Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 32/2020 - 5Usnesení MSPH ze dne 21.04.2021

Prejudikatura

3 Azs 66/2017 - 31

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
10 Ads 209/2021

přidejte vlastní popisek

16 Ad 32/2020- 5

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci

žalobce: V. P.,

bytem,

proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí,
sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2,

o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 8. 2020, č. j. MPSV-2020/177007-911,

takto:

I. Žádost o prominutí lhůty k doplnění žaloby se zamítá. II. Žaloba se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce podal k soudu čtyři samostatné žaloby vedené pod sp. zn. 16 Ad 32/2020 a 16 Ad 1 – 3/2021, kterými se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného o zamítnutí žádosti žalobce o doplatek na bydlení za měsíc březen - červen 2020.

2. Jelikož se žaloby týkají shodné věcné i procesní právní otázky, soud hodlal podle § 39 odst. 1 s. ř. s. řízení o žalobách spojit ke společnému projednání a žaloby odmítnout. Takovýto postup spojení a zároveň odmítnutí žalob však neumožňuje vykazovací systém soudu Lotus. Přesto soud odůvodnění usnesení koncipoval částečně souhrnně.

3. Žaloby jsou co do obsahu identické, neobsahují jakýkoliv žalobní bod. Žalobce pouze označil účastníky řízení, napadená rozhodnutí, datum jejich doručení a povahu sporu. Zároveň požádal o poskytnutí lhůty k doplnění žaloby o žalobní body s ohledem na aktuální epidemiologická opatření a s tím související uzavření veřejné knihovny, nemá tak přístup na internet a počítač, proto nemůže připravit žalobní návrh, který by obsahoval veškeré náležitosti. Zároveň nemůže zaručit čitelnost ručně psaného textu.

4. Žaloba kromě obecných náležitostí podání musí podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Podle odstavce 2 věty třetí citovaného ustanovení může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.

5. Jak uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v bodě [48] svého rozsudku ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31: „žalobce musí ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s.ř.s.). Pokud žalobní bod neuplatní vůbec, nebo až po lhůtě pro podání žaloby, bude žaloba odmítnuta podle § 37 odst. 5 s.ř.s.“

6. Ve věci vedené pod sp. zn. 16 Ad 32/2020 žalobce doručil osobně žalobu o doplatku na bydlení za březen 2020 soudu dne 16. 11. 2020, přičemž uvedl, že napadené rozhodnutí mu bylo doručeno dne 14. 9. 2020. Posledním dnem lhůty pro podání žaloby byl den 16. 11. 2020. Jelikož žalobu je třeba doplnit tak, aby obsahovala alespoň jeden žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby, byl den 16. 11. 2020 posledním dnem, ke kterému bylo možné žalobu doplnit.

7. Žaloby ve věci 16 Ad 1/2021, 16 Ad 2/2021 a 16 Ad 3/2021 byly soudu doručeny dne 11. 1. 2021. Všechny směřují proti rozhodnutím, která dle tvrzení žalobce mu byla doručena dne 9. 11. 2020, posledním dnem podání žaloby bylo 11. 1. 2021. Žalobce tak podal žaloby v poslední den lhůty bez jakéhokoliv žalobního bodu.

8. Ve věci vedené pod sp. zn. 16 Ad 32/2020 žalobce prostým emailem doplnil žalobu dne 17. 12. 2020, přičemž toto podání následně doručil soudu osobně dne 28. 12. 2020. V ostatních věcech žaloby nedoplnil.

9. Podáním učiněným prostým emailem nelze účinně doplnit žalobu, není-li do 3 dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu (§ 37 odst. 2 s. ř. s.), k doplnění žaloby 16 Ad 32/2020 došlo podáním učiněným osobně na podatelnu soudu dne 28. 12. 2020, avšak po lhůtě k podání žaloby, přičemž žalobce neučinil úkon, kterým by stavěl lhůtu k podání žaloby. Podání ze dne 28. 12. 2020 proto nelze považovat za účinné doplnění žaloby. Z procesního hlediska tak soud zkoumal podmínky přípustnosti žaloby o doplatku na bydlení za březen 2020 výhradně ve vztahu k obsahu žaloby ze dne 16. 11. 2020.

10. Žalobce sice podal žaloby včas, avšak bez jakéhokoliv žalobního bodu. Žádost „o poskytnutí lhůty k sepsání žaloby se všemi náležitostmi“ soud považuje za žádost o prominutí lhůty k podání žaloby podle § 3 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, jakkoli se žádostí žalobce nebyl spojen zmeškaný úkon – doplnění žaloby, což však vylučuje aplikaci institutu zmeškání lhůty. Pokud by soud žádost žalobce neposoudil jako žádost dle zákona č. 191/2020 Sb., postupoval by podle § 72 odst. 4 s. ř. s., dle kterého zmeškání lhůty pro podání žaloby, tedy i doplnění žaloby, nelze prominout.

11. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. zmeškala-li osoba v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví lhůtu k provedení úkonu z vážného omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které této osobě znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, promine soud zmeškání této lhůty podle § 40 odst. 5 soudního řádu správního i v případech, ve kterých to zákon jinak vylučuje. O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm.

12. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb. žádost o prominutí zmeškání lhůty v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví z důvodu podle odstavce 1 je třeba podat do dvou týdnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než dva týdny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.

13. Soud považuje za nesporné, že poslední den lhůty k podání žalob byly uzavřeny pobočky Městské knihovny v Praze v důsledků opatření vlády. Přesto však uzavření knihovny a tím i vyloučení možnosti žalobce disponovat s počítačem s připojením na internet nelze považovat za znemožnění nebo podstatné ztížení učinit podání žalob se žalobními body. Jakkoli bez přístupu k internetu může být vypracování žaloby složitější, nelze dostupnost internetu považovat za předpoklad podání řádné žaloby nebo za součást práva na spravedlivý proces. Technologický vývoj nevedl úměrně tomu k rozšíření základních práv a svobod, jestliže nositel práv a svobod je způsobilý svá práva realizovat i bez nových technologií. Ostatně žalobce podal žaloby včas písemnou formou osobním doručením na soud, uzavření knihovny mu nezabránilo či podstatně neztížilo podání žalob. Čitelnost písma je zcela v dispozici každého účastníka řízení, který netrpí onemocněním s přímým negativním účinkem na schopnost psát, přičemž vymezení žalobních bodů nevyžaduje rozsáhlé právní argumentace. Nelze také přehlédnout, že žalobce a jeho matka vedou u zdejšího soudu řadu soudních řízení, ze kterých je patrná dostatečná orientace žalobce v právním řádu, nehledě k určité typizaci některých sporů, např. ve věci sp. zn. 16 Ad 19/2020 se žalobce domáhá taktéž doplatku na bydlení jen za odlišné období (duben 2019). Se zřetelem k povaze sporu a právním zkušenostem žalobce mohl účastník podat žaloby obsahující žalobní body v zákonné lhůtě a uvést základní námitky o nezákonnosti napadených rozhodnutí. Žalobce sice akcentuje, že je invalidní, ale jeho zdravotní stav mu nijak nebránil v sepsání řádných žalob písemnou formou, pokud mu jiné okolnost bránily v elektronickém podání žalob.

14. Přístup k internetu je pouze uživatelský standard, nikoli právní. Absence takového standardu neomezuje účastníka v právu podat žalobu natolik intenzivně, aby se jednalo o odepření práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zároveň tímto není omezeno právo na spravedlivý proces, neboť faktická nerovnost účastníků v rozsahu subjektivních podmínek přípravy a vypracování podání k soudu je objektivní skutečností, kterou právní řád zmírňuje pouze v případech natolik intenzivní nerovnosti okolností, v důsledku kterých nelze vyloučit odepření práva účastníka na přístup k soudu, a to např. prostřednictvím institutu ustanovení zástupce žalobci pro jeho zdravotní stav nebo majetkové poměry (§ 35 odst. 10 s. ř. s.).

15. Soud považuje argumentaci žalobce za účelovou, nikoli za objektivní odraz reálného objektivního stavu. Ve skutečnosti zde nebyly dány objektivní překážky, které by bránily žalobci podat v zákonné lhůtě řádnou žalobu.

16. Jelikož žalobce podal žalobu v poslední den lhůty k jejich podání, soud žalobce nevyzval k doplnění žaloby, neboť doplnění žaloby ve lhůtě k podání žaloby by bylo objektivně nemožné. V této lhůtě by nebylo možné žalobci doručit případnou výzvu, natož aby ji doplnil podáním k soudu. Pokud je doplnění žaloby vyloučené, soud žalobce nevyzývá k doplnění žaloby dle § 37 odst. 5 s. ř. s., podmínky k odmítnutí žaloby pro absenci žalobních bodů tak nastávají bez ohledu na neexistenci výzvy soudu. Podání žádosti o prominutí lhůty nemělo vliv na běh lhůty k podání žaloby, resp. zde uvedení žalobních bodů v podané žalobě, jestliže žádosti soud nevyhověl.

17. Jelikož žalobce ve lhůtě k podání žaloby neuvedl žalobní bod ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s., soud žalobu odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. 18. Výrok o náhradě nákladů řízení se řídí § 60 odst. 3 větou prvou s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti výroku I a II usnesení není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.). Proti výroku III a IV usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 21. 4. 2021

Mgr. Kamil Tojner v. r.

soudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru