Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

14 Ad 9/2017 - 30Rozsudek MSPH ze dne 15.06.2020


přidejte vlastní popisek

14 Ad 9/2017 – 30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla v právní věci

žalobkyně: MUDr. D. Z., narozená dne …
bytem X

proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy
sídlem Nad Štolou 3, Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2017, č. j. MHMP 1609026/2017, sp. zn. S-MHMP 1268664/2017/ZDR,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2017, č. j. MHMP 1609026/2017, sp. zn. S-MHMP 1268664/2017/ZDR, se ruší .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3.000 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně podala u Městského soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí Magistrátu h. m. Prahy ze dne 13. 10. 2017, č. j. MHMP 1609026/2017, sp. zn. S-MHMP 1268664/2017/ZDR, a proti rozhodnutí téhož správního orgánu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. S-MHMP 1268664/2017/ZDR. Pokud se jedná o prvé rozhodnutí, uvedla, že za rozhodnutí je třeba považovat označované sdělení Magistrátu h. m. Prahy, ve kterém byla informována o tom, že byla vyřazena její přihláška do výběrového řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se zdravotními pojišťovnami v oboru dermatovenerologie. Druhé napadené rozhodnutí bylo pak zveřejnění výsledků výběrového řízení včetně počtu získaných hlasů na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami o poskytování a úhradě hrazených služeb v oboru dermatovenerologie. V obou případech měla žalobkyně za to, že se jedná o rozhodnutí v oblasti veřejné správy, která jsou soudem přezkoumatelná v rámci správního soudnictví. Vyřazením žalobkyně z výběrového řízení došlo ke zkrácení jejích subjektivních práv, neboť se nemohla účastnit jako uchazeč výběrového řízení na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami o poskytování a úhradě hrazených služeb v oboru dermatovenerologie, které bylo vyhlášeno dne 18. 8. 2017. Pokud se jedná o výsledek výběrového řízení na uzavření smlouvy, který žalovaný zveřejnil na úřední desce dne 8. 11. 2017, tímto rozhodnutím byla žalobkyně zkrácena na svých subjektivních právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaný v rozporu s právními předpisy neumožnil hodnotící komisi hodnotit splnění zákonných kritérií ve vztahu k žalobkyni, když ji nepřipustil do výběrového řízení.

2. Usnesením ze dne 15. 2. 2018 č.j. 14Ad 9/2017-20 Městský soud v Praze vyloučil samostatnému projednání a rozhodnutí žalobu proti rozhodnutí o výsledku výběrového řízení na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami o poskytování a úhradě hrazených služeb v oboru dermatovenerologie ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. S-MHMP 1268664/2017/ZDR. Ta byla zapsána pod sp.zn. 14Ad 5/2018 a usnesením ze dne 13. 3. 2018 č.j. 14Ad 5/2018-17 odmítnuta z důvodu, že uvedeným rozhodnutím nebyla dotčena veřejná subjektivní práva žalobkyně, neboť nemá veřejné subjektivní právo na uzavření smlouvy s příslušnou zdravotní pojišťovnou.

3. Ohledně rozhodnutí ze dne 13. 10. 2017, č. j. MHMP 1609026/2017, sp. zn. S-MHMP 1268664/2017/ZDR, o vyřazení přihlášky žalobkyně do výběrového řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se zdravotními pojišťovnami v oboru dermatovenerologie má soud za to, že v tomto případě se jedná o rozhodnutí o veřejném subjektivním právu žalobkyně zúčastnit se výběrového řízení. V daném případě soud tedy shledal podmínky pro to, aby se žalobou zabýval věcně. Soud vyšel z judikatury Nejvyššího správního soudu. Lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2017, č. j. 10 Ads 316/2016–50, ve kterém tento uvedl, že ačkoli se rozhodovací praxe již mnohokráte zabývala pojmem rozhodnutí v materiálním smyslu a tato judikatura není vždy souladná, přesto panuje shoda v tom, že samotná forma úředního aktu, úřední činnosti či úřední nečinnosti, případně jakýkoli nedostatek formy, nemohou být zásadně kritériem pro to, zda konání (či nekonání) úřadu podléhá soudnímu přezkumu, neboť stále jde jen o formu. Vnějškové

odlišnosti způsobů, jimiž úřad projevuje navenek vůči spravovaným osobám, tak samy o sobě nemohou vyloučit adresáty těchto projevů ze soudní ochrany. Potřeba soudního přezkumu faktických správních rozhodnutí je ještě intenzivnější právě tam, kde správní orgán nepostupuje předem stanoveným a předvídatelným způsobem podle příslušného procesního předpisu (viz rozsudek NSS ze dne 24. 5. 2006, č. j. 1 Afs 147/2005 – 107). Žalobní legitimace podle § 65 odst. 1 s. ř. s. musí být dána pro všechny případy, kdy je dotčena právní sféra žalobce, tj. kdy se jednostranný úkon správního orgánu, vztahující se ke konkrétní věci a konkrétním adresátům, závazně a autoritativně dotýká jejich právní sféry (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2005, č. j. 6 A 24/2002 – 48).

4. V nyní posuzovaném případě žalovaný úkon, který je označen jako „Vyřazení přihlášky do výběrového řízení“, znaky individuálního správního aktu naplňuje. Je zde konkrétní individualizovaný adresát takového vrchnostenského aktu (uchazeč, poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, žalobkyně), tento úkon zakládá, mění, ruší nebo závazně určuje její konkrétní práva, resp. závazně a autoritativně se dotýká její právní sféry (přihláška uchazeče buď je, či není postoupena komisi k posouzení ve výběrovém řízení podle části deváté, §§ 46 až 52 zákona č. 48/1997 Sb.; resp. pokud je postoupena komisi k posouzení ve výběrovém řízení, může být doporučena k uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se zdravotní pojišťovnou; pokud komisi postoupena není a je vyřazena jako v případě žalobkyně, pak tuto možnost v konkrétním vyhlášeném výběrovém řízení pro daný obor a území ztrácí), je vydán ve formalizovaném řízení upraveném právními předpisy (zákon č. 48/1997 Sb., částečně správní řád) správním orgánem v mezích jeho zákonem stanovené pravomoci jako materializovaný akt, komunikovaný adresátovi. Jedná se tedy o rozhodnutí v materiálním slova smyslu přezkoumatelné ve správním soudnictví (§ 65 odst. 1 s. ř. s.).

5. Z dokladů předložených žalobkyní a žalovaným vyplývá, že dne 12. 6. 2017 žalovaný vyhlásil pod č. j. MHMP 911797/2017 výběrové řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se zdravotními pojišťovnami v oboru dermatovenerologie. Do tohoto výběrového řízení se žalobkyně přihlásila dne 20. 7. 2017. Dne 20. 9. 2017 byl zveřejněn výsledek tohoto výběrového řízení ze dne 13. 9. 2017, ve kterém byla hodnocena jako uchazeč žalobkyně s tím, že v tomto výběrovém řízení žalobkyně nezískala hlasy na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

6. Žalobkyně dále u žalovaného podala dne 20. 7. 2017 návrh na vyhlášení výběrového řízení na uzavření smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami o poskytování a úhradě hrazených služeb pro obor dětská dermatovenerologie. Do tohoto výběrového řízení se rovněž přihlásila. Výsledek tohoto výběrového řízení ze dne 4. 10. 2017 byl vyvěšen na úřední desce dne 11. 10. 2017 s tím, že v tomto výběrovém řízení žalobkyně nezískala hlasy na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

7. Dne 18. 8. 2017 vyhlásil žalovaný výběrové řízení na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami o poskytování a úhradě hrazených služeb v oboru dermatovenerologie pro území hlavního města Prahy. Žalobkyně podala přihlášku do tohoto výběrového řízení dne 2. 10. 2017, kde uvedla, že se přihlašuje do výběrového řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se zdravotními pojišťovnami v oboru dermatovenerologie. Na toto přihlášení do výběrového řízení žalovaný reagoval sdělením ze dne 13. 10. 2017, č. j. MHMP 1609026/2017, sp. zn. S-MHMP 1268664/2017/ZDR adresovaným žalobkyni ve věci vyřazení přihlášky do výběrového řízení, ve které žalobkyni sdělil, že bylo zjištěno, že se zúčastnila výběrového řízení v oboru dermatovenerologie dne 13. 9. 2017, jehož výsledky byly zveřejněny dne 20. 9. 2017. Přihlášku doručenou dne 3. 10. 2017 nelze akceptovat a zařadit do výběrového řízení vyhlášeného dne 18. 8. 2017, neboť nebyla dodržena tříměsíční lhůta, která musí dle § 52 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 48/1997 Sb.) uplynout ode dne zveřejnění výsledků výběrového řízení do dne podání nového opakovaného návrhu na vyhlášení výběrového řízení nebo opakovaného podání přihlášky do výběrového řízení.

8. Dne 20. 10. 2017 podala žalobkyně u žalovaného stížnost proti postupu správního orgánu, a to na postup ve výběrovém řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotní pojišťovnou ve smyslu § 46 až 52 zákona č. 48/1997 Sb. Žalobkyně konkrétně poukázala na dle jejího názoru nesprávnou gramatickou interpretaci § 52 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. správním orgánem. Žalobkyně dále uvedla, že dne 4. 10. 2017 se zúčastnila výběrového řízení v oboru dětské dermatovenerologie. Na tuto stížnost žalovaný odpověděl přípisem ze dne 23. 11. 2017, č. j.: MHMP 1739886/2017, v němž pouze uvedl, že ve vztahu k § 52 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. požádal o výkladové stanovisko Ministerstvo zdravotnictví a svůj odbor legislativní a právní.

9. V podané žalobě žalobkyně vyslovila názor, že postupem žalovaného byla zkrácena na svých subjektivních právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Pokud se jedná o vyřazení z výběrového řízení, zde má žalobkyně za to, že není rozhodné, v jaké formě bylo rozhodnutí vydáno, ale v daném případě se jednoznačně jedná o individuální správní akt, který je způsobilý negativně zasáhnout její právní sféru. Jedná se o individuální správní akt vydaný orgánem veřejné moci z pozice jeho vrchnostenského

postavení. Zasažená práva žalobkyně jsou veřejnými subjektivními právy.

10. Žalobkyně namítla, že nemohla být vyřazena z výběrového řízení vyhlášeného žalovaným na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami o poskytování a úhradě služeb v oboru dermatovenerologie z důvodu nedodržení tříměsíční lhůty. Odkázala na ustanovení § 52 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., kde je stanovena tříměsíční lhůta pro podání nového tj. opakovaného návrhu na vyhlášení výběrového řízení ve stejném oboru a na stejném území. V daném případě žalobkyně však návrh na vyhlášení výběrového řízení nepodávala. Žalobkyně navrhovala pouze vyhlášení výběrového řízení na uzavření smlouvy v oboru dětské dermatovenerologie, nikoliv pro obor dermatovenerologie jako obor odlišný od oboru dětská dermatovenerologie. Jestliže žalobkyně nenavrhovala vyhlášení výběrového řízení v oboru dermatovenerologie, nemohla být vyřazena z výběrového řízení na tento obor. Dle žalobkyně se citované ustanovení vztahuje pouze na případy, kdy uchazeč nebyl úspěšný ve výběrovém řízení, které sám navrhl, proto neúspěšný uchazeč nemůže ve lhůtě tří měsíců nový návrh totožný s předcházejícím návrhem ohledně oboru a území podat. Neúspěšnému uchazeči ve výběrovém řízení, které sám nenavrhl, však nic nebrání, aby se přihlásil do výběrového řízení na obor jiný, jehož vyhlášení sám nenavrhoval.

11. Žalobkyně dále uvedla, že nelze ztotožňovat obory dermatovenerologie a dětské dermatovenerologie. Toto své tvrzení opírala o oprávnění k poskytování zdravotních služeb, kdy v t rozhodnutí, vydaným žalovaným pod sp. zn. S-MHMP 577480/2017 ZDR, byly tyto obory uvedeny samostatně jako rovnocenné obory. Jedná se o dvě rozdílné odbornosti, což vyplývá z vyhlášky č. 134/1998 Sb. Jestliže žalobkyně navrhovala vyhlášení výběrového řízení na uzavření smlouvy pro obor dětská dermatovenerologie, jednalo se o výběrové řízení, jehož navržení nebránilo přihlášení se žalobkyně do výběrového řízení pro obor dermatovenerologie.

12. Žalobkyně dále zdůraznila, že splňuje veškeré odborné předpoklady, a poukázala na řadu rozporů týkajících se hodnocení potřebnosti odborných lékařů v oboru dermatovenerologie. Rovněž poukázala na to, že nejsou dána jasně hodnotící kritéria, podle kterých má komise rozhodovat.

13. Městský soud v Praze napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2017, č. j. MHMP 1609026/2017, sp.zn. S-MHMP 1268664/2017/ZDR, v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumal v rozsahu žalobních bodů, přičemž podle § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu.

14. Městský soud dospěl k závěru, že žaloba proti napadenému rozhodnutí byla podána důvodně. 15. V daném případě vyšel soud z následující právní úpravy:

Podle § 52 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 48/1997 Sb.) nebylo-li uzavření smlouvy s uchazečem ve výběrovém řízení doporučeno, může tento uchazeč podat návrh na vyhlášení nového výběrového řízení ve stejném oboru a území znovu až po uplynutí 3 měsíců ode dne zveřejnění výsledku takového výběrového řízení.

16. Podle § 52 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. bylo-li uzavření smlouvy s uchazečem ve výběrovém řízení doporučeno, může tento uchazeč znovu podat návrh na vyhlášení výběrového řízení nebo podat přihlášku do již vyhlášeného výběrového řízení pro daný obor, území a zdravotní pojišťovnu, pro kterou bylo uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb doporučeno, až po uplynutí 3 měsíců ode dne zveřejnění výsledku takového výběrového řízení.

17. V daném případě pokládal soud za prokázané, že žalobkyně dne 20. 7. 2017 podala přihlášku do výběrového řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se zdravotními pojišťovnami v oboru dermatovenerologie. Toto výběrové řízení však sama neiniciovala. Zároveň (návrh ve správním spise je datován k 20. 7. 2017) iniciovala výběrové řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se zdravotními pojišťovnami v oboru dětská dermatovenerologie, což umožňuje § 46 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. V prvním případě výběrové řízení v oboru dermatovenerologie pro území hl. m. Prahy proběhlo dne 13. 9. 2017, výsledky tohoto výběrového řízení byly zveřejněny žalovaným dne 20. 9. 2017 a uzavření smlouvy s žalobkyní nebylo doporučeno. Ve druhém případě výběrové řízení v oboru dětská dermatovenerologie pro území hl. m. Prahy proběhlo dne 4. 10. 2017, výsledek byl zveřejněn dne 11. 10. 2017 a uzavření smlouvy s žalobkyní opět nebylo doporučeno. Dne 18. 8. 2017 vyhlásil žalovaný výběrové řízení na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami o poskytování a úhradě hrazených služeb v oboru dermatovenerologie pro území hl. m. Prahy. Žalobkyně podala přihlášku do tohoto výběrového řízení dne 2. 10. 2017, kterou žalovaný obdržel dne 3. 10. 2017, kde uvedla, že se přihlašuje do výběrového řízení na uzavření smlouvy o poskytování

a úhradě hrazených služeb se zdravotními pojišťovnami v oboru dermatovenerologie. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že tuto přihlášku žalobkyně nemohl akceptovat s ohledem na § 52 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. a že přihlášku může podat nejdříve dne 20. 12. 2017., tj. po uplynutí zákonné tříměsíční lhůty.

18. Z § 46 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. vyplývá, že konání výběrového řízení může navrhnout zdravotní pojišťovna, uchazeč nebo obec. Uchazečem se rozumí poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru zdravotní péče.

19. Ohledně žalobkyně nebylo uzavření smlouvy doporučeno ani v případě prvého výběrového řízení vyhlášeného dne 12. 6. 2017, kde výběrové řízení bylo vyhlášeno z iniciativy žalovaného pro obor dermatovenerologie, ani v případě druhého výběrového řízení, jehož vypsání navrhla žalobkyně pro obor dětské dermatovenerologie. Bez ohledu na to, že se jednalo o různé obory, je zřejmé, že pro posouzení přípustnosti přihlášky žalobkyně do výběrového řízení vyhlášeného dne 18. 8. 2018 z iniciativy žalovaného pro obor dermatovenerologie nelze vycházet ze shora citovaného znění § 52 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., neboť toto ustanovení se vztahuje na uchazeče, u kterých bylo uzavření smlouvy doporučeno.

20. Z gramatického výkladu ustanovení § 52 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. pak vyplývá, že toto omezuje právo uchazeče (poskytovatele zdravotních služeb) podávat návrhy na vyhlášení výběrového řízení ve stejném oboru a území, nikoli podávat přihlášky do vyhlášených výběrových řízení. Ustanovení § 52 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. uchazeče (poskytovatele zdravotních služeb) neomezuje účastnit se libovolně jakéhokoli výběrového řízení, jenž iniciuje obec (v tomto případě žalovaný) či zdravotní pojišťovna ve stejném oboru a území.

21. Žalovaný zasáhl do právní sféry žalobkyně tím, že její přihlášku pro obor dermatovenerologie pro území hlavního města Prahy, kterou obdržel dne 3. 10. 2017 bez relevantního právního důvodu vyřadil z jím vyhlášeného výběrového řízení na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami o poskytování a úhradě hrazených služeb v oboru dermatovenerologie pro území hlavního města Prahy.

22. V dané věci soud uzavírá, že podanou žalobu shledal důvodnou, napadené správní rozhodnutí nezákonné, a proto je zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž je žalovaný právním názorem soudu vázán (ust. § 78 odst. 1, 4, 5 s. ř. s.).

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kerého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Náklady procesně úspěšné žalobkyně jsou v tomto případě tvořeny soudním poplatkem (3.000,- Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 15. června 2020

JUDr. Karla Cháberová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru