Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Ca 175/2008 - 34Rozsudek MSPH ze dne 14.09.2011

Prejudikatura

3 Ads 87/2010 - 43

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Ads 169/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 5Ca 175/2008 - 34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a JUDr. Naděždy Treschlové v právní věci žalobce E. Š., zastoupeného JUDr. Přemyslem Kamenářem, advokátem se sídlem Sládkova 449/22, 405 01 Děčín I, proti žalovanému ministru vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 89 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 6. 3. 2008, č. j. 73/2008,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 7. 9. 2007 přiznal ředitel odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra žalobci od 1. 4. 2007 výsluhový příspěvek ve výši 18 560 Kč; měsíční služební příjem pro tyto účely určil podle § 166 odst. 1 věty první zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“). Zároveň upozornil žalobce na to, že při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku a na výplatu starobního důchodu se výsluhový příspěvek vyplácí jen ve výši přesahující starobní důchod, u žalobce tedy konkrétně ve výši 7711 Kč.

Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl ministr vnitra dne 6. 3. 2008 a napadené rozhodnutí potvrdil. Nesouhlasil s žalobcovým argumentem, podle nějž mu služební poměr vznikl až dne 1. 1. 2007, tedy trval po dobu kratší než jeden rok: žalobcův služební poměr totiž trval nepřetržitě od 1. 10. 1969, k 1. 1. 2007 se změnila jen právní úprava tohoto služebního poměru. Stejně tak do tohoto příjmu správně nebyla zahrnuta odměna za služební pohotovost a kázeňská odměna (peněžitý dar), které nejsou součástí služebního příjmu. Není pravda, že rozdíl mezi příspěvkem a důchodem měl být zjištěn ke dni přiznání starobního důchodu (a nikoli ke dni přiznání výsluhového příspěvku). Věta druhá a třetí ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. je v rozporu s větou první a neumožňuje zjistit rozdíl mezi příspěvkem a důchodem v případě, kdy souběh obou plnění nastane až po přiznání důchodu. Ustanovení je však nutno vyložit tak, že rozdíl se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu jen tehdy, jedná-li se o bývalého příslušníka, který je ke dni přiznání důchodu již poživatelem výsluhového příspěvku. Jestliže však je bývalý příslušní poživatelem starobního důchodu ke dni přiznání výsluhového příspěvku, zjišťuje se rozdíl k tomuto dni.

Žalobce v žalobě namítl, že rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem je podle věty druhé a třetí § 160 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. nutno zjišťovat k okamžiku vzniku nároku na výplatu důchodu; věta první pouze obecně vymezuje podmínky výplaty výsluhového příspěvku při jeho souběhu s nárokem na důchod. I v případě, že by citované ustanovení obsahovalo jakýsi vnitřní rozpor (což žalobce odmítá), je nelze vykládat k tíži žalobce. Žalobce proto navrhl, aby rozhodnutí vydaná v obou stupních byla zrušena.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že zákonodárce při formulaci § 160 zákona č. 361/2003 Sb. předpokládal, že nárok na výplatu výsluhového příspěvku a nárok na výplatu starobního důchodu vzniknou buď souběžně, nebo že první bude přiznán výsluhový příspěvek, a až pak starobní důchod. Možnost přiznání dávek v opačném pořadí vyplynula až z výkladu § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zjistit u žalobce rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a starobním důchodem k datu přiznání starobního důchodu, tj. k 1. 5. 2004, nebylo možné, protože k tomuto datu neexistoval žádný souběh nároků – žalobce měl nárok jen na výplatu starobního důchodu. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby.

V doplnění žaloby ze dne 10. 2. 2009 žalobce setrval na svých argumentech a vznesl další námitku, podle níž měly být do jeho hrubého služebního příjmu započítány i příjmy za služební pohotovost, a výsluhový příspěvek tak měl být zvýšen měsíčně o 3592 Kč.

Při jednání konaném dne 14. 9. 2011 setrvaly strany na svých procesních stanoviscích. Žalovaný poukázal na to, že jeho právní názor je v souladu s judikaturou zdejšího soudu i Nejvyššího správního soudu.

Žaloba není důvodná.

Podle § 160 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. se při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu anebo ke dni úpravy částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkem. Jde-li o souběh nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu, považuje se ode dne přiznání starobního důchodu za výsluhový příspěvek toliko rozdíl mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu.

Správní soudy se již otázkou výkladu tohoto ustanovení opakovaně zabývaly; ustálený názor na tuto otázku zaujímá i Nejvyšší správní soud – srov. jeho rozsudky ze dne 29. 9. 2010, č. j. 3 Ads 87/2010-43, a ze dne 23. 2. 2011, č. j. 3 Ads 153/2010-54. Jak již správně podotkl žalovaný, je zřejmé, že zákonodárce počítal pouze s variantou, kdy nárok na důchod vzniká teprve po vzniku nároku na výsluhový příspěvek (srov. formulaci ve větě třetí „považuje se ode dne přiznání starobního důchodu za výsluhový příspěvek toliko rozdíl...“); ostatně o tom svědčí i text důvodové zprávy k zákonu č. 530/2005 Sb., kterým byl s účinností k 1. 1. 2006 novelizován zákon č. 361/2003 Sb. Zákon tedy výslovně nepamatuje na případy, jako je žalobcův, kdy nároky na tato plnění vzniknou v opačném pořadí; to je pak třeba řešit výkladem podle smyslu a účelu daného ustanovení.

Městský soud se tu plně ztotožňuje s názorem Nejvyššího správního soudu; ten v prvním ze shora citovaných rozsudků uvedl:

Cílem aplikovaného ustanovení obecně je upravit situaci, kdy oprávněnému vznikl nárok na výsluhový příspěvek i na dávku důchodového pojištění. Základním pravidlem pak je, že výsluhový příspěvek, je-li vyšší než důchod, se po dobu souběhu vyplácí pouze ve výši rozdílu mezi ním a důchodovou dávkou. Toto pravidlo sleduje zjevně jediný účel, a to zachovat osobě, která pracovala ve služebním poměru, životní úroveň odpovídající výši výsluhového příspěvku i v době, kdy již pobírá dávku z jiného systému zabezpečení, která je oproti výsluhovému příspěvku nižší. Zdůraznit je třeba, že zachován má být právě příjem ve výši výsluhového příspěvku před redukcí, jinými slovy, aby úhrn vypláceného výsluhového příspěvku a důchodu ke dni vzniku souběhu nepřevyšoval přiznaný výsluhový příspěvek před úpravou jeho výše. Aby bylo možné tohoto cíle dosáhnout, je pak – při určování výše rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodovou dávkou – nutno vycházet ze stavu, kdy reálně dochází k souběhu obou nároků. Pouze takovýto přístup je totiž schopen zajistit, aby výsledný příjem – ke dni rozhodnutí správního orgánu – odpovídal výši výsluhového příspěvku před jeho úpravou pro výplatu.

Pro stanovení výše rozdílu podle § 160 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. zákona je tedy nepodstatné, který z obou nároků vznikl dříve: rozhodný je nutně vždy den, ke kterému došlo k jejich reálnému souběhu. Správní orgány tedy postupovaly správně, pokud rozhodly o výši rozdílu ke dni vzniku nároku na výsluhový příspěvek, neboť pouze takovým postupem bylo možné dosáhnout cíle tohoto ustanovení. Lze tak v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu uzavřít, že § 160 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. dopadá jak na případy, kdy nárok na výsluhový příspěvek vznikl dříve než nárok na dávku důchodového pojištění, tak na případy, kdy tomu bylo naopak. Výše rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje vždy ke dni jejich reálného souběhu, a v této výši se poté výsluhový příspěvek přizná k výplatě.

V doplnění žaloby žalobce uplatnil i další námitku, jíž se domáhal započtení dalších druhů příjmů do hrubého služebního příjmu, z něhož mu byl vypočten výsluhový příspěvek; tato námitka však byla uplatněna opožděně. Podle § 71 odst. 2 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.; dále jen „s. ř. s.“) může žalobce rozšířit žalobu o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby, tedy ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozhodnutí podle § 196 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. Rozhodnutí napadené žalobou nabylo právní moci dne 10. 3. 2008; v žalobě, kterou žalobce podal dne 5. 5. 2008, však byl uplatněn jediný žalobní bod, podle nějž mu měl být výsluhový příspěvek přiznán ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a mezi starobním důchodem ke dni vzniku nároku na výplatu důchodu. Lhůta pro podání žaloby, tedy i pro rozšíření žaloby o další žalobní body, uplynula dnem 9. 5. 2008; žalobním bodem vzneseným až dne 10. 2. 2009 se tak soud nemohl zabývat.

Žalobce se svými námitkami tedy neuspěl; jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti, městský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek stanovených v § 102 a násl. s. ř. s. u Městského soudu v Praze, a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze 14. září 2011

JUDr. Eva Pechová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Válková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru