Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 A 63/2019 - 39Usnesení MSPH ze dne 09.01.2020

Prejudikatura

5 As 9/2015 - 59

6 Afs 100/2019 - 33


přidejte vlastní popisek


č. j. 3A 63/2019 - 39

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobce: J. V., narozený dne XXX

bytem XXX
zastoupený advokátem Mgr. Janem Dáňou
sídlem Václavské nám. 11, 110 00 Praha 1

proti žalovanému: Finanční arbitr
sídlem Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 4. 2019 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. FA/SR/ZP/1915/2018.

2. Žalobce blíže uvedl, že žalovaný zahájil dne 26. 7. 2018 řízení, jehož podstatou je požadavek na určení absolutní neplatnosti smlouvy investičního životního pojištění č. 7094881328 uzavřené mezi žalobcem a společností Česká pojišťovna, a.s. Žalobce podle ust. § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu vyzval žalovaného k odstranění nečinnosti a vydání nálezu dne 2. 11. 2018. V podané žalobě vznáší žalobce námitku, že žalovaný shromáždil podklady nutné pro vydání rozhodnutí v okamžiku, kdy žalobce odstranil vady návrhu, tj. dne 31. 7. 2018. Žalovaný tak měl ve věci rozhodnout nejpozději do 29. 10. 2018. Po uplynutí této lhůty pak žalobce vyzval žalovaného k opatření proti nečinnosti. Žalobce považuje za nežádoucí, aby počátek běhu lhůty pro rozhodnutí určoval žalovaný. V takové situaci žalobce pozbývá možnost efektivní obrany proti nečinnosti. Dle žalovaného shromažďování podkladů o zaplaceném pojistném nemůže být považováno za podklad nezbytný pro rozhodnutí ve věci dle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi.

3. Z tohoto důvodu navrhuje žalobce soudu, aby žalovanému uložil do 30 dnů od právní moci rozsudku rozhodnout ve věci a aby žalobci uhradil náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že opatření proti nečinnosti bylo podáno předčasně a nebyly tak vyčerpány prostředky ochrany ve správním řízení. Z tohoto důvodu by měl soud žalobu odmítnout. Nadto lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci počíná běžet až ode dne vyhotovení expedice výzvy k seznámení se se shromážděnými podklady. V době podání opatření proti nečinnosti žalovanému ještě nepočala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí.

5. Městský soud v Praze přezkoumal v žalobě tvrzenou nečinnost na základě skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí (§ 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

6. Městský soud v Praze posoudil věc takto:

7. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel (žalobkyně) svůj návrh (žalobu) zpět.

8. Poněvadž projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí žaloby v plném rozsahu, nevzbuzuje pochybnosti, soud pod výrokem I. tohoto usnesení v souladu s citovaným ustanovením, řízení vůči žalovanému zastavil.

9. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud zohlednil skutečnost, že ustanovení § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., se v daném případě nepoužije, neboť soud neshledal podanou žalobu důvodnou.

10. Z konstantní judikatury vyplývá, že pokud odpadne po podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu důvod jejího podání tím, že správní orgán ukončí svoji nečinnost vydáním rozhodnutí nebo osvědčení (žalovaný vydal nález ve věci dne 23. 7. 2019, který žalobce přiložil ke zpětvzetí žaloby), v důsledku čehož je žaloba vzata zpět a řízení zastaveno, má žalobce právo na náhradu nákladů řízení (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2007, č. j. 9 Ans 7/2007-76, a ze dne 27. 4. 2012, č. j. 2 Ans 3/2012-31). Přitom předpokladem pro přiznání náhrady nákladů řízení je mj. důvodnost podané žaloby, tj. existence žaloby na ochranu proti nečinnosti, se kterou by žalobce byl úspěšný, pokud by nedošlo k jejímu zpětvzetí v důsledku vydání správního rozhodnutí nebo osvědčení po podání žaloby (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2010, č. j. 3 Ans 27/2010-105).

11. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi Arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.

12. V daném případě žalobce podal opatření proti nečinnosti podle ust. § 80 odst. 3 správního řádu předčasně. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, pro bezvýsledné vyčerpání prostředků nápravy proti nečinnosti ve správním řízení je nezbytné podat návrh k opatření proti nečinnosti podle ust. § 80 odst. 3 věty druhé správního řádu až v momentě, kdy žalovanému marně uplyne lhůta pro vydání rozhodnutí. Tato lhůta dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 9 As 36/2018-37 započne běžet až okamžikem shromáždění nezbytných podkladů pro rozhodnutí. Poslední podklady žalovaný obdržel dne 26. 9. 2018, a to od společnosti Česká pojišťovna, a.s. Od tohoto okamžiku počala žalovanému běžet lhůta pro vydání rozhodnutí v maximální délce 90 dnů, neboť žalovaný již obdržel všechny podklady nezbytné pro rozhodnutí. Žalovaný měl proto rozhodnout nejpozději do 27. 12. 2018. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, okamžik vyhotovení a doručení výzvy k seznámení s podklady pro rozhodnutí nelze spojovat s koncem první fáze řízení, jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše zmiňovaném rozsudku: „Povinnost finančního arbitra vyrozumět účastníky řízení o tom, že shromáždil veškeré podklady, které jsou nezbytné k rozhodnutí ve věci, však nelze spojovat s počátkem druhé fáze řízení.“

13. Z judikatury správních soudů rovněž vyplývá, že je na místě, aby žaloba na ochranu proti nečinnosti byla podána až poté, co správní orgány dostanou prostor k nápravě vytýkaného stavu. Tento názor vyslovil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 25. 5. 2016, č. j. 5 As 9/2015-59, kde uvedl: „Pokud v tomto ustanovení zákonodárce užil minulého času „vyčerpal“ při formulaci podmínky vyčerpání prostředků ochrany a naproti tomu času přítomného „může se domáhat“ při formulaci oprávnění k podání žaloby, je třeba z toho logicky dovodit, že podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti v řízení před správním orgánem musí být splněna již k okamžiku podání žaloby.“ Na tento rozsudek navázal Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 6 Afs 100/2019-33: „Pokud ustanovení § 80 odst. 3 věta druhá správního řádu stanoví, že účastník řízení může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat až po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí, nelze přihlížet k tomu, že účastník na tuto lhůtu nedbá a podá „dopředu“ a fakticky „preventivně“ (neboť z obsahu kasační argumentace rovněž vyplývá, že vlastně teprve předpokládal nečinnost žalovaného), neboť nepostupuje v souladu se správním řádem, který mu v tomto směru stanoví příslušný správný postup. […] Jestliže tedy účastník řízení podá žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti v rozporu se zákonem (zde předčasně), nelze hovořit o řádném bezvýsledném vyčerpání prostředků nápravy.”

14. V posuzovaném případě však žalobce nedal žalovanému prostor po shromáždění veškerých podkladů rozhodnout ve věci. K tomu je třeba dodat, že z výše citované judikatury nadto jednoznačně vyplývá, že lhůta pro vydání rozhodnutí počíná běžet až shromážděním podkladů potřebných pro rozhodnutí, k čemuž došlo dne 26. 9. 2018. Žalobce měl proto vyčkat 90 dnů, než podá výzvu k opatření proti nečinnosti, tedy nejdříve dne 28. 12. 2018. I přesto, že dosud nebyla skončena první fáze řízení, podal žalobce opatření proti nečinnosti již dne 2. 11. 2018, tedy předčasně.

15. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba nebyla důvodná, neboť před jejím podáním nebyly bezvýsledně vyčerpány prostředky k ochraně proti nečinnosti ve správním řízení, soud o nákladech řízení soud rozhodl podle ust § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

16. Konečně pak výrok III. vychází z § 10 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle níž soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soudní poplatek byl žalobcem zaplacen ve výši 2 000 Kč. Proto soud rozhodl v souladu s citovaným zákonným ustanovením o vrácení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 9. ledna 2020

JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru