Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Af 6/2018 - 51Rozsudek MSPH ze dne 28.01.2021

Prejudikatura

3 Afs 163/2018 - 29


přidejte vlastní popisek

5 Af 6/2018-51

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci

žalobce:
FARMTRANS akciová společnost, IČO: 00201634,
se sídlem Praha 7, Holešovice, Na Maninách 876/7,
zastoupen Mgr. Lukášem Nývltem, advokátem,

se sídlem Praha 1, Na Příkopě 15,

proti žalovanému:
Generální ředitelství cel
se sídlem Praha 4, Budějovická 7,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2017, č. j. 67353-2/2017-900000-304.1,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo změněno rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 26. 9. 2017, č. j. 206673/2017-510000-12. Uvedeným rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání správního deliktu podle § 294 odst. 1 písm. e) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, (dále jen „celní zákon“), kterého se dopustil tím, že nesplnil povinnost vyplývající z čl. 199 odst. 1 nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává Celní kodex Společenství, neboť deklaroval nesprávné údaje v celním řízením v celním prohlášení 14CZ5100001E4MBXU5 ze dne 11. 12. 2014 položka č. 1: zboží popsané v kolonce 31 jako „Výrobky se závity, ze železa nebo oceli, vruty, pozinkované ocelové pro montáž okenních rámů do zdi (turbošroub)“ v kolonce 33 (zbožový kód) kombinované nomenklatury (dále jako „KN“) 7318190090 s celní sazbou 3,7% namísto správného sazebního zařazení do KN 7318159098 s celní sazbou pro průmyslové výrobky ze třetích zemí 3,7% a sazbou antidumpingového cla ve výši 74,1% na základě nařízení Rady (ES) č. 91/2009 z 26. 1. 2009, o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 924/2012 ze 4. 4. 2012 (dále jako „nařízení Rady č. 91/2009“). Současně s nesprávným sazebním zařazením dovezeného zboží byly žalobcem deklarovány také nesprávné údaje o původu zboží v kolonce 34 – Země původu, neboť uvedl údaj „TW“ Tchaj-wan namísto správného „CN“ Čínská lidová republika (zvýraznění bylo doplněno soudem). Za uvedený správní delikt byla žalobci v souladu s § 294 odst. 2 písm. a) celního zákona uložena pokuta ve výši 100 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Napadeným rozhodnutím byla provedena změna pouze, co se týče výše pokuty, kdy uložená sankce byla snížena na částku 65 000 Kč.

II. Obsah žaloby

2. V podané žalobě žalobce namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí.

3. Žalobce s odkazem na čl. 1 a čl. 2 Prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/278 uvedl, že dne 28. 2. 2016 bylo zrušeno antidumpingové clo na dovoz zboží zařaditelného do podpoložky KN 7318159098 a že veškerá řízení týkající se dovozu tohoto zboží byla zastavena ex lege, bez nutnosti jakéhokoli rozhodnutí o zastavení řízení ze strany příslušných celních orgánů. Důsledkem Prováděcího řízení pak bylo to, že po datu 28. 2. 2016 nemohlo být zboží zařaditelné do podpoložky KN 7318159098 zatíženo antidumpingovým clem a o takovém antidumpingovém cle nemohlo být zahájeno žádné správní řízení.

4. Bez ohledu na shora uvedené vedl Celní úřad pro Karlovarský kraj ohledně předmětného dovozu zboží téměř rok po nabytí účinnosti Prováděcího nařízení se společností Pematex s.r.o., jakožto deklarantem řízení, jehož předmětem bylo antidumpingové clo na zboží zařazené do podpoložky KN 7318159098 (viz Zpráva o kontrole po propuštění zboží č. j. 970-4-/2017-540000-51, vyhotovená Celním úřadem pro Karlovarský kraj dne 13. 1. 2017 a Dodatečný platební výměr sp. zn. 63504910/7771/NK0009/16/540501, vydaný Celním úřadem pro Karlovarský kraj dne 16. 1. 2017).

5. Namítal, že žalovaný pochybil, když bez dalšího převzal zjištění Celního úřadu pro Karlovarský kraj o údajném nedoplatku na antidumpingovém cle ve výši 565 569 Kč. Žalovaný v rozporu s platným právem neaplikoval Prováděcí nařízení, které na posuzovaný dovoz zboží vyrobeného v Čínské lidové republice (dále jen „Čína“) a zařazeného do podpoložky KN 7318159098 dopadá. Pokud by žalovaný řádně aplikoval Prováděcí nařízení, musel by dospět k nezákonnosti závěru Celního úřadu pro Karlovarský kraj o nedoplatku společnosti Pematex s.r.o. na antidumpingovém cle ve výši 565 569 Kč. Řízení o tomto antidumpingovém cle tak bylo dle žalobce vedeno v rozporu se zákazem vedení takových řízení a tento nedoplatek vůbec nemohl vzniknout.

6. V návaznosti na uvedené měl žalobce za to, že chybně vyměřený nedoplatek na antidumpingovém cle nemohl být pro žalovaného řádným argumentem o přitěžující okolnosti vedoucí k závěru o natolik závažném porušení předpisů, které se promítlo do úvah o výši udělené pokuty.

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/278 ze dne 26. února 2016 o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie (dále jen „Prováděcí nařízení“)

7. Stejně tak nemohl tento nedoplatek posloužit žalovanému k odůvodnění toho, že nelze za zjištěný správní delikt nesprávného celního zařazení zboží a uvedené nesprávné země původu uložit pokutu nižší než 65 000 Kč.

8. Tím, že žalovaný k neexistujícímu a protiprávně zjištěnému nedoplatku na antidumpingovém cle při stanovení výše pokuty v napadeném rozhodnutí přihlédl, zatížil toto rozhodnutí závažnou vadou.

9. Žalobce měl za to, že žalovaný měl dospět k závěru, že v šetřeném případě je výše nedoplatku na antidumpingovém cle 0 Kč, protože na dovoz zboží vyrobeného v Číně a zařazeného do podpoložky KN 7318159098 se od 28. 2. 2016 v důsledku Prováděcího nařízení antidumpingové clo neaplikuje. Tuto skutečnost měl žalovaný v napadeném rozhodnutí posoudit a zohlednit při činění závěru o závažnosti porušení celních předpisů. Pokud by tak řádně učinil, musel by dojít k závěru o naprosto zanedbatelné závažnosti porušení celních předpisů žalobcem. Chybné zařazení dovezeného zboží do podpoložky KN 7318190090 namísto správné KN 7318159098, stejně jako chybné uvedení země původu zboží Tchaj-wan namísto Číny, totiž nevedlo k žádnému krácení cla. Celní zatížení dovozu zboží s uvedenými chybně deklarovanými údaji je totiž díky Prováděcímu nařízení shodné jako celní zatížení dovozu zboží se správně deklarovanými údaji.

10. Žalovaný tak nebyl oprávněn přihlížet jako k přitěžující okolnosti k neexistujícímu nedoplatku na antidumpingovém cle, ale naopak byl povinen jako k polehčující okolnosti přihlédnout k tomu, že porušením celních předpisů v podobě chybného zařazení zboží v kolonce 33 (zbožový kód) a v kolonce 34 (země původu) nedošlo k žádnému krácení cla. Nezohlednění uvedené polehčující okolnosti při stanovení výše pokuty je tak pochybením žalovaného, které zatěžuje napadené rozhodnutí závažnou vadou.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě

11. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

12. Předně žalovaný upozornil na to, že se v žalobě objevuje zcela nová argumentace, která nebyla žalobcem dosud uplatněna. Z tohoto důvodu se žalovaný nemohl s námitkami žalobce vyrovnat v napadeném rozhodnutí.

13. Dále uvedl, že Prováděcím nařízením nebylo zrušeno nařízení Rady č. 91/2009. Prováděcím nařízením bylo zrušeno konečné antidumpingové clo na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Číny. Tzn., že bylo zrušeno antidumpingové clo jako obchodněpolitické opatření uplatněné v rámci společné celní politiky EU, a to pro futuro, nikoliv zpětně. Výše uvedenému odpovídá čl. 1 a 2 Prováděcího nařízení.

14. Upozornil, že podle čl. 235 celního kodexu platného a účinného v době vzniku předmětného celního dluhu, a tedy v okamžiku spáchání předmětného správního deliktu, se „vrácením“ rozumí úplné nebo částečné vrácení již zaplaceného dovozního nebo vývozního cla; „prominutím“ se rozumí rozhodnutí nevybírat celou částku celního dluhu nebo její část nebo rozhodnutí prohlásit zaúčtování celé částky dovozního nebo vývozního cla nebo její části za neplatné, jestliže toto clo ještě nebylo zaplaceno.

15. Nová právní úprava dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. 9. 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „UCC“), obsahuje srovnatelné definice těchto pojmů v čl. 5 odst. 28 a 29 UCC.

16. Jestliže pak Prováděcí nařízení výslovně uvádí, že není důvodem pro vrácení již vybraného cla, pak argumentem a maiori ad minus lze zcela jednoznačně vyvodit, že totéž platí jak pro prominutí vyměřeného ale dosud nezaplaceného cla, tak pro dodatečné vyměření dosud nevyměřeného cla v případech, kdy ke vzniku celního dluhu došlo před nabytím účinnosti Prováděcího nařízení. Zaplacení cla a nemožnost domoci se následně jeho vrácení je nepochybně větším a významnějším zásahem do práv daňového subjektu než jeho pouhé vyměření. Opačný výklad by vedl k absurdnímu závěru, že subjekty, které už clo zaplatily, nemají nárok na jeho vrácení, ale subjektům, které clo dosud nezaplatily, bude prominuto či nebude vůbec vyměřeno a platit jej nemusí. Takové závěry by založily zásadní nerovnost mezi jednotlivými dotčenými subjekty, které ve stejné době dovážely stejné zboží, a žalovaný je považoval za zcela nepřijatelné.

17. K tomu žalobce odkázal na dopis OLAF zn. THOR(2016)9835 ze dne 18. 3. 2016, adresovaný všem členským státům EU. V tomto dopis OLAF výslovně uvedl, že vyměřená, avšak ještě nevybraná cla, z dovozů realizovaných před nabytím účinnosti nařízení o zrušení antidumpingu, tzn. před datem 28. 2. 2016, mají být vybrána. OLAF dokonce výslovně uvedl, že dosud neukončená šetření OLAF budou i nadále pokračovat a vyměření cla se bude uplatňovat na veškerá cla z dovozů realizovaných před datem 28. 2. 2016, byť před tímto datem nebyla zjištěna a vyměřena. OLAF zdůraznil nutnost jednotného uplatňování práva na všechny dotčené strany a připomenul, že přerušení procesu zjišťování a dodatečného vyměřování antidumpingového cla by mělo značný negativní dopad na finanční zájmy EU, nehledě na to, že by významným způsobem znevýhodnilo dovozce, kteří antidumpingové clo z dovozu čínských spojovacích materiálů již uhradili, v porovnání s dovozci, kteří se platbě antidumpingového cla vyhnuli deklarováním nepravdivých údajů o původu zboží.

18. Dále žalovaný odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2018, č. j. 2 Afs 332/2016-38 a tvrdil, že je z tohoto usnesení patrné, že argumentace žalobce založená na údajné neexistenci celního dluhu, respektive nedoplatku na antidumpingovém cle, je nesprávná. Otázkami spojenými s platností nařízení Rady č. 91/2009 a s významem Prováděcího nařízení se zabývá v rámci řízení o předběžné otázce Soudní dvůr EU. Nejvyšší správní soud již v některých svých případech týkajících se této problematiky řízení přerušil do doby, než Soudní dvůr EU o předběžné otázce rozhodne. Podle žalovaného může být toto rozhodnutí Soudního dvora EU velmi významné i pro posouzení důvodnosti žalobních námitek v projednávaném případě. Žalovaný každopádně zastával názor, že závěry, které z nařízení o zrušení antidumpingu vyvozuje žalobce, by založily zásadní nerovnost mezi dotčenými subjekty a poškodily finanční zájmy EU, a považuje je proto za nesprávné a nepřijatelné.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

19. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.).

20. Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s. bez jednání, protože žádná ze stran s takovým postupem nevyjádřila nesouhlas.

21. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy:

− Podle čl. 1 Prováděcího nařízení konečné antidumpingové clo na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli, jiných než z nerezavějící oceli, tj. vrutů do dřeva (kromě vrtulí do pražců), závitořezných šroubů, ostatních šroubů a svorníků s hlavou (též s jejich maticemi nebo podložkami, ale kromě šroubů soustružených z tyčí, prutů, profilů nebo z drátů, o plném průřezu, s tloušťkou dříku nepřesahující 6 mm a kromě šroubů a svorníků pro upevňování konstrukčních materiálů železničních tratí) a podložek, v současnosti kódů KN 7318 12 90, 7318 14 91, 7318 14 99, 7318 15 59, 7318 15 69, 7318 15 81, 7318 15 89, ex 7318 15 90, ex 7318 21 00 a ex 7318 22 00 (kódy TARIC 7318159021, 7318159029, 7318159071, 7318159079, 7318159091, 7318159098, 7318210031, 7318210039, 7318210095, 7318210098, 7318220031, 7318220039, 7318220095 a 7318220098) a pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz zasílaný z Malajsie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie, se zrušuje a řízení týkající se tohoto dovozu se zastavuje.

22. Soud o věci uvážil následovně: 23. Podstatou sporu mezi účastníky řízení je otázka výkladu čl. 1 Prováděcího nařízení a jeho vlivu na celní řízení, týkající se dovozu zboží zařaditelného do podpoložky KN 7318159098. Konkrétně tedy otázka, zda řízení, týkající se dovozu zboží zařaditelného do podpoložky KN 7318159098, byla účinností Prováděcího řízení zastavena, či nikoliv.

24. Uvedenou otázkou se podrobně zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 26. 8. 2020, č. j. 3 Afs 163/2018-29 (blíže viz www.nssoud.cz), přičemž dospěl k jednoznačnému závěru, a to „… že článkem 1 prováděcího nařízení Komise 2016/278 zůstávají jednotlivá zahájená celní řízení, týkající se uložení antidumpingového cla na dovoz předmětného spojovacího materiálu, vedená před příslušnými orgány členských zemí, nedotčena“. K výše uvedenému závěru dospěl Nejvyšší správní soud na základě zjištění, že pojmem „řízení“, který je použit v čl. 1 Prováděcího nařízení, se rozumí výlučně a pouze řízení, které v souvislosti s podezřením o dumpingu zahájila podle čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení z roku 1996“) Komise. Spojitost mezi řízením dle čl. 5 základného nařízení z roku 1996, které v obdobném znění převzalo i základní nařízení z roku 2009, a řízením dle čl. 1 Prováděcího nařízení dle Nejvyššího správního soudu vyplývá mj. z čl. 23 základního nařízení z roku 1996, podle něhož zrušením předchozího právního předpisu nejsou dotčena řízení zahájená na jeho základě. V této souvislosti Nejvyšší správní soud také poukázal na prováděcí nařízení Rady č. 723/2011, které reflektuje, že ve věci dovozu předmětného spojovacího materiálu je vedeno řízení, neboť v části 1. preambule s názvem „Postup řízení“ shrnuje stávající ochranná opatření uložená základním nařízením z roku 2009 a průběh šetření obcházení antidumpingových opatření podle čl. 13 základního nařízení z roku 2009. Konečně pak Nejvyšší správní soud poukázal na prováděcí nařízení Rady č. 924/2012, kterým byla změněna sazba antidumpingového cla. V bodu 112 preambule tohoto nařízení je užito slovní spojení „antidumpingové řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky“ a odkazuje se zde na řízení zahájené právě oznámením Komise ze dne 9. 11. 2007.

25. Zároveň Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 26. 8. 2020, č. j. 3 Afs 163/2018-29 konstatoval, že „celním orgánům nic nebrání, aby na základě provedené kontroly po propuštění zboží doměřily deklarantovi antidumpingové clo podle nařízení Rady č. 91/2009 i poté, co bylo prováděcím nařízením Komise 2016/278 zrušeno, vznikl-li celní dluh před nabytím účinnosti tohoto prováděcího nařízení“.

26. Aplikuje-li zdejší soud závěry Nejvyššího správního soudu na projednávaný případ, pak žalobcem uplatněné námitky nemohou být úspěšné. Celní úřad pro Karlovarský kraj byl oprávněn dodatečně doměřit společnosti Pemetex s.r.o., IČO: 63504910, celní dluh, neboť celní dluh vznikl ke dni 11. 12. 2014, kdy bylo zboží propuštěno do oběhu, tj. před účinností Prováděcího nařízení. Prováděcí nařízení pak na řízení o doměření cla nemělo žádný vliv. Ze stejných důvodů byl žalovaný, respektive správní orgán I. stupně, oprávněn s odkazem na zjištění Celního úřadu Karlovarského kraje zahájit se žalobcem řízení o správním deliktu a rovněž i přihlédnout k výši antidumpingového cla, jako přitěžující okolnosti, při stanovení výše uložené pokuty.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

27. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 723/2011 ze dne 18. července 2011, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 91/2009 na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 924/2012 ze dne 4. října 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 91/2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 28. ledna 2021

Mgr. Milan Tauber v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru