Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Ca 205/2009 - 69Rozsudek MSPH ze dne 03.01.2014Advokacie: kárné řízení; účastníci řízení

Publikováno3163/2015 Sb. NSS
Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 72/2014 (zastaveno)

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 5Ca 205/2009 - 69

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobce A. H., proti žalované České advokátní komoře, se sídlem Národní třída 16, 110 00 Praha 1, zastoupené JUDr. Janem Sykou, advokátem se sídlem Školská 12, 110 00 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí odvolacího senátu žalované ze dne 12. května 2009, č. j. K 3/2008,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal u žalované dne 2. srpna 2007 stížnost na advokáta Mgr. P. Z.; žalovaná nato zahájila s advokátem kárné řízení, rozhodnutím ze dne 5. září 2008 jej uznala vinným kárným proviněním a uložila mu pokutu. O tomto rozhodnutí také informovala žalobce.

Žalobce podal proti rozhodnutí odvolání, v němž namítl, že jako účastník řízení byl zkrácen na právech. Odvolací senát žalované zamítl odvolání svým rozhodnutím ze dne 12. května 2009 a napadené rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že podle § 1 vyhlášky č. 244/1996 Sb., advokátního kárného řádu, jsou účastníky kárného řízení kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž bylo kárné řízení zahájeno. Jednání kárného senátu je neveřejné (§ 14 odst. 2 vyhlášky). Podle § 35 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, může proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení podat odvolání účastník kárného řízení; žalobce je tedy osobou neoprávněnou k podání odvolání.

V žalobě proti rozhodnutí o odvolání žalobce namítl, že v kárném řízení žádal žalovanou, aby mu umožnila účast na kárném řízení; to mu však nebylo umožněno. Tím bylo zasaženo do žalobcových práv podle Ústavy České republiky (čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 4), podle Listiny základních práv a svobod (čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1, 3 a 5, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2) i podle správního řádu. Zákon o advokacii ani žádný jiný zákon nezakazuje účast žalobce v kárném řízení. Žalobce v tomto kárném řízení vystupoval současně jako oznamovatel, poškozený a veřejnost. Žalobce proto navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí i rozhodnutí vydané v prvním stupni a vrátil věc žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na rozsudek městského soudu ve věci sp. zn. 6 Ca 226/2008, z nějž je dostatečně zřejmé, že žalobce není účastníkem kárného řízení. V kárném řízení nebylo rozhodováno o žalobcových právech, a žalobce tedy není k žalobě legitimován podle § 65 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.; dále jen „s. ř. s.“). Žalovaná proto navrhla odmítnutí, případně zamítnutí žaloby.

Při jednání konaném dne 3. ledna 2014 strany setrvaly na svých postojích. Žaloba není důvodná.

Soud žalobu věcně projednal; pro její odmítnutí není důvod. Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí vydanému v kárném řízení jakožto odvolání podané osobou k tomu neoprávněnou; vlastním obsahem napadeného rozhodnutí je tedy úvaha o tom, zda žalobce byl oprávněn účastnit se kárného řízení. Není pochyb o tom, že žalovaná rozhodovala o žalobcových subjektivních právech; žalobce je tak aktivně legitimován k podání správní žaloby.

Věcné námitky žaloby však neobstojí. Podle § 33 odst. 1 zákona o advokacii jsou účastníky kárného řízení kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno. Totéž pak stejnými slovy opakuje vyhláška č. 244/1996 Sb., advokátní kárný řád, ve svém § 1. Dále advokátní kárný řád v § 14 odst. 2 stanoví, že jednání kárného senátu je neveřejné.

Okruhem účastníků kárného řízení se městský soud zabýval již ve svém usnesení ze dne 18. září 2012, č. j. 6 Ca 226/2008-77, které se týkalo téhož žalobce; od závěrů šestého senátu nemá nyní rozhodující pátý senát důvod se odchylovat. Definice účastníků řízení v § 33 odst. 1 zákona o advokacii a v § 1 advokátního kárného řádu je uzavřená a neumožňuje stanovit okruh účastníků na základě jejich subjektivního vztahu k projednávané věci, jak je tomu například u definice účastenství podle ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu. Samotný správní řád se přitom v kárném řízení nepoužije, naopak se tu přiměřeně užije trestní řád (viz § 35e odst. 2 zákona o advokacii), ovšem jen tehdy, pokud zákon o advokacii nebo kárný řád nestanoví něco jiného. Mezi osoby na řízení zúčastněné patří podle § 43 trestního řádu i poškozený; i pokud se však žalobce cítí být poškozen jednáním advokáta, které bylo předmětem kárného řízení, nemůže se kárného řízení účastnit právě s ohledem na výše uvedenou speciální definici účastníků v advokátních předpisech. Na žalobcově postavení nic nemění ani skutečnost, že podnětem k zahájení kárného řízení byla právě jeho stížnost na jednání advokáta. Kárné řízení neslouží k tomu, aby se v něm řešily případné majetkové nároky osob poškozených jednáním advokáta, který porušil své povinnosti; takové osoby se mohou svých práv případně domáhat v občanském soudním řízení.

Žalobce se svými námitkami tedy neuspěl; jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti, městský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.; kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze 3. ledna 2014

JUDr. Eva Pechová v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru