Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 A 36/2015 - 34Rozsudek MSPH ze dne 13.04.2017

Prejudikatura

5 Azs 98/2015 - 32


přidejte vlastní popisek

6A 36/2015 - 34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobkyně:, státní příslušnost zastoupena Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Praha 1, Opletalova 25, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra – Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2015, č.j. MV-88219-6/SO-2014,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2015, č.j. MV-88219-6/SO-2014 (dále též napadené rozhodnutí), kterým bylo jako opožděné zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 23. 4. 2014, č.j. OAM-13185-2/DP-2014, jímž bylo podle § 169 odst. 8 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pobytu) zastaveno řízení o žádosti žalobkyně o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem společného soužití rodiny.

V žalobě žalobkyně uplatnila tyto žalobní body, jimiž je soud vázán. Uvedla, že nijak nepopírá, že odvolání podala po zákonné lhůtě dne 13.5.2014, ale vytýká žalovanému, že pochybil, když při zamítnutí provedl úvahu ohledně ust. § 92 odst. 1 správního řádu, že neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení, obnovu řízení či vydání nového rozhodnutí. Uvedla dále, že podle ust. § 47 odst. 1 zákona o pobytu je žadatel povinen podat příslušnou žádost v intervalu 90 až 14 dní před koncem platnosti stávajícího pobytového oprávnění, nicméně je možné podat tuto žádost i opožděně, pokud mu v tom brání důvody na jeho vůli nezávislé, k čemuž je případně žadatel vyzván, což se v jeho případě nestalo.

Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl ji zamítnout jako nedůvodnou, přičemž odkázal na odůvodnění napadeného správního rozhodnutí a obsah správního spisu.

Ústní jednání se konalo v nepřítomnosti žalovaného, který se z něj řádně omluvil. Žalobkyně při něm setrvala na svém procesním stanovisku.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí je mj. uvedeno, že odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí bylo podáno opožděně, proto bylo zamítnuto, přičemž nebyly shledány podmínky pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení ani pro vydání nového rozhodnutí.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

Podle ust. § 92 odst. 1 správního řádu: „Opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.“.

Podle ust. § 47 zákona o pobytu, ve znění účinném v době rozhodování správního orgánu: „(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdříve 90 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné.

(2) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.

(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2.“.

V této věci soud dospěl k závěru, že napadené správní rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, když příslušné podané odvolání zamítlo jako opožděné a když neshledalo žádné důvody pro postup podle ust. § 92 odst. 1 správního řádu. V této souvislosti soud uvádí, že pokud na straně žalobkyně byly důvody pro postup podle ust. § 47 odst. 1 zákona o pobytu, musí se jich domáhat sama v příslušném řízení, neboť důvody, které jí brání v podání příslušné žádosti, závisí na okolnostech, které jsou známé pouze tomuto účastníkovi řízení. Proto je nutné, aby se tohoto postupu žalobkyně sama domáhala, což však v tomto správním řízení neučinila.

Nelze tak klást k tíži správnímu orgánu okolnosti, které jsou závislé na vůli žalobkyně, když ta se jich v příslušné procesní lhůtě řádně nedomáhala, a to ani v odvolacím řízení (podané odvolání žalobkyně bylo blanketní a nebylo doplněno v příslušné lhůtě ani po výzvě příslušného správního orgánu).

V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 13. dubna 2017

JUDr. Ladislav Hejtmánek v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Zuzana Lazecká

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru