Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

14 A 112/2020 - 36Rozsudek MSPH ze dne 28.04.2021

Prejudikatura

9 Ads 83/2014 - 46


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 14A 112/2020 - 36

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Jana Kratochvíla ve věci

žalobce: 1. Novoborský šachový klub, z.s.
sídlem Sklářská 705, 473 01 Nový Bor
zastoupený advokátem JUDr. Ing. Janem Vychem
sídlem Lazarská 11/6, 120 00 Praha 2

proti žalovanému: Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy
sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2020, č. j. MSMT-39171/2019,

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a průběh řízení před daňovými orgány 1. Žalobce napadl žalobou rozhodnutí ze dne 23. 9. 2020, č. j. MSMT-39171/2019, kterým žalovaný zamítl žalobcovu žádost o dotaci v rámci dotačního programu „Významné sportovní akce 2020“ (dále jen „napadené rozhodnutí“).

2. Ze správního spisu zjistil soud následující, pro soud podstatné skutečnosti. 3. Žalovaný vyzval Výzvou VSA 2020 (dále jen „Výzva“) žadatele k podání žádostí o poskytnutí dotace na podporu významných sportovních akcí na období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Dle čl. 3.1 Výzvy činila celková alokace finančních prostředků 150.000.000,- Kč. Žalovaný si v čl. 3.2 Výzvy vyhradil právo celkovou alokaci Výzvy „upravit, tj. nerozdělit veškeré finanční prostředky předpokládané celkové alokace v rámci této Výzvy, příp. tyto finanční prostředky navýšit, a to v závislosti na počtu a kvalitě obdržených žádostí o poskytnutí dotace a na výši disponibilních prostředků.

4. Významné sportovní akce, které měly být z daného dotačního programu podpořeny, žalovaný v čl. 2.5 Výzvy rozdělil do 3 kategorií. Kategorie a) „Významné sportovní akce mimořádné důležitosti na území ČR“ zahrnovala akce „mimořádné důležitosti podle § 2 odst. 7 zákona o podpoře sportu, jejichž pořádání podmiňuje příslušná mezinárodní organizace, která přiděluje její pořádání, prohlášením státu, na jehož území se má akce uskutečnit, že zajistí vytvoření podmínek pro konání této akce. Podmínkou pro konání je souhlas vlády České republiky v podobě usnesení.“ Do kategorie b) „Významné sportovní akce na území České republiky – opakovaně podpořené“ spadaly takové sportovní soutěže, které, mimo jiné, získaly podporu od odboru sportu žalovaného v posledních třech letech (2017 – 2019) aspoň ve dvou letech, nebo se jedná o jednorázovou soutěž, a to za dále stanovených podmínek (např. muselo jít o sport či disciplínu zařazenou na program olympijských her). Pro akce, které splňovaly definici významné sportovní akce podle § 2 odst. 6 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, ale které zároveň nespadaly do kategorií a) či b), vytvořil žalovaný ve Výzvě kategorii c) „Významné sportovní akce na území České republiky – ostatní“.

5. Výzva podrobněji popisuje proces hodnocení žádostí o dotace, včetně kritérií pro bodové ohodnocení a specifik pro posuzování žádostí z kategorií a) až c) dle čl. 2.5 Výzvy. Z Výzvy vyplývá, že po zhodnocení žádostí nezávislými experty (tedy až po bodovém ohodnocení) se žádosti předávají k posouzení expertní výběrové komisi (čl. 10.9 Výzvy), jejímž cílem je „schválit či upravit seznamy projektů, které mají být podpořeny nebo zamítnuty a navrhnout výši přidělených dotací. Komise je oprávněna přidělené bodové hodnocení přezkoumat a v případě potřeby provést jeho úpravu. Komise je také oprávněna navrhnout redukci výše celkové požadované částky žádosti nebo navrhnout některé jednotlivé položky rozpočtu zcela či zčásti nepodpořit.“ Expertní komise dle čl. 10.9 písm. f) Výzvy postupuje při hodnocení žádostí tak, že přednostně posuzuje žádosti z kategorií a) a b) dle čl. 2.5 Výzvy: „V případě, že po posouzení žádostí v kategorii a) a b) dle odst. 2.5 Výzvy budou k dispozici v rámci alokace zbylé finanční prostředky, posoudí komise žádosti kategorie c) s tím, že v úvahu může brát předchozí parametry u akce, která byla již jednou ve stanoveném období podpořena, dále pak garanci sportovního svazu. Tyto priority však nejsou pro komisi závazné.

6. Žalobce podal u žalovaného dne 29. 11. 2019 žádost o poskytnutí dotace na základě Výzvy, a to na pokrytí části nákladů mezinárodního šachového turnaje s názvem „43. ročník – Fejfarův memoriál Prague International Chess Festival“, který se měl uskutečnit v termínu 11. – 22. 2. 2020. Celkem požadoval částku 3.100.000,- Kč. Ve formuláři žádosti v okénku nadepsaném „Vyberte kategorii významné sportovní akce“ uvedl „Kategorie C – Významné sportovní akce na území České republiky – ostatní.

7. Žalobci bylo umožněno seznámit se před vydáním napadeného rozhodnutí s příslušnými podklady dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a to výzvou žalovaného ze dne 3. 9. 2020. Tohoto práva žalobce nevyužil, proti podkladům nepodal námitky.

8. Žalovaný žalobcovu žádost zamítl napadeným rozhodnutím dne 22. 9. 2020 dle § 14m odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“). V napadeném rozhodnutí předně uvedl, že žádost přijal a formálně ji hodnotil. Žádost obdržela hodnocení 59 bodů, tedy překročila bodovou hranici potřebnou pro předání expertní výběrové komisi. Dále však konstatoval, že žádost nebyla předána expertní výběrové komisi k posouzení, a to vzhledem k vyčerpání alokace finančních prostředků na podporu akcí kategorie a) a b) dle čl. 2.5 Výzvy.

II. Obsah žaloby

9. Žalobce namítá, že odůvodnění neposkytnutí dotace je nedostatečné a rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné. Žalovaný podle žalobce nepostupoval v rozhodovacím procesu tak, aby byla zachována rovnocenná práva žadatelů a zásada proporcionality. Postup žalovaného nese znaky libovůle a porušuje zásadu legitimního očekávání. Žalobce z odůvodnění napadeného rozhodnutí není schopen rozpoznat skutečný důvod, ze kterého mu nebyla dotace poskytnuta, ani do které kategorie dle čl. 2.5 Výzvy ho žalovaný zařadil.

10. Z napadeného rozhodnutí dle žalobce také nevyplývá, kdy mělo k vyčerpání alokovaných prostředků dojít. Podle § 14n rozpočtových pravidel přitom musí být rozhodnutí, kterým se žádost o dotaci zcela zamítá, vydáno do 30 dnů ode dne, kdy poskytovatel vydal veškerá rozhodnutí o poskytnutí dotace dle příslušné výzvy. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí přitom nelze prověřit, zda byla tato lhůta splněna. I v tomto spatřuje žalobce prvek nepřezkoumatelnosti.

11. Žalobce rozporuje, že žádost nebyla předložena expertní komisi k posouzení. Cílem komise totiž dle čl. 10.9 písm. c) Výzvy bylo upravit seznamy projektů, které mají být podpořeny nebo zamítnuty, a navrhnout výši přidělených dotací. Komise tak nemohla zohlednit specifika žalobcova projektu, a bylo jí tedy znemožněno například nepodpořit dílčí položky v rozpočtech jiných žadatelů o dotaci, a tyto finanční prostředky vyhradit na dotaci právě pro žalobcův projekt. 12. Nepředložení žádosti expertní komisi považuje žalobce rovněž za diskriminační. Žalobce nesouhlasí s postupem žalovaného, dle kterého je v jeho plné a neomezené kompetenci, jakým způsobem se zachová při nedostatečné alokaci finančních prostředků. Pokud žalovaný nezacházel se žádostmi všech uchazečů o dotaci rovně, překročil tak meze svého správního uvážení a zasáhl do oprávněných zájmů žalobce.

13. Značnou libovůli na straně žalovaného spatřuje žalobce v tom, že neposkytnutí dotace zdůvodnil nedostatečnou alokací finančních prostředků. Přitom ve čl. 3.2 Výzvy je uvedeno, že si žalovaný vyhrazuje právo celkovou alokaci 150.000.000,- Kč upravit. Žalovaný tak měl možnost tyto finanční prostředky dokonce navýšit (v závislosti na počtu a kvalitě obdržených žádostí). K tomu žalobce připomíná, že vzhledem k tomu, kdy se měla většina sportovních akcí konat, je krajně pravděpodobné, že byla většina akcí nakonec zrušena, respektive se nekonala s ohledem na vládní opatření a omezení v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19.

14. Žalobce konečně tvrdí, že neposkytnutí dotace mělo negativní dopad na jeho závazky, neboť s žádostí spojoval své legitimní očekávání, že mu bude dotace udělena. 15. Žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného

16. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou, a to z níže uvedených důvodů. 17. Výzva jasně stanovuje, že žalovaný nemusí rozdělit všechny předpokládané finanční prostředky, mimo jiné v závislosti na výši disponibilních prostředků. 18. Na poskytnutí dotace není právní nárok (pokud zvláštní zákon nestanoví jinak), což stanovuje jak Výzva, tak i rozpočtová pravidla. K tomu žalovaný cituje judikaturu Nejvyššího správního soudu, která zdůrazňuje jednak nenárokovost dotací a relativně volnou úvahu státu při jejich rozdělování, jednak také to, že o legitimním očekávání příjemce dotace může být řeč až poté, co je mu dotace přiznána, dříve ale nikoliv.

19. Proces rozdělování dotací probíhal tak, že nejdříve byli žadatelé rozčleněni do kategorií dle čl. 2.5 Výzvy. Vzhledem k tomu, že veškeré alokované prostředky byly poskytnuty žadatelům z kategorií a) a b), odborná komise o žádostech kategorie c) už nerozhodovala. Tento postup Výzva předpokládala v čl. 10.9 písm. f). Na tom, že se z těchto důvodů nebude zabývat žádostmi z kategorie c), se komise sama usnesla dne 23. 4. 2020. K diskriminaci žalobce tak nemohlo dojít, stejně jako k porušení zásady proporcionality, protože nedošlo k nespravedlivému rozdělení finančních prostředků.

20. Přípustnost kategorizace žádostí vyplývá dle žalovaného z volného prostoru při nastavování pravidel pro poskytování dotací jakožto „dobrodiní státu“. 21. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl.
IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 22. Soud dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

23. Podle § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel „na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“ 24. Podle § 14n odst. 1 rozpočtových pravidel „rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zcela zamítá, poskytovatel vydá nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy vydal veškerá rozhodnutí, kterými jsou finanční prostředky na základě výzvy podle § 14j poskytnuty.

25. Podle § 14q odst. 1 rozpočtových pravidel „v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu.

26. Podle § 68 správního řádu se v odůvodnění „uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají.

27. Soud se nejprve zabýval tvrzenou nepřezkoumatelností, neboť v případě nepřezkoumatelnosti rozhodnutí by nebylo na místě posuzovat jeho zákonnost. 28. Zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů musí být však vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 7 Afs 212/2006). Na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů tak nelze klást nepřiměřeně vysoké požadavky. Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se například správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 1 Afs 92/2012, bod 28). Za nesrozumitelné pak lze obecně považovat takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jakým způsobem bylo rozhodnuto, jehož výrok je vnitřně rozporný nebo nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, dále takové rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem a kdo byl rozhodnutím zavázán, nebo je-li rozhodnutí stiženo formulační nesrozumitelností do té míry, že nedává smysl, který by svědčil o skutkových a právních důvodech rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost ve výše uvedeném smyslu však soud u napadených rozhodnutí neshledal.

29. K obecné námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, respektive nedostatečnosti jeho odůvodnění, soud předně podotýká, že žalobce v průběhu posuzování žádosti nevznesl žádné konkrétní námitky, i když k tomu byl žalovaným přímo vyzván. A to přesto, že některé jeho nynější žalobní námitky napadají samotná pravidla rozdělování dotací, která mu musela být známa už v době podání žádosti, neboť tato jsou upravena přímo ve Výzvě. Za této situace nelze žalovanému vyčítat, že takové nevyřčené námitky nevypořádal v odůvodnění rozhodnutí. Pro posouzení napadeného rozhodnutí z hlediska přezkoumatelnosti je zásadní, že z něj lze seznat důvod, pro který byla zamítnuta žalobcova žádost o dotaci, a to z důvodu vyčerpání alokovaných finančních prostředků.

30. K námitce žalobce, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze poznat, do které kategorie a) – c) dle čl. 2.5 Výzvy ho žalovaný zařadil, soud upozorňuje, že zařazení žalovaného do kategorie c) je uvedeno už na jím podepsané žádosti o dotaci. Sám žalobce navíc v žalobě naznačuje, že zařazení do kategorie a) či b) by považoval za nesmyslné. Ačkoliv by uvedení údaje, do které kategorie žadatelů žalobce spadá, do odůvodnění napadeného rozhodnutí jistě přispělo k jeho větší srozumitelnosti z pohledu třetí osoby, pro žalobce nemohla absence tohoto údaje způsobit nesrozumitelnost napadeného rozhodnutí, protože jakožto adresát rozhodnutí jednoznačně disponoval informacemi, které mu umožnily obsah a důvody rozhodnutí pochopit.

31. K námitce, že z rozhodnutí nelze poznat, zda ho žadatel vydal v předepsané lhůtě 30 dnů od poslední přiznané dotace, soud uvádí, že absenci takového údaje v odůvodnění rozhodnutí nelze považovat za důvod pro zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost ve smyslu § 76 odst. 1 s. ř. s. Nadto soud upozorňuje, že lhůta stanovená v § 14n odst. 1 rozpočtových pravidel je lhůtou pořádkovou, která má přispět především ke včasné informovanosti žadatele o výsledku posuzování jeho žádosti. Zatímco se zmeškáním hmotněprávních lhůt je spojen jasný následek v podobě zániku práva a tyto lhůty nelze vracet ani prominout, procesní lhůty jsou stanovené především v rámci snahy o efektivní řízení a jejich zmeškání nemusí mít za následek ztrátu práva. S nedodržením procesních lhůt zákon přímo nespojuje žádné právní následky pro věc samu. Eventuální nedodržení této lhůty tak nemůže být důvodem pro zrušení rozhodnutí o neposkytnutí dotace, neboť nemůže způsobit nezákonnost rozhodnutí ve věci samé a ani není podstatnou vadou správního řízení. Navíc případným zrušením napadeného rozhodnutí nelze takové porušení zákona zhojit, respektive poskytnout tak účinnou ochranu žalobcovu veřejnému subjektivnímu právu, což je hlavní účel správního soudnictví (§ 2 s. ř. s.).

32. S ohledem na výše uvedené soud napadené rozhodnutí neshledal nepřezkoumatelným. 33. K námitce možného diskriminačního jednání soud předně podotýká, že žalobce neuvedl nic konkrétního, co by o takovém jednání žalovaného svědčilo. Kategorizaci žadatelů, která určuje prioritu jednotlivých projektů za (Výzvou) předem daných podmínek, považuje soud za přípustnou, zvlášť za situace, kdy se do příslušné kategorie zařadí žadatel sám, a to s vědomím, jaké to bude mít pro něj v procesu posuzování žádostí důsledky. Z judikatury Nejvyššího správního soudu navíc vyplývá, že prostor správních soudů pro přezkum pravidel pro rozdělování dotací, předem nastavených prostřednictvím výzvy k podávání žádostí, je velmi omezený. Zásadně soudu nepřísluší přezkoumávat určení oblastí veřejného zájmu, které budou dotacemi podporovány, specifikaci podmínek, za nichž tomu tak má být, ani vymezení okruhu subjektů, jimž mají být veřejné prostředky poskytnuty – to vše jsou otázky bytostně politické a soudy do této činnosti státu zásadně nemají zasahovat (srov. např. rozsudek ze dne 30. 9. 2015, čj. 9 Ads 83/2014-46).

34. Soud tedy konstatuje, že transparentní kategorizací žádostí (respektive sportovních událostí, pro které bylo možno dotace žádat) a stanovením pravidel pro jejich posuzování prostřednictvím Výzvy žalovaný vytyčil meze svého správního uvážení. A soud neshledal, že by žalovaný z těchto mezí vybočil, když celou dobu postupoval v souladu s těmito pravidly.

35. Dle soudu nelze hovořit ani o diskriminaci žalobce oproti žadatelům z kategorie a) – b) Výzvy, neboť rozdílný přístup žalovaného k těmto žadatelům vycházel z předem daných pravidel a z jeho uvážení, na které má plné právo. Žalobce neuvedl žádná konkrétní tvrzení, ze kterých by soud mohl dovodit, že už samotné nastavení pravidel ve Výzvě bylo natolik diskriminační, že by bylo možno uvažovat o rozporu s ústavními principy rovnosti v míře neakceptovatelné v demokratické společnosti. Postup žalovaného, respektive expertní komise, spočívající v nepřistoupení k posuzování žádostí kategorie c), soud nepovažuje ani za akt libovůle, neboť zcela odpovídal pravidlům v čl. 10.9 Výzvy. A dle soudu nemohlo dojít k nerovnému posuzování žádosti žalobce ve vztahu k dalším žadatelům z kategorie dle čl. 2.5 písm. c) Výzvy, neboť žalovaný zamítl i všechny ostatní žádosti z této kategorie.

36. Ohledně žalobní námitky, že žalovaný měl možnost měnit výši alokovaných prostředků, tedy že je mohl s přihlédnutím ke kvalitě žalobcova projektu navýšit, soud opět odkazuje ke stěžejnímu principu rozdělování dotací, tedy že na dotaci neexistuje (dokud není žadateli přiznána) právní nárok. Dle setrvalé judikatury představují dotace dobrodiní státu, kdy stát má velmi široký prostor pro správní uvážení. Právní nárok na navýšení alokovaných finančních prostředků v rámci dotačního programu, aby se dostalo i na projekty s nižší prioritou, než měly ty, které dotaci získaly, nelze dovodit ze zákona, a soud ho nedovodil ani ze znění Výzvy.

37. Soud neshledal důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí ani v tvrzení žalobce, že se velká část akcí podpořených v rámci daného dotačního programu pravděpodobně nezrealizovala kvůli protipandemickým opatřením vlády. Případná nerealizace jiných projektů, které dotaci získaly (a kterou žalobce ani nijak nedokládá), nemůže sama o sobě způsobit nezákonnost rozhodnutí žalovaného o nepřiznání dotace jinému žadateli, a ani nezákonnost napadeného rozhodnutí.

38. Co se týče žalobcem nastíněného možného postupu expertní komise žalovaného, která podle něj mohla snížit poskytované finanční prostředky pro žadatele z preferovaných skupin a) – b), a to ve prospěch žalobce (případně dalších žadatelů z kategorie c), soud opět zdůrazňuje, že na přiznání dotace není právní nárok. Žalovaný (respektive expertní výběrová komise) měl možnost určitých úprav, stejně tak ale Výzva připouští, aby žádosti z kategorie c) nebyly expertní výběrové komisi předány k posouzení vůbec. Soud je přitom toho názoru, že žalovaným zvolený postup byl na rozdíl od návrhu žalobce v souladu s účelem kategorizace žádostí dle čl. 2.5 Výzvy.

39. Výše uvedené ohledně nenárokovosti dotací dopadá i na žalobcovu námitku, že získání dotace legitimně očekával. Žalobci nebyla dotace nikdy přislíbena. Námitka proto nemůže být důvodná.
VI. Závěr

40. Žalobce se svými námitkami vůči napadenému rozhodnutí neuspěl; soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou. 41. Soud žalobci nepřiznává náhradu nákladů řízení, neboť ve věci nebyl úspěšný. Soud náhradu nákladů nepřiznal ani žalovanému, když jeho náklady vznikly v rámci jeho běžné úřední činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost je nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu (§ 104 odst. 3 písm. a) s. ř. s.).

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha, 28. dubna 2021

JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D., v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru