Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 A 53/2019 - 22Rozsudek MSPH ze dne 15.09.2020

Prejudikatura

2 As 80/2017 - 34

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 As 193/2020

přidejte vlastní popisek

3 A 53/2019-22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Ryby a soudkyň JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobce: V. V., nar. xxxxx

bytem V.
zast. Mgr. Václavem Voříškem, advokátem
sídlem Ledčická 649/15, 184 00 Praha 8

proti žalované: Ministerstvo dopravy
sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu

takto:

I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí o odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 22. 2. 2018 č. j. MHMP 300183/2018/Dba.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 800,- Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Předmět žaloby

1. Žalobce se domáhá u Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) uložení povinnosti vydat rozhodnutí o odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „MHMP“ či „správní orgán prvního stupně“) ze dne 22. 2. 2018 č. j. MHMP 300183/2018/Dba (sp. zn. S-MHMP 1118731/2017/Dba). Uvedeným rozhodnutím byla žalobci uložena za spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 3 000,- Kč a zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu, na dobu dvou měsíců.

2. Žalobce namítá, že proti uvedenému rozhodnutí podal včas odvolání, avšak ani přes uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaný o něm nerozhodl do dne podání žaloby.

3. Kromě vyřčení povinnosti vydat rozhodnutí v odvolacím správním řízení žalobce vyslovil požadavek na přiznání náhrady nákladů tohoto soudního řízení, a to v rozsahu zaplaceného soudního poplatku a odměny za tři úkony právní služby poskytnuté advokátem včetně tzv. režijního paušálu (převzetí věci, podání žaloby a repliky), byť bez požadavku navýšení o daň z přidané hodnoty.

II. Vyjádření žalovaného; podstatné okolnosti vyplývající ze správního spisu

4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. K věci uvedl, že odvolání podal žalobce v zákonné lhůtě prostřednictvím původního zmocněnce, avšak podání bylo učiněno e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu a nebylo doplněno. K výzvě správního orgánu prvního stupně zmocněnec doplnil odvolání dne 10. 7. 2018. Žalovaný však považuje za podstatné, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nabylo právní moci dne 20. 3. 2018 vzhledem k tomu, že odvolání žalobce, byť podané ve lhůtě stanovené zákonem, bylo učiněno e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu a následně nebylo doplněno. Podle žalovaného je třeba na ně nahlížet, jako by nebylo vůbec podáno, a proto žalovaný nemohl být nečinný, neboť neměl o čem rozhodovat. Žalovaný si je vědom, že správní orgán prvního stupně vyzýval původního zmocněnce k doplnění odvolání, ačkoli nebylo co doplňovat vzhledem k tomu, že odvolání nebylo podáno.

III. Podstatné okolnosti vyplývající ze správního spisu

5. Ze správního spisu (čj. 261/2019-160-SPR), který žalovaný předložil městskému soudu, vyplývají mj. následující skutečnosti, které městský soud považuje za podstatné (rozhodné):

a) z chronologie podání vypočtené v přípise MHMP ze dne 8. 4. 2019 č. j. MHMP 639864/2019/Sla, sp. zn. 1118731/2017/Sla vyplývá, že

- dne 9. 3. 2018 spisovna MHMP přijala e-mailové odvolání proti rozhodnutí 1118731/2017/Dba od zmocněnce žalobce bez platného elektronického podpisu,

- dne 22. 5. 2018 byla vypravena zmocněnci žalobce výzva k odstranění nedostatků podání,

- dne 10. 7. 2018 podal zmocněnec žalobce doplnění odvolání, a to e-mailem s přílohou s uznávaným elektronickým podpisem a kladným výsledkem ověření platnosti podpisu;

b) zmocněnec žalobce Ing. M. J. odeslal MHMP dne 9. 3. 2018 e-mailové odvolání žalobce proti rozhodnutí MHMP vydanému v řízení sp. zn. S-MHMP 1118731/2017/Dba, které bylo „staženo“ dne 12. 3. 2018 (poznámka soudu – tzn. v poslední den odvolací lhůty), avšak které obsahovalo neplatný uznávaný elektronický podpis;

c) zmocněnec žalobce Ing. M. J. zaslal MHMP dne 10. 7. 2018 e-mailové doplnění odvolání žalobce proti rozhodnutí MHMP vydanému v řízení sp. zn. S-MHMP 1118731/2017/Dba, které obsahovalo platný uznávaný elektronický podpis.

IV. Posouzení žaloby soudem

6. Městský soud přezkoumal podanou žalobu v rozsahu uplatněných žalobních bodů v řízení podle ust. § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Učinil tak bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem oba účastníci vyslovili souhlas, žalobce výslovně, žalovaný konkludentně (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

7. Mezi účastníky není sporu o tom, že odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo podání v zákonné lhůtě, že v červenci 2018 bylo k výzvě tohoto správního orgánu doplněno a že došlo k uplatnění ochrany proti nečinnosti ve správním řízení. Nespornou je i otázka včasnosti podání žaloby ve smyslu ust. § 80 odst. 1 s. ř. s. Spornou však mezi účastníky zůstala procesně právní otázka, zda odvolání bylo podáno řádně a zda tak žalovanému vznikla procesní povinnost o něm rozhodnout.

8. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 27. 7. 2017 č. j. 2 As 80/2017-34 i nepodepsané odvolání zásadně zahajuje řízení o odvolání v přestupkové věci (ledaže by z jeho obsahu vůbec neplynulo, kdo je má činit), a to je třeba skončit některým ze zákonem předvídaných způsobů. Vada spočívající v chybějícím podpisu by bránila projednání takového odvolání teprve tehdy, vyvstaly-li by pochybnosti, že podání učinil vskutku ten, kdo se v něm jako podatel deklaruje. Ke zhojení nedostatečně podepsaného podání NSS poznamenal, že pokud zástupce stěžovatele chybějící podstatnou náležitost podpisu ve stěžovatelem podaném odvolání odstranil podáním dne …, tedy v době, kdy řízení o odvolání stále trvalo, zhojil tak vadu původního podání.

9. V rozsudku ze dne 4. 6. 2015 č. j. 9 As 63/2015-36 NSS uvedl, že pokud bylo odvolací řízení zahájeno, pokračuje i přes pasivitu stěžovatele při odstraňování vad odvolaní, a musí být skončeno některým ze způsobů předvídaných zákonem, a že pokud tedy žalovaný nevydal rozhodnutí o podaném odvolání a na výtku stěžovatele reagoval sdělením o neexistenci odvolání, jednalo se o nečinnost. Otázka, jakým způsobem měl správní orgán o podaném odvolání rozhodnout, již přesahuje podle NSS rámec soudní ochrany poskytované v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti.

10. Lze konstatovat, že zmíněnými rozsudky NSS překlenul starší procesně právní závěr vyřčený v rozsudku ze dne 23. 9. 2009 č. j. 9 As 90/2008-70, podle něhož pokud by prostřednictvím veřejné datové sítě stěžovatelka učinila podání, které by bylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem, ale postrádalo by některou z předepsaných obsahových náležitostí, bylo by povinností správního orgánu v souladu s § 37 odst. 3 správního řádu stěžovatelku vyzvat k jejich doplnění. Pokud však stěžovatelka neučinila podání v zákonem stanovené formě, bylo třeba postupovat podle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu, tj. podání do 5 dnů písemně nebo ústně do protokolu potvrdit či opatřit elektronickým podpisem. Nepostupovala-li stěžovatelka dle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu, pak její podání, nebylo způsobilé zahájit předmětné správní řízení a nelze k němu vůbec přihlížet, ani odstraňovat jeho případné obsahové vady.

11. Podle ust. § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

12. Podání je pak podle ust. § 37 odst. 4 správního řádu možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.

13. Pro srovnání městský soud připomíná, že podle ust. § 37 odst. 2 s. ř. s. lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak – jak zdůrazňuje s. ř. s. ve druhé větě cit. odstavce – se k němu nepřihlíží.

14. Městský soud nemůže opomenout skutečnost vyplývající jak ze samotné žaloby, tak i z vyjádření žalovaného a správního spisu žalovaného, že žalobce podal proti výše uvedenému rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v žalobcově přestupkové věci odvolání v zákonné odvolací lhůtě, byť tak učinil prostřednictvím svého tehdejšího zástupce e-mailem bez platného uznávaného elektronického podpisu. Nelze přehlédnout, že to byl správní orgán, který posléze žalobce vyzval k doplnění podaného odvolání, a že žalobce odvolání doplnil podáním ze dne 10. 7. 2018, opatřeným již platným elektronickým podpisem. Nelze ani přehlédnout, že ust. § 37 správního řádu není opatřeno dovětkem, že k podání, které nebylo učiněno ve formě stanovené zákonem a které ani následně nebylo ve stanovené době potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo předložením jeho originál, se nepřihlíží.

15. Vycházeje z výše uvedené právní úpravy a připomenutých právních premis judikovaných NSS, že i nepodepsané odvolání zásadně zahajuje řízení o odvolání v přestupkové věci a že odstranění chybějící podstatné náležitosti podání včetně náležitosti podpisu v podaném odvolání lze učinit i podáním učiněným v době, kdy řízení o odvolání stále ještě trvá, je nutno dojít k závěru, že žalobce v projednávaném případě – a to dokonce po výzvě správního orgánu – zhojil vadu původního podání. Městský soud proto nemůže akceptovat postup žalovaného, který po doplnění odvolání již řádně podepsaným podáním neskončil odvolací správní řízení některým z procesních způsobů předvídaných zákonem. Městský soud zároveň nemíní v nejmenším naznačovat, jak by snad měl či jak může odvolací správní orgán rozhodnout.

16. Jelikož žalovaný nevydal rozhodnutí o podaném odvolání a k podání žalobce dal najevo, že nemá o čem rozhodovat vzhledem k tomu, že podle jeho mínění odvolání nebylo podáno (viz vyjádření žalovaného k žalobě pod bodem III.), shledává městský soud v postupu žalovaného procesní nečinnost a pochybení v pohledu na postup správního orgánu prvního stupně, co se týče vhodnosti, resp. nezbytnosti zaslání výzvy žalobci k doplnění odvolání.

17. Z výše uvedených důvodů městský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému proto ve výroku I. uložil podle ust. § 81 odst. 2 s. ř. s., aby v přiměřené jednoměsíční lhůtě rozhodl o podaném odvolání, aniž by si tím městský soud dovolil jakkoli naznačovat, jak by mělo být věcně rozhodnuto.

V. Posouzení nákladů řízení

18. O nákladech řízení rozhodl městský soud podle ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, a to proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V řízení měl plný úspěch žalobce zastoupený advokátem, proto mu byla přiznána oproti žalovanému náhrada jeho procesních nákladů v rozsahu zaplaceného soudního poplatku a odměny advokátu za dva úkony právní služby jím poskytnuté a spočívající v převzetí věci a podání žaloby, a to včetně tzv. režijního paušálu [vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů]; navýšení o daň z přidané hodnoty žalobce nepožadoval, přičemž k požadované odměně za repliku městský soud nemohl přihlédnout, protože žádná replika podána nebyla. Žalovaný pak v řízení nebyl procesně úspěšný.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 15. září 2020

JUDr. Jan Ryba

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru