Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 A 23/2013 - 26Rozsudek MSPH ze dne 19.09.2013

Prejudikatura

8 A 176/2012 - 38

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 Ans 9/2013 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

3A 23/2013-26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: D. V. Y., nar. 12. 2. 1981, zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem v Brně, Příkop 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

I. Soud ukládá žalovanému Ministerstvu vnitra, aby vydalo rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 12. 4. 2012 o vydání nového rozhodnutí podle ust. § 101 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu ve věci povolení k trvalému pobytu, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 800,- Kč, k rukám zástupce Mgr. Marka Sedláka, advokáta, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 22. 2. 2013 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti správního orgánu.

Žalobce tvrdí v žalobě, že podal dne 12.4.2012 u žalovaného žádost o vydání nového rozhodnutí podle ust. § 101 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Poté žalobce zdůraznil, že ve smyslu ust. § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., zákona o pobytu cizinců (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu; v případě, že nelze vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí do 60 dnů od zahájení řízení. Žádostí ze dne 8.8.2012 se žalobce domáhal dle § 80 odst. 3 správního řádu u nadřízeného správního orgánu učinění opatření proti nečinnosti, avšak nadřízený správní orgán do dnešního dne neučinil žádné opatření proti nečinnosti ve smyslu ust. § 80 odst. 4 písm. a) či písm. b) správního řádu.

Vzhledem k tomu, že lhůta k vydání rozhodnutí žalovanému marně uplynula a žalobce vyčerpal prostředek k ochraně proti nečinnosti, kdy ani nadřízený správní orgán dosud nerozhodl, má žalobce za to, že žalovaný je, v rozporu se zákonem, nečinný, a proto se domáhá ochrany svého práva soudní cestou.

Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 4. dubna 2013 navrhl zamítnutí žaloby a k meritu věci uvedl, že v podané žalobě není uvedeno číslo jednací řízení před správním orgánem a ani žalovanému nebyla zaslána kopie žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti. Žalobce byl v minulosti žadatelem o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení s občanem České republiky. Rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 5.6.2008, byla jeho žádost o povolení trvalého pobytu zamítnuta, a to příslušným správním orgánem. V současné době není v žádném informačním systému evidována žádost jmenovaného o vydání nového rozhodnutí dle ust. § 101 písm. b) správního řádu. Žalovaný má za to, že žaloba postrádá formální znaky žaloby a vykazuje i obsahové vady (chybějící číslo jednací podání žalobce, důkazní prostředky prokazující zahájení správního řízení ve věci a specifikaci toho, čeho se žalobce domáhá).

Na výzvu soudu žalobce připojil k žalobě následující listiny: 1) žádost o vydání nového rozhodnutí ze dne 12.4.2013 s potvrzením o příjmu elektronickou podatelnou žalovaného,

2) žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 8.8.2013 s doručenkou prokazující její přijetí do datové schránky Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.

Přípisem ze dne 20. května 2013 reagoval na doplnění žaloby žalovaný tak, že nadále odkazuje na své vyjádření ze dne 4.4.2013 a současně setrvává na tom, že považuje podanou žalobu za neprojednatelnou, neboť je přesvědčen, že žaloba nesplňuje náležitosti dané ust. § 80 odst. 3 s.ř.s. Závěrem žalovaný navrhl, aby Městský soud v Praze podanou žalobu zamítl.

Z listin předložených žalobcem zjistil soud následující skutečnosti:

1) Žádostí ze dne 12.4.2013 požádal žalobce o vydání nového rozhodnutí podle ust. 101 písm. b) správního řádu s poukazem na skutečnost, že pravomocným rozhodnutím Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Brno, Inspektorátu cizinecké policie Brno ze dne 27.3.2008, č.j. SCCP-016454-23/BR-1-CI-2006 byla zamítnuta žádost o povolení k trvalému pobytu dle § 87 k odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců. Rozhodnutí o zamítnutí odvolání ve věci správního vyhoštění, na základě kterého došlo k zařazení do evidence nežádoucích osob, a které bylo důvodem zamítnutí žádosti o trvalý pobyt však bylo posléze jako nezákonné zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30.6.2010 č.j. 11 Ca 85/2008-31 a rozhodnutí o správním vyhoštění správního orgánu I. stupně pak bylo zrušeno rozhodnutím Policie ČR, Ředitelstvím služby cizinecké policie ze dne 25.7.2011, č.j. SCCP-4219/C-243-2007. Žadatel se domnívá, že důvod, pro který byla žádost o trvalý pobyt zamítnuta v současné době neexistuje, a proto se domáhá toho, že jsou splněny podmínky pro vydání nového rozhodnutí dle § 101 písm. b) správního řádu a žádá o nové rozhodnutí.

2) Elektronickou podatelnou Ministerstvo vnitra ČR bylo potvrzeno podání datové zprávy ze dne 12.4.2012 označené: D. V. Y., H. L. H., H. T. B. L., č.j. SCPP- 016454-23/BR-I-CI-2006 – žádost o vydání nového rozhodnutí podané na adresu elektronické podatelny Ministerstva vnitra a bylo označeno identifikátorem dokumentu: MVCRX00Z8O80, datum označení: 13.4.2012 05:42:13. Podání bylo přijato s elektronickým podpisem.

3) Žalobce podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 správního řádu ze dne 8.8.2012, v níž poukázal na to, že byla dne 12.4.2012 podána u odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR žádost o vydání nového rozhodnutí dle § 101 písm. b) zákona o pobytu cizinců, a dosud o této žádosti nebylo rozhodnuto. Protože správnímu orgánu marně uplynula lhůta stanovená k vydání rozhodnutí, zástupce žadatele požádal o uplatnění opatření proti nečinnosti odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra a rovněž požádal nadřízený správní orgán, aby učinil opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 1 písm. a) nebo b) správního řádu.

4) Doručenkou vztahující se k žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti bylo prokázáno doručení do datové schránky Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 10.8.2012 v 7:24:48, kdy se přihlásila pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě ve smyslu § 8 odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb. v platném znění.

Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce (výzva k vyjádření ohledně možnosti rozhodnout ve věci bez jednání byla zástupci žalobce doručena dne 6. 3. 2013) ani žalovaný (výzva k vyjádření ohledně možnosti rozhodnout ve věci bez jednání byla žalovanému doručena dne 20. 3. 2013) ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřili nesouhlas s tím, aby soud rozhodl bez jednání (§ 51 s.ř.s.).

Městský soud v Praze přezkoumal žalobu v řízení podle ust. § 79 - 81 s. ř. s. a rozhodl dle ust. § 81 odst. 3 s. ř. s. a to na základě skutkového stavu ke dni vydání rozhodnutí.

V daném případě žalobce prokázal, že doručil žalovanému správního orgánu žádost o vydání nového rozhodnutí dle § 101 písm. b) správního řádu ze dne 12. 4. 2012 a rovněž, že dne 10.8.2012 podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti u nadřízeného správního orgánu, tj. Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech cizinců.

Žalovaný nikterak nevyvrací, že o podané žádosti ze dne 12.8.2012 dosud nerozhodl, naopak nesouhlasí s navrhovaným petitem žalobce toliko z důvodu, že se domnívá, že žaloba nemá náležitosti ve smyslu ust. § 80 odst. 3 s.ř.s.

Soud se s tímto názorem nemohl ztotožnit.

Lze konstatovat, že podle ust. § 80 odst. 3 s.ř.s. žaloba (směřující proti nečinnosti správního orgánu) kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení věci, v níž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá, vylíčení rozhodujících skutečností označení důkazů, jichž se žalobce dovolává a návrh výroku rozsudku.

V daném případě žalobce uvedl v žalobě obecné náležitosti, z nichž vyplývá ve smyslu ust. § 37 odst. 3 s.ř.s. čeho se žaloba týká (žalobou se domáhá žalobce ochrany soudu proti nečinnosti správního orgánu), kdo ji činí (žalobce uvedl své osobní údaje), proti komu směřuje (žalobce označil správní orgán, vůči jehož nečinnosti se domáhá ochrany), co žalobce navrhuje (žalobce uvedl adekvátní žalobní petit), návrh je podepsán a datován. Žalobce uvedl ke své osobě jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Žaloba byla podána v zákonem stanovené formě a to prostřednictvím České pošty a.s.

Žaloba obsahuje i údaje ve smyslu ust. § 80 odst. 3 s.ř.s. žaloba, neboť je v ní označena věc, v níž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá (za daných okolností nemohl žalobce blíže označit návrh, ve vztahu k němuž se domáhá rozhodnutí, neboť nemůže znát spisovou značku, která byla žalovaným jeho návrhu přidělena),vylíčení rozhodujících skutečností (žalobce popsal úkony, které učinil, aby dosáhl vydání rozhodnutí v dané věci), označení důkazů, jichž se žalobce dovolává (žalobce předložil nejen jím učiněná podání tj. žádost ze dne 12.4.2013 o vydání nového rozhodnutí podle ust. 101 písm. b) správního řádu a žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 správního řádu ze dne 8.8.2012, ale i listiny prokazující doručení těchto podání příslušným správním orgánům - viz výše). Skutečnost, že žaloba obsahuje žalobní petit již soud konstatoval na str. 3 rozsudku.

Soud shledává vhodným dodat, že žalobce se domáhá v daném případě vydání nového rozhodnutí ve smyslu ust. § 101 písm. b) správního řádu, dle něhož provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze tehdy, jestliže novým rozhodnutím bude vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta. Podle ust. § 102 odst. 3 a 4 správního řádu nové řízení podle § 101 lze zahájit na žádost i v případě, že původní řízení bylo zahájeno z moci úřední, a naopak. Žádost může podat kterýkoli z účastníků původního řízení, nebo jeho právní nástupce za předpokladu, že je původním rozhodnutím přímo dotčen. Pokud žádost účastníka neodůvodňuje zahájení nového řízení, rozhodne správní orgán usnesením o tom, že se řízení zastaví. Usnesení se oznamuje pouze žadateli a těm osobám, vůči nimž již správní orgán učinil úkon.

Z uvedeného vyplývá, že správní řízení je v případě žádosti o vydání nového rozhodnutí zahájeno dnem, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, k čemuž sice v dané věci došlo (viz výše), avšak dosud o žádosti žalobce nebylo rozhodnuto.

Soud uzavírá, že žaloba je důvodná, a proto v souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce, který byl ve věci úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení.

Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z nákladů na zastoupení advokátem, a to za 2 úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby – § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“)] po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 3 písm. f) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Náklady na zastoupení advokátem tak činí 6 800,- Kč.

Žalobci bude tedy na náhradě nákladů zaplacena žalovaným celková částka 8 800,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 19. září 2013

JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Jeklová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru