Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 A 64/2013 - 60Rozsudek MSPH ze dne 31.07.2013

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 As 133/2013 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 5A 64/2013 - 60

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobce: Český rozhlas, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, zastoupeného JUDr. Olgou Erhartovou, advokátkou se sídlem Nad Petruskou 1, 120 00 Praha 2, proti žalované Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, 120 00 Praha 2, zastoupené JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem se sídlem Rašínova 522, 760 01 Zlín, za účasti osoby zúčastněné na řízení BBC Radiocom (Praha), s. r. o., se sídlem Dlouhá 705/16, 110 00 Praha 1, zastoupené Mgr. Martinem Heiplíkem, advokátem se sídlem Botičská 1936/4, 120 00 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. února 2013, sp. zn. 2012/971/bar/BBC, č. j. CUN/974/2013,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 19. února 2013 udělila žalovaná provozovateli BBC Radiocom (Praha), s. r. o. (nyní osoba zúčastněná na řízení; dále též „společnost BBC Radiocom“ či „provozovatel“) souhlas se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci – konkrétně s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele ze společnosti BRITISH BROADCASTING CORPORATION na společnost Lagardere Active ČR, a. s., a to v souladu s § 21 odst. 6 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Žalovaná při rozhodování užila kritéria stanovená v § 21 odst. 6 zákona č. 231/2001 Sb. a vyjádřila názor, že předmět žádosti jí nedává možnost posuzovat žádost podle § 21 odst. 1 a 3 zákona č. 231/2001 Sb.: žádost je úzce omezena pouze na souhlas s převodem obchodního podílu, nikoli na skutečnosti podle § 21 odst. 1. Žalovaná podle svého přesvědčení nemůže takto vymezený rámec řízení svévolně překračovat, když navíc společnost BBC Radiocom v žádosti výslovně uvedla, že toto řízení není řízením podle § 21 odst. 1 a 3. Ustanovení § 21 odst. 3 se vztahuje jen na rozhodování o změnách skutečností podle § 21 odst. 1: odstavec 3 výslovně odkazuje pouze na odstavec 1 a i podle svého znění na něj navazuje. I z hlediska systematiky je odstavec 6 vložen až za odstavec 3; pokud by se pravidla uvedená v odstavci 3 měla uplatnit i v řízení podle odstavce 6, patrně by zákonodárce vložil tato pravidla až za odstavec 6 a odkázal by v nich i na odstavec 6 (jak to činí ve vztahu k odstavci 1).

V tomto řízení Rada nemůže posuzovat, zda i po případném převodu obchodního podílu budou nadále dodržovány licenční podmínky programu BBC; to je předmětem jiné úřední činnosti Rady. Na licenčních podmínkách programu BBC se přitom v tomto řízení nic změnit nemohlo a nemůže, neboť licence udělená žadateli ani licenční podmínky nejsou předmětem tohoto řízení. Nedochází ke změně výše obchodního podílu, ta nadále zůstává ve výši 100 %. Skutečnosti, k nimž by Rada měla přihlížet podle názoru Českého rozhlasu, jsou z vůle zákonodárce upraveny v jiných ustanoveních zákona a jsou předmětem jiných řízení před Radou. Na udělení souhlasu s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele vysílání logicky navazuje změna v seznamu společníků provozovatele uvedeném v žádosti o licenci. O písemný souhlas se změnou této skutečnosti je každý provozovatel vysílání s licencí povinen předem požádat Radu podle § 21 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb.

Žalobce v žalobě proti tomuto rozhodnutí namítl, že souhlas neměl být udělen. Úvodem podotkl, že mezi ním a společností BBC Radiocom byla uzavřena smlouva o spolupráci, která navazuje přímo na obsah licenčních podmínek týkajících se programu BBC vysílaného společností BBC Radiocom, podle níž dodává části programu právě žalobce. Podle žalobce byla předmětem žádosti společnosti BBC Radiocom fakticky změna licence, resp. změna skutečností uvedených v žádosti o licenci ve smyslu § 21 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., přestože dotčená skutečnost má i svou zvláštní úpravu v § 21 odst. 6. Pravidla obsažená v § 21 odst. 1 – 5 jsou jak procesní, tak hmotněprávní povahy a je třeba je aplikovat i v případě žádosti o udělení souhlasu s převodem obchodního podílu. Žalovaná Rada však tento názor nepřijala, což činí její rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů. Rada podle žalobce zaměňuje předmět žádosti a právní hodnocení; odkaz na § 21 odst. 6 je již právním hodnocením, které žadatel může učinit, avšak Rada tím není vázána. Mezi skutečnostmi uvedenými v žádosti o licenci, o jejichž změnu je třeba Radu předem požádat, je v § 21 odst. 1 písm. e) výslovně uvedena i výše obchodního podílu a seznam společníků; převod obchodního podílu je tedy nepochybně změnou skutečnosti uvedené v žádosti o licenci. Rada je tak povinna se při svém rozhodování vypořádat se střetem obecných důvodů podle odst. 3 a důvodů zvláštních podle odst. 6. Obě tato ustanovení omezují rozsah posuzovaných skutečností slovy „Rada neudělí souhlas pouze tehdy…“; tím se však v odstavci 6 vyjadřuje taxativnost a uzavřenost důvodů pro neudělení souhlasu nad rámec důvodů uvedených v odstavci 6, a naopak slovo „pouze“ uvedené v odstavci 3 nevylučuje použití zvláštních důvodů pro neudělení souhlasu uvedených v odstavci 6.

Cílem zákonodárce bylo nastavit podmínky pro získání licence tak, aby nejen při udělování licence, ale i následně po celou dobu její platnosti bylo možné sledovat, jak držitel licence plní slib, se kterým uspěl v licenčním řízení. Rada má dohlížet na to, aby po dobu trvání platnosti licence nebyly provozovateli vysílání měněny hlavní parametry licence tak, že by je již nemusel plnit, a aby byly respektovány skutečnosti významné pro udělení licence, neboť v opačném případě by byli dotčeni i účastníci původního licenčního řízení. V nyní projednávané věci tedy měla Rada posuzovat, zda by licence byla udělena za okolností, kdy by 100% společníkem společnosti BBC Radiocom byla společnost Lagardere Active ČR, a. s., která je sama provozovatelem jiného rozhlasového vysílání nebo se na takovém vysílání majetkově podílí. Navíc společnost BBC Radiocom byla zakládána v souvislosti s vysíláním BBC v ČR, a tomu odpovídala i vlastnická struktura společnosti. Rada podle žalobce postupovala nesprávně, pokud nevyhodnotila předmětné správní řízení jako řízení o změně licence a opomenula ustanovení § 21 odst. 1 až 5 zákona č. 231/2001 Sb. Její rozhodnutí trpí vadami řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a), b) a c) soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.; dále jen „s. ř. s.“) a je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů rozhodnutí; skutkový stav, který vzala Rada za základ svého rozhodnutí, vyžaduje zásadnější doplnění. Žalobce proto navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc žalované Radě k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě setrvala na závěrech přijatých v napadeném rozhodnutí a navrhla žalobu zamítnout. Dodala, že v současné době vede jiné řízení, jehož předmětem je žádost společnosti BBC Radiocom o souhlas žalované se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci, mj. i se změnou zakladatelské listiny či licenčních podmínek. Žalobce je účastníkem tohoto řízení a má možnost v něm uplatňovat svou argumentaci a hájit svá práva a oprávněné zájmy. V žalobě schází argumenty, proč měla být žádost společnosti BBC Radiocom posouzena jako žádost o souhlas se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci. Napadené rozhodnutí nemůže být označováno jako rozhodnutí o změně licence, neboť bylo vydáno podle § 21 odst. 6 (nikoli odst. 3) zákona č. 231/2001 Sb. Společnost BBC Radiocom neuvedla ve své žádosti, jak by např. chtěla změnit licenční podmínky, výši obchodního podílu nebo výši základního kapitálu; žalovaná tak neměla k posuzování nic, o čem by mohla a měla rozhodovat podle § 21 odst. 1 a 3 zákona č. 231/2001 Sb. Žalobcovy námitky vyjadřují snad potřebu zásahu do zákonného textu, ale žalovaná musela aplikovat aktuální znění zákona tak, jak je nyní účinné.

Společnost BBC Radiocom jako osoba zúčastněná na řízení vyslovila přesvědčení, že žalobce nebyl účastníkem správního řízení, ač s ním tak žalovaná jednala. Rozhodnutím, jímž se vyslovuje souhlas s převodem obchodního podílu, nemohl být žalobce dotčen na svých právech a povinnostech, neboť toto rozhodnutí nemá žádný dopad do práv, povinností, smluvních či zákonných závazků společnosti BBC Radiocom. Změna v osobě společníka se nedotkla žádných žalobcových práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o spolupráci uzavřené se společností BBC Radiocom. V hodnocení věci samé se osoba zúčastněná ztotožnila se žalovanou a navrhla, aby soud žalobu buď odmítl, nebo zamítl.

Při jednání konaném dne 31. 7. 2013 setrvaly na svých stanoviscích jak strany sporu, tak společnost BBC Radiocom. Žalobce zdůraznil, že společnost BBC Radiocom vypověděla smlouvu se žalobcem již 28. 8. 2012 s účinky od února 2013; od té doby neodebírá od žalobce jeho program a porušuje licenční podmínky, které se přitom nezměnily. Žalovaná uvedla, že kdyby hypoteticky připustila žalobcův výklad, musela by se ustanovení § 21 odst. 1 – 3 užít i při rozhodování podle § 21 odst. 9, což zřejmě postrádá logiku. Počet řízení vedených podle § 21 odst. 6 není velký; pokud se ale v minulosti rozhodovalo ve spojeném řízení jak podle odst. 6 (souhlas s převodem obchodního podílu), tak podle odst. 1 písm. e) (souhlas se změnou seznamu společníků), bylo to vždy na základě žádosti, která byla podána podle obou zmíněných ustanovení. Co se týče otázky účastenství žalobce ve správním řízení, žalovaná podotkla, že o něm rozhodovala ještě v době, kdy existovala smlouva o spolupráci mezi žalobcem a společností BBC Radiocom, a vycházela ze široce koncipovaného § 27 odst. 2 správního řádu. Otázka účastenství nicméně podle ní neměla vliv na zákonnost rozhodnutí.

Žaloba není důvodná.

Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda byl žalobce k podání žaloby aktivně legitimován.

Žalobce po zahájení řízení požádal žalovanou o nahlédnutí do spisu; žalovaná mu sdělila, že nesplňuje podmínky pro účastenství v řízení, a vyzvala jej, aby případně předložil argumenty pro opačný závěr. Žalobce nato učinil podání ze dne 16. 1. 2013, v němž jednak tvrdil, že je účastníkem ve smyslu § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu (podle nějž je účastníkem řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu). Takové společenství práv a povinností je tu podle něj dáno proto, že žalobce je výslovně uveden v licenčních podmínkách jako osoba, která by měla se společností BBC Radiocom programově spolupracovat, a k naplnění licenčních podmínek byla mezi nimi dne 8. 2. 2007 uzavřena smlouva o spolupráci. Ohrožením či popřením původního konceptu vysílání jsou přímo dotčena práva a povinnosti žalobce, který se na vysílání přímo podílí; to platí tím spíše, že novým nabyvatelem obchodního podílu je jiný soutěžitel – provozovatel rozhlasového vysílání. Tím je naplněna i další definice účastenství podle § 27 odst. 2 správního řádu (Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech).

Žalovaná si k otázce účastenství žalobce v řízení nechala zpracovat stanovisko od advokáta JUDr. Zdeňka Hromádky; podle něj tu není dáno účastenství ve smyslu § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu, ovšem nelze vyloučit, že žalobce by mohl být dotčen ve svých právech, jak to předvídá § 27 odst. 2 správního řádu. Smlouva o spolupráci mezi žalobcem a společností BBC Radiocom (provozovatelem) totiž přímo navazuje na obsah licenčních podmínek, podle nichž právě žalobce dodává provozovateli části programu. Provozovatel prostřednictvím spolupráce s žalobcem plní licenční podmínky; žalobci pak z této spolupráce vyplývají významné závazky. V obecné rovině je nepochybné, že majoritní společník (tím spíše pak jediný společník) zásadně ovlivňuje jednání jím vlastněné společnosti. S případnou změnou jediného společníka tak nelze vyloučit možnost změn ve smluvních vztazích mezi provozovatelem a žalobcem – tím spíše za situace, kdy provozovatel vypověděl smlouvu o spolupráci.

Žalovaná na základě tohoto stanoviska vyslovila svým usnesením ze dne 5. 2. 2013, že žalobce je účastníkem řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu. V řízení před soudem pak uvedla, že ač měla o žalobcově účastenství své pochybnosti, nakonec se rozhodla s ním jako s účastníkem jednat.

Soud má na rozdíl od žalované za to, že žalobce účastníkem správního řízení nebyl, resp. neměl být. Mezi žalobcem a společností BBC Radiocom není dáno žádné společenství práv a povinností, pro které by se i na žalobce mělo vztahovat rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu. Takové společenství nevzniká automaticky v důsledku soukromoprávní smlouvy, z níž stranám plynou vzájemná práva a povinnosti. Doktrína uvádí jako typický příklad společenství práv a povinností podílové spoluvlastnictví, pokud se žádost týká spoluvlastněné věci, nebo veřejnoprávní smlouvu, jde-li o návrh na zahájení sporného řízení ve věci sporu z této veřejnoprávní smlouvy. Vztah vzniklý ze smlouvy o spolupráci, která zakládá stranám relativní práva, však nelze přirovnávat k poměru mezi spoluvlastníky. Pro něj je určující právě absolutní povaha práva, které mají všichni spoluvlastníci k věci, a z toho plynoucí těsné propojení práv a povinností všech spoluvlastníků. Stejně tak tu není ani žádná podobnost se zmíněnou veřejnoprávní smlouvou: v řízení ve věci souhlasu s převodem obchodního podílu totiž nejde o řešení žádného sporu ze smlouvy o spolupráci.

Podle soudu ovšem žalobce není ani účastníkem řízení ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu. Podle tohoto ustanovení jsou účastníky též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Úvaha o přímém dotčení na právech, jak ji provedla žalovaná ve svém usnesení ze dne 5. 2. 2013, tu však není na místě. Není pochyb o tom, že majoritní či jediný společník provozovatele (nově společnost Lagardere Active ČR, a. s.) má zásadní vliv na úkony jím vlastněné společnosti BBC Radiocom; pouhý fakt změny společníka však neopravňuje provozovatele k tomu, aby nerespektoval licenční podmínky, začal porušovat závazky plynoucí mu ze smluv s jinými provozovateli rozhlasového vysílání a podobně. Žalobce podle všeho chová podezření, že nový jediný společník bude mít tendenci postupně proměnit obsah vysílání provozovatele; samotné toto podezření však není dostatečným důvodem pro úvahu, že žalobce může být přímo dotčen na svých právech změnou v osobě vlastníka. Tato změna sama o sobě se nemůže žalobcových práv nijak dotknout; pokud by provozovatel v důsledku změny chtěl vysílat jiný obsah než doposud, nemůže to udělat bez změny licenčních podmínek, a tedy bez formálního správního řízení, v němž by se žalobce jistě mohl ucházet o účast. Ostatně smlouvu o spolupráci vypověděla společnost BBC Radiocom již v srpnu 2012, tedy několik měsíců předtím, než požádala žalovanou o předchozí souhlas se změnou v osobě jediného společníka. Z toho je patrné, že společnost BBC Radiocom projevila zájem o ukončení spolupráce se žalobcem ještě v době, kdy jejím jediným společníkem byla BRITISH BROADCASTING CORPORATION; stěží pak lze tuto výpověď považovat za důsledek změny v osobě jediného společníka.

Žalobce tedy neměl být účastníkem správního řízení, jelikož řízení se nemohlo přímo dotknout jeho práv. Proto ani žalobce nebyl aktivně legitimován k podání žaloby, neboť napadeným rozhodnutím nebyla založena, měněna, rušena ani závazně určována jeho práva nebo povinnosti, jak to požaduje § 65 odst. 1 s. ř. s. Tento nedostatek legitimace nebyl seznatelný ze samotného návrhu; proto soud žalobu neodmítl, ale rozhodl ve věci rozsudkem a zamítl žalobu jako nedůvodnou (srov. č. 1043/2007 Sb. NSS).

Soud však považuje za potřebné se stručně vyjádřit i k věci samé, tedy k výkladu § 21 zákona č. 231/2001 Sb. a jeho systematiky, protože otázka předmětu řízení a jeho šíře úzce souvisí právě s otázkou dotčení žalobce na právech, a tedy i s otázkou jeho aktivní legitimace. Žalobce je přesvědčen, že při rozhodování o žádosti podle § 21 odst. 6 je žalovaná povinna postupovat i podle § 21 odst. 1 a 3 a hodnotit, zda by licence byla udělena, i kdyby obchodní podíl již v původním licenčním řízení vlastnil nový nabyvatel. S tímto pojetím soud nesouhlasí.

Ustanovení § 26 odst. 1 upravuje několik skupin případů [písmena a) – e)], v nichž je provozovatel vysílání s licencí povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci. V této věci se žalobce dovolává písmene e), které se týká mj. změny vkladu jednotlivých společníků a výše jejich obchodních podílů, a změny stanov a seznamu společníků nebo akcionářů. Podle § 21 odst. 3 Rada neudělí souhlas pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. V odstavcích 6 – 10 ustanovení § 21 jsou pak upraveny další případy, v nichž si provozovatel musí vyžádat předchozí souhlas Rady k určitým právním úkonům; pro každý z těchto případů jsou přitom stanoveny podmínky, za nichž lze souhlas udělit. Konkrétně podle § 21 odst. 6 zákona č. 231/2001 Sb. může provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence.

Ze systematiky § 21 je zřejmé, že je odděleno rozhodování podle odstavců 1 – 3 na straně jedné, a podle odstavců 6 – 10 na straně druhé. Podmínka, která je stanovena v odstavci 6 (tj. že nesmí být omezena pluralita informací podle § 55 a § 56), je podmínkou jedinou; jinak by užité slovo „pouze“ nemělo smysl. Lze souhlasit se žalobcem v tom, že provozovatel by měl plnit licenční podmínky po celou dobu trvání licence a žalovaná by to měla kontrolovat; k tomuto cíli ale nemůže vést účelový výklad § 21, jaký předkládá žalobce. Bude-li mít provozovatel v úmyslu změnit kteroukoli ze skutečností uvedených v písmenech a) – e) odstavce 1 ustanovení § 21, musí Radu požádat o souhlas, a ta mu jej neudělí v případě, že by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Tento fakt jako by žalobce přehlížel. Žalobce má zjevně obavu z toho, že nový jediný společník společnosti BBC Radiocom bude usilovat o změnu programového zaměření provozovatele; taková změna však není možná, dokud žalobce nepodstoupí řízení podle § 21 odst. 1 a 3 a dokud Rada neshledá, že i při této programové změně by provozovateli byla udělena licence na základě veřejného slyšení.

Soud tu nespatřuje žádné pochybení žalované při hodnocení předmětu žádosti. Společnost BBC Radiocom sice ve své žádosti konkrétně označila § 21 odst. 6 zákona č. 231/2001 Sb., nicméně i kdyby to neudělala, žádost by nemohla být hodnocena jinak než jako žádost o souhlas s převodem obchodního podílu upravená v § 21 odst. 6, protože ničeho jiného se žádost netýká. Je pravda, že změna výše obchodních podílů a seznamu společníků podle § 21 odst. 1 písm. e) a změna v osobě společníka podle § 21 odst. 6 spolu úzce souvisejí (jak uvedla žalovaná při jednání, v minulosti byly zpravidla při úmyslu převést obchodní podíl podávány žádosti podle obou ustanovení, a podle obou ustanovení byly také posuzovány). Není tedy úplně zřejmé, proč zákonodárce tyto případy zařadil do odlišných ustanovení a podrobil je jiným podmínkám. Lze v tom spatřovat určitou legislativní nedokonalost, ovšem ani ta neopravňuje žalovanou k tomu, aby v řízení o žádosti rozhodovala i o tom, čeho si žadatel nežádal. Zároveň platí, že provozovatel nemůže měnit skutečnosti uvedené v žádosti o licenci, dokud k tomu od Rady nedostane souhlas, a už vůbec nemůže měnit obsah svého programu, pokud nesplní kritérium uvedené v § 21 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. To, že společnost BBC Radiocom vypověděla žalobci smlouvu o spolupráci, právně nesouvisí s její žádostí podle § 21 odst. 6; žalovaná ostatně uvedla, že v současnosti již probíhá řízení podle § 21 odst. 1 a 3, jehož předmětem je i změna licenčních podmínek a jehož účastníkem je i žalobce. Teprve v tomto řízení se tak budou řešit otázky, které žalobce nesprávně činí předmětem řízení přezkoumávaného v této věci.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť neměl ve věci úspěch; žalované pak náhrada nákladů řízení nebyla přiznána, a to v souladu s ustálenou judikaturou. Žalovaná je specializovaným orgánem státní správy s celostátní působností, a jako taková by měla být schopna obhajovat svá vlastní rozhodnutí před soudem. Náklady, které žalovaná vynaložila na zastoupení advokátem, proto soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené.

Osoba zúčastněná na řízení, společnost BBC Radiocom, by měla právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které by jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti uložené soudem (§ 60 odst. 5 s. ř. s.); k tomu však v této věci nedošlo.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.; kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze 31. července 2013

JUDr. Eva Pechová v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru