Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Ad 63/2010 - 20Rozsudek MSPH ze dne 10.03.2011

Prejudikatura

8 As 24/2005


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 4Ad 63/2010 - 20

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Černovskou v právní věci žalobkyně E. B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13.9.2010 č. 6461291606/315-EH,

takto :

I. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. 6461291606/315-EH

ze dne 13.9.2010 s e zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

Odůvodnění:

Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ( dále také ČSSZ ), kterým bylo rozhodnuto o námitkách podaných žalobkyní proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 21.4.2010 č. 6461291606 tak, že byly zamítnuty a uvedené rozhodnutí potvrzeno.

Žalobkyně v žalobě poukázala na své zdravotní problémy. Uvedla, že jí byla diagnostikována generalizovaná úzkostná porucha a v důsledku této nemoci přišla o práci. Důsledky pak mělo toto onemocnění i v jejím osobním životě, kdy došlo k rozvodu manželství a ona zůstala sama s nezletilým synem. Žalobkyně poukázala i na to, že došlo v její rodině k tragickým událostem, které značně zhoršily její zdravotní stav. Doložila v přílohách úmrtí otce a následnou sebevraždu bratra. Žalobkyni byl později odebrán invalidní důchod a ona nebyla schopna podniknout příslušné kroky proti tomuto rozhodnutí. Až později si znovu požádala o přiznání invalidního důchodu. Její žádost byla zamítnuta a ani námitkám proti tomuto rozhodnutí nebylo vyhověno. Žalobkyně z těchto důvodů proto žádala přezkoumání rozhodnutí ČSSZ a jeho zrušení.

Soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále s.ř.s. ).

Podle § 77 odst. 1 a 2 s.ř.s. provedl soud dokazování posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze ze dne 20.1.2011 č.j. 2010/5288-PH. Z podaného posudku soud zjistil, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. U žalobkyně nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

Posudek vycházel z posudkového spisu PSSZ Praha 5, protokolu z řízení o námitkách proti rozhodnutí ČSSZ, kompletní zdravotnické dokumentace ošetřující praktické lékařky MUDr. O. a psychiatrického vyšetření přísedícím psychiatrem MUDr. K. Žalobkyně je vyučena filmovou laborantkou a jako kuchař – číšník. V těchto profesích pracovala, naposledy na částečný úvazek jako prodavačka – servírka v cukrárně. V současné době je v evidenci úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání. V roce 2005 byla uznána částečně invalidní a v roce 2009 při kontrolní lékařské prohlídce nebyla uznána ani plně ani částečně invalidní. V roce 2010 znovu podala žádost o invalidní důchod. Od roku 2005 je žalobkyně v léčení psychiatrie pro úzkostně depresivní poruchu, která se v roce 2007 zhoršila po smrti otce a bratra. V posledních letech byl stav ustálen, ke zhoršení dochází v souvislosti se stresovými situacemi přechodného rázu. Dále je žalobkyně ve sledování urologie a gynekologie pro stresovou inkontinenci a před rokem byla operována. Potíže ale trvají.

Z podaného posudku a posudkového závěru je zřejmé, že se zdravotní stav žalobkyně pro rozhodující zdravotní postižení, kterým je úzkostně depresivní porucha s opakovanými situačními dekompenzacemi, od roku 2005, kdy byla poprvé léčena a sledována na psychiatrii, postupně zlepšuje. Dochází ke zmírnění úzkosti při stabilním životním režimu, kdy i malé změny byly provázeny zhoršením úzkosti, pocity strachu a napětí. Ke zhoršení došlo v souvislosti s úmrtím otce a suicidem bratra. Stav se poté upravoval pozvolna. Teprve v roce 2009 se dle ošetřujícího psychiatra zlepšil, při situačních zátěžích sice i nadále docházelo k přechodnému zhoršení stavu, ale s rychlou úpravou a stabilizací. Tento stav trval i v roce 2010. U žalobkyně nebyla zjištěna ztráta kontaktu s realitou ani bludy či halucinace ani hluboká bezdůvodná deprese či závažné kognitivní poruchy, psychické potíže byly a jsou neurotického charakteru. Posudková komise přihlédla i k tomu, že se žalobkyně léčí pro močovou inkontinenci, kdy ke zlepšení zdravotního stavu nedošlo. Rozhodující zdravotní postižení posudková komise hodnotila podle kapitoly V. položka 5 písm. b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kde míra poklesu pracovní schopnosti je stanovena v rozmezí 15 – 20 %. Posudková komise stanovila míru poklesu 20 % a pro další zdravotní postižení, močovou inkontinenci, zvýšila podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky tuto hodnotu o 10 %, takže celková procentní míra poklesu pracovní schopnosti činí 30 %. Komise konstatovala, že zdravotní stav žalobkyně je stabilizovaný oproti letům 2005-2008. Žalobkyně je nyní již schopna situační zátěže a přiměřeného zvládnutí sociálního fungování. Pokud by Posudková komise MPSV hodnotila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu obtíže gynekologického rázu, bolesti v podbřišku a kříži po zátěži, nutnost okamžitého vyprázdnění moči při pocitu na močení, pak by míru poklesu pracovní schopnosti stanovovala podle kapitoly XIV oddílu B položka 3 podle položky 6a citované vyhlášky, kde míra poklesu pracovní schopnosti je stanovena 15 %. Komise poukázala na to, že stanovení poklesu výdělečné činnosti o 30 % uvedené odborným lékařem gynekologem MUDr. F. ve zprávě z vyšetření ze dne 3.11.210 nespadá do kompetencí odborného lékaře a je stanoveno bez odůvodnění v souvislosti s vyhláškou č. 359/2009 Sb., ve které jsou stanoveny míry poklesu pracovní schopnosti pro účely posuzování invalidity.

Žalobkyně při jednání připustila, že došlo ke zlepšení jejího zdravotního stavu, pokud se týče její psychiky, je to dáno tím, že je nyní nezaměstnaná a není vystavena stresu ze zaměstnání.

Soud při posuzování zákonnosti napadeného rozhodnutí vyšel z posudku podaného Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, která je povolána k tomu, aby v soudním přezkumu podávala posudky ve věcech, kde předmětem přezkoumání je rozhodnutí o dávce důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem. Podle závěru posudku žalobkyně k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí nesplňovala podmínky uznání invalidity ve smyslu § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb. Podle tohoto ustanovení je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % - jedná se o invaliditu I. stupně, pokles nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % - jedná se o invaliditu II. stupně, a nejméně o 70 % - jedná se o invaliditu III. stupně.

Zdravotní stav žalobkyně byl shledán stabilizovaným ve smyslu § 39 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., kdy bylo shledáno, že se zdravotní stav ustálil na úrovni, která umožňuje žalobkyni vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Přitom je třeba vycházet z toho, že udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

Soud v postupu posudkové komise neshledal žádné pochybení. Komise vycházela ze zdravotního stavu žalobkyně doloženého výsledky funkčních vyšetření a přihlédla k dříve vykonávané výdělečné činnosti žalobkyně a její schopnosti tuto činnost vykonávat.

Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že námitky, které žalobkyně uvedla v žalobě, nejsou důvodné. Soud proto žalobu zamítl podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Žalobkyně ve věci úspěch neměla, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost do dvou týdnů ode dne doručení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze za podmínek stanovených v § 102 a násl. s.ř.s.

V Praze dne 10. března 2011

Mgr. Dana Černovská v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Helena Bartoňová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru