Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 A 57/2015 - 47Rozsudek MSPH ze dne 11.07.2017

Prejudikatura

1 Afs 100/2009 - 63

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Afs 251/2017

přidejte vlastní popisek

6A 57/2015 - 47

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: Krkonošská Poradenská a Informační, o. p. s., se sídlem náměstí Osvobození 247, Trutnov, IČ: 27494799, zastoupeného: JUDr. Lukáš Havel, advokát se sídlem Libušinka 180,

Trutnov, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.1.2015, č.j.: 88528/2014-MZE-14112,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podanou žalobou napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým byl zamítnut jeho návrh ze dne 18.8.2014 na vydání rozhodnutí, podle něhož je Státní zemědělský intervenční fond povinen přiznat žalobci podporu formou dotace v plné výši, a to na základě dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR ze dne 12.1.2012. Ve správním řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 141 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“).

V žalobě žalobce uplatnil tyto žalobní body, jimiž je soud při přezkumu napadeného správního aktu vázán. Uvedl, že podle jeho názoru rozhodnutí neodpovídá na jeho otázku, jaký je výklad Pravidel pro poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR (dále také jen „pravidla“), a soustředí se na otázku, jaký byl výběr lektorů a zda byl Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu dopředu znám. Pokud by lektoři byly zaměstnanci žalobce, pak by sankce a korekce uloženy nebyly, kdy tak žalovaný má uvádět své stanovisko, což podle jeho názoru samo o sobě znamená nezákonnost rozhodnutí.

Žalobce dále uvádí, že pokud se vyjde ze závěru žalovaného, že pokud by lektoři byli zaměstnanci žalobce, pak by na dotaci měl nárok a sankce a korekce by uloženy nebyly, což považuje za nesprávné, neboť pokud by lektoři byli zaměstnanci žalobce, prostředky by byly vyplaceny ve stejné výši. V tomto postupu spatřuje netransparentnost a diskriminační postup. Poukázal na znění části A, kapitola 11 písm. b) bodu 2 Pravidel, a v té souvislosti uvedl, že je obecně prospěšnou společností, tedy z povahy věci nemá rodinného příslušníka, nesmí dále vyzvat firmu, ve které má žalobce účast nebo osoba žalobci blízká. Namítl, že firmou je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán ve veřejném rejstříku, pokud by činnost byla vykonávána fyzickými osobami podnikajícími, které nejsou zapsány v obchodním rejstříku, pak žalobce nikdy nevyzval firmu k provedení lektorské činnosti. Pokud vyzval k lektorské činnosti přímo osoby lektorů, tak nevyzval přímého rodinného příslušníka a ani tyto osoby nejsou firmou a žalobce tak žádná pravidla neporušil.

Žalobce dále uvedl, že ve všech administrativních úkonem vždy transparentně a dopředu uváděl jména lektorů, od počátku věřil, že postupuje v souladu s příslušnými pravidly pro poskytnutí dotace, lektoři byly vždy od počátku jmenovitě uvedeny, a to již v žádosti o dotaci, kterou předložil na jaře 2011, v srpnu byl vyzván k administrativní kontrole a doplnění žádosti, tato kontrola mu nevytýkala, že by osoby lektorů byly v rozporu s podmínkami dotace, v lednu 2012 podepsal příslušnou dohodu, v jejíž přílohách byly lektoři uvedeni, tuto změnu schválil dne 27.2.2012 Státní zemědělský intervenční fond.

Žalobce dále uvedl, že podle jeho názoru se v případě dodavatele Společná volba o.s. jednalo o sedm samostatných zakázek, žádná z nich nepřesáhla hodnotu 6.000,- Kč, dohromady pak částku 42.000,- Kč, kdy žalobce mohl postupně na základě objednávek zajišťovat pro každou přednášku pronájem výukových prostor, jednalo se o samostatné objednávky. Žalovaný se podle jeho názoru touto skutečností nezabýval.

Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, přičemž ve vyjádření uváděl obsahově shodné důvody, jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Z obsahu předloženého správního spisu jsou patrné tyto pro posouzení důvodnosti podané žaloby podstatné skutečnosti.

Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce napadá právní a skutkové závěry žalovaného z napadeného rozhodnutí, soud uvádí tyto skutečnosti, které z tohoto odůvodnění vycházejí.

V odůvodnění správního rozhodnutí je mj. uvedeno, že žalovaný vyšel ze zjištění, že žalobce dne 20.6.2011 předložil Žádost o dotaci z opatření I.3.1 na příslušný správní úřad, projekt byl schválen ke spolufinancování a dne 12.1.2012 byla uzavřena mezi žalobcem a Státním zemědělským intervenčním fondem, projekt byl žalobcem kompletně zrealizován a uhrazen. Dne 23.10.2012 byla žalobcem předložena žádost o proplacení výdajů, v rámci administrativní kontroly byly zjištěny skutečnosti, které vedly ke snížení celkové výše dotace. Jednalo se o pochybení ve výběrovém řízení na dodavatele.

Příslušná dotace je poskytována podle příslušných pravidel, kde je v kapitole XIII. zakotveno, že již při zaregistrování žádosti je žalobce seznámen s těmito pravidly, souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat. V kapitole 11 obecných podmínek jsou upraveny postupy pro výběr dodavatele při realizaci projektu (kapitola 11 písm. b) v případě, že se nejedná o žadatele, který podléhá zákonu č. 137/2006 Sb., v kapitole 11 písm. b) odst. 1 pravidel je možnost v případě, kdy předpokládaná hodnota zakázky nepřesáhne 10.000,- Kč neprovést z více dodavatelů, ale zadat zakázku a uzavřít smlouvu nebo vystavit objednávku přímo, a to do maximální výši 100.000,- Kč v součtu). V kapitole 11 písm. b) odst. 2 pravidel je uvedeno, že pokud předpokládaná hodnota zakázky nepřesáhne 500.000,- Kč, je zadavatel povinen postupovat transparentně a nediskriminačně, tj. nesmí vyzvat osobu, která má vztah k žadateli, jako k zadavateli zakázky, tj. nesmí vyzvat osobu blízkou – přímý rodinný příslušník nebo firmu, ve které má žadatel nebo osoba blízká účast či ji zcela vlastní. Zakázka v rámci realizaci projektu byla na základě objednávky žalobce zadána jeho řediteli, předsedovi správní rady a členovy správní rady na jejich IČ, a dále společnosti Společná volba o.s., jejíž členskou základu tvoří tři členové, z nichž dva zároveň zastávají funkce v orgánem žalobce a jsou také jeho dodavateli. Tím došlo k porušení kapitoly 11 písm. b) odst. 2 obecných podmínek pravidel. V případě dodavatele Společná volba o.s. byly nárokované výdaje ve výši 42.000,- Kč uplatněny formou 7 faktur v částkách nepřevyšujících 10.000,- Kč, žalobce postupoval podle obecných podmínek , kapitoly 11 písm. b) odst. 1, tedy neprovedl výběr, ale zadal zakázky přímo, tyto zakázky spolu věcně a časově souvisí – ve všech případech se jednalo o stejný předmět zakázky (kód 001 – technické zabezpečení, konkrétně pronájem výukových prostor), a o jednoho dodavatele, s tím, že žalobci bylo známo i plnění z hlediska času.

Dále je v odůvodnění uveden návrh žalobce ve správním řízení a vyjádření odpůrce ve správním řízení (Státní zemědělský intervenční fond), a k důvodům pro rozhodnutí je rozebrána argumentace žalobce, která byla shledána nedůvodnou. Za řádné provedení zadávacího řízení odpovídá žalobce, s ohledem na časový odstup od podání žádosti, uzavření dohody a samotné realizace vzdělávacích akcí často dochází ke změnám osob lektorů, do doby předložení kompletní dokumentace jsou známa pouze jména lektorů bez bližší specifikace, zejména v případě žadatelů, kterými jsou neziskové organizace typu obecně prospěšných společností či spolků nelze v rámci standardních administrativních kroků zjistit vazbu mezi konkrétní osobou a žadatelem. Před uvedením žádosti žalobce uváděl pouze jména lektorů, nebyly poskytnuty žádné doplňující informace, které by vedly k jednoznačné identifikaci lektorů, žalobce rovněž neupřesnil, jakým způsobem budou lektoři činnost realizovat (v postavení zaměstnanců, nebo budou sami dodavateli); až z dokumentace k zadávacímu řízení, předložené k žádosti o proplacení, tj. po realizaci projektu, bylo zřejmé, že lektorská činnost byla vykonána osobami jako fyzickými osobami podnikajícími. Proto nebylo možné na tuto skutečnost brát zřetel již při uzavření příslušné dohody. Podpisem příslušné dohody souhlasil Státní zemědělský intervenční fond s osobami lektorů, nikoliv však s procesem, jakým tuto činnost vykonají, proto nelze uzavření dohody a schválení změn považovat za souhlas s postupem provedení zadávacího řízení, resp. s formou plnění (zadávací řízení neproběhlo v souladu se stanovenými podmínkami, pokud by byla lektorská činnost provedena např. v rámci zaměstnaneckého poměru mezi žadatele/příjemcem dotace a lektorem, korekce a sankce by nebyly uděleny).

V odůvodnění rozhodnutí je dále uvedeno, že tvrzení žalobce, že správnost postupu výběru dodavatele byla konzultována a ústně potvrzena před uskutečněním výběru, nebylo nijak prokázáno, v hlášení o změnách jsou jména lektorů uváděna bez upřesnění, že se má jednat o dodavatele žalobce, u osob lektorů nebyl uveden vztah k žalobci. Posouzení způsobilosti lektorů dochází až při administraci žádosti, nikoliv v rámci ověření jejích přítomnosti na vzdělávací akci.

Z příkazu k proplacení ze dne 4.2.2013 Státního zemědělského intervenčního fondu je patrné, že žalobci k jeho příkazu nebyly žádné prostředky proplaceny. Z oznámení z téhož dne žalobci je patrné, že tento postup byl Státním zemědělských intervenčním fondem odůvodněn tím, že při ověření způsobilosti výdajů a splnění veškerých podmínek Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 byly zjištěny skutečnosti, které vedly ke snížení požadované výše dotace [korekce v celkové výši 655.110,- Kč; 12.000,- Kč z důvodu překročení limitů za pronájem techniky, sálu a limitu na občerstvení, dále korekce ze všech účetních dokladů fakturované od osob Petr Sobotka (ředitel o.p.s.), Jan Řezáč (člen správní rady), Jiří Kostka (předseda správní rady), a Společná volba o.s. ve výši 643.110,- Kč]. Podle pravidel zadavatel nesmí vyzvat osobu blízkou – přímý rodinný příslušník nebo firmu, ve které má žadatel nebo osoba blízká účasti či ji zcela vlastní.

Z žádosti o dotaci žalobce je patrné, že ten popsal příslušnou činnost s uvedením osob lektorů ve formátu příjmení fyzické osoby. Součástí spisu jsou pak rovněž hlášení o změnách v rámci realizace projektu, v nichž jsou tyto fyzické osoby rovněž uvedeny příjmením.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

V souzené věci soud přezkoumává rozhodnutí žalovaného, kterým rozhodoval o plnění závazku z veřejnoprávní smlouvy.

Podle ust. § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu: „Spory z veřejnoprávní smlouvy rozhoduje… (d) správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 161, nebo…“.

Podle ust. § 170 správního řádu: „Při postupu podle této části se obdobně použijí ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé tohoto zákona; nevylučuje-li to povaha a účel veřejnoprávních smluv, použijí se přiměřeně ustanovení občanského zákoníku, s výjimkou ustanovení o neplatnosti právních jednání a relativní neúčinnosti, ustanovení o odstoupení od smlouvy a odstupném, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, ustanovení o postoupení smlouvy a o poukázce a ustanovení o započtení.“.

V této věci je patrné, že žalovaný při rozhodování sporu z veřejnoprávní smlouvy dodržel příslušná procesní pravidla, k věci se vyjádřili oba účastníci tohoto sporu, vycházel z podkladů, které mají oporu ve spise a na konkrétní námitky žalobce, které vznášel v průběhu tohoto sporu, reagoval v odůvodnění napadeného správního rozhodnutí.

V podané žalobě žalobce spíše polemizuje s rozhodovacím důvodem, neuvádí však věcně, v čem by měl být skutkový a právní závěr žalovaného vadný, resp. konkrétně nepolemizuje s konkrétními zjištěními a z nich učiněnými skutkovými a právními závěry. Námitka, že z rozhodnutí není zřejmé, jaký je výklad příslušných pravidel, když se rozhodnutí soustředí na otázku výběru lektorů, není dost dobře uchopitelná – soudu není jasné, proč by v obecné rovině měl být v odůvodnění rozhodnutí proveden obecný výklad, když důvod pro neposkytnutí dotace (resp. její krácení) spočíval právě v nedodržení příslušných pravidel týkajících se osob lektorů a jimi poskytnutého plnění. Proto se odůvodnění správního rozhodnutí na tuto skutečnost logicky zaměřuje, nehledě k tomu, že žalobce v průběhu příslušného správního řízení se k této skutečnosti vyjadřoval, a odůvodnění tak reaguje na jeho námitky v rámci jeho procesních úkonů ve správním řízení.

Ohledně sporné skutečnosti (tedy toho, že osoby lektorů byly Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu) známy již při podpisu příslušné dohody (resp. již při podání žádosti), má soud za to, že ji dostatečně vysvětlil žalovaný v napadeném rozhodnutí, s čímž se soud ztotožňuje. Samotné osoby lektorů (v žádosti uvedeny pouze příjmením fyzické osoby) nejsou samy o sobě důvodem porušení příslušných pravidel, tím je až konkrétní realizace příslušného plnění – tedy výkon činnosti těmito osobami v rámci schváleného programu. Až po vykonání této činnosti a jejím nárokování došlo k situaci, kdy se stalo zřejmým nedodržení příslušných pravidel pro dotace, a tím je provedení tohoto plnění těmito blízkými osobami. Uvedení případného zaměstnaneckého poměru těchto fyzických osob je pouze dokreslující okolností, kterou žalovaný vysvětluje svůj závěr, proč bylo možné příslušné právně významné zjištění (jímž je vztah těchto osob k žalobci a charakter jimi poskytnutého plnění) učinit nikoliv již v době podpisu příslušné smlouvy (kdy tato skutečnost nemohla být známa, resp. žalobce ji nikde v žádosti neuváděl), ale až poté, co byla akce konkrétním způsobem realizována.

Polemika žalobce s tím, že pokud by příslušné osoby byly zaměstnanci žalobce, tak by dotace vyplacena byla, je podle názoru soudu pro posouzení věci nepodstatná – v daném případě se vycházelo z takového skutkového stavu, který tu byl v řízení zjištěn – právě neexistence příslušného zaměstnaneckého poměru a následně realizace projektu příslušnými osobami je porušením příslušných pravidel, tedy podmínek. Jak již z logiky věci vyplývá, pokud je pro nějaké jednání stanovena určitá podmínka, je nutné takovou podmínku splnit, aby k jednání došlo. Pokud splněna není, k jednání nedojde. Výklad o účelu výplaty prostředků, které provádí žalobce v žalobě, základní vymezení podmínky jako logického operátoru vylučuje.

Pokud žalobce uvádí, že v příslušných pravidlech se hovoří o firmě (čímž se může mít na mysli obchodní jméno podle dřívějšího obchodního zákoníku, resp. jeho podpis na obchodních listinách), pak soud takovou argumentační neobratnost nemá za natolik významnou, aby mohla způsobit nejasnost této podmínky – z celého kontextu příslušné kapitoly pravidel (kapitola 11) je zcela zjevné, že pod označením „firma“ není myšleno obchodní jméno nebo podpis podnikatele, ale ekonomicky chápané označení ekonomického subjektu, podniku, tedy právnímu pojetí bližšího pojmu „osoba“, případně „společnost“.

Ohledně námitky, že vždycky žalobce uváděl transparentně jména příslušných lektorů v průběhu celého plnění příslušného programu, pak soud uvádí, že tato skutečnost není v dané věci spornou. Jak plyne z odůvodnění napadeného rozhodnutí, důvodem pro nevyplacení příslušných prostředků není skutečnost, že by nebyla v obecné rovině známa jména příslušných lektorů, ale to, že se jedná o blízké osoby, které příslušnou lektorskou činnost prováděly nikoliv jako zaměstnanci žalobce, ale jako třetí osoby. To je příslušný důvod, proč prostředky nebyly vyplaceny, a to bylo i hodnoceno.

Žalobce dále uvádí, že podle jeho názoru sedm zakázek týkajících se pronájmu sálu, techniky a občerstvení, mělo být posuzováno samostatně, čímž by nedošlo k porušení příslušných pravidel. Soud uvádí, že k tomuto svému názoru žalobce neuvádí žádnou věcnou polemiku s důvodem pro příslušné rozhodnutí – žalovaný uvedl, že se jednalo o zakázky, které spolu věcně a časově souvisí – ve všech případech se jednalo o stejný předmět zakázky (kód 001 – technické zabezpečení, konkrétně pronájem výukových prostor), a o jednoho dodavatele, s tím, že žalobci bylo známo i plnění z hlediska času. Soud s takovým hodnocením žalovaného souhlasí, přičemž žalobce konkrétně nic proti tomuto hodnocení v žalobním bodě neuvádí.

V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 11. července 2017

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Zuzana Lazecká

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru