Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 A 16/2010 - 191Rozsudek MSPH ze dne 30.08.2010


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 5A 16/2010 - 191

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: ASTRID T.M., a.s., se sídlem U průhonu 10/700, Praha 7, IČ: 250 87 312, zast. JUDr. Vladimírem Rottem, advokátem, se sídlem Vinohradská 37, Praha 2, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6, za účasti zúčastněné osoby: Detecha, chemické výrobní družstvo, se sídlem Husovo nám. 1208, Nové Město nad Metují, zast. Ing. Jiřím Sedlákem, patentovým zástupcem, se sídlem Husova 5, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 3. listopadu 2006, sp.zn. O-358449,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného označeného v záhlaví rozsudku, kterým tento zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 6. ledna 2005, sp. zn. O-358449, kterým byla zamítnuta žalobcova přihláška ochranné známky ve znění „ASTRID Jelení lůj“ na základě ustanovení § 6 za použití ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen „zákon o ochranných známkách“ či „ZOZ“).

Žalobce v prvé žalobní námitce (bod a) žaloby) uvádí, že za nesprávné považuje závěry žalovaného, které se týkají zaměnitelnosti přihlašovaného označení „ASTRID Jelení lůj“ a starší ochranné známky „Jelení lůj“ jiného majitele. Žalovaný ve svém rozhodnutí odkazuje na znění ust. § 6 a § 22 odst. 1 a 2 zákona o ochranných známkách a odůvodňuje nutnost zamítnutí přihlášky existencí shodných prvků „jelení“ a „lůj“. Žalobce s tímto

2 pokračování

5A 16/2010

argumentem žalovaného nesouhlasí a namítá, že zákon stanoví jako absolutní překážku zápisu v § 6 pouze shodnost označení. Ochranné známky shodné nejsou. Ustanovení § 22 odst. 2 ZOZ nemá hmotněprávní povahu a způsob uplatnění takové nezákonné rozšiřující překážky zápisné způsobilosti bez jakéhokoli zdůvodnění je v rozporu se zásadami správního řízení a zejména pak s ustanovením § 2 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu.

Žalobce druhou žalobní námitkou (bod b) žaloby) nesouhlasí s posouzením žalovaného, že označení „Jelení lůj“ není označením druhovým a popisným a s tím, že toto označení se stalo příznačným pro majitele ochranné známky „Jelení lůj“. Žalobce namítá, že jde o obvyklé označení užívané k označení přípravku na mazání rtů. Žalobce dokládá užívání tohoto označení spotřebiteli výsledky vyhledávání v síti internet a tvrdí, že jde zároveň o označení popisné, je tvořeno podstatným jménem „lůj“ a přídavným jménem „jelení“. Žalobce dále tvrdí, že veřejnost vnímá ochrannou známku „jelení lůj“ a druh výrobku jako synonyma. Žalovaný nesprávně posoudil důkazy předložené žalobcem a nedostatečně odkázal na výsledky dokazování v jiném řízení (v řízení o přihlášce a posléze o výmazu ochranné známky „jelení lůj“). Jde o rozpor s ustanovením § 3 správního řádu č. 500/2004 Sb. Dle žalobce jde o označení druhové, které není schopné vyvolat účinky ochranné známky.

Ve třetí žalobní námitce (bod c) žaloby) žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného ohledně posouzení rozlišovací způsobilosti přihlašovaného označení „ASTRID Jelení lůj“ s přihlédnutím k prvku ASTRID. Žalobce poukazuje na to, že slovo ASTRID je umístěno na prvním místě, je shodné s obchodní firmou žalobce a i sám žalovaný v rozhodnutí uznal, že slovní prvek ASTRID představuje známého výrobce kosmetických výrobků, což je průměrnému spotřebiteli známo. Žalovaný tak uznává, že přihlašované označení má rozlišovací způsobilost, a to díky slovnímu prvku ASTRID. Když žalovaný uvádí, že na základě slovních prvků „jelení“ a „lůj“ by mohlo dojít k záměně, sám popírá svá tvrzení, totiž že ochranná známka „jelení lůj“ si získala pro svého majitele rozlišovací způsobilost. Žalobce se domnívá, že přihlašované označení je způsobilé spolehlivě odlišit výrobky a služby pocházející od žalobce a že záměna se starší ochrannou známkou je vyloučena.

Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že žalobce mylně vykládá ustanovení § 22 odst. 2 ZOZ. Zákonným důvodem pro odmítnutí ochrany je též, obsahuje-li přihlašované označení prvky starší ochranné známky, jestliže by tyto prvky mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou. Toto ustanovení stanoví kvalitativní požadavek na povahu přihlašovaného označení, stanoví jednoznačné kriterium materiální povahy. Tvrzení žalobce jsou ryze účelová. Pokud jde o posouzení druhovosti starší ochranné známky, toto posouzení má charakter předběžné otázky, o které již bylo pravomocně rozhodnuto. Tato otázka byla řešena v řízení o návrhu na výmaz starší ochranné známky, který byl pravomocným rozhodnutím úřadu ze dne 31. března 2004 zamítnut, neboť vlastník ochranné známky prokázal, že označení „jelení lůj“ se stalo pro něj a jeho výrobky vžitým a že je již téměř padesát let jediným výrobcem kosmetických produktů z jeleního loje. Pokud jde o námitky ohledně posouzení rozlišovací způsobilosti přihlašovaného označení, žalovaný poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 A 106/2001-62 ze dne 31. srpna 2004, kde se konstatuje, že posouzení zaměnitelnosti je věcí úvahy správního orgánu, soud není oprávněn nahrazovat toto hodnocení vlastní úvahou. Žalobce účelově spojuje neúplné či zkreslené citace. Z citované pasáže, kde se žalovaný vyslovil toliko o slovním prvku ASTRID, žalobce usuzuje na celé přihlašované označení.

3 pokračování

5A 16/2010

Žalobce ve své replice k vyjádření žalovaného znovu zopakoval svůj názor, že zákonodárce vtělil překážky zápisné způsobilosti do § 4 a § 7 ZOZ a tyto nelze rozšiřovat. I kdyby bylo možné ust. § 22 odst. 2 ZOZ aplikovat, žalovaný nedostatečně a nesprávně zhodnotil jednotlivé prvky obou označení, které by mohly vést k záměně. Při posuzování hlediska zaměnitelnosti je nutné přihlédnout k dojmu, který je schopno označení u průměrného spotřebitele vyvolat. Žalovaný tedy překročil meze správního uvážení. Žalobce uvádí, že slovní prvek „ASTRID“ je dominantní, vytvoří tedy dojem, že výrobek pochází od žalobce. Žalobce odkazuje na rozhodnutí žalovaného v paralelní věci o přihlášce ochranné známky ve znění „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem“, ve které žalovaný ochranu tomuto označení přiznal. Žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, že posouzení druhovosti označení „jelení lůj“ má povahu předběžné otázky, resp. s názorem, že o této otázce již příslušný orgán rozhodl. Žalobce uvádí, že bylo rozhodováno podle zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, o otázce, zda se jedná o označení bez rozlišovací způsobilosti. Žalovaný v tomto řízení vyslovil názor, že jde o označení, vyloučené ze zápisu do rejstříku, nicméně majitel předloženými doklady o užívání tuto překážku překonal. Otázku, zda jde o označení druhové, žalovaný v tomto řízení neřešil.

Osoba zúčastněná na řízení ve svých vyjádřeních popírá názor žalobce, že ust. § 22 odst. 2 ZOZ nemá hmotněprávní povahu a že ho žalovaný nesprávně aplikoval. Ve shodě s žalovaným dále uvádí, že otázka „zdruhovatění" ochranné známky „jelení lůj“ nemůže být předmětem tohoto řízení. Uvádí, že označení jelení lůj je označením fantazijním, neboť se v žádném případě nejedná o tuk z jelení zvěře, nejde tedy o označení druhové a popisné, jak tvrdí žalobce. Tuto skutečnost potvrzuje sám žalobce, když své výrobky označuje „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem“ a na obalu je výrazný doplněk „na rostlinné bázi“. Žalobce ignoruje, že ochranná známka „jelení lůj“ požívá ochrany a skutečnost, že před toto sousloví umístil označení ASTRID, neznamená, že nedochází k záměně. Podobná situace by byla, pokud by žalovaný zaregistroval např. ochrannou známku „MATTONI KOFOLA“, tedy zcela absurdní. Podobnou situaci řešil ESD v rozhodnutí C-120/04 „Thomson Life“. Výrobce Thomson použil jako přídavek označení LIFE shodné s ochrannou známkou jiného výrobce elektroniky. ESD konstatoval, že pouhým přiřazením označení k široce již známé značce se nelze zbavit pravděpodobnosti záměny v očích veřejnosti, a to zejména, jde-li o stejné výrobky a služby. Toto rozhodnutí odpovídá skutkovému stavu v tomto řízení. Dále odkazuje na rozsudek zdejšího soudu ve věci 9 Ca 133/2005, kdy soud zrušil rozhodnutí žalovaného, který zaregistroval přihlášku ochranné známky „DELVITA CHORIZO“ i přes existenci ochranné známky „CHORIZO“. Soud konstatoval, že argumentace ohledně popisného charakteru kolizního slovního prvku neobstojí, když namítaná ochranná známka je právě v tomto znění zapsána do rejstříku a jako taková požívá ochrany.

Žalobce ve svém vyjádření k vyjádřením osoby zúčastněné na řízení uvedl, že nesouhlasí s tvrzením, že ochranná známka „jelení lůj“ je označením fantazijním. Takové stanovisko ve svých rozhodnutích zaujímá i žalovaný (rozhodnutí o zápisu ochranné známky Jelení lůj, o zamítnutí výmazu ochranné známky Jelení lůj, o zápisu ochranné známky ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem). Žalobce je přesvědčen, že jde o označení popisné, které navíc v důsledku svého užívání zdruhovatělo. Žalobce uvádí, že dle § 10 odst. 1 písm. b) ZOZ není vlastník ochranné známky oprávněn zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných vlastností, pokud je jejich užívání v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly

4 pokračování

5A 16/2010

hospodářské soutěže. Zúčastněná osoba tedy nemůže žalobci bránit v užívání označení „jelení lůj“.

Z obsahu spisového materiálu soud zjistil následující, pro rozhodnutí ve věci podstatné, skutečnosti:

Dne 12. srpna 2004 přihlásil žalobce ochrannou známku slovní ve znění „ASTRID Jelení lůj“ pro třídu 03 – kosmetické výrobky.

Dne 18. října 2004 sdělil žalovaný žalobci výsledek věcného průzkumu, a sice, že je přihlašované označení vyloučeno ze zápisu dle ustanovení § 6 a § 22 odst. 2 ZOZ, neboť bylo zjištěno, že obsahuje slovní ochrannou známku ve znění „Jelení lůj“, která byla s dřívějším právem přednosti zapsána pro jiného vlastníka pod č. 222244 pro stejné výrobky ve třídě 3 mezinárodního známkového třídění. Tato skutečnost by mohla vést u spotřebitelů k záměně obou označení, případně vytvářet mylnou domněnku známkové řady téhož vlsatníka. Žalovaný dále žalobce informoval, že kolizi by bylo možné řešit předložením písemného souhlasu majitele kolizní ochranné známky a vyzval ho, aby se k výsledku věcného průzkumu vyjádřil ve stanovené lhůtě. Dále pak žalobce poučil, že pokud se mu ve stanovené lhůtě nepodaří výsledek věcného průzkumu vyvrátit a nepředloží ani naznačený písemný souhlas, bude přihláška ochranné známky zamítnuta.

Podáním ze dne 22. listopadu 2004 podala zúčastněná osoba připomínky proti zápisu na základě ustanovení § 24 odst. 1 za použití § 4 písm. m), § 6 a § 22 odst. 2 ZOZ. Uvedla, že přihlašované označení obsahuje prvek „jelení lůj“, který tvoří jinou ochrannou známku.

Žalobce uvedl v podání ze dne 10. prosince 2004, že nesouhlasí se závěrem věcného průzkumu. Namítl, že ochranná známka „jelení lůj“ nemá rozlišovací schopnost, jde o označení druhové a popisné a je otázkou zda vůbec nebyla zapsána v rozporu se zákonem.

Dne 6. ledna 2005 žalovaný pod sp. zn. O-358449 zamítl přihlášku ochranné známky ve znění „ASTRID Jelení lůj“, neboť přihlašované označení je vyloučeno ze zápisu dle § 6 za použití § 22 odst. 2 ZOZ. Uvedl, že bylo zjištěno, že přihlašovaná ochranná známka obsahuje slovní ochrannou známku „Jelení lůj“, která byla s dřívějším právem přednosti zapsána pro jiného vlastníka pro stejné výrobky ve třídě 5 mezinárodního známkového třídění. Tato skutečnost by mohla vést u spotřebitelů k záměně obou označení, případně vytvářet mylnou domněnku známkové řady téhož vlastníka. Uvedl, že slovní ochranná známka byla do rejstříku zapsána na základě dokladů o získání rozlišovací způsobilosti. Vlastník doložil, že užívá označení pod dobu 50ti let. Zrušovací řízení či řízení o prohlášení za neplatnou u této známky neprobíhá. Ochranná známka je tedy v platnosti. Složení tohoto výrobku není rozhodné, stejně jako existence ochranné známky žalobce „ASTRID pomáda na rty“.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, ve kterém zopakoval své argumenty, především druhovost označení „jelení lůj“ a rozlišující způsobilost doplňkového slovního prvku „ASTRID“. O podaném rozkladu rozhodl předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 3. listopadu 2006, sp. zn. O-358449, kterým rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí zrekapituloval proběhlé správní řízení a právní úpravu a uvedl, že přihlašované označení obsahuje slovní prvky „jelení lůj“, které jsou shodné se slovní ochrannou známkou č. 222244. Protože přihlašované označení je nárokováno na kosmetické výrobky, tj. pro výrobky shodné s výrobky chráněnými citovanou ochrannou známkou, bylo

5 pokračování

5A 16/2010

nutno zabývat se otázkou, zda slovní prvky „jelení lůj“ mohou vést k záměně přihlašovaného označení s touto starší ochrannou známkou. Odvolací orgán dospěl ke stejným závěrům jako orgán prvního stupně. Slovní prvek „ASTRID“ je hlavní částí obchodní firmy žalobce, která představuje známého výrobce kosmetických prostředků. Není pochyb o tom, že tato skutečnost je průměrnému spotřebiteli známa. S ohledem na další dva slovní prvky „jelení lůj“ přihlašovaného označení, které je shodné s namítanou ochrannou známkou, by se však spotřebitel mohl domnívat, že zboží opatřené přihlašovaným označením pochází od hospodářsky propojených podnikatelských subjektů. Přihlašované označení tedy obsahuje slovní prvky, které mohou vést k záměně tohoto označení se starší ochrannou známkou jiného vlastníka. Přihlašované označení tedy nemůže plnit rozlišovací funkci ochranné známky, neboť vedle části obchodní firmy přihlašovatele obsahuje slovní prvky shodné se starší ochrannou známkou, zapsanou pro jiného vlastníka. Pokud se týká tvrzení přihlašovatele, že slovní spojení „jelení lůj“ je používaným druhovým označením kosmetických přípravků na mazání rtů, žalovaný uvedl, že tato otázka již byla řešena v řízení o návrhu na výmaz této ochranné známky, který byl pravomocně zamítnut. Protože souhlas vlastníka starší ochranné známky se zápisem přihlašovatel nedoložil, žalovaný shledal, že přihlášku ochranné známky je nutno zamítnout. Městský soud v Praze žalobu zamítl rozsudkem č.j. 5 Ca 2/2007-115 ze dne 10. června 2009, tento rozsudek ke kasační stížnosti žalobce zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem č.j. 7 As 71/2009-171 ze dne 9. prosince 2009. Nejvyšší správní soud v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že odůvodnění rozhodnutí zdejšího soudu bylo nedostatečné a že se zdejší soud nevypořádal se všemi žalobními námitkami, zejména ohledně schopnosti slovního prvku ASTRID odlišit kosmetické výrobky žalobce. V této části tak shledal Nejvyšší správní soud rozsudek zdejšího soudu nepřezkoumatelným. Městský soud v Praze znovu přezkoumal podle ustanovení § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), napadené rozhodnutí v mezích žalobou uplatněných námitek, přičemž přihlédl pouze k žalobním bodům uplatněným ve lhůtě pro podání žaloby (§ 71 odst. 2 s.ř.s.). Při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl přitom k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

Podle § 6 zákona o ochranných známkách: „Do rejstříku se nezapíše označení, pokud je shodné se starší ochrannou známkou, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné výrobky či služby; to neplatí, pokud vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky udělí písemný souhlas k zápisu pozdější ochranné známky do rejstříku.

Podle § 22 odst. 2 zákona o ochranných známkách: „Úřad přihlášku zamítne, obsahuje-li přihlašované označení prvky starší ochranné známky, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka, jestliže by tyto prvky mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou; Úřad přihlášku nezamítne, pokud vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky udělí písemný souhlas k zápisu pozdější ochranné známky do rejstříku.

Prvá žalobní námitka není důvodná. Zákon v první řadě v § 6 ZOZ stanoví absolutní překážku zápisu pro případ, že by přihlašovaná a starší ochranná známka byly shodné. V rámci ustanovení pro řízení o věcném průzkumu pak zákon v § 22 odst. 2 ZOZ stanoví, že pokud přihlašované označení obsahuje prvky starší ochranné známky, přičemž tyto prvky by mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou, Úřad přihlášku zamítne .Pro argumenty žalobce, že § 22 odst. 2 ZOZ není ustanovením hmotněprávním a že žalovaný nepřípustně extenzivně rozšiřuje dosah § 6, neposkytuje zákon oporu. Zákon není jednoznačně rozdělen

6 pokračování

5A 16/2010

na část hmotněprávní a procesní, citované ustanovení navíc stanoví Úřadu jednoznačný a závazný postup v řízení o přihlášce („Úřad přihlášku zamítne, obsahuje-li přihlašované označení prvky starší ochranné známky (…), jestliže by tyto prvky mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou“). Je tedy naopak povinností Úřadu v řízení o přihlášce z tohoto hlediska přihlašovanou ochrannou známku přezkoumat a na základě rešerše pak zhodnotit, zda zde existuje shoda s prvky starší ochranné známky a zda by tato shoda mohla vést k záměně. K této žalobní námitce Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku konstatoval, že správní orgán ani soud nepochybily, pokud citované ustanovení na věc aplikovaly. Druhou žalobní námitkou žalobce zpochybňuje, že by starší zapsaná ochranná známka ve znění „Jelení lůj“ mohla vyvolat účinky ochranné známky, s odůvodněním, že jde o označení druhové a popisné. Tuto žalobní námitku je třeba odmítnout, neboť posuzování zápisné způsobilosti ochranné známky „Jelení lůj“ není předmětem tohoto řízení. Pro účely tohoto řízení je podstatný fakt, že ochranná známka „Jelení lůj“ je platně registrována a požívá právní ochrany. Úřad dle citovaných ustanovení § 6 a § 22 odst. 2 ZOZ zkoumá shodnost, resp. zaměnitelnost přihlašované ochranné známky se staršími zapsanými ochrannými známkami; shledá-li tyto překážky zápisu, přihlášku zamítne. V řízení o přihlášce žalobcovy ochranné známky se však Úřad nemůže zabývat namítanou zápisnou nezpůsobilostí starší, platně zapsané, ochranné známky. Námitky žalobce, ve kterých uvádí, že starší ochranná známka „Jelení lůj“ je druhovým a popisným označením, které postrádá ve vztahu k chráněným výrobkům a službám rozlišovací způsobilost, tedy v tomto řízení nemají místo. Žalovaný správně poukázal na výsledky řízení o přihlášce a následně o výmazu starší ochranné známky „ Jelení lůj“. Je-li slovní ochranná známka ve znění „Jelení lůj“ platně zapsána v rejstříku ochranných známek, požívá jako taková ochrany bez ohledu na nesouhlas žalobce s jejím zápisem. Ve třetí žalobní námitce (bod c) žaloby) žalobce poukazuje na to, že přihlásil k ochranně slovní označení „ ASTRID Jelení lůj“. Slovo ASTRID, které je umístěno na prvním místě, je fantazijního původu a je shodné s obchodní firmou žalobce (ASTRID T.M., a.s.). Žalobce poukazuje na skutečnost, že sám žalovaný v napadeném rozhodnutí uznal, že slovní prvek ASTRID je hlavní součástí obchodní firmy přihlašovatele, který představuje známého výrobce kosmetických výrobků prodávaných pod tímto označením a že není pochyb o tom, že tato skutečnost je průměrnému spotřebiteli známa, a to vzhledem k množství kosmetických výrobků ASTRID T.M., a.s. nabízených na českém trhu, jakož i v důsledku reklamy. Žalobce z toho dovozuje, že tímto žalovaný sám uznává, že přihlašované označení samotné má rozlišovací způsobilost, a to díky slovnímu prvku ASTRID, a je tedy schopné plnit funkci ochranné známky. Ani s touto námitkou nelze souhlasit. Soud konstatuje, že základní funkce ochranné známky spočívá v identifikaci obchodního původu výrobků a služeb, které označuje. Institut ochranných známek poskytuje vlastníku ochranné známky záruku, že jiná osoba v podnikatelské sféře nebude moci označovat své výrobky a služby stejným způsobem, tím, že vlastníku dává výhradní oprávnění označovat své výrobky a služby ochrannou známkou. Zápis přihlašovaného označení do rejstříku, které je shodné s ochrannou známkou již zapsanou s dřívějším právem přednosti, by znamenal popření výlučného práva vlastníka zapsané ochranné známky, ale i všech práv ze zákona vlastníku ochranné známky svědčících. Zápis označení shodného by byl v rozporu s účelem zákona, zejména s ochranou spotřebitele, když označení zapsané jako ochranná známka má mít primárně vlastnost rozlišovací, neboť je určeno k rozlišení výrobků a služeb pocházejících od různých osob. Ustanovení § 6 ZOZ poskytuje starší ochranné známce absolutní právní ochranu a při použití tohoto ustanovení není nutné prokazovat žádné další podmínky, zejména zda existuje nebezpečí záměny. V případě shodnosti přihlášeného označení se starší ochrannou známkou je záměna nevyhnutelná, veřejnost nemá možnost ochranné známky mezi sebou rozlišit.

7 pokračování

5A 16/2010

Úřad z moci úřední zamítne přihlášku ochranné známky podle § 22 odst. 1 ZOZ zjistí-li, že přihlášené označení je shodné se starší ochrannou známkou jiné osoby a přihlášené či zapsané pro shodné výrobky a služby, pokud vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky neudělí písemný souhlas k zápisu pozdější ochranné známky do rejstříku. Podle odst. 2 téhož ustanovení Úřad přihlášku zamítne rovněž tehdy, obsahuje-li přihlašované označení prvky starší ochranné známky, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka, jestliže by tyto prvky mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou. I v tomto případě je přihlašovateli dána možnost, aby Úřadu předložil souhlas přihlašovatele či vlastníka starší známky k zápisu pozdější ochranné známky do rejstříku. V souzené věci jde právě o případ, kdy pro výrobky shodné s výrobky chráněnými slovní ochrannou známkou, která je s dřívějším právem přednosti zapsána pro jiného vlastníka, je přihlašována slovní ochranná známka obsahující shodné slovní prvky. Konkrétně slovní ochranná známka s dřívějším právem přednosti zapsaná pro jiného vlastníka má znění: „Jelení lůj“, přihlašovaná ochranná známka, jejíž přihláška byla zamítnuta, má znění: „ASTRID Jelení lůj“. Jde tedy o situaci, kdy přihlašovaná slovní ochranná známka se skládá ze tří slovních prvků, přitom obsahuje dva slovní prvky, které jsou zcela totožné se starší ochrannou známkou a před tyto dva slovní prvky, tedy před starší ochrannou známku, je předřazen jeden slovní prvek, a to prvek „ASTRID“, který je hlavní částí obchodní firmy přihlašovatele, tj. společnosti ASTRID T.M., a.s., která je známým výrobcem kosmetických výrobků prodávaných pod označením „ASTRID“. Žalovaný konstatoval, že výrobce kosmetických výrobků společnost ASTRID je na českém trhu znám, avšak s ohledem na další dva slovní prvky, „Jelení lůj“ přihlašovaného označení, které jsou shodné s namítanou ochrannou známkou, by se spotřebitel mohl domnívat, že zboží opatřené přihlašovaným označením pochází od hospodářsky propojených podnikatelských subjektů a že tyto shodné slovní prvky by mohly vést k záměně přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou jiného vlastníka. Žalobce s tímto odůvodněním nesouhlasí, domnívá se především, že slovní prvek ASTRID je dostatečně způsobilý ochranné známky odlišit, opakovaně poukazuje na druhovost označení „Jelení lůj“ a tvrdí, že žalovaný vybočil z mezí správního uvážení ohledně posouzení zaměnitelnosti srovnávaných označení, neboť nepoužil standardně aplikovaná pravidla pro posouzení zaměnitelnosti dvou označení, což je hledisko fonetické, vizuální a sémantické. Soud dále poukazuje na skutečnost, že žalovaný nevedl řízení podle § 7 ZOZ, v němž by na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku posuzoval shodnost či podobnost se starší ochrannou známkou a shodnost nebo podobnost výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují. Právě pro posouzení podobnosti označení se jako běžná hlediska, která se vytvořila praxí a jsou standardně používána, používají zejména hledisko vizuální, hledisko fonetické, hledisko významové, seznam výrobků a služeb a celkový dojem ochranné známky. V daném případě Úřad postupoval podle § 22 ZOZ a podrobil přihlášku ochranné známky žalobce věcnému průzkumu, ve kterém z úřední povinnosti zkoumal, zda je přihláška ochranné známky způsobilá zápisu do rejstříku podle § 4 nebo 6. Během tohoto věcného průzkumu zjistil, že přihlášené označení obsahuje prvky starší ochranné známky, resp. celou starší ochrannou známku v nezměněné podobě. Přihlašovaná ochranná známka se od starší, již zapsané ochranné známky, odlišuje jediným slovním prvkem, prvkem ASTRID, který je předřazen před starší ochrannou známku. Za této situace žalovaný posuzoval, zda prvky starší ochranné známky (resp. celá starší ochranná známka) „Jelení lůj“ obsažené v přihlašované ochranné známce „ASTRID Jelení lůj“ mohou vést k záměně se starší ochrannou známkou „Jelení lůj“. Úvaha žalovaného, že přiřadí-li známý výrobce kosmetických výrobků své označení před ochrannou známku jiného výrobce výrobku stejného druhu (tyčinky na rty) mohl by se spotřebitel domnívat, že takto označené výrobky pocházejí od hospodářsky propojených podnikatelských subjektů, tj. výrobce

8 pokračování

5A 16/2010

kosmetických výrobků „ASTRID“ a vlastníka starší slovní ochranné známky ve znění „Jelení lůj“, se jeví soudu jako zcela logická a dostatečná. Je-li smyslem ochranné známky odlišit výrobky a služby jednotlivých výrobců a obchodníků, lze obtížně předpokládat, že by známý výrobce kosmetických výrobků mohl na svůj výrobek stejného druhu, tj. na tyčinku na rty, používat starší ochrannou známku jiného vlastníka, před kterou pouze přiřadí své označení, aniž by s ním byl hospodářsky spojen, resp. aniž by s tím vlastník starší ochranné známky vyslovil souhlas. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp.zn. 6A 39/2001 konstatoval, že ochranná známka je jedním z nástrojů legálního konkurenčního boje mezi konkurenty, jehož cílem je získat zákazníka, tedy přesvědčit jej, aby si z různě širokého portfolia často homogenních výrobků či služeb nabízených různými subjekty pořídil zboží opatřené konkrétní ochrannou známkou patřící konkrétnímu výrobci či dodavateli. To je rovněž hlavním a původním cílem subjektu usilujícího o ochranu označení své produkce prostřednictvím institutu ochranné známky. Obdobné zájmy vedly na mezinárodní i vnitrostátní úrovni k tvorbě a aplikaci známkového práva a k poskytování právní ochrany ochranným známkám. Ochranná známka navíc nikdy nemůže existovat samostatně, nýbrž je vždy spojena s konkrétním zbožím, tj. s výrobky, které jsou známkou označeny, nebo se službami, které jsou pod ochrannou známkou poskytovány. Městský soud nemůže přisvědčit žalobci, že označení ASTRID v jím přihlašované ochranné známce, je dominantním prvkem, který po významové stránce odlišuje přihlašované označení od starší ochranné známky „Jelení lůj“, neboť zcela jednoznačně identifikuje výrobky takto označené jako výrobky pocházející od výrobce ASTRID. Tento výklad žalobce by dle názoru zdejšího soudu vedl k absurdním důsledkům, neboť by stačilo, aby dostatečně známý výrobce před jakoukoliv ochrannou známku přidal své označení s odůvodněním, že tím zcela jednoznačně identifikuje výrobky takto označené jako výrobky pocházející z jeho výroby. To by ovšem bylo v rozporu se smyslem a účelem známkoprávní ochrany. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobní námitky nejsou důvodné, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, žalovanému náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osobě zúčastněné na řízení soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť jí nevznikly žádné náklady v souvislosti s plněním povinností uložených soudem a důvody hodné zvláštního zřetele pro přiznání náhrady jiných nákladů soud neshledal (§ 60 odst. 5 s.ř.s.).

Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek a z důvodů uvedených v § 102 a násl. s.ř.s., ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozsudku, prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle § 105 odst. 2 s.ř.s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něho jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 30. srpna 2010

JUDr. Eva Pechová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Krejčová B.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru