Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

14 A 253/2018 - 57Rozsudek MSPH ze dne 10.06.2020

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 As 248/2020

přidejte vlastní popisek

14 A 253/2018 – 57

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného, a Jaromíra Klepše v právní věci

žalobkyně: Mgr. J. V., narozena dne

bytem …
zastoupena advokátem JUDr. Petrem Holubem
Jugoslávská 1809/23, Nový Jičín

proti žalované: Česká lékárnická komora
sídlem Rozárčina 1422/9, P.O.Box 64, Praha 4
zastoupena advokátem Mgr. MUDr. Jaroslavem Maršíkem
sídlem nám. Svobody 1, Teplice

v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalované, který dle jejího tvrzení spočíval v porušování práva volit zástupce do orgánů České lékárnické komory (dále jen ČLnK nebo Komora) a být volena do těchto orgánů ČLnK podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické

komoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 220/1991 Sb.) a § 6 odst. 1 písm. a) a b) organizačního řádu ČLnK. Dle žalobkyně bylo rovněž nezákonně zasaženo do jejího ústavního práva podílet se na správě ČLnK. Toto právo je porušováno, neboť systém a organizace voleb delegátů na sjezd ČLnK znemožňuje férovou soutěž a dopředu nahrává kandidátům podporovaným ze strany korporátních lékárenských řetězců, které personálně, technicky i organizačně volby zajišťují a v důsledku toho nezákonným způsobem prosazují zájmy několika málo subjektů v ČLnK.

2. Volební řád v rozporu s § 11 odst. 3 zákona č. 220/1991 Sb. umožňuje svolat tzv. „zvláštní volební shromáždění“, které může probíhat po delší časové období, což je pojmově z povahy významu shromáždění vyloučeno. Svolání „zvláštního volebního shromáždění“ podle žalobkyně naplňuje znaky obcházení zákona, jelikož § 11 odst. 4 zákona č. 220/1991 Sb. jednoznačně stanoví, že okresní shromáždění členů je usnášeníschopné, je-li na něm přítomna nadpoloviční většina členů okresního sdružení lékárníků. Podle žalobkyně je samotné svolání voleb ve formě „zvláštního volebního shromáždění“ nezákonné. Celá právní úprava zvláštního volebního shromáždění ve volebním řádu ČLnK nemá oporu v zákoně a je v rozporu se smyslem a účelem zákona č. 220/1991 Sb.

3. Žalobkyně dále uvedla, že pro Okresní sdružení lékarníků Ostrava (dále jen OSL) svolalo představenstvo Komory naposledy „zvláštní volební okresní shromáždění“ ve dnech 12. 10. 2018 do 25. 10. 2018. Tyto volby však byly zrušeny s tím, že řádnost uzavření kandidátních listin neověřil před zahájením hlasování pověřený člen představenstva PharmDr. Stanislav Havlíček, jak to předpokládal § 15 volebního řádu ČLnK. Zrušením voleb nastala situace, kvůli které nebyl hlas OSL Ostrava nezaviněně zastoupen na sjezdu delegátů Komory v Benešově ve dnech 2. – 3. 11. 2018. Žalobkyni tak byla upřena její členská práva, nemohla kandidovat jako delegátka

na sjezd ČLnK a účastnit se ho.

4. Žalobkyně shledala nezákonný zásah do svých veřejných subjektivních práv v usnesení delegátů ČLnK v Benešově ze dne 2. 11. 2018 o jeho usnášeníschopnosti, neboť sjezd nebyl řádně svolán, nepředcházely mu volby, které předpokládá zákon a organizační řád Komory, nemohli se ho proto účastnit členové Komory z OSL Ostrava, respektive jimi zvolení delegáti. V tom spatřovala žalobkyně přímé zkrácení na svých právech, neboť jí bylo upřeno právo volit a být volena do orgánů ČLnK. Trvání zásahu žalobkyně spatřovala v tom, že schválením usnášeníschopnosti

sjezdu delegátů legitimovala žalovaná sjezd k přijetí celé řady usnesení, kterými se žalobkyně musí řídit a mají vliv na výkon její profese.

5. V žalobkyně navrhla, aby soud žalované zakázal, aby porušovala právo žalobkyně volit a být volena do orgánů Komory a přikázal jí, aby zrušila všechna usnesení sjezdu delegátů ČLnK v Benešově ze dne 2. a 3. 11. 2018 a obnovila stav před zásahem a zajistila konání řádné volby delegátů sjezdu v Okresním sdružení lékárníků Ostrava na shromáždění konaném v jeden den a na jednom místě.

6. Dne 22. 1. 2019 žalobkyně žalobu doplnila s odkazem na zápis ze sjezdu delegátů (dále jen zápis), který spolu se zprávou mandátové komise a seznamem přítomných delegátů předložla soudu. Problematičnost a protiprávnost organizace a voleb v ČLnK a samotného sjezdu delegátů dokazují podle žalobkyně také usnesení sjezdu delegátů: 1. Usnesení (zpráva) mandátové komise, že „je sjezd usnášeníchopný“ (str. 2 zápisu), 2. „návrh Pitálová (OSL Benešov): zdali přítomní z nefunkčních OSL mohou být přítomni v sále a mají možnost vystoupit na diskusi (pozorovatelé)“ (str. 6 zápisu); 3. „návrh na změny volebního řádu: sjednocuje se volba představenstva OSL a volba předsedy OSL do jednoho kola voleb; U zvláštního volebního shromáždění se ruší podmínka, aby v každém dni volby probíhaly nejméně po dobu 5 hodin a nejméně v jednom dni alespoň 19 hodin“ viz str. 9 zápisu; 4. „1. Protinávrh: Orenášová (OSL

Jičín): vyjmout z volebního řádu zvláštní volební shromáždění“ viz str. 10 zápisu; 5. „pokusit se sjednotit všechny lékárníky a zamezit neustálé diferenciaci na veřejné, řetězcové a nemocniční lékárníky“ viz str. 20 zápisu; 6. připravit metodický pokyn pro ověřování totožnosti voličů v rámci voleb na shromáždění OSL“ viz str. 21; 7. připravit metodický pokyn pro ověřování totožnosti voličů v rámci voleb na shromáždění OSL“ viz str. 21; 8. „vzhledem k přetrvávající kritické situaci českého lékárenství, o přerušení svého jednání s tím, že termín dalšího jednání oznámí představenstvo ČLnK. Sjezd musí být svolán, požádá-li o to minimálně 30 % delegátů sjezdu. Pokud představenstvo ČLnK neoznámí termín dalšího jednání tak, aby se konalo nejpozději 31. 10. 2019, považuje se XXVIII. Sjezd ČLnK k tomuto datu za ukončený“ viz str. 24 zápisu.

7. Žalobkyně změnila závěrečný návrh tak, aby soud žalované zakázal, aby porušovala právo žalobkyně volit a být volena do orgánů Komory a zrušil usnesení (zprávu) mandátové komise z XXVIII. Sjezdu delegátů ČnLK v Benešově ze dne 2. a 3. 11. 2018, že: „je sjezd unášeníschopný“ a dále všechna další usnesení XXVIII. Sjezdu delegátů České lékárnické komory v Benešově ze dne 2. a 3. 11. 2018, jakož i rozhodnutí představenstva České lékárnické komory ze dne 11. 9. 2018 o svolání XXVIII. Sjezdu delegátů České lékárnické komory v Benešově ve dnech 2. a 3. 11. 2018. Dále žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalované povinnost, aby obnovila stav před zásahem a zajistila konání řádné volby delegátů nového sjezdu v Okresním sdružení lékárníků Ostrava na shromáždění konaném v jeden den a na jednom místě.

8. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že usnesení o usnášeníschopnosti sjezdu neexistuje. Všechna usnesení přijatá sjezdem jsou uvedena v textu „Usnesení XXVIII. sjezdu delegátů ČLnK konaného ve dnech 2. – 3. 11. 2018 v Benešově“, který je volně dostupný na www.lekarnici.cz/O-CLnK/Usneseni-sjezdu. Sjezd pouze bere na vědomí zprávu mandátové komise předkládanou podle § 15 odst. 2 jednacího řádu. Zákon nestanoví nic o usnášeníchopnosti sjezdu delegátů (oproti usnášeníschopnosti okresního shromáždění členů). Podle § 11 odst. 3 jednacího řádu platí pro sjezd delegátů, že jeho zasedání je usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů. Mandátová komise proto vychází z celkového počtu delegátů zvolených ve všech OSL pro daný sjezd, a z tohoto počtu odvozuje usnášeníchopnost sjezdu. Rozhodující jsou přitom skutečně zvolení delegáti. Delegáti, kteří potenciálně mohli být ve všech OSL zvolení, ale zvoleni nebyli, na usnášeníschopnost nemají vliv. Zákon č. 220/1991 Sb. stanoví pro okresní shromáždění členů nadpoloviční účast členů OSL jako předpoklad usnášeníchopnosti, přičemž s ohledem na nízký zájem členů místních OSL se nedaří zvolit funkcionáře OSL včetně delegátů. Žalovaná nemohla porušit právo žalobkyně být volena do orgánů Komory, pokud jde o zrušené volební shromáždění OSL Ostrava svolané na 12. až 25. 10. 2018, neboť v těchto volbách žalobkyně vůbec nekandidovala. Žalovaná popřela, že by její volební řád, svolání zvláštního volebního shromáždění, ověření usnášeníchopnosti sjezdu delegátů nebo jakýkoliv jiný akt byl namířen přímo proti žalobkyni. K tvrzení že systém a organizace voleb delegátů na sjezd ČLnK znemožňuje férovou soutěž, žalovaná uvedla, že toto tvrzení žalobkyně nedoprovodila žádnou konkrétní argumentací a důkazy. K tvrzenému rozporu volebního řádu se zákonem, který umožňuje svolat zvláštní volební shromáždění, žalovaná uvedla, že znění § 11 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 220/1991 Sb. nestanoví, že volby orgánů OSL a delegátů za OSL musí probíhat nutně v jeden okamžik, v němž jsou fyzicky přítomni členové OSL v nadpoloviční většině na jednom místě, protože volby nemají charakter usnesení coby jednorázového rozhodnutí kolektivního orgánu. Proto žalovaná přijala změnu volebního řádu ve formě úpravy podmínek pro konání zvláštního volebního shromáždění. Zachovala přitom jako podmínku platnosti voleb účast nadpoloviční většiny členů OSL a umožnila, aby se volby konaly po delší období, aby se zvýšila pravděpodobnost, že se k volbám dostaví dostatek členů. Ke zrušení zvláštního volebního shromáždění OSL Ostrava svolaného ve dnech 12. až 25. 10. 2018 žalovaná uvedla, že v tomto bodě připouští pochybení, když několik dnů probíhalo zvláštní volební shromáždění OSL Ostrava, které nebylo zahájeno v souladu s volebním řádem. Podle § 15 volebního řádu a rozhodnutí představenstva ČnLK z 11. 9. 2018 (bod 4 písm. c) měl kandidátní listiny na místě

zahájení uzavřít jako pověřený člen představenstva ČLnK PharmDr. Stanislav Havlíček nebo PharmDr. Marie Zajícová, což se nestalo. Z tohoto důvodu rozhodlo představenstvo dne 18. 10. 2018 o ukončení zvláštního volebního shromáždění OSL Ostrava. Dne 4. 12. 2018 bylo zvláštní volební shromáždění v OSL Ostrava svoláno představenstvem ČLnK znovu na 4. – 11. 1. 2019 (viz zápis z jednání PČLnK ze dne 4. 12. 2018). Volby proběhly řádně

a zúčastnila se jich nadpoloviční většina členů OSL. Ukončením zvláštního volebního

shromáždění skutečně došlo k tomu, že členové OSL Ostrava nemohli zvolit své delegáty na XXVIII. sjezd delegátů. Nezákonné ovšem nebylo ukončení shromáždění, nýbrž jeho

zahájení. Členové OSL Ostrava včetně žalobkyně tak byli přímo zkráceni na svých právech nezákonným zásahem. Nicméně ani tento zásah nebyl namířen přímo proti žalobkyni nebo specificky vymezené skupině členů OSL Ostrava, ale dotkl se jich všech bez výjimky. K tvrzenému zásahu přijetím celé řady usnesení sjezdu, žalovaná uvedla, že ani v jednom případě žalobkyně neuvedla, z jakého důvodu se cítí v těchto případech dotčena na svém právu. XXVIII. sjezd delegátů ČLK konaný 2. – 3. 11. 2018 proběhl zcela v souladu se zákonem a stavovskými předpisy a jím přijatá usnesení proto nejsou „zásahy“ opravňující žalobkyni k podání žaloby. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

9. K doplnění žaloby a k novému petitu uplatněnému žalobkyní žalovaná uvedla, že ohledně rozhodnutí představenstva z prosince 2017 nebo ze září 2018 uplynula lhůta k podání žaloby podle § 84 s.ř.s.

10. V replice k vyjádření žalované žalobkyně zdůraznila, že z petitu i odůvodnění žaloby vyplývá, že nezákonný zásah spatřuje v usnesení (zprávě) mandátové komise z XXVIII. Sjezdu delegátů ČLnK v Benešově ze dne 2. a 3. 11. 2018, že: „je sjezd usnášeníschopný.“ Pro konání sjezdu delegátů ČLnK je zásadní, zda je sjezd usnášeníschopný, toto je ověřováno skrze zprávu mandátové komise, kterou bere sjezd delegátů vždy na vědomí jako jeden z prvních bodů programu. Žalobkyně má za to, že nelze akceptovat závěr, že je sjezd delegátů ČnLK usnášeníschopný, aniž by se před jeho konáním konaly řádné volby delegátů a je objektivním porušením povinností mandátové komise, pokud v takové situaci vydá zprávu o usnášeníschopnosti sjezdu, kterou delegáti vezmou na vědomí a jejími závěry se řídí. Přitom je rozdíl v tom, zda nebyli delegáti zvoleni, protože se volby vůbec nekonaly, tak jako v tomto případě, nebo zda nebyli delegáti zvoleni, protože se členové OSL vyhlášených voleb aktivně nezúčastnili, a tedy se mlčky svých členských práv vzdali a svého delegáta nezvolili. Zpráva (usnesení) mandátové komise tak byla nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s.ř.s.

11. Ze správního spisu vyplývají následující pro posouzení případu relevantní skutečnosti.

12. Je zde založena listina nadepsaná jako Výsledky voleb zvláštního volebního shromáždění OSL Ostrava (707) ze dne 19. 10. 2018, v jejímž úvodu bylo uvedeno, že představenstvo ČLnK na svém jednání dne 18. 10. 2018 rozhodlo o ukončení zvláštního volebního shromáždění OSL Ostrava, neboť pověřený člen představenstva ČLnK se z vážných důvodů nemohl osobně zúčastnit uzavření kandidátních listin na začátku tohoto volebního shromáždění. Tento úkon byl proveden distančně telefonicky, což bohužel nebylo v souladu s volebním řádem ČLnK. Tyto volby byly tudíž neplatné. Dále zde bylo uvedeno, že se voleb zúčastnilo 141 voličů

z 319 voličů, což je 44,2% účast členů OSL Ostrava. K platnosti voleb i přes to, že probíhaly pouhých 6 dnů od 12. do 17. 10., chybělo 20 platných hlasů. Žalobkyně nefigurovala jako kandidát pro volbu představenstva OSL Ostrava (707) pro období 2018 – 2022, ani jako kandidát pro volbu delegátů XXVIII. sjezdu ČLnK.

13. Dále se zde nacházejí listiny nadepsané Žádost o oznámení o zvláštním volebním shromáždění. První je ze dne 21. 11. 2018 a je zde avizováno, že volby do představenstva OSL Ostrava a delegátů na XXIX. sjezd ČLnK (1. – 2. 11. 2019 v Benešově) proběhnou v termínech 4. 1. 2019 až 11. 1. 2019. Druhá je ze dne 1. 9. 2018 a je zde avizováno, že volby do představenstva OSL Ostrava a delegátů na XXVIII. sjezd ČLnK (2. – 3. 11. 2018 v Benešově) proběhnou v termínech 12. 10. – 25. 10. 2018.

14. Žalobkyně soudu předložla seznam delegátů XXVIII. sjezdu ČLnK dne 2. – 3. 11. 2018 a zápis z jednání XXVIII. sjezdu delegátů ČnLK, 2. – 3. 11. 2018, který obsahuje zprávu mandátové komise, že z celkem zvolených 97 dlegátů je přítomno 82 a sjezd je usnášeníschopný. Dále je ve zprávě zachyceno hlasování o jednotlivých bodech jednání sněmu i svýsledky hlasování. Při jednání zástupce žalobkyně zopakoval důvody uvedené v žalobě. Zdůraznil, že zákon

neumožňuje organizování zvláštních volebních shromáždění. V daném případě pro organizování voleb formou zvláštního volebního shromáždění nebyl důvod. Při tomto způsobu volby chybí osobní prezentace kandidátů, kandidáti podporovaní lékárenskými řetězci mají výhodnější pozici. Pokud se týká sjezdu komory, ten dle jeho názoru nemohl být usnášeníschopný, když volba delegátů v Okresním sdružení lékarníků Ostrava vůbec neproběhla. Za takové situace je pak za nezákonný zásah považovat usnesení sjezdu v celém rozsahu, protože sjezd nebyl

usnášeníschopný.

15. Zástupce žalované s odkazem na vyjádření k žalobě zdůraznil, že volby formou zvláštních volebních shromáždění byly do volebního řádu zahrnuty proto, že v některých okresních shromážděních nebylo možné volby provést pro nedostatečný počet účastníků volebního shromáždění. Dále zopakoval důvody, které v dané věci vedly k ukončení zvláštního volebního shromáždění.

16. V daném případě se žalobkyně podanou žalobou domáhala toho, aby soud jednak zakázal žalované porušovat její právo volit a být volena do orgánů Komory a jednak aby přikázal žalované, aby zrušila všechna usnesení sjezdu delegátů ČLnK v Benešově ze dne 2. a 3. 11. 2018 a obnovila stav před zásahem a zajistila konání řádné volby delegátů sjezdu v Okresním sdružení lékárníků Ostrava na shromáždění konaném v jeden den a na jednom místě. Z takto formulovaného petitu lze dovodit, že se žaloba týká dvou zásahů. Jeden spočívá ve skutečnosti, že žalobkyni nebylo umožněno zvolit ve dnech 12. 10. – 25. 10. 2018 orgány Okresního sdružení lékárníků Ostrava a delegáty na sjezd ČLnK, a druhý pak v tom, že sjezd delegátů ČLnK v Benešově se konal ve dnech 2. a 3. 11. 2018 a přijímal usnesení jako usnášeníschopný, ačkoliv tato skutečnost nemohla být naplněna, když neproběhla volba delegátů v OSL Ostrava.

17. Podle § 87 odst. 1 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu.

18. Podle odstavce 2 téhož ustanovení s.ř.s. soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Šlo-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, uloží soud tento zákaz nebo příkaz správnímu orgánu nebo obci, která takový sbor řídí nebo které je takový sbor podřízen.

19. V případě neumožnění volby orgánů Okresního sdružení lékárníků Ostrava a+ delegátů na sjezd Komory má soud za to, že se nejedná o trvající zásah, na rozdíl od namítaného usnesení sjezdu, kterým byla přijata určitá opatření, která mohou trvat i v současné době.

20. K prvému případu je tedy třeba vycházet z ustanovení § 87 odst. 1 část věty za středníkem s.ř.s., že pro rozhodnutí soudu je v takovém případě určující skutkový a právní stav, který tu byl v době zásahu.

21. Podle § 11 odst. 5 zákona č. 220/1991 Sb. okresní shromáždění volí představenstvo okresního sdružení, jeho předsedu, čestnou radu a revizní komisi okresního sdružení (písm. a) a dále volí zástupce na sjezd delegátů (písm. b). V § 11 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. je stanoveno, že okresní shromáždění členů je nejvyšším orgánem sdružení.

22. Z citovaných ustanovení vyplývá, že pojem „shromáždění“ není v zákoně použit ve významu setkání v určitou dobu, jak uvádí žalobkyně, ale je třeba jej chápat jako označení množiny všech členů komory zapsaných v seznamu vedeném okresním sdružením. Není tedy dle názoru soudu správný názor žalobkyně, že zákon neumožňuje, aby volby orgánů okresního sdružení a zástupců na sjezd delegátů proběhly formou zvláštního volebního shromáždění. Oprávněnost

tohoto postupu vyplývá z čl. 12 odst. 2 Volebního řádu České lékárnické komory, ve kterém je stanoveno, že představenstvo okresního sružení a není-li ustanoveno, představenstvo komory, může rozhodnout, že okresní shromáždění bude pro účely voleb orgánů okresního sdružení, předsedy okresního sdružení a delegátů sjezdu probíhat po delší, případně nespojité časové období (dále jen zvláštní volební shromáždění), a v tomto případě rozhodne též o složení mandátové a volební komise a určí ověřovatele zápisu. Účast nadpoloviční většiny oprávněných voličů na zvláštním volebním shromáždění vyhodnotí mandátová komise po skončení voleb.

23. V daném případě bylo oznámeno konání zvláštního volebního shromáždění ve dnech 12. 10. – 25. 10. 2018, následně však bylo toto ukončeno dnem 18. 10. 2018, neboť kandidátní listiny nebyly řádně uzavřeny pověřeným členem představenstva ČLnK. Uzavření kandidátních listin pro volby zvláštním volebním shromážděním představenstvem nebo jím pověřeným členem představenstva vyplývá z § 15 Volebního řádu ČLnK. Důsledkem tohoto ukončení zvláštního volebního shromáždění bylo to, že nebyly zvoleny orgány OSL Ostrava a delegáti za toto okresní sdružení na sjezd Komory. K ukončení, resp. nedokončení voleb však nedošlo nezákonným způsobem, naopak v souladu s volebním řádem byla napravena chyba, ke které došlo neuzavřením kandidátních listin. To, že se jednalo o nedostatek, který měl dopad na právo žalobkyně volit, je zřejmé, avšak dle názoru soudu neukončení zvláštního volebního shromáždění nelze hodnotit jako nezákonný zásah, který by byl zaměřen přímo na žalobkyni. Žalobkyně nekandidovala na některou z funkcí okresního sdružení a vzhledem k tomu, že toto nebylo zvcoleno, nedošlo ke změně stávajícího stavu. Nedokončení volby delegátů sjezdu Komory nemělo žalobkyní tvrzený vliv na usnášeníschopnost sjezdu, jak bude uvedeno níže. V této souvislsoti je třeba poukázat i na to, že žalobkyně nekandidovala na pozici delegáta okresníhí sdružení na předmětném sjezdu ČLnK.

24. Otázku usnášeníchopnosti sjezdu a zákonnosti usnesení přijatého tímto sjezdem soud posoudil následujícím způsobem.

25. Ze zápisu z jednání XXVIII sjezdu ČLnK vyplývá, že podmínky z hlediska počtu přítomných delegátů pro usnášeníschopnost byly splněny. Pro posouzení zákonnosti zprávy mandátové komise není právně významné, že na sjezdu nebyli přítomni zástupci z OSL Ostrava, neboť mandátová komise vycházela z faktického počtu zvolených a přítomných delegátů. Ze srovnání výsledků hlasování, tak jak je zachyceno v zápise, pak lze dovodit, že i při přítomnosti 7 delegátů, kteří by mohli zastupovat OSL Ostrava, by hlasování i v případě jejich negativního hlasu mělo stejný výsledek. Ostatně ani žalobkyně v žalobě konkrétně nepoukazuje na případ, kde by hlasování o konkrétní věci na sjezdu bylo ovlivněno nepřítomností oněch 7 delegátů za OSL Ostrava. Ze zápisu z jednání vyplývá, že pouze v jednom případě byl rozdíl mezi hlasy pro a proti menší než 7. V tomto případě však nedošlo k žádnému věcnému rozhodnutí, to znamená, že výsledné usnesení sjezdu se nemohlo přímo dotknout práv žalobkyně jako členky Komory.

26. Soud má za to, že žalovaná nejednala nezákonně a že konání sjezdu a závěr o jeho usnášeníschopnosti nepředstavují nezákonný zásah do práv žalobkyně.

27. Ze shora uvedených důvodů soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 10. června 2020

JUDr. Karla Cháberová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru