podaného návrhu je důvodný. Ačkoliv pro rozhodování podle ust. § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu zákon stanoví pro správní úřad velice mírná pravidla a

nijak nekonkretizuje příslušný procesní postup, který vyústí ve vydání příslušného správního aktu (zde opatření obecné povahy, které obecně soud pro zjednodušení textu může dále označovat za správní akt, jak je převážnou částí teorie i vnímán), přesto nelze odhlédnout od obecných zásad platných pro správní řízení obecně, i od ostatních právních předpisů, které stanoví jednotlivým svým adresátům různé právní povinnosti.

[22] Obecně je nutné uvést, že stavby lze podle stavebního zákona provádět pouze na základě pravomocného stavebního povolení. Toto povolení je pro právní režim provádění staveb klíčové a bez něho nelze stavbu provádět. Ačkoliv zákon o silničním provozu nikde nehovoří ohledně podkladů či vyjádření dotčených osob o existenci pravomocného stavebního povolení (jak poznamenala odpůrkyně ve svém vyjádření), nelze při posouzení vydaného opatření obecné povahy odhlédnout od namítané skutečnosti, že stavba, která takové povolení vyžaduje, je prováděna bez něj. Pochopitelně, že samotné posouzení provádění stavby ve smyslu stavebněprávních předpisů provádí stavební úřad, nikoliv odpůrkyně, tedy silniční správní úřad, a že případné provádění stavby v rozporu s takovým povolením sankcionuje stavební úřad, to však nemůže na druhou stranu znamenat, že pro tak rozsáhlé opatření, jakým je uzavření místních komunikací, nemůže existovat korektiv řádného provádění takových stavebních prací. Jinými slovy řečeno – ač samotné provádění stavebních prací kontroluje stavební úřad v rámci stavebněprávních předpisů, pokud je důvodem pro místní úpravu komunikací provádění stavebních prací, které stavební povolení vyžadují, musí být k takovému stavebnímu povolení i při vydání opatření obecné povahy spočívající ve stanovení přechodné úpravy provozu na

pozemní komunikaci přihlédnuto. Pokud by soud připustil výklad jiný (který zastává odpůrkyně v podaném vyjádření), nevyřešil by nijak právní konflikt, který mezi účastníky panuje a záměrně by od právního režimu prováděné stavby odhlédl. Takový výklad soud nepovažuje za udržitelný, neboť nerespektuje právní řád jako celek a odhlíží od podstatné okolnosti, kterou je právní režim prováděné stavby, která je poté zase důvodem pro vydání opatření obecné povahy spočívající ve stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci.

[23] Výklad ust. § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu podal již Krajský soud v Plzni ve svém rozsudku ze dne ze dne 31. 3. 2011, čj. 57 A 66/2010-31 (všechny citovaná rozhodnutí správních soudů jsou volně k dispozici na www.nssoud.cz), když mj. uvedl, že: „Ač zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v § 77 odst. 5 nestanoví žádná kritéria, ze kterých má správní orgán v řízení o povolení výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích vycházet, je nutné tato kritéria dovodit z § 43 odst. 5 a § 78 odst. 2 téhož zákona. Pro udělení výjimky musí být dány důvody hodné zvláštního zřetele a současně udělením výjimky nesmí být zmařen účel místní či přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích.“.

[24] Ač ve shora uvedeném soudním rozhodnutí nebyla prozatím přímo řešena otázka, která vyvstala v tomto posuzovaném případě (soudu není známo, že by přímo tuto spornou otázku judikatura doposud posuzovala), v obecném závěru z tohoto rozhodnutí lze vycházet i v tomto řízení v tom směru, že ač zákon o silničním provozu žádná kritéria nestanoví, neznamená to, že by rozhodování správního úřadu mohlo být jakkoliv libovolné. Jedním z takových kritérií, které sice přímo v ust. § 77 odst. 5 tohoto zákona uvedeno není, ale které je pro vydání správního aktu podstatné, je existence pravomocného stavebního povolení na stavbu, která jej vyžaduje.

[25] Nic takového v daném případě posouzeno nebylo a vydané opatření obecné povahy tuto okolnost vůbec neřeší. Proto je podle názoru z tohoto důvodu nutné toto opatření obecné povahy zrušit pro rozpor se zákonem (ust. § 101d odst. 2 s.ř.s.), neboť posouzení této okolnosti provedeno nebylo a ve správním spise, předloženém soudu, žádné stavební povolení této stavby obsaženo není. Navrhovatelka předložila stavební povolení z roku 2008, přičemž uvádí skutečnosti, které platnost takového stavebního povolení ve smyslu ust. § 115 odst. 4 stavebního zákona prozatím důvodně zpochybňují. Nicméně všechny tyto skutečnosti soud hodnotit prozatím nemůže, neboť nebyly zhodnoceny při vydání opatření obecné povahy, nejsou ani součástí správního spisu, proto by se ze strany soudu jednalo pouze o spekulace, které nejsou opřeny o hodnověrná zjištění.

[26] Soud uvádí, že si je vědom, při opravdu velké volnosti rozhodování a řízení, kterou upravuje ust. § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu, že tyto skutečnosti nemusejí být patrné při vydání opatření obecné povahy podle tohoto ustanovení, to však neznamená, že nebudou hodnoceny při přezkumu zákonných podmínek pro vydání takového opatření. Vzhledem k tomu, že prvním orgánem, který tuto pravomoc má, je soud ve správním soudnictví, přesouvá se tak příslušné možné zpochybnění těchto zákonných podmínek až do řízení soudního, kde zároveň soud nemá jinou možnost, než vydané opatření obecné povahy zrušit (aniž by, na rozdíl od řízení podle ust. § 65 a násl. s.ř.s., věc vracel veřejné správě k dalšímu řízení). Ačkoliv se tak jedná o poměrně značně výrazný následek, soud nemá jinou možnost, jak rozhodnout (soud ve věci

samé sám nemá pravomoc rozhodovat, ani nařizovat odpůrci případné doplnění řízení). Vědom si těchto následků, soud v tomto rozsudku stanovil lhůtu pro zrušení opatření obecné povahy na určitý čas, aby bylo možné případné další nové řízení ve smyslu ust. § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu provést, když pravděpodobně probíhá stavba, která byla důvodem pro

nařízení opatření obecné povahy. Na druhou stranu si je soud vědom, že ačkoliv o návrhu rozhodl v zákonné lhůtě, tak vzhledem k tomu, že opatření obecné povahy nabylo účinnosti v první možný den, kdy tak bylo možné po jeho publikaci a nebyla tak dána žádná časová rezerva pro možné uplatnění opravných prostředků (kterými v tomto případě sice není odvolání, ale návrh k soudu), že jeho rozsudek pravděpodobně je vydán až po realizaci většiny stavebních prací, pro něž bylo opatření obecné povahy vydáno. Tato skutečnost však pramení zejména z postupu správního úřadu, který stanovil v opatření obecné povahy takové lhůty, které jsou ve výsledku pro rozhodnutí pro ostatní orgány státní moci nesplnitelné, tedy zejména aniž by přihlédl k tomu, že proti vydanému opatření obecné povahy je přípustný návrh k soudu.

[27] Pro úplnost pak soud dodává, že nebylo napadeno opatření obecné povahy ze dne 6. 5. 2019, soud tak nemá za pravomoc je rušit, a vzhledem ke značně svéráznému procesnímu postupu v této věci (kdy o žádosti ze dne 2. 5. 2019 bylo ve věci rozhodnuto vlastně dvakrát, když doplnění žádosti ze dne 9. 5. 2019 bylo správním úřadem sice posouzeno jako doplnění původní žádosti, ale znovu o ní bylo rozhodnuto způsobem, jako by se jednalo o žádost novou, když pouze v odůvodnění bylo nekonkrétně a nepřezkoumatelně zmíněno, že opatření obecné povahy ze dne 6. 5. 2019 zůstává v platnosti, ač z vymezení obou opatření obecné povahy je zjevné, že se předměty částečně kryjí – ulice Na Koupaliště byla vymezena i v opatření obecné povahy ze dne 6. 5. 2019), tak nadále toto opatření obecné povahy má své právní účinky.

[28] Soud pak dále uvádí, že důvodnými neshledal další návrhové body. Soud nedospěl k závěru, že by opatření obecné povahy nabylo účinnosti před jeho řádnou publikací podle ust. § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu – opatření obecné povahy bylo zveřejněno (vyvěšeno)

dne 15.5.2019, lhůta počíná běžet následující den 16. 5. 2019 (ust. § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu) a pětidenní lhůta tak uplynula dne 20. 5. 2019, kdy byla stanovena výrokem účinnost opatření obecné povahy. V tento den nabylo opatření obecné povahy účinnosti podle ust. § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu, a proto lhůta byla dodržena. Rovněž námitka, že vydání opatření obecné povahy nebylo předem projednáno, není důvodná, neboť takový postup ust. § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu nenařizuje, proto nelze při jeho absenci hovořit

o nezákonnosti (ačkoliv podle názoru soudu by takové alespoň předběžné seznámení veřejnosti bylo s ohledem na charakter a dopad opatření obecné povahy minimálně vhodné, což by mj. i zabránilo tomu, aby první, kdo tyto námitky hodnotí, byl až soud, který příliš prostoru

k rozhodování ve věci samé nemá). Námitku ohledně nemožnosti nahlédnutí do spisu soud považuje za nedůvodnou, neboť navrhovatelka účastníkem tohoto správního řízení nebyla (ani nic takového v podaném návrhu nezdůvodňuje), proto jí toto právo z titulu účastenství nepřísluší.

[29] Nicméně ohledně hodnocení přístupu k nemovitostem a hodnocení časové doby vydání opatření obecné povahy (ust. § 24 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích), soud uvádí, že tato argumentace je součástí rozhodování silničního správního úřadu mj. i v této věci při stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci, a pokud je namítáno zamezení takového přístupu a časové trvání omezení, mělo by se zhodnocení této námitky projevit v odůvodnění správního aktu, neboť tuto povinnost hodnocení zákon příslušnému správnímu úřadu přikazuje (srov. zákonné znění tohoto ustanovení: „Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“).

[30] V dané věci tak soud uzavírá, že podaný návrh považuje za důvodný, vydané opatření obecné povahy bylo vydáno v rozporu se zákonem, a proto jej zrušil ke dni uvedenému ve výroku (ust. § 101d odst. 2 s.ř.s.).

[31] Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání návrhu nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).

[32] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. V dané věci je úspěšná navrhovatelka, přičemž z obsahu spisu plyne, že zaplatila soudní poplatek z podané žaloby, ten jí tak soud na náhradě nákladů řízení přiznal. Soud nepřiznal navrhovatelce náhradu soudního poplatku z podaného návrhu na odkladný účinek žaloby, neboť v tomto směru navrhovatelka procesně úspěšná nebyla (soud návrh na odkladný účinek žaloby zamítl).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 22. srpna 2019

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru