Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 A 201/2019 - 65Rozsudek MSPH ze dne 11.02.2021

Prejudikatura

9 As 159/2020 - 60


přidejte vlastní popisek

3A 201/2019 - 65

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobce: Karlovarská Korunní s. r. o., IČO: 182 26 990
sídlem Stráž nad Ohří č. p. 77, 363 01 Stráž nad Ohří
zastoupený Mgr. Jakubem Oniskem, advokátem

sídlem Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha 2

proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví
sídlem Palackého nám. č. 4, 128 01 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 24. 10. 2019 č. j. MZDR 40941/2019-3/PRO,

takto:

I. Rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 24. 10. 2019 č. j. MZDR 40941/2019-3/PRO se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč k rukám zástupce žalobce Mgr. Jakuba Oniska, advokáta, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí ministra zdravotnictví (dále jen „ministr“ nebo „rozkladový orgán“) ze dne 24. 10. 2019 č. j. MZDR 40941/2019-3/PRO, kterým ministr zamítl rozklad žalobce proti usnesení Ministerstva zdravotnictví, Českého inspektorátu lázní a zřídel (dále jen „ministerstvo“ nebo „žalovaný“), ze dne 11. 7. 2019 č. j.: MZDR 45757/2018-37/OZP-ČIL-Vac, o odepření nahlížení do spisů, ve kterých jsou vedeny dokumenty Výroční zpráva o využívání a ochraně zdroje přírodní minerální vody BJ-142 v lokalitě Korunní (zdroj Krondorf) za rok 2017 a Výroční zpráva o využívání a ochraně zdroje přírodní minerální vody BJ-142 v lokalitě Korunní (zdroj Krondorf) za rok 2018.

2. V žalobě nejprve žalobce uvedl, že je vlastníkem jímacích zařízení a provozovatelem vrtů (zdrojů přírodní minerální vody) s označením BJ-5 (Korunní kyselka I), BJ-9 (Korunní kyselka II), BJ-11 (Korunní kyselka III), BJ-21, BJ-22, BJ-26, BJ-37, BJ-145, HV-12, HV-14B, HV-16, HV-25, HJ-104B, HJ-105, HJ-107, vše lokalitě Stráž nad Ohří, jejichž užívání bylo povoleno rozhodnutím ministerstva. V bezprostřední blízkosti uvedených vrtů se nachází vrt s označením BJ-142 provozovaný společností Krondorf a.s. (dále jen jako „Krondorf‘).

3. Žalobce je žadatelem o vydání závazného stanoviska vztahujícího se k povolení průzkumného vrtu HJ 301 a HV 301 v ochranném pásmu I. stupně zdrojů přírodní minerální vody zřídelní lokality Korunní v řízení vedeném pod sp. zn. MZDR 45757/2018/OIS-ČIL. Žalobce zjistil, že v řízení o vydání závazného stanoviska, konkrétně z Žádosti o odborné posouzení věci: „Průzkum potenciálních zdrojů minerální vody na p.p.č. 1094, vrty HJ-301 a HV-301 “ v k. ú. Stráž nad Ohří, ze dne 19. 11. 2018, které ministerstvo zaslalo České geologické službě (dále též „ČGS“) vyplývá, že ministerstvo žalobci vytýká, že v projektu doplňkového hydrogeologického průzkumu „Průzkum potenciálních zdrojů minerální vody na p.p.č. 1094, vrty HJ-301 a HV-301“ (dále jen jako „Projekt“) podaného žalobcem, chybí údaje k vrtu BJ-142, který je provozován společností Krondorf. Aby tuto vadu v Projektu odstranil, tj. doplnil chybějící údaje k vrtu BJ-142 a předešel případnému vydání negativního rozhodnutí ministerstva ve věci řízení o vydání závazného stanoviska, podal dne 8. 2. 2019 žádost o nahlédnutí do spisů vedených ve věci společnosti Krondorf a vrtu BJ-142 za účelem zjištění informací z Výroční zprávy o využívání a ochraně zdroje přírodní minerální vody BJ-142 v lokalitě Korunní (zdroj Krondorf) za rok 2017 a za rok 2018.

4. V žalobě tvrdí žalobce, že napadené rozhodnutí je nezákonné a byl jím zkrácen na svých právech. Námitky lze rozdělit do následujících žalobních bodů:

5. V prvním žalobním bodu žalobce nesouhlasí s žalovaným, že jako žadatel o nahlédnutí do spisů neprokázal k danému úkonu právní zájem nebo jiný vážný důvod ve smyslu § 38 odst. 2 správního řádu.

6. Důvodem pro získání informací ze spisů společnosti Krondorf je doplnění informací do Projektu žalobce. Již žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na doplnění žádosti žalobce ze dne 12. 6. 2019, v němž žalobce uvedl, o jaká data se jedná a konkrétní důvody, pro něž je potřebné data do Projektu doplnit. Dále je zde i uvedeno, že tento požadavek vyplývá i z materiálů vydaných ministerstvem v řízení o vydání závazného stanoviska. Žalovaný k tomuto argumentu uvádí pouze, že tomuto tvrzení nelze přisvědčit. Ministerstvo v dopise adresovaném České geologické službě v bodě 4 zmínilo, že chybí údaje k vrtu BJ-142, ale tato písemnost nebyla adresována žadateli a ani se nejednalo o výtku ve smyslu potřeby doplnění, ale o pouhé konstatování skutečnosti. K samotným věcným důvodům pro doplnění informací do Projektu se žalovaný v napadeném rozhodnutí však nevyjadřuje.

7. K povaze požadovaných informací ministerstvo v prvostupňovém rozhodnutí uvádí, že „došlo k závěru, že data v nich obsažená jsou spíše základním statistickým vyhodnocením získaných hodnot (čerpaného množství, úrovně hladiny, konduktivity, obsahu volného rozpuštěného CO2 a dalších parametrů) získaných v průběhu roku. Nejedná se tak o podrobné informace v rozsahu navrhovaného monitoringu v rámci projektu.“ S uvedeným žalobce nesouhlasí. Žalobci tak znemožňuje, aby použil v rámci řízení o vydání závazného stanoviska všechna dostupná data. Je věcí žalobce, jak s požadovanými daty dále naloží, jak budou v rámci Projektu zpracována a jak budou v konečném důsledku vyhodnocena.

8. Dále žalobce poukazuje na skutečnost, že dne 5. 11. 2019 vydalo ministerstvo rozhodnutí č. j. MZDR 45757/2018-43/OZP-ČIL-Dr, v němž žádost o vydání závazného stanoviska vztahujícího se k povolení průzkumného vrtu HJ 301 a HV 301 zamítlo. Ministerstvo odůvodnilo svůj závěr i rizikovostí prací ve smyslu negativního ovlivnění zdroje Krondorf a okolních jímacích vrtů i celé zřídelní struktury. Podle ministerstva je zcela zásadní náhled na strukturu jako celek. Žalobce z toho dovozuje, že ministerstvo mu vytýká nedostatek informací ohledně zdroje Krondorf i celé zřídelní lokality a řadu dalších parametrů, které mají především zajistit ochranu zdroje Krondorf, a přitom z žádosti o nahlédnutí do spisů vyplývá, že data z výročních zpráv mají být použita za účelem stanovení parametrů, které mají sloužit i na ochranu citovaného zdroje.

9. Ve druhém žalobním bodu žalobce nesouhlasí s odůvodněním prvostupňového rozhodnutí, v něm ohledně povahy požadovaných informací ministerstvo uvedlo, že na základě vyjádření Svazu minerálních vod, z. s. (dále též „Svaz“) dospělo k závěru, že umožněním nahlédnout do bodů 2, 3 a 4 výročních zpráv společnosti Krondorf, které se týkají vrtu BJ- 142 za roky 2017 a 2018 by došlo k porušení práv společnosti Krondorf jako účastníka, jelikož tyto body obsahují informace odpovídající definici obchodního tajemství. Podle žalobce informace získané z režimního sledování zdrojů a výtěžků z nich, jakož i informace týkající se konkrétních opatření na jednotlivých zdrojích, jež tvoří součást výroční zprávy, nesplňuji z objektivních důvodů kritéria pro to, aby mohly být zařazeny pod definici obchodního tajemství. Ministerstvo zamítlo přístup k bodu 4 výročních zpráv Krondorf, které obsahují data vycházející ze sledování zdrojů a výtěžků z nich tak, že se jedná o informace konkrétní, adresné, určité a ekonomicky významné, individuálně objednávané a hrazené z prostředků společnosti Krondorf. Podle ministerstva se tudíž jedná o údaje konkurenčně významné, v obchodních kruzích běžně nedostupné a lze z nich údajně dovozovat konkurenční schopnosti a možnosti. Jejich vlastník, tj. společnost Krondorf, je chrání a nijak nezveřejňuje. Ministerstvo proto podle svého zdůvodnění považuje tyto údaje za obchodní tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník"). S tímto závěrem se žalobce neztotožňuje. Žalobce uvádí, že jeho cílem je zjištění stavu, v němž se daný zdroj nachází, odhalení případných změn v chemickém složení podzemní vody, jakož i vydatnosti daného zdroje a vlivů provozní činnosti na daný zdroj. Podle žalobce tyto informace nemohou představovat pro jejich držitele konkurenční výhodu. Skutečnost, že provozovatel zdroje musel z důvodů splnění svých zákonných povinností vůči inspektorátu lázní a zřídel vynaložit na pravidelný monitoring finanční prostředky, automaticky neznamená, že se jedná o informace, jež mají na trhu reálnou konkurenční výhodu, resp., že se jedná o informace penězi ocenitelné a konkurenčně významné. Z informací ohledně stavu a vydatnosti zdroje nelze podle žalobce zjistit či odvodit žádné jiné konkurenčně významné informace, jako jsou např. výrobní náklady, cenové kalkulace apod. Informace ohledně stavu a vývoje monitorovaného zdroje nelze považovat ani za skutečnosti výrobní povahy, jelikož z těchto informací nelze vyčíst technologické postupy ani metody provozovatele zdroje, receptury, režimy organizace práce při výrobě apod. Stejně tak informace týkající se opatření provedených na konkrétním zdroji nemají a nemohou mít povahu obchodního tajemství. Nelze souhlasit s ministerstvem ani v tom, že by např. informace o snížení povoleného odebíraného množství z konkrétního vrtu měly mít důvěrný charakter, resp. charakter obchodního tajemství.

10. Cílem jeho žádosti nebylo získat ekonomická data, nýbrž čistě data hydrogeologického a technického charakteru tak, aby mohla být doplněna do Projektu, případně aby na jejich základě mohl být Projekt upraven co do předpokladů, z nichž vychází. Obsahuje-li tudíž příslušná část výroční zprávy jakékoliv ekonomické údaje, je správní orgán povinen tyto údaje, mají-li povahu obchodního tajemství, anonymizovat, resp. znepřístupnit. Nemůže však pouze z důvodu existence takových údajů v příslušné části výroční zprávy přístup žalobce k takové části jako celku odmítnout.

11. Ve třetím žalobním bodu žalobce namítá nezákonný průběh řízení, konkrétně namítá, že ministerstvo vyšlo při vydání prvostupňového rozhodnutí ze stanoviska Svazu a vyjádření společnosti Krondorf, která si vyžádal v rámci řízení o žádosti žalobce podané podle informačního zákona, přičemž mu ministerstvo neumožnilo se s nimi před vydáním prvostupňového rozhodnutí v dané věci seznámit.

12. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na napadené rozhodnutí. Dále doplnil, že žalobci nebyla v rámci správního řízení pod sp. zn.: MZDR 45457/2018/OIS-ČIL v projektu doplňkového průzkumu „Průzkum potenciálních zdrojů minerální vody na p.p.č. 1094, vrty HJ-301 a HV-301“ vytýkána absence údajů k vrtu BJ-142, který je provozován společností Krondorf. Žalovaný v žádném dokumentu nepožadoval doplnění údaje k vrtu BJ-142. Odkaz na chybějící údaje ke zdroji BJ-142 byl uveden pouze pro dokreslení situace a písemnost byla adresována České geologické službě. Žalovaný shledává vhodným rovněž uvést, že ochranná pásma nejsou stanovena pro jednotlivé vrty, ale za účelem ochrany dané zřídelní struktury jako celku.

13. Žalovaný nesouhlasí s žalobcem, že posouzení existence právního zájmu bylo zaměřeno výhradně na tom, zda byly informace po žalobci adresně vyžadovány. V prvostupňovém rozhodnutí se žalovaný zabýval i obsahem výročních zpráv a dospěl k závěru, že se nejedná o podrobné informace v rozsahu navrhovaného monitoringu.

14. Ve vztahu k upozornění žalobce, že dne 5. 11. 2019 zamítl žalovaný jeho žádost o vydání závazného stanoviska k provedení geologických prací a v rozhodnutí vytýká žalobci nedostatek dat ohledně zdroje Krondorf i celé zřídelní lokality, a z žádosti o nahlédnutí do spisu přitom vyplývá, že data z výročních zpráv mají být použita pro stanovení nepodkročitelných hranic a dalších parametrů, které mají sloužit na ochranu citovaného zdroje, žalovaný uvádí, že tyto námitky směřují proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 11. 2019 č. j. MZDR 457/2008-43/OZP-ČIL-Dr, přičemž podaná žaloba se týká odepření nahlédnutí do spisu, proto se žalovaný k odůvodnění tohoto rozhodnutí nebude podrobně vyjadřovat. Žalovaný doplňuje, že výroční zprávy nemohou sloužit jako adekvátní zdroj dat pro podrobný monitoring navrhovaný v rámci průzkumu. Data potřebná pro podrobný monitoring prováděný v rámci průzkumu by musela vycházet z dat režimních měření získaných pomocí AMS umístěné na zdroji Krondorf.

15. Ohledně nesouhlasu žalobce, že jím požadované výroční zprávy obsahují informace naplňující znaky obchodního tajemství a že žalovaný již dříve vyzval žalobce k předložení obdobných, resp. totožných dokumentů, přičemž žalovaný tento druh údajů za obchodní tajemství nepovažoval, žalovaný uvádí, že při posouzení žádosti o nahlédnutí do spisu správní orgán nejprve vyhodnotí existenci právního zájmu nebo jiného vážného důvodu a pokud shledá, že zde právní zájem je, teprve poté zkoumá, zda nebudou poškozena práva účastníků řízení. Již v napadeném rozhodnutí ministr uvedl, že žalovaný se nemusel ve svém usnesení zabývat porušením práva některého z účastníků, protože stěžejním důvodem odmítnutí žádosti bylo neprokázání právního zájmu nebo jiného vážného důvodu.

16. Ohledně procesní vady, kdy žalobce vytýká žalovanému, že dovozuje nesouhlas společnosti Krondorf z jejího vyjádření poskytnutého v rámci řízení vedeného na základě žádosti žalobce podle informačního zákona, žalovaný uvádí, že žalobce v rámci žádosti podle informačního zákona požadoval zcela identické dokumenty, proto nebyla společnost Krondorf znovu vyzývána o vyjádření, zda tyto informace považuje za obchodní tajemství, jelikož je již za obchodní tajemství označila.

17. K námitce, že žalovaný nesprávně vycházel při určování povahy informací ze stanoviska Svazu minerálních vod, s. z., ačkoliv si měl otázky právního charakteru zodpovědět sám, žalovaný uvádí shodně jako v napadeném rozhodnutí, že žalovaný se v rámci hodnocení právní otázky (zda informace naplňují definici obchodního tajemství) neměl obracet se žádostí o vyjádření na třetí osobu, ale zodpovědět si tuto otázku sám, resp. ve spolupráci s nositelem obchodního tajemství. Žalovaný ale znovu zdůrazňuje, že žalobce neprokázal právní zájem nebo jiný vážný důvod k nahlížení do spisu a argumentace týkající se obchodního tajemství je v usnesení uvedena nad rámec důvodu pro nevyhovění žádosti žalobce.

18. K námitce, že žalovaný neumožnil žalobci vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu, žalovaný uvedl, že postupoval dle § 38 odst. 5 správního řádu, nejedná se o rozhodnutí, jímž by se řešila otázka, která je předmětem řízení („rozhodnutí ve věci“). Žalovaný si je vědom skutečnosti, že některá usnesení mohou mít z hlediska účastníků řízení povahu „rozhodnutí ve věci“, jako např. v případě některých usnesení o zastavení řízení ve správním trestání. V posuzovaném případě však právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí nelze aplikovat, pokud žadatel o nahlížení (v pozici ne-účastníka) neprokáže právní zájem na nahlížení, neboť v tomto případě břemeno tvrzení a břemeno důkazní spočívá na žadateli o nahlédnutí, nikoliv na správním orgánu.

19. V replice žalobce setrval na důvodech uvedených v žalobě a zdůraznil, že správní orgán nemá žádnou zákonnou možnost odepřít účastníkovi řízení právo, které mu dává procesní předpis, tedy ani právo podle § 36 odst. 3 správního řádu.

20. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

21. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce v přípise ze dne 13. 1. 2020 s takovým projednáním věci výslovně souhlasil a žalovaný ve lhůtě stanovené soudem nesouhlas s takovým projednáním věci nevyjádřil. Soud proto postupoval v souladu s ust. § 51 s. ř. s.

22. Městský soud v Praze posoudil věc takto:

23. V posuzovaném případě ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal žádost o vydání závazného stanoviska vztahujícího se k povolení průzkumného vrtu HJ 301 a HV 301. Řízení je vedeno pod sp. zn. MZDR 45757/2018/OIS-ČIL. V rámci tohoto řízení ministerstvo zaslalo České geologické službě žádost o odborné posouzení předmětné žádosti, v níž požádalo mimo jiné i o zhodnocení 5 konkrétně zadaných bodů. Ve 4 bodu ministerstvo uvedlo „Odborné posouzení obsahu dalšího bodu, který se jeví ministerstvu jako zásadní problém celého Projektu a je jím nedostatečné množství relevantních dat z měření čerpaného množství a hladiny ve vrtech. V Projektu se jedná o podkapitolu 4.2.5 Hydrogeologický dohled v průběhu průzkumných prací. Údaje z jednotlivých vrtů jsou značně rozkolísané a nelze v nich vypozorovat roční trendy, na základě kterých by bylo možné vyhodnotit vliv vrtů HJ-301 a HV-301 na okolní zdroje. Navrhované 3 měsíční měření před zahájením vrtných prací se jeví jako velmi krátkodobé s nulovou výpovědní hodnotou. Na základě výše uvedených skutečností se ministerstvu jeví Projekt jako nevyhodnotitelný a navíc zde chybí údaje k vrtu BJ-142.“

24. Dne 4. 1. 2019 bylo ministerstvu doručeno „Stanovisko“ k povolení průzkumného vrtu HJ 301 a HV 301 od České geologické služby a poté byli účastníci řízení (Karlovarská Korunní s.r.o., Krondorf a.s. a Vojenské lesy a statky ČR, s. p.) vyrozuměni o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim ve lhůtě 15 dnů.

25. Dne 1. 2. 2019 byly žalobci během nahlížení do spisu pořízeny kopie ze spisu a to Stanoviska k povolení průzkumného vrtu HJ 301 a HV 301 od České geologické služby a Odborného posouzení projektu průzkumu potenciálních zdrojů minerální vody na pozemku parc. č. 1094 v k. ú. Stráž nad Ohří (vrty HJ 301 a HV 301) ze dne 16. 1. 2019.

26. Podáním ze dne 8. 2. 2019 požádal žadatel (nyní žalobce pozn. soudu) o doplnění dokumentů jako podkladů pro rozhodnutí ve věci vydání závazného stanoviska (rozhodnutí) k provedení geologických prací spojených se zásahem do pozemku (vrty HJ-301 a HV-301 hloubky 150 m) na p.p.č. 1094 v k. ú. Stráž nad Ohří, prováděných za účelem ověření možnosti získání nového zdroje uhličité vody pro potřeby plnírny přírodních minerálních vod žadatele, dle § 37 odst. 4 lázeňského zákona ve spojení s § 36 odst. 1 správního řádu, do spisu č. j. MZDR 45757/2018/OZP-ČIL a v případě nezahrnutí dokumentů do spisu, požádal o nahlížení do spisů podle § 38 odst. 2 správního řádu s tím, že navrhuje doplnění spisu o tyto dokumenty:

(i) Výroční zpráva o využívání a ochraně zdroje přírodní minerální vody BJ-142 v lokalitě Korunní (zdroj Krondorf) za rok 2017;

(ii) Výroční zpráva o využívání a ochraně zdroje přírodní minerální vody BJ-142 v lokalitě Korunní (zdroj Krondorf) za rok 2018, a

nebude-li výroční zpráva dle bodu (ii) výše k dispozici, kopii pravidelných měsíčních hlášení za rok 2018, zaslaných společností Krondorf a.s. za účelem splnění podmínek souvisejících s jímáním přírodní minerální vody na vrtu BJ-142 v lokalitě Korunní.

Žalobce žádost odůvodnil tak, že údaje v uvedených dokumentech jsou klíčové pro případné doplnění projektu žadatele podle požadavků ministerstva a k ověření a podložení všech tvrzení ze strany ministerstva a České geologické služby ohledně vzájemné provázanosti zřídelní struktury BJ-142 s plánovanými vrty HJ 301 a HV 301.

27. Správní spis obsahuje následně „Vyjádření nesouhlasu se sdělením informací podle § 11 odst. 2 písm. a) informačního zákona a označení obchodního tajemství“ ze dne 12. 2. 2019 zaslané ministerstvu společností Krondorf.

28. Dne 26. 2. 2019 vydalo ministerstvo usnesení č. j. MZDR 45757/2018-28/OZP-ČIL-Vac, v němž rozhodlo o nezahrnutí dokumentů jako podkladů pro rozhodnutí ve věci vydání závazného stanoviska a o odepření nahlížení do spisů, ve kterých jsou vedeny požadované dokumenty, podle § 38 odst. 5 správního řádu.

29. Na základě rozkladu žalobce ministr napadené usnesení ministerstva rozhodnutím ze dne 26. 4. 2019 č. j. 15731/2019-3/PRO zrušil a věc vrátil ministerstvu k novému projednání z důvodu nepřezkoumatelnosti, neboť z rozhodnutí není zřejmé, jak se ministerstvo vypořádalo s otázkou existence právního zájmu žadatele nebo jiného důležitého důvodu k tomu, aby se pak zabývalo další podmínkou, a to, jestli by zpřístupněním spisu nedošlo k porušení práv některého z účastníků, dalších dotčených osob nebo veřejného zájmu.

30. Dne 24. 5. 2019 bylo doručeno ministerstvu „Stanovisko Svazu minerálních vod, z. s.“ ze dne 21. 5. 2019 k poskytování údajů sdělovaných členy Svazu minerálních vod prostřednictvím výročních zpráv - určení obchodního tajemství s přípisem, že jde o stanovisko Svazu k určení dat z pravidelných výročních zpráv jednotlivých členů svazu, které lze považovat za obchodní tajemství.

31. Dne 23. 5. 2019 vydalo Ministerstvo výzvu k doplnění podání ze dne 8. 2. 2019, v níž vyzvalo žadatele, aby své podání doplnil o potvrzení a prokázání právního zájmu nebo vážného důvodu k nahlédnutí do spisů a uvedl specifikaci bodů výročních zpráv, do kterých má v úmyslu nahlédnout (ve výzvě rozdělen obsah výročních zpráv do bodů 1 - 9), a to ve lhůtě do 17. 6. 2019.

32. V doplnění žádosti ze dne 12. 6. 2019 žadatel k potvrzení a prokázání právního zájmu nebo vážného důvodu k nahlédnutí do spisu uvedl, že podal dne 2. 11. 2018 žádost o vydání závazného stanoviska k projektu, který se vztahuje k povolení průzkumného vrtu HJ 301 a HV 301. Cílem je ověřit možnost získání nového zdroje uhličité vody. Součástí projektovaných prací je podrobné kontinuální a diskontinuální měření jak na nově realizovaných průzkumných vrtech BJ-301 a BV-301, tak i na stávajících vrtech v jejich okolí. Monitoring je projektován i na vrtu BJ-142, který je ve vlastnictví společnosti Krondorf. Podrobný monitoring zdrojů bude prováděn před zahájením průzkumných prací, v průběhu realizace vrtů BJ-301 a BV-301 i po ukončení hydrodynamických zkoušek. Výsledky monitoringu budou porovnávány jak s podmínkami uvedenými ministerstvem v platných povoleních k využívání zdrojů, s výsledky hydrogeologických průzkumů, tak i s výsledky dosavadního provozního monitoringu čerpaného množství, úrovní hladin a teploty vody ve vrtech žadatele i na vrtu BJ-142. Z těchto důvodů se žadatel snaží doplnit do projektu výsledky měření a analýz prováděných v roce 2018 (a v letech předcházejících) na vrtu BJ-142 v rozsahu platného povolení. Podle žadatele potřeba doplnit informace do projektu vrtů BJ-301 a BV-301 vyplývá i ze žádosti o odborné posouzení vyhotovené ministerstvem ze dne 19. 11. 2019 adresované České geologické službě, kde je v závěru dotazu č. 4 uvedeno, že „chybí údaje k vrtu BJ-142“. Požadované části Výročních zpráv 2017 a 2018 nejsou podle žadatele předmětem obchodního tajemství či jiného tajemství, ale mají povahu hydrogeologických údajů, a proto mohou být žadatelem získány nahlédnutím do spisu za účelem doplnění projektu a realizace tohoto průzkumu v souladu s doplněným projektem. Poté žadatel upřesnil požadavek nahlédnout do Výročních zpráv tak, že požaduje nahlédnout do bodů 2, 3 a 4 výročních zpráv (Přehled a stručná charakteristika zdrojů - v této části výročních zpráv jsou uváděna data o jednotlivých zdrojích, jako jsou například souřadnice, hloubka, výstroj vrtu, povolená vydatnost a další technické údaje (bod 2), Přehled o zásazích a úpravách provedených na zdrojích a jímacích zařízeních - v této části výročních zpráv jsou uváděna konkrétní technická opatření na jednotlivých vrtech (bod 3), Zpráva o režimním sledování zdrojů a výtěžků z nich - tato část výročních zpráv obsahuje průběžné hodnoty čerpání a využívání zdrojů v čase, včetně analýz výtěžků z těchto zdrojů (bod 4). Ke každému bodu žadatel rozvedl, které konkrétní údaje jsou pro něho potřebné.

33. Dne 11. 7. 2019 ministerstvo pod č. j.: MZDR 45757/2018-37/OZP-ČIL-Vac znovu rozhodlo o odepření nahlížení do spisů, ve kterých jsou vedeny dokumenty Výroční zpráva o využívání a ochraně zdroje přírodní minerální vody BJ-142 v lokalitě Korunní (zdroj Krondorf) za rok 2017 a Výroční zpráva o využívání a ochraně zdroje přírodní minerální vody BJ-142 v lokalitě Korunní (zdroj Krondorf) za rok 2018.

34. Rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí zamítl ministr napadeným rozhodnutím dne 24. 10. 2019, č. j. MZDR 40941/2019-3/PRO.

35. Předmětem přezkumu jsou v posuzovaném případě správní rozhodnutí, jimiž došlo k odepření nahlížení žalobce do správních spisů dle § 38 odst. 2 správního řádu. Podle tohoto ustanovení platí, že [j]iným osobám [než účastníkům řízení a jejich zástupcům podle odst. 1] správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

36. Mechanismus rozhodování o žádosti o nahlédnutí do správního spisu je takový, že správní orgán nejprve posoudí, zda žadatel prokázal právní zájem nebo jiný vážný důvod na nahlížení do správního spisu. Dospěje-li k závěru, že nikoli, žádost bez dalšího zamítne. V opačném případě přistoupí k hodnocení otázky, zda by nahlížením do spisu nebylo porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem, a musí mít na paměti, že případné omezení práva nahlížet do spisu musí být proporcionální k zájmu, který je odepřením nahlížení chráněn. Teprve při splnění obou podmínek nahlížení do spisu umožní. Umožní-li správní orgán žadateli do spisu nahlédnout, musí dbát na to, aby z nahlížení do spisu byly podle § 38 odst. 6 správního řádu vyloučeny veškeré jeho části, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. To neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz, do takových částí spisu však může nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce.

37. Shledá-li správní orgány porušení práva účastníka ve vztahu k požadovaným dokumentům obsaženým ve spise, pak nároky na odůvodnění rozhodnutí lze nalézt v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2014 č. j. 1 Afs 87/2013-73. Pokud správní orgány naleznou v konkrétním případě relevantní a dostatečně intenzivní poškození účastníka (mj. odlišné od pouhého střetu zájmů) jsou povinny zcela konkrétně vysvětlit, v čem je toto poškození dáno. Je potřeba vyjasnit, jakým způsobem by nahlédnutí práva účastníků narušilo.

38. Napadená rozhodnutí shledává soud nepřezkoumatelnými.

39. V posuzovaném případě bylo úkolem prvostupňového orgánu posoudit předně otázku, zda žalobce jako žadatel o nahlížení do spisů, ve kterých jsou vedeny dokumenty Výroční zpráva o využívání a ochraně zdroje přírodní minerální vody BJ-142 v lokalitě Korunní (zdroj Krondorf) za rok 2017 a Výroční zpráva o využívání a ochraně zdroje přírodní minerální vody BJ-142 v lokalitě Korunní (zdroj Krondorf) za rok 2018, společně s podanou žádostí prokázal právní zájem nebo jiný vážný důvod na takovém nahlížení do správních spisů.

40. Naopak nebylo úkolem prvostupňového orgánu zabývat se otázkami, které se vztahují k institutu obchodního tajemství ve smyslu ust. § 504 občanského zákoníku tak, jak učinil prvostupňový orgán (viz založení do spisu „Vyjádření nesouhlasu se sdělením informací podle § 11 odst. 2 písm. a) informačního zákona a označení obchodního tajemství“ ze dne 12. 2. 2019 zaslané ministerstvu společností Krondorf či vyžádání si „Stanoviska Svazu minerálních vod, z. s.“). Uvedené je v souladu s judikaturou zdejšího i Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku ze dne 30. 7. 2020, č. j. 9 As 159/2020-60 pod body 45 a 46 mj. uvedl „Vzhledem k tomu, že zákon o obalech, podle kterého bylo vedeno řízení ve věci autorizace stěžovatelky ke sdruženému plnění, neobsahuje vlastní úpravu nahlížení do spisu účastníky řízení, bylo třeba postupovat podle obecné úpravy v § 38 správního řádu, jehož odst. 6 upravuje, jaké části spisu jsou vyloučeny z nahlížení: jde o části obsahující utajované informace a části, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Městský soud v napadeném rozsudku podrobně a přesvědčivě vysvětlil, proč obchodní tajemství pod žádnou z uvedených kategorií nespadá (viz jeho body 57. – 65.).“ V posuzované věci rovněž zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, podle něhož je rozhodováno o žádosti žalobce o vydání závazného stanoviska vztahujícího se k povolení průzkumného vrtu HJ 301 a HV 301, neobsahuje vlastní úpravu nahlížení do spisu účastníky řízení, bylo tedy třeba postupovat podle obecné úpravy v § 38

správního řádu, jehož výklad je podán jak v citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu, tak v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2020, č. j. 11 A 79/2018-194. Lze dodat, že ústavní stížnost proti těmto rozsudkům byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 17. 9. 2020 sp. zn. III. ÚS 2431/20.

41. Navzdory uvedenému žalované ministerstvo učinilo součástí spisu listiny, které se vztahují k žádosti žalobce podané podle informačního zákona. Tato skutečnost se promítla i do posouzení rozhodné otázky, tedy posouzení, zda prokázal žalobce právní zájem nebo jiný vážný důvod na nahlížení do správních spisů.

42. Tvrzené důvody lze de facto rozdělit na dva okruhy důvodů. První důvod spočívá v tom, že žadatel požadovaná data potřebuje z důvodu doplnění žádosti o vydání závazného stanoviska vztahujícího se k povolení průzkumného vrtu HJ 301 a HV 301, kdy součástí projektu je podrobné kontinuální a diskontinuální měření na nově realizovaných průzkumných vrtech, ale i na stávajících vrtech v jejich okolí, proto žádá data z monitoringu na vrtu BJ-142. Za druhý důvod označil žadatel skutečnost, že tato potřeba vyplývá i ze žádosti o odborné posouzení vyhotovené ministerstvem ze dne 19. 11. 2019 adresované České geologické službě, kde je v závěru dotazu č. 4 uvedeno, že „chybí údaje k vrtu BJ-142“. Podrobněji se svým požadavkům žadatel věnoval na výzvu ministerstva v doplnění podání ze dne 12. 6. 2019 (viz bod 32 tohoto rozsudku).

43. Ministerstvo na str. 5 prvostupňového rozhodnutí uvedlo, že dospělo k závěru, že žadatel nemá právní zájem ani vážný důvod k nahlížení do jím požadovaných spisů, k čemuž uvedlo pouze, že po prostudování obsahu výročních zpráv dospělo k závěru, že „data v nich obsažená jsou spíše základním statistickým vyhodnocením získaných hodnot (čerpaného množství, úrovně hladiny, konduktivity, obsahu volného rozpuštěného CO2 a dalších parametrů) získaných v průběhu roku. Nejedná se tedy o podrobné informace v rozsahu navrhovaného monitoringu v rámci projektu. Celkově z odůvodnění právního zájmu nebo vážného důvodu k nahlédnutí do částí spisů, které žadatel předložil, nevyplývá jednoznačný důvod pro umožnění nahlédnutí do požadovaných částí spisů.“ K dalšímu důvodu, že potřeba doplnit výsledky měření a analýz do projektu žádosti vzešla i ze strany ministerstva v rámci žádosti o odborné posouzení adresované České geologické službě, ministerstvo uvedlo, že z celého textu žádosti je zřejmé, že stěžejním problémem projektu je nedostatečné množství relevantních dat z vrtů žadatele a to, že v projektu nejsou data k vrtu BJ-142 je zde konstatováno pouze závěrem pro dokreslení stavu celého projektu.

44. V napadeném rozhodnutí ministr konstatoval, že vzhledem k tomu, že ministerstvo shledalo, že žadatel neprokázal právní zájem nebo jiný vážný důvod k nahlížení do spisu, nemuselo se zabývat porušením práva některého z účastníků řízení, a proto je argumentace týkající se obchodního tajemství v jeho rozhodnutí již nadbytečná a dodal, že souhlasí s námitkou žadatele, že se správní orgán v rámci hodnocení právní otázky, neměl obracet se žádostí o vyjádření na třetí osoby (spolek Svaz minerálních vod). K otázce prokázání právního zájmu ministr uvedl pouze, že žadatel svou žádost odůvodnil pouze tvrzením, že je mu absence údajů k vrtu BJ-142 ministerstvem vytýkána v rámci správního řízení o žádosti o vydání závazného stanoviska k provedení geologických prací spojených se zásahem do pozemku (vrty HJ-301 a HV-301) na p.p.č. 1094 v k. ú. Stráž nad Ohří, kdy účelem žádosti o nahlížení do správních spisů bylo zajištění aktuálních údajů o tomto vrtu tak, aby mohly být tyto údaje doplněny do projektu hydrogeologických prací dle požadavku ministerstva. Žádost byla následně na výzvu ministerstva doplněna písemností ze dne 12. 6. 2019, ve které žadatel opět argumentoval pouze nutností doplnění těchto informací do projektu vrtů BJ-301 a BV-301 v rámci správního řízení vedeného ministerstvem, kdy absence těchto informací měla být ministerstvem vytýkána.

45. Odůvodnění obou rozhodnutí ve svém celku nemůže obstát a nelze jej akceptovat. Byť oba orgány dospěly ke shodnému závěru, že žadatel nemá právní zájem ani vážný důvod k nahlížení do jím požadovaných spisů, zabývaly se de facto jediným ze dvou uvedených důvodů, a sice že prezentovaná potřeba doplnit výsledky měření a analýz do projektu žádosti měla vzejít i ze strany ministerstva v rámci žádosti o odborné posouzení adresované České geologické službě, tento důvod řádně vypořádaly v souladu s obsahem správního spisu. K dalšímu důvodu, kdy žadatel požadoval data z důvodu vlastní potřeby doplnění do projektu, což žalobce zcela podrobně rozvedl v doplnění podání ze dne 12. 6. 2019 (viz bod 32 tohoto rozsudku), prvostupňový orgán uvedl toliko, že data ve výročních zprávách nejsou dostatečně podrobná pro navrhovaný monitoring a následně se věnoval otázce, zda by zpřístupněním spisu nedošlo k porušení práv účastníka řízení z pohledu obchodního tajemství. Takové zcela obecné odůvodnění nemůže odpovídat řádnému posouzení závěru, že žadatel nemá právní zájem ani vážný důvod k nahlížení do jím požadovaných spisů. Přitom úvahy prvostupňového orgánu vztahující se k institutu obchodního tajemství ve smyslu ust. § 504 občanského zákoníku jsou pro rozhodnutí v této věci irelevantní. Rozkladový orgán se dalším důvodem, tedy že žadatel požadoval data z důvodu vlastní potřeby, aby mohl doplnit projekt (žalobcem podrobně rozvedené v doplnění podání ze dne 12. 6. 2019), nijak nezabýval, tedy vadu, kterou trpělo prvostupňové rozhodnutí, nijak neodstranil, resp. se jí nezabýval.

46. Soud tak dospěl k závěru, že správní orgány v prvostupňovém, ani v napadeném rozhodnutí dostatečně neozřejmily, že žadatel nemá právní zájem ani vážný důvod k nahlížení do jím požadovaných spisů. Tato skutečnost, tedy že z rozhodnutí nelze ověřit, jak správní orgány dospěly k tomuto závěru, aniž by se řádně zabývaly prokázáním tvrzeného důvodu, zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v nedostatku důvodů odůvodnění.

47. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil žalobou napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost, a zároveň vyslovil, že se podle § 78 odst. 4 s. ř. s. věc vrací k dalšímu řízení žalovanému. Právním názorem Městského soudu v Praze jsou správní orgány v dalším řízení vázány (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

48. Soud se ve shodě s judikaturou Nejvyššího správního soudu /rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2003 č. j. 7 A 38/2001-37) nezabýval meritem věci za situace, kdy napadené rozhodnutí ruší pro podstatné vady řízení podle cit. ust. § 76 s. ř. s., když soudcovské hodnocení by v danou chvíli bylo předčasné. Bude na žalovaném, aby se v dalším řízení znovu zabýval otázkou, zda žadatel má či nemá právní zájem či vážný důvod k nahlížení do jím požadovaných spisů z důvodu potřeby doplnění dat do projektu tak, jak tento důvod rozvedl v doplnění podání ze dne 12. 6. 2019. Dospěje-li žalovaný k závěru, že nikoli, žádost bez dalšího zamítne. V opačném případě přistoupí k hodnocení otázky, zda by nahlížením do spisu nebylo porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. Musí mít přitom na paměti, že případné omezení práva nahlížet do spisu musí být proporcionální k zájmu, který je odepřením nahlížení chráněn.

49. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, kterou představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby – § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]) po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, odměna za zastoupení se zvyšuje o 21 % z částky 6 800 Kč, tedy o 1 428 Kč. Žalobci tak bude na náhradě nákladů zaplacena žalovaným celková částka 11 228 Kč (3 000 Kč + 8 228 Kč). Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za repliku, neboť v tomto úkonu neshledal soud žádnou novou argumentaci rozhodnou pro posouzení věci samé.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 11. února 2021

JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru