Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Ca 392/2008 - 73Rozsudek MSPH ze dne 30.09.2011

Prejudikatura

1 As 4/2009 - 53

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 As 102/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 5Ca 392/2008 - 73-78

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: DOGROSE, a.s. , nám. Jiřího z Lobkovic 2406/9, Praha 3, zast. JUDr. Olenou Cvetlerovou, advokátkou, Ke Klimentce 42, Praha 5, proti žalovanému: Magistrát hl.m. Prahy, Praha 1, Mariánské nám. 2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 1.10.2008, č.j. S-MHMP 584976/2008/OST/Ca

takto:

I. Rozhodnutí Magistrátu hl.m. Prahy ze dne 1.10.2008, č.j. S-MHMP 584976/2008/OST/Ca se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 6 800,- Kč, do 30 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce, JUDr. Oleny Cvetlerové, advokátky.

Odůvodnění:

Žalobce podal k soudu žalobu proti rozhodnutí označenému v záhlaví rozsudku, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí odboru stavebního Úřadu městské části Praha 4, č.j. P4/110900/08/OST/PAHA/1406 ze dne 8.8.2008, jímž bylo podle § 139 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nařízeno žalobci , vlastníku stavby bytového domu čp. 340, Lopatecká 24, Praha 4, na pozemku par. č. 703 v k.ú. Podolí, provedení udržovacích prací. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že odvolatel podal odvolání, které neodůvodnil, ač avizoval, že je odůvodní ve lhůtě 15 dnů. Odvolací orgán zjistil, že předmětné řízení bylo vedeno příslušným správním orgánem, byly v něm dodrženy zákonné procesní postupy, respektována práva účastníka řízení a rozhodnutí má oporu ve skutkovém stavu věci. Stavební úřad postupoval tak, aby byl zjištěn stav věci, o něm nejsou důvodné pochybnosti, a v rozsahu, který je nutný pro soulad jeho úkonu s požadavky dle § 2 správního řádu. Proto odvolací orgán rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.

Žalobce v podané žalobě namítl, že proti rozhodnutí č.j. P4/110900/08/OST/PAHA/1406 ze dne 8.8.2008 podal odvolání, které následně odůvodnil. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí potvrzeno. Následně žalobce podal podnět k prošetření postupu stavebního odboru Úřadu městské části Praha 4 a žalovaného, který ke dni podání žaloby je přezkoumáván Ministerstvem pro místní rozvoj. Ačkoliv žalobce podal odvolání proti rozhodnutí č.j. P4/110900/08/OST/PAHA/1406 ze dne 8.8.2008 v zákonné lhůtě, bylo toto rozhodnutí předáno odvolacímu orgánu s vyznačenou právní mocí (4.9.2008) a následně nebylo řízení doplněno o odůvodnění odvolání. Žalovaný nezkoumal, z jakého důvodu byla na rozhodnutí vyznačena právní moc a nezkoumal ani to, zda žalobce odvolání doplnil či nikoliv. Žalobce při tom nebyl k doplnění odvolání vyzván.

Dále žalobce namítl, že zástupkyně žalobce se dostavila dne 13.8.2008 k nahlédnutí do spisu, spis jí však nebyl předložen, protože byl uložen v kanceláři pracovnice úřadu, která již nebyla v práci. Zástupkyně žalobce pak provedla zápis, kde konstatovala porušení principů správního řízení - nebyl veden řádně správní spis. Totéž se opakovalo dne 27.11.2008, kdy se zástupkyně žalobce chtěla seznámit se spisem za účelem přípravy správní žaloby, ani tehdy nebyl spis k dispozici. Podle žalobce bylo prvostupňové rozhodnutí vydáno v době, kdy byla podána námitka podjatosti pracovnic stavebního odboru, které rozhodnutí vydávaly, o námitce podjatosti nebylo v termínu rozhodnuto. Námitku podjatosti navíc obsahuje i podnět k přezkoumání rozhodnutí ze dne 17.10.2008. Přes takto opakovaně vznesenou námitku podjatosti pracovnice prováděly ve věci úkony, ač o námitce byly informovány. Došlo tedy k porušení základních práv žalobce stanovených Listinou. Jak žalobce uvedl již v odůvodnění odvolání, domáhá se toho, že v napadeném rozhodnutí není v souladu s právními předpisy odůvodněn veřejný zájem, který správní orgán spatřuje v tom, že dojde k opravě hydroizolace a nášlapné vrstvy krytiny na jedné z teras domu. Práva žalobce tak byla porušena tím, že nebylo řádně projednáno odvolání žalobce a dále tím, že bylo rozhodováno pracovníky, proti nimž byla vznesena námitka podjatosti o níž nebylo v době vydání rozhodnutí rozhodnuto, a dále rovněž tím, že žalobce nebyl ani stavebním úřadem ani žalovaným (za předpokladu, že rozhodoval v odvolacím řízení bez dispozice s odůvodněním odvolání) vyzván k doplnění odvolání a tudíž bylo rozhodováno o odvolání, které nesplňovalo základní podmínky pro projednání, když nebylo zřejmé, jakých vad se žalobkyně dovolává. Odvolací orgán tak porušil ustanovení § 37 odst. 3 ve spojení s § 93 odst. 1 správního řádu, když žalobce k doplnění odvolání nevyzval a neposkytl k odstranění vad přiměřenou lhůtu a pochybil také tím, že nepřihlédl k doplnění odvolání, které žalobce podal ještě před rozhodnutím odvolacího správního orgánu.

Žalobce žádal, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že Ministerstvo pro místní rozvoj přezkoumalo postup správních orgánů a neshledalo pochybení. Vyznačení právní moci na prvostupňové rozhodnutí není rozhodné, rozhodné je to, že odvolání bylo posouzeno jako včasné. Žalovanému ve lhůtě 15 dnů ani později nebylo doručeno doplnění odvolání, je na odvolateli, zda odvolání odůvodní, správní orgán podle žalovaného nemá povinnost k doplnění odvolání odvolatele vyzývat. Námitka, že se žalobce nemohl seznámit se spisem, není důvodná. Rozhodnutí stavebního úřadu bylo vydáno dne 8.8.2008, nahlédnutí do spisu ve věci nařízení udržovacích prací tak již bylo bezpředmětné. Navíc z žaloby nevyplývá, že by se zástupce žalobce domáhal nahlédnutí do spisu v předmětné věci, při následném nahlédnutí do spisu dne 27.11.2008 se domáhal nahlédnutí do spisu vedeného pod čj. P4/163057/08/OST/PAHA/1406 týkajícího se skončení dokazování ve věci plynového kotle a topidla WAW, nikoli nařízených udržovacích prací. Protože žalobce podal podnět k přezkoumání rozhodnutí dne 1.10.2008, byl spis dne 26.11.2008 správní spis týkající se nařízení udržovacích prací postoupen Ministerstvu pro místní rozvoj, o čemž byl žalobce vyrozuměn, jak je patrné z pořízeného záznamu ve spise. Žalovanému není známo, že by během řízení o nařízení udržovacích prací byla podána námitka podjatosti, žalobce tuto skutečnost neuvedl ani v odvolání. Žalobci nelze přisvědčit ani v tom, že se správní orgán vznesenými námitkami podjatosti nezabýval. Žádost žalobce podal stavebnímu úřadu dne 5.9.2008, tj. po vydání rozhodnutí o nařízení udržovacích prací ze dne 8.8.2008. Stavební úřad o námitce podjatosti rozhodl dne 8.9.2008, odvolání, které proti tomuto rozhodnutí žalobce podal, bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 19.11.2008. Nařízené udržovací práce jsou v souladu s veřejným zájmem, jak stanoví § 132 stavebního zákona. Stavební úřad podle § 139 odst. 1 stavebního zákona musí nařídit zjednání nápravy, pokud vlastník stavbu rádně neudržuje. Tvrzení, že obyvatelé domu jsou v domě bez právního titulu, se netýká nařízení udržovacích prací. Nebyla porušena Listina, ostatně čl. 11 odst. 3 Listiny stanoví, že vlastnictví zavazuje. Podané odvolání mělo podle žalovaného náležitosti předepsané ust. § 37 odst. 3 a § 93 odst. 1 správního řádu, bylo zřejmé, kdo je činí, jaké věci se týká a co se navrhuje. Žalobce nebyl bez právní pomoci a uvedl, že odvolání doplní do 15 dnů, což neučinil. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

Při ústním jednání před soudem žalobce uvedl, že se domnívá, že podané odvolání bylo odůvodněno, byť po uplynutí lhůty 15 dní. Žaloba však stojí především na tom, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně ani rozhodnutí žalovaného neobsahuje odůvodnění veřejného zájmu, na základě kterého bylo nařízeno provedení udržovacích prací. K této otázce žalobce poukázal na rozsudek zdejšího soudu ve věci 7 Ca 306/2009. Předmětné napadené rozhodnutí vychází z ust. § 154 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) stavebního zákona, je tedy nezbytné, aby byl odůvodněn veřejný zájem, jak uvedl soud ve zmíněném rozsudku 7 Ca 306/2009. Je při tom nerozhodné, že předmětné žalobou napadené rozhodnutí se týká ust. § 139 stavebního zákona, zatímco napadené rozhodnutí ve věci 7 Ca 306/2009 se týkalo ust. § 134 stavebního zákona. Dále žalobce namítl, že podal-li blanketní odvolání, měl být správním orgánem vyzván k jeho doplnění, pokud tak správní orgán neučinil, jedná se o procesní pochybení, které způsobuje nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Z těchto důvodů trval na tom, aby soud žalobu napadené rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu l. stupně zrušil, věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení, a to za soudní poplatek zaplacený z podané žaloby a za dva úkony právní služby s tím, že zástupkyně žalobce není plátcem DPH.

Zástupce žalovaného u jednání před soudem uvedl, že veřejný zájem vyplývá ze samotného ust. § 139 odst. 1 stavebního zákona, je to zájem na údržbě stavby. Pojem údržba je vymezen v ust. § 3 odst. 4 stavebního zákona, jedná se o dobrý stavební stav, aby nedocházelo k poškozování stavby. V daném případě bylo nařízení údržby stavby na místě, neboť vlastník neuposlechl opakované výzvy k údržbě stavby. K tomu, že žalobce nebyl vyzván k odůvodnění blanketního odvolání, žalovaný uvedl, že vycházel z toho, že v představenstvu žalobce jsou advokáti, tj. osoby znalé práva. Žalobce namísto toho, aby odůvodnil odvolání, podal podnět na Ministerstvo pro místní rozvoj, které však podnět odložilo, když postup stavebního úřadu a následně i žalovaného shledalo v souladu se zákonem. Předmětná věc není obdobná věci vedené pod 7 Ca 306/2009, na níž žalobce poukazuje a v níž se nejednalo o údržbu stavby jako v předmětné věci. Na základě předmětného pravomocného rozhodnutí byl již proveden výkon rozhodnutí a údržba stavby již byla realizována. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Z podnětu podané žaloby přezkoumal soud napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, jimiž je soud vázán, a vycházel při tom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, jak soudu ukládá ust. § 75 odst. 1,2 s.ř.s. Soud vycházel z obsahu správního spisu předloženého soudu žalovaným.

Rozhodnutím Úřadu městské části Praha 4, stavebního odboru (stavební úřad) ze dne 8.8.2008, č.j. P4/110900/08/OST/PAHA/1406, bylo podle § 139 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nařízeno žalobci, vlastníku stavby bytového domu čp. 340, Lopatecká 24, Praha 4, na pozemku par. č. 703 v k.ú. Podolí, provedení udržovacích prací v rozsahu: oprava krytiny střechy- doplnění střešní krytiny o chybějící části, výměna vlhkostí poškozených částí krovu a střešních latí a opatření terasy bytu ve 3.NP (nájemce p. Hrubý) hydroizolací a nášlapnou vrstvou. V odůvodnění tohoto rozhodnutí poukázal stavební úřad na ust. § 154 odst. 1 písm. a) a § 154 odst. 2 písm.a) stavebního zákona, podle kterého je vlastník stavby povinen udržovat stavbu a zařízení v řádném stavu po celou dobu jejich existence. Uvedl, že vyzval vlastníka stavby k provedení udržovacích prací v uvedeném rozsahu opatřením ze dne 5.2.2008. Kontrolní prohlídkou stavby dne 4.7.2008 zjistil, že vlastník stavby tuto povinnost nesplnil, proto mu provedení udržovacích prací nařídil.

Žalobce proti rozhodnutí ze dne 8.8.2008, č.j. P4/110900/08/OST/PAHA/1406 podal blanketní odvolání ze dne 3.9.2008, v němž uvedl, že odvolání odůvodní po poradě s právním zástupcem ve lhůtě 15 dnů.

Správní spis, který byl soudu předložen žalovaným správním orgánem, žádné odůvodnění žalobcova odvolání neobsahuje; žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že doplnění odvolání správnímu orgánu doručeno nebylo.

O podaném odvolání rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím aniž žalobce k doplnění odvolání vyzval.

Soud vycházel z těchto podstatných skutečností:

Podle § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, musí mít odvolání náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že náležitosti odvolání jsou ve správním řádu explicitně vyjádřeny. Tedy každé podání, které má být posouzeno jako odvolání, musí vedle základních náležitostí každého podání stanovených v § 37 odst. 2 správního řádu obsahovat i specifikaci rozhodnutí, proti kterému směřuje, dále rozsah, v němž jej napadá, tj. uvedení výroků, které jsou napadány, a dále konkrétní skutečnosti, z nichž se dovozuje nesprávnost právního či skutkového posouzení věci nebo vady řízení (odvolací důvody).

Správní řád (č. 500/2004 Sb.) přijal jinou konstrukci odvolacího přezkumu, než kterou znal předchozí správní řád (č. 71/1967 Sb.). Zvýšil totiž odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být rozhodnutí správního orgánu I. stupně přezkoumáváno - s výjimkou skutečností, které je povinen zkoumat bez ohledu na obsah odvolání (srov. č. 1580/2008 Sb. NSS). Podle § 89 odst. 2 správního řádu totiž odvolací orgán přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, správnost napadeného rozhodnutí však přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nevyžaduje-li veřejný zájem jinak.

Vzhledem k tomu, že odvolání je podáním ve smyslu § 37 správního řádu, a s ohledem na § 93 odst. 1 správního řádu, podle nějž se pro řízení o odvolání použijí obdobně ustanovení hlav I až IV, VI a VII druhé části správního řádu, je nutno uzavřít, že nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a z § 82 odst. 2 správního řádu, je správní orgán povinen postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit

nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Odvolání žalobce (odvolání ze dne 3.9.2008) vedle základních náležitostí podání obsahovalo specifikaci napadeného rozhodnutí, k chybějícím odvolacím důvodům však žalobce pouze uvedl, že odvolání odůvodní do patnácti dnů. To však na výše zmíněné povinnosti správního orgánu nic nemění. Naopak, takto formulovaným odvoláním dal odvolatel (žalobce) správnímu orgánu jednoznačně najevo, že odvolání hodlá doplnit právě ještě o odvolací důvody. V takovém případě měl správní orgán učinit opatření k odstranění nedostatků odvolání postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu a nikoliv sám možné vady vyhledávat.

Vzhledem k zákonem stanovenému postupu správního orgánu pak na uvedeném ničeho nemění ani žalobcova další nečinnost při doplňování odvolacích důvodů (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 As 4/2009 – 53 ze dne 6.3.2009).

Žalovaný tak rozhodoval o odvolání, aniž by znal konkrétní námitky, které žalobce hodlal v doplnění svého odvolání uplatnit. Takový postup žalovaného považuje soud za nepřípustný a v rozporu s procesními pravidly, která jsou zakotvena v citovaných ustanoveních správního řádu, a vyplývají z ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Na správním orgánu tedy bude, aby žalobce vyzval k doplnění odvolání o odvolací důvody, neučiní-li tak žalobce dříve i bez této výzvy.

Soud tedy shledal žalobu důvodnou v námitce procesního pochybení správního orgánu, který žalobce nevyzval k doplnění odvolání a rozhodl o odvolání, aniž znal konkrétní důvody, které žalobce hodlal v odvolání uplatnit. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení podle § 78 odst. 1,4 s.ř.s.

Za situace, kdy doplnění odvolání není součástí správního spisu a nebylo doloženo ani žalobcem, vychází soud z toho, že učiněno nebylo. Pokud by žalobce přesto odvolání doplnil a správnímu orgánu doplnění odvolání řádně předal do doby vydání žalobou napadeného rozhodnutí, pak i v takovém případě by bylo třeba žalobou napadené rozhodnutí zrušit, neboť na doplnění odvolání (bylo-li řádně podáno) nikterak nereagovalo.

Za dané situace není na místě řešit zbylé žalobní námitky, které, budou-li v doplnění odvolání uplatněny, musí být řešeny žalovaným, jehož rozhodnutí soudu nenáleží nahrazovat.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. a přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení za soudní poplatek ve výši 2000,- Kč a za zastoupení žalobce advokátem ve 4.800,- Kč, a to za dva úkony právní služby, převzetí věci a sepsání žaloby, po 2 100,- Kč a dva související paušální poplatky po 300,- Kč podle §§ 7, 9 odst. 3 písm. f) a 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady řízení celkem činí 6.800,- Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek ust. § 102 a násl. s.ř.s., ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozsudku, prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle § 105 odst. 2 s.ř.s., stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 30. září 2011

JUDr. Eva Pechová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Válková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru