Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 A 20/2011 - 28Usnesení MSPH ze dne 04.04.2011

Prejudikatura

1 As 92/2008 - 76

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 58/2011 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 5A 20/2011 - 28-31

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Ing. V.L., zast.: Mgr. Blankou Hubenou, advokátkou, Pavla Švandy ze Semčic 12, Praha 5, proti žalovanému: Úřad městské části Praha 4, odbor stavební, Táborská 350/32, Praha 4-Nusle, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.11.2010, sp. zn. P4/115908/10/OST/KOUB, č.j.: P4/119116/10/OST/KOUB s žádostí o přiznání odkladného účinku žalobě

takto:

Žaloba se odmítá.

Věc se postupuje Magistrátu hl.m Prahy, odboru stavebnímu, k vyřízení žaloby jako

odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4, odboru stavebního ze dne 8.11.2010,

sp. zn. P4/115908/10/OST/KOUB, č.j.: P4/119116/10/OST/KOUB.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

Odůvodnění:

Žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4, odboru stavebního (dále stavební úřad) ze dne 8.11.2010, sp. zn. P4/115908/10/OST/KOUB, č.j.: P4/119116/10/OST/KOUB, jímž stavební úřad po posouzení ohlášení, které dne 27.10.2010 podala K.P., vydal podle § 106 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále stavební zákon) souhlas s provedením ohlášené změny stavby rodinného domu č.p. 1067, ul. Jihozápadní I č.o. 14 v Praze 4 – Záběhlicích, na pozemku par. č. 5378 v k.ú. Záběhlice, spočívající ve stavebních úpravách celého domu a s tím souvisejícím vybudováním vikýře v podkroví a dostavbě 2. NP nad terasou v uličním prostoru. Vydaný souhlas obsahuje popis stavby, upozornění na dobu platnosti souhlasu a podmínky provedení stavby. Neobsahuje poučení o opravném prostředku. Podle rozdělovníku byl doručen pouze stavebníkovi – K.P..

Žalobkyně Ing. V.L. v podané žalobě uvedla, že jí bylo vydání shora uvedeného souhlasu s provedením ohlášené stavby oznámeno Sdělením ze dne 22.11.2010, které převzala dne 1.12.2010. Žalobkyně je vlastníkem sousední stavby č.p. 1066, jedná se o tzv. řadový domek, resp. trojdomek. Uvedla, že v režimu ohlášení dle § 104 stavebního zákona není žalobkyně účastníkem řízení, podle zákona postačí, že stavebník (Ing. P.) prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a nemovitostí na nich, kteří, jako i žalobkyně, mohou své případné námitky proti stavbě oznámit stavebnímu úřadu. Žalobkyně své námitky v dané lhůtě stavebnímu úřadu oznámila. Má za to, že v daném případě mělo být postupováno v rámci stavebního řízení s podáním žádosti o stavební povolení, nikoli formou ohlášení dle § 104 odst. 2 písm. n) stavebního zákona, podle kterého ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují stavební úpravy pro změny v užívání stavby, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžaduje se posouzení vlivu na životní prostředí. Žalobkyně je však z důvodů podrobně v žalobě rozvedených toho názoru, že v daném případě dojde k zásahu do nosných konstrukcí a rovněž i ke změně vzhledu stavby. Podle žalobkyně dojde realizací nástavby, aniž by byly prohloubeny základy domu, k jejich přetížení a je zde reálné nebezpečí, že bude ovlivněna statika celého bloku (trojdomku) a dům žalobkyně stojící uprostřed bude poškozen. Provedení ohlášené stavby mělo být podle žalobkyně zakázáno. Žalovaný se nedostatečně vypořádal s námitkami žalobkyně a žalobkyně byla zkrácena na svých právech tím, že věc byla řešena v rámci ohlášení a nikoliv v rámci stavebního řízení, ve kterém by žalobkyni pozice účastníka řízení umožnila více chránit svá práva.

Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že s ohledem na stávající judikaturu má za to, že předmětný souhlas je v materiálním smyslu třeba chápat jako rozhodnutí, tedy jako akt přezkoumávaný ve správním soudnictví. Žalobkyně pak tímto aktem byla nepochybně zkrácena na svých právech. Žalovaný vydal souhlas s provedením ohlášené stavby v rozporu se zákonem, neboť v daném případě nebyly zákonné podmínky pro jeho vydání splněny a měl proto ohlášenou stavbu zakázat. Napadené rozhodnutí je z těchto důvodů nezákonné a žalobkyně navrhuje jeho zrušení. Žalobkyně je jako vlastník sousedních nemovitostí osobou dotčenou a měla mít ve smyslu zásad správního řádu při uplatňování svých procesních práv rovné postavení, tedy i možnost podat proti vydání souhlasu opravný prostředek. Podle žalobkyně však zákon neumožňuje proti souhlasu podat odvolání, proto žalobkyně využívá k ochraně svých práv správní žalobu. Lhůtu k podání správní žaloby žalobkyně odvozuje od převzetí Sdělení žalovaného ze dne 22.11.2010 (které převzala dne 1.12.2010), jímž byla vyrozuměna o udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby.

Žalobkyně v žalobě poukázala dále na to, že současně podává podnět ke zrušení předmětného souhlasu. Žádala, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek a aby souhlas ze dne 8.11.2010, sp. zn. P4/115908/10/OST/KOUB, č.j.: P4/119116/10/OST/KOUB zrušil, věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Dne 14.2.2011 pak žalobkyně soudu předložila kopii svého podání ze dne 7.2.2011 adresovaného Magistrátu hl. Prahy, odboru stavebnímu, který je nazván „Podnět k zahájení přezkumného řízení“, jímž dala podnět k přezkoumání souhlasu ze dne 8.11.2010, sp. zn. P4/115908/10/OST/KOUB, č.j.: P4/119116/10/OST/KOUB.

K žalobě se vyjádřil žalovaný a uvedl, že předmětná stavba není nástavbou, jak uvádí žalobkyně, ale jedná se o stavební úpravu, neboť stávající výška rodinného domu se nezvyšuje (§ 2 odst. 5 písm. a/ stavebního zákona). Nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že realizací stavby by žalobkyni mohla vzniknout újma spočívající v nevratném poškození domu č.p. 1066 z důvodu zásahu do nosných konstrukcí a uvedl, že z předložené projektové dokumentace a v ní obsaženého statického posouzení Ing. Luboše Hubala z května 2010 vyplývá, že stavební úpravy nemají vliv na sousední objekt. Dále uvedl, že provedením stavebních úprav, které se týkají provedení vikýře ve střeše směrem do zahrady a dostavby 2. NP na stávající terasou k uliční části, nemohou být výrazně změněny objemové parametry stávající stavby, nemůže být ani narušen urbanistický a architektonický vzhled celku domů v řadové zástavbě. Předmětný dům č.p. 1067 je součástí řadové zástavby, kterou tvoří č.p. 1067,1066 a 1065, přičemž u domu č.p. 1065 byla povolena a zkolaudována přístavba směrem do ulice a navrhovaná stavební úprava na domě č.p. 1067 se vzhledově přizpůsobí této stávající stavbě; dochází tedy ke sjednocení celku řadové zástavby jak po objemové, tak po architektonické a urbanistické stránce. Podle žalovaného žalobkyně není aktivně legitimována ve smyslu § 65 s.ř.s., protože jako vlastník sousedního pozemku nemůže být účastníkem řízení ve smyslu § 104 a násl. stavebního zákona. Domnívá-li se žalobkyně, že měla být účastníkem v řízení o ohlášení stavby, pak z její strany nedošlo ke splnění podmínky stanovené v § 68 písm. a) s.ř.s., tj. nevyčerpala před podáním žaloby řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem a žaloba je nepřípustná. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Z obsahu správního spisu, který byl soudu předložen žalovaným, vyplývá, že ke stavebnímu úřadu bylo dne 27.10.2010 podáno ohlášení předmětné stavební úpravy stavebníkem Ing. K.P. V připojené příloze je uveden seznam vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich, mezi nimiž je uvedena žalobkyně Ing. V.L. Do správního spisu je založen dopis Ing. K.P. ze dne 20.7.2010, jímž oznámila žalobkyni svůj záměr provést stavební úpravy svého domu a v příloze zaslala dokumentaci stavby. Žalobkyně dopisem ze dne 13.8.2010 sdělila stavebnímu úřadu, že jí zaslaná dokumentace je neúplná. V dalším svém podání ze dne 13.8.2010 žalobkyně stavebnímu úřadu sdělila, že s provedením stavebních úprav nesouhlasí, své stanovisko podrobně odůvodnila a v závěru svého podání uvedla, že pokud by přes tyto vznesené námitky řízení o vydání souhlasu pokračovalo, podá žalobkyně návrh na přezkumné řízení; proto žádá, aby byla vyrozuměna o tom, jak bylo o návrhu (Ing. P.) rozhodnuto.

Souhlas s provedením ohlášené stavby byl stavebním úřadem vydán dne 8.11.2010 a podle připojené doručenky byl doručen pouze K.P.

Dne 22.11.2010 vydal stavební úřad písemnost nazvanou „Sdělení“, jíž reagoval na nesouhlas a námitky uplatněné žalobkyní dne 13.8.2010. K jednotlivým námitkám žalobkyně se podrobně vyjádřil a závěrem žalobkyni informoval o tom, že dne 8.11.2010 pod sp. zn. P4/115908/10/OST/KOUB, č.j.: P4/119116/10/OST/KOUB vydal souhlas s provedením ohlášené stavby. Sdělení stavebního úřadu ze dne 22.11.2010 bylo žalobkyni doručeno dne 1.12.2010.

Do správního spisu je dále založeno podání žalobkyně ze dne 7.2.2011 adresované stavebnímu úřadu a nazvané Podnět k zahájení přezkumného řízení, jímž žalobkyně dala podnět k přezkoumání souhlasu ze dne 8.11.2010 sp. zn. P4/115908/10/OST/KOUB, č.j.: P4/119116/10/OST/KOUB s provedením ohlášené stavby.

Soud se předně zabýval právní povahou souhlasu s provedením ohlášené stavby a vycházel při tom ze závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22.1.2009, č.j. 1 As 92/2008-76, jímž Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci územního souhlasu podle § 96 zákona č. 183/2006 Sb.

Městský soud v Praze vycházel z těchto skutečností:

Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce vyjmenované v § 104 odst. 2 písm. a) až p) stavebního zákona. Ohlášenou stavbu může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1 stavebního zákona). Protože souhlas s provedením ohlášené stavby opravňuje stavebníka k provedení stavby, jde o individuální správní akt, který zakládá práva stavebníkovi, tedy o rozhodnutí ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu (podle kterého rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách). Souhlas s provedením ohlášené stavby má přímé účinky na stavebníka, může se však přímo dotknout též práv třetích osob. V případě vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich stavební zákon počítá s jejich případnými námitkami ke stavebnímu záměru stavebníka, o němž musejí být stavebníkem informováni (podle § 104 odst. 1 věta druhá stavebního zákona spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byly stavebníkem informováni.)

Předmětný souhlas s provedením ohlášené stavby byl dán ke stavebním úpravám rodinného domu (jednoho ze tří řadových rodinných domů, vlastníkem dalšího z nich je žalobkyně). Podle § 104 odst. 2 písm. n) stavebního zákona ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují stavební úpravy pro změny v užívání stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí. Podle § 107 odst. 2 stavebního zákona pokud by ohlášená stavba, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2 písm. d) až p) byly v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu, s regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem anebo se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3), stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, jejich provedení zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby. Podle § 107 odst. 3 stavebního zákona odvolání proti rozhodnutí, jímž stavební úřad zakázal provedení ohlášené stavby, nemá odkladný účinek.

Pokud by byl vydán souhlas s provedením ohlášené stavební úpravy, kterou by byl v rozporu s § 104 odst. 2 písm. n) stavebního zákona měněn vzhled stavby či bylo zasaženo do nosných konstrukcí stavby a tím ohrožena stabilita vedlejšího řadového rodinného domu (jak tvrdí žalobkyně), pak by vydaným souhlasem bylo zasaženo do vlastnických práv vlastníka sousední stavby.

Proti rozhodnutí, jímž stavební úřad zakáže provedení ohlášené stavby, má stavebník možnost podat odvolání. Soud je toho názoru, že možnost obrany v rámci řízení před správním orgánem musí mít i ten, do jehož práv naopak je zasaženo vydaným souhlasem s provedením ohlášené stavby, tj. i vlastník sousedního pozemku a stavby, byl-li souhlas vydán přes námitky jím podané (§ 104 odst. 1 věta druhá stavebního zákona), které stavební úřad nevyslyšel a provedení ohlášené stavby nezakázal.

Podle § 192 stavebního zákona se na postupy a řízení použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. S ohledem na to, že stavební zákon neupravuje možnost obrany proti souhlasu s provedením ohlášené stavby, je třeba vyjít z úpravy obsažené ve správním řádu.

Podle § 81 odst. 1 správního řádu může účastník proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. V případě souhlasu s provedením ohlášené stavby stavební zákon ani správní řád (ani jiný právní předpis) nestanoví jinak. Protože neexistuje ustanovení vylučující odvolání proti souhlasu s provedením ohlášené stavby, jde o rozhodnutí, proti němuž odvolání podat lze. Zásada dvouinstančnosti sice nepatří mezi základní zásady správního řízení, v jediném stupni správního řízení je však rozhodováno pouze tehdy, kdy možnost podání odvolání zákon výslovně vylučuje. Podle soudu tak není na místě ani výklad, že by jediným možným „opravným prostředkem“ proti souhlasu s provedením ohlášené stavby byla správní žaloba.

Podle § 46 odst. 5 s.ř.s. podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.

Žalobou napadený souhlas s provedením ohlášené stavby ze dne 8.11.2010 neobsahuje poučení o opravném prostředku. Citované ustanovení § 46 odst. 5 s.ř.s. však dopadá i na případy, kdy vydané rozhodnutí neobsahuje poučení o (ne)možnosti podat opravný prostředek, avšak opravný prostředek proti němu podat lze. Soud proto podle § 46 odst. 5 s.ř.s. žalobu odmítl a věc postoupil Magistrátu hl.m. Prahy, který je odvolacím orgánem žalovaného.

Pro úplnost městský soud konstatuje, že je obeznámen srozsudkem Nejvyššího správního soudu čj. 2 Aps 1/2006-80 ze dne 31.1.2007, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že sdělení vydané podle ustanovení § 57 odst. 2 stavebního zákona (zákona č. 50/1976 Sb. ) je možno vymezit jako individuální správní akt, vydaný v rámci vztahu mezi stavebním úřadem a stavebníkem a mající přímé právní účinky právě jen na stavebníka. Na ostatní subjekty může mít dopad pouze zprostředkovaně a před jejich negativními důsledky se lze dostatečně bránit v rámci soukromoprávní ochrany. Uvedený rozsudek byl vydán ve věci žaloby proti nezákonnému zásahu; nezákonný zásah prvostupňového správního orgánu žalobci (stěžovatelé) spatřovali v akceptaci provádění ohlášených stavebních úprav, ačkoliv (jak tvrdili) jsou vlastníky dotčeného pozemku oni, nezákonný zásah odvolacího orgánu spatřovali v tom, že v uvedeném neshledal porušování stavebního zákona ani vlastnických práv stěžovatelů. Podle správního orgánu však z ničeho nevyplývá, že by se ohlášené úpravy či činnost stavebníků dotýkaly pozemku či staveb žalobců (stěžovatelů), nápravu věci může řešit jen dohoda stran nebo soud, stavebním úřadům nepřísluší řešit majetkové spory. Městský soud v Praze je toho názoru, že vzhledem k charakteru řešené sporné otázky a rovněž i s přihlédnutím k tomu, že šlo o věc podle „starého“ stavebního zákona, závěry rozsudku 2 Aps 1/2006-80 nedopadají na věc projednávanou městským soudem. Městský soud se tedy v projednávané věci opírá o závěry již shora zmíněného rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 92/2008-76.

Městský soud je obeznámen i s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.6.2008, č.j. 22 Ca 121/2008-21, jímž byla odmítnuta žaloba proti souhlasu s provedením ohlášené stavby vydanému dle § 106 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. Krajský soud zde dospěl k závěru, že souhlas s provedením ohlášené stavby není z materiálního ani formálního hlediska správním rozhodnutím, má povahu jiného úkonu správního orgánu a jako takový nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví. Podáním ohlášení ve smyslu § 104 a násl. stavebního zákona totiž není zahájeno správní řízení, čemuž koresponduje i právní úprava obsažená v § 107 odst. 1 a 2 stavebního zákona, podle které teprve rozhodnutí stavebního úřadu, jímž zakáže provedení ohlášené stavby, je prvním úkonem v řízení. Navíc stavební zákon pro samotný souhlas s provedením ohlášené stavby nevyžaduje ani formální náležitosti rozhodnutí, nepočítá ani s možností podání opravného prostředku a na úvaze stavebního úřadu ponechává i to, zda souhlas bude vydán písemně či konkludentně pouhým uplynutím lhůty od podání ohlášení. Výhrady směřující do kvality bydlení mohou být uplatněny v občanském soudním řízení u obecného soudu. K těmto závěrům městský soud uvádí, že část čtvrtá správního řádu (§ 154 a násl.) upravuje tzv. jiné správní úkony (formálně označené např. jako vyjádření, osvědčení, sdělení), které se vyznačují tím, že přímo nezasahují do práv žádné osoby, resp. jejich prostřednictvím se nezakládají, nemění ani neruší práva nebo povinnosti jmenovitě určených osob, ani se jimi v určité věci neprohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má či nemá (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 As 92/2008). Souhlas s provedením ohlášené stavby však nepochybně zakládá právo stavebníka stavbu provést, proto jej pod tzv. jiné správní úkony podle části čtvrté správního řádu podřadit nelze a jde o úkon, který je z materiálního hlediska rozhodnutím podle § 67 odst. 1 správního řádu, a to bez ohledu na formu, v níž byl vydán. V občanském soudním řízení nelze vypořádat například takové námitky, které v dané věci vznesla žalobkyně, a které podle mínění soudu musí být řešeny v rámci řízení před správním orgánem.

Protože soud žalobu odmítl, nevydal rozhodnutí o žádosti o přiznání odkladného účinku žalobě, neboť tato žádost sdílí osud žaloby.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost za podmínek ust. § 102 a násl. s.ř.s., ve lhůtě do dvou týdnů po doručení usnesení, prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle § 105 odst. 2 s.ř.s., stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 4. dubna 2011

JUDr. Eva Pechová v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru