Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 A 20/2016 - 45Rozsudek MSPH ze dne 22.03.2016


přidejte vlastní popisek

3 A 20/2016-45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudců JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: J. B., x-ské státní příslušnosti, nar. xxxxx, naposledy Přijímací středisko Zastávka, Zastávka u Brna, zast. opatrovníkem – Organizací pro pomoc uprchlíkům, o.s., se sídlem v Praze 9, Kovářská 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalovaného správního orgánu, takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá vydání soudního rozhodnutí, jež by nařídilo žalovanému, aby upustil od omezování žalobcovy osobní svobody a umožnil mu opustit Přijímací středisko v Zastávce u Brna. V tomto středisku byl umístěn po podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany pro nezbytné úkony spojené s řízením o této žádosti, které však již byly podle jeho názoru provedeny. Udržování současného stavu a své zadržování v přijímacím středisku, resp. znemožňování jeho opuštění, považuje za nezákonný zásah žalovaného. Žalobu podal dne 19.11.2015 u nepříslušného Krajského soudu v Brně, který ji postoupil dne 29.1.2016 Městskému soudu v Praze (dále „Městský soud“).

Ve vyjádření k žalobě i návrhu na předběžné opatření žalovaný mj. uvedl, že do přijímacího střediska byl žalobce umístěn v souladu s § 46 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a proto se nejedná o nezákonný, nýbrž zákonný zásah s tím, že o žalobcově žádosti o udělení mezinárodní ochrany rozhodl již dne 13.11.2015 pod č.j. OAM-903/ZA 15-P20-2015 a řízení o ní zastavil, neboť žádost shledal nepřípustnou, když státem příslušným k jejímu posouzení je Maďarsko, a to podle Dublinského nařízení III [roz. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států]. Podle vyjádření žalovaného bylo rozhodnutí o zastavení řízení předáno žalobci dne 16.11.2015, téhož dne nabylo právní moci a přezkumné řízení v této věci probíhá následně u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 33 Az 22/2015. V přijímacím středisku žalobce pobýval až do 13.1.2016, kdy žalobce opustil Zastávku u Brna a kdy byl podle vyjádření žalovaného transferován do Maďarska. Žalovaný nesdílí žalobcův názor, že mu byla neoprávněně uložena povinnost setrvat v přijímacím středisku a nelze zde hovořit o zajištění ve smyslu Dublinského nařízení., a má za to, že neporušuje ustanovení čl. 28 odst. 1 Dublinského nařízení III. Žalobce nebyl v zařízení pro zajištění cizinců, nýbrž v přijímacím středisku, a nebyl tedy zajištěn. Podaná žaloba je podle žalovaného bezpředmětná a stav, který byl podnětem pro podání žaloby, již netrvá. Žalovaný proto navrhuje zamítnutí žaloby.

Městský soud přezkoumal žalobu v rozsahu žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s.ř.s.“) a rozhodl na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí s tím, že z obsahu žaloby nevyplývá, že by žalobce trval – bez zřetele k aktuálnímu skutkovému stavu (a po případném opuštění přijímacího střediska) – na pouhém deklaratorním určení toho, zda zásah byl nezákonný (§ 87 odst. 1 s.ř.s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tím účastníci konkludentně souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

Po podání této žaloby u nepříslušného Krajského soudu v Brně, avšak ještě před tím, než věc se spisem byla postoupena Městskému soudu, proběhlo u Městského soudu pod sp. zn. 8 A 230/2015 řízení o žalobě téhož žalobce, směřující proti témuž tvrzenému nezákonnému zásahu, a to již poté, kdy žalovaný vydal výše zmíněné rozhodnutí ze dne 13.11.2015 o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Toto soudní řízení správní však neskončilo meritorně, nýbrž procesně, pravomocným zastavením dne 12.1.2016 pro zpětvzetí žaloby, učiněné již dne 9.12.2015 a konstatující, že v době od podání žaloby došlo k upuštění od nezákonného zásahu ze strany žalovaného.

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23.2.2016 č.j. 33 Az 22/2015-44, jež nabylo právní moci následujícího dne, bylo zastaveno řízení o žalobě podané žalobcem, t.č. neznámého pobytu, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.11.2015, kterým byla žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany posouzena podle ust. § 10a písm. b) zákona o azylu jako nepřípustná a kterým proto bylo toto řízení zastaveno s tím, že státem příslušným k posouzení podané žádosti je jiný členský stát Evropské unie, zde Maďarsko. Řízení před Krajským soudem v Brně bylo zastaveno podle ust. § 33 písm. b) zákona o azylu, protože nelze zjistit místo pobytu žadatele a současné jeho místo pobytu není známo ani žalovanému, který je povinen podle zákona vést evidenci o pobytu uchazečů o mezinárodní ochranu.

Podle ust. 46 odst. 3 zákona o azylu, ve znění účinném do novelizace, provedené zákonem č. 314/2015 Sb., nesmí cizinec, jemuž bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu nepřípustnosti jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle § 10a písm. b) zákona o azylu, opustit přijímací nebo pobytové středisko až do doby, než bude dopraven do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany, s výjimkou opuštění za účelem vycestování z území. Setrvání v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců a umístění v přijímacím středisku na mezinárodním letišti v důsledku nepovolení vstupu na území podle zákona o azylu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se podle přechodného ustanovení čl. II bodu 5. zákona č. 314/2015 Sb. dokončí podle zákona o azylu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 314/2015 Sb.

Vzhledem k tomu, že možnost požadovaného přezkoumání zákonnosti zásahu spočívajícího v umístění v přijímacím středisku podle ust. § 46 zákona o azylu fakticky i právně pominula tím, že žalobce středisko opustil a byl dopraven do Maďarska, jakož i vzhledem k tomu, že žalobce výslovně nepožadoval ani pro takový případ deklaratorní přezkoumání zákonnosti zásahu spočívajícího v jeho někdejším umístění do přijímacího střediska, Městský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle ust. § 81 odst. 3 s.ř.s.

Z meritorního výroku vyplývá i výrok II., který se týká náhrady nákladů řízení. Je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný a ustanovenému opatrovníku a žalovanému podle obsahu spisu nevznikly v řízení procesní náklady, resp. oba ani náhradu nákladů neuplatnili.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 22.3.2016

JUDr. Jan Ryba

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru