Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Af 28/2014 - 40Rozsudek MSPH ze dne 27.06.2016

Prejudikatura

57 Ca 90/2006 - 119

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Afs 188/2016

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 3Af 28/2014 - 40

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Jana Ryby v právní věci žalobce: J. Š., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného

- ze dne 26. 5. 2014, č. j. 13539/14/5000-14104-709923, - ze dne 26. 5. 2014, č. j. 13540/14/5000-14104-709923,

takto:

I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 26. 5. 2014, č. j. 13539/14/5000-14104-709923, a ze dne 26. 5. 2014, č. j. 13540/14/5000-14104-709923, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 6 000 Kč.

Odůvodnění:

I.
Předmět sporu

Žalobce se u Městského soudu v Praze domáhá svou žalobou zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, jimiž zamítl odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu

- ze dne 7. 10. 2013, č. j. 5097912/13/2006-24801-109596, kterým správce daně podle § 113 odst. 1 písm. c) zákona c. 280/2009 Sb., daňový řád, zastavil řízení ve věci odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru ze dne 9. 7. 2001, č. j. 157781/01/077910/5430, kterým byla žalobci doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1998 ve výši 896 756 Kč,

- ze dne 7. 10. 2013, č. j. 5097912/13/2006-24801-109596, kterým správce daně podle § 113 odst. 1 písm. c) zákona c. 280/2009 Sb., daňový řád, zastavil řízení ve věci odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru ze dne 9. 7. 2001, č. j. 157813/01/077910/5430, kterým byla žalobci doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1999 ve výši 2 747 060 Kč.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

Žalobce předně v žalobě konstatuje, že s platebními výměry z roku 2001 byl prvně fakticky seznámen až dne 14. 8. 2013 při nahlížení do spisu. Do třiceti dnů od faktického seznámení se s platebními výměry podal proti těmto platebním výměrům odvolání, jež však bylo posouzeno jako opožděné.

Žalobce má za to, že platební výměry ze dne 9. 7. 2001 mu před datem 14. 8. 2013 doručeny nebyly a již v odvolacím řízení uváděl, že byly z důvodu pochybení pošty doručeny k rukám JUDr. Karla Škopka, který je obratem s patřičným vysvětlením vrátil odesílateli.

Žalobce namítá, že z § 31 odst. 8 písm. a) ve spojení s § 17 odst. 12 zákona o správě daní a poplatků vyplývá, že doručení písemností prokazuje správce dané, přičemž dokladem o doručení písemnosti příjemci je řádně vyplněná doručenka. Řádně vyplněnou doručenkou nemůže být doručenka s podpisem jiné osoby, nežli na doručence uvedeného adresáta, pokud by na ni nebyl uveden vedle adresáta jiný příjemce. Žalobce konstatuje, že navrhoval porovnat podpis na předmětné doručence s jeho originálními podpisy na písemnostech v daňovém spisu; je na první pohled zřetelné, že jeho podpis konstantní formy je od podpisu na této doručence úplně odlišný. Žalobce taktéž dle svého tvrzení předložil písemné prohlášení JUDr. Karla Škopka, který tehdy doručované platební výměry přebral. Tomuto prohlášení předcházel návrh na výslechu této osoby správcem daně.

Žalobce předkládá soudu písmoznalecký posudek JUDr. S. ze dne 13. 7. 2014 č. 57-14, z nějž vyplývá, že na dotčené doručence není podpis žalobce, ale že se jedná o podpis JUDr. Karla Škopka.

Žalobce shrnuje, že s předmětnými platebními výměry se seznámil prvně až dne 14. 8. 2013 a pakliže podal své odvolání dne 9. 9. 2013, jednalo se o odvolání včas podané.

Žalobce navrhuje zrušení rozhodnutí obou stupňů.

Ve vyjádření k obsahu žaloby žalovaný předně uvádí, že dodatečné platební výměry byly dle originálu dokladu o doručení žalobci doručeny dne 16. 7. 2001. Žalobcem v zákonné lhůtě nebylo podáno odvolání, stanovená daňová povinnost nebyla uhrazena. Opravné prostředky nebyly podány ani proti následné výzvě k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě ani proti exekučnímu příkazu na srážku ze mzdy. Teprve dne 14. 8. 2013 se žalobce dostavil ke správci daně a požádal o nahlížení do spisu. Dne 9. 9.2013 podal žalobce proti dodatečným platebním výměrům odvolání.

Žalovaný dále konstatuje, že dodatečné platební výměry byly doručovány za účinnosti zákona o správě daní a poplatků. Podle § 17 odst. 12 tohoto zákona je dokladem o doručení řádně vyplněná doručenka. Jsou-li o doručení pochybnosti anebo není-li doručenka, lze doručení prokázat jiným vhodným způsobem. Podle § 31 odst. 8 písm. a) citovaného zákona správce dane prokazuje doručení vlastních písemností daňovému subjektu. Z citovaných ustanovení vyplývá, že správce daně prokazuje doručení řádně vyplněnou doručenkou. Teprve pokud by vyvstaly důvodné pochybnosti o tom, zda příslušná písemnost byla doručena do vlastních rukou adresáta, prokazuje správce daně doručení jiným vhodným způsobem. Důkazní břemeno ohledně prokázání důvodných pochybností pak leží na daňovém subjektu, který hodlá doručení písemnosti zpochybnit. Daňový subjekt musí předložit taková skutková tvrzení, která jsou skutečně způsobilá doručení zpochybnit, neboť vytvářejí věrohodnou verzi reality, podle níž předmětná zásilka doručena nebyla.

Dle žalovaného osamoceným a ničím nepodloženým tvrzením o tom, že podpis na doručence není podpisem daňového subjektu, nelze postavit přesvědčivé popření doručení. Takovéto tvrzení nemůže být důvodem, aby bez dalšího – tj. při existenci doručenky s označením správce daně, který písemnost doručuje, označením adresáta a adresou, na kterou mu je doručováno, s označením doručované písemnosti, se způsobem doručení, s údajem o dni uložení zásilky, s údajem o dni převzetí této zásilky, s podpisem osoby, která zásilku převzala – vznikla povinnost finančních orgánu provádět k této otázce dokazování.

Bylo by dle žalovaného logické, aby žalobce vznesl námitku nedoručení již dříve ve vztahu k platebním výměrům, o jejichž existenci dle žalovaného prokazatelně věděl (po obdržení výzvy k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě, výkazu nedoplatků či po doručení exekučního příkazu). Pokud žalobce setrval na svém názoru nedoručení pouze a jen v rovině tvrzení, nikoli důkazní, nelze označit jím namítanou skutečnost jako tvrzení skutkové, které je skutečně způsobilé doručení zpochybnit. Žalobce však takto nejednal a námitku nedoručení vznesl s jistou mírou kvalifikovanosti poprvé až v roce 2013, kdy jako důkaz předkládá toliko „prohlášení“ JUDr. Karla Škopka (které nelze jako důkazní prostředek podle ustálené judikatury osvědčit) s návrhem na doplnění odvolacího řízení provedením výslechu této osoby jako svědka. Žalobce nepředložil žádná konkrétní a jednoznačná skutková tvrzení, která by byla sto zahájit proces dokazování.

Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby.

Žalobce reagoval replikou, v níž setrvává na tom, že mu nebyly platební výměry řádně doručeny.

Následně žalobce soudu zaslal prohlášení pana F. K. ze dne 8. 12. 2015, dle něhož žalobce dne 16. 7. 2001 (tj. dne, kdy dle záznamu na doručence měly být doručeny dodatečné platební výměry žalobci – pozn. soudu) poskytoval žalobce tlumočnické služby v Itálii, v Padově; Českou republiku opustil dne 15. 7. 2001 a navrátil se 17. 7. 2001.

III.
Posouzení žaloby

Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

Soud rozhodl ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, protože žádná ze stran s takovým postupem nevyjádřila nesouhlas.

Podle § 17 odst. 12 zákona o správě daní a poplatků dokladem o doručení písemnosti příjemci je řádně vyplněná doručenka. Jsou-li o doručení pochybnosti a nebo není-li doručenka, lze doručení prokázat jiným vhodným způsobem.

Podle § 31 odst. 8 písm. a) téhož zákona správce daně prokazuje doručení vlastních písemností daňovému subjektu.

V posuzované věci žalovaný vychází z toho, že správce daně má k dispozici řádně vyplněnou doručenku a v takovém případě je žalobci jakožto daňovém subjektu, aby doručení plausibilně zpochybnil.

Soud má za to, že již prvotní a základní předpoklad, od něhož se odvíjejí všechny rozsáhlé následné úvahy žalovaného, je chybný. Doručenku potvrzující doručení platebních výměrů žalobci nelze považovat v kontextu obsahu daňového spisu za – slovy zákona – „řádně vyplněnou“. Podpis osoby na doručence, která stvrdila převzetí zásilky obsahující předmětné dodatečné platební výměry dne 16. 7. 2001, je totiž na první pohled, zcela evidentně naprosto odlišný od podpisu žalobce uvedeného na jiných písemnostech obsažených v daňovém spisu. Jedná se např. o daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 1998 ze dne 30. 6. 1999, plnou moc udělenou daňové poradkyni dne 27. 3. 1999, daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 1999 ze dne 30. 6. 2000, plnou moc udělenou daňové poradkyni dne 31. 3. 2000, dopis žalobce Finančnímu úřadu v Českých Budějovicích nedatovaný (opatřený prezentačním razítkem adresáta s datem 29. 3. 2001), dopis žalobce Finančnímu úřadu v Českých Budějovicích ze dne 20. 4. 2001, dopis žalobce Finančnímu úřadu v Českých Budějovicích ze dne 31. 5. 2001. Již v době, kdy se správci daně vrátila doručenka vztahující k předmětným dodatečným platebním výměrům, mělo být s ohledem na tehdejší obsah spisu správci daně zjevné, že nemá k dispozici řádně vyplněnou doručenku a že doručení platebních výměrů nemá prokázáno. Jak plyne z obsahu správního spisu, ani tehdy ani později nebylo v souladu s § 17 odst. 12 věta druhá zákona o správě daní a poplatků přistoupeno k tomu, že by doručení písemností (tj. dodatečných platebních výměrů ze dne 9. 7. 2001) bylo prokazováno správcem daně [srov. § 31 odst. 8 písm. a) téhož zákona] jiným vhodným způsobem. Za této situace je závěr žalovaného o opožděnosti podaných odvolání předčasný.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

Na základě shora uvedeného soud napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. zrušil pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé a současně věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Při novém projednání věci je žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

Byť žalobce požadoval zrušení rozhodnutí obou stupňů, soud vyhodnotil, že zrušení rozhodnutí prvního stupně není nezbytné a že ponechá na úvaze žalovaného volbu dalšího procesního postupu.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobci, který měl ve věci úspěch, vznikly v souvislosti s tímto řízením náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 6 000 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze 27. června 2016

JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Hrůzová, DiS.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru