Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

14 A 106/2019 - 40Rozsudek MSPH ze dne 22.05.2020


přidejte vlastní popisek

14 A 106/2019 – 40

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného v právní věci

žalobce: P. C., narozený dne ….
bytem …

proti žalovanému: Národní bezpečnostní úřad
sídlem Na Popelce 2/16, Praha 5

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného, kterou se domáhal, aby žalovaný ve lhůtě patnácti dnů od nabytí právní moci rozsudku vydal rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 26. 5. 2019.

2. Žalobce v žalobě uvedl, se žádostí ze dne 26. 5. 2019 domáhal toho, aby mu bylo umožněno nahlížení do spisu (v tomto případě bezpečnostního svazku) podle § 38 odst. 2 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) a aby mu byl

předložen opis osvědčení fyzické osoby podle § 54 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně utajovaných informací). Jednalo se o opis osvědčení M. D., státního tajemníka Ministerstva průmyslu a obchodu. Žalovaný žádost žalobce ze dne 26. 5. 2019 zamítl sdělením označeným jako Vyrozumění o vyřízení podání, č. j.: 4397/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80 – 2761/2019. S tímto postupem žalobce nesouhlasil, neboť žalovaný nerozhodl usnesením podle § 38 odst. 5 správního řádu, kdy pro rozhodování formou usnesení správní řád stanoví splnění formálních náležitostí (viz § 76 ve spojení s § 67 správního řádu). Žalobce proto podal návrh na přijetí opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 4 správního řádu, o jehož vyřízení ho žalovaný informoval formou Vyrozumění o vyřízení podání, č. j.: 4641/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80 – 2761/2019. Žalovaný podle žalobce v rozporu se zákonem nerozhodl usnesením podle § 80 odst. 6 správního řádu.

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 30. 7. 2019 uvedl, že na žádost žalobce o předložení opisu osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím vydaného M. D. (t. č. jmenována do funkce státního tajemníka Ministerstva průmyslu a obchodu) hledí jako na podání, které bylo učiněno v rozporu se zákonem o ochraně utajovaných informací, neboť tento zákon vylučuje možnost třetích osob nahlížet do bezpečnostního svazku, který obsahuje materiály vztahující se k řízení o žádosti o vydání osvědčení pro přístup k utajovaným informacím. Žalovaný opakovaně žalobce poučil o tom, že podle § 124 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací je možné využívat údaje uvedené v bezpečnostním svazku pouze pro potřeby plnění úkolů podle téhož zákona a o tom, že podle § 124 odst. 4 téhož zákona je zaměstnancům žalovaného uložena povinnost mlčenlivosti o údajích z bezpečnostního svazku vůči třetím osobám. Žalobci bylo rovněž sděleno, že podle § 159 zákona o ochraně utajovaných informací je aplikace správního řádu v případě bezpečnostního řízení podle zákona o ochraně utajovaných informací vyloučena a na bezpečnostní svazek nelze hledět jako na spis vedený podle správního řádu. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

4. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle § 81 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Soud žalobu zamítne, není-li důvodná.

5. Soud věc posoudil podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.) a shledal, že žaloba není důvodná. O věci rozhodl bez jednání, neboť žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (viz § 51 odst. 1 s. ř. s.).

6. Z podkladů doložených ve spise má soud za prokázané, že žalobce žádostí ze dne 26. 5. 2019 žádal s odkazem na § 38 odst. 2 a 4 správního řádu po žalovaném, aby mu v rámci nahlížení do spisu byl předložen opis osvědčení pro přístup k utajovaným informacím vydaného M. D., státnímu tajemníkovi Ministerstva průmyslu a obchodu. Žalovaný přípisem ze dne 5. 6. 2019, č. j.: 4397/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80 – 2761/2019 označeným jako Vyrozumění o vyřízení podání (dále jen Vyrozumění o vyřízení podání I.) žalobci sdělil, že součástí každého

bezpečnostního svazku je vždy i otisk osvědčení fyzické osoby. Dále žalobci sdělil, že v minulosti byl opakovaně informován o tom, že poskytování dokumentů či údajů, které jsou součástí bezpečnostního svazku, je vyloučeno, a to s odkazem na § 87 odst. 7 a § 124 odst. 3, 4 zákona o ochraně utajovaných informací. V podání ze dne 8. 6. 2019 označeném jako ochrana před

nečinností § 80 správní řád – žádost o nahlížení do spisu předložením osvědčení fyzické osoby vydaného formou veřejné listiny, žalobce uvedl, že žalovaný odepřel žalobci nahlížení do spisu, ale o jeho žádosti ze dne 26. 5. 2019 nerozhodl. Žalovaný přípisem ze dne 13. 6. 2019, č. j. 4641/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80-2761/2019 označeným jako Vyrozumění o vyřízení podání (dále jen Vyrozumění o vyřízení podání II.) žalobci sdělil, že trvá na správnosti svého předchozího postupu a zopakoval ustanovení zákona o ochraně utajovaných informací, která žalobci neumožňují nahlédnutí do požadovaného bezpečnostního svazku.

7. V daném případě se žalobce nahlédnutí do bezpečnostního svazku a předložení označeného osvědčení domáhal podle § 38 odst. 2 a 4 správního řádu. Podle § 38 odst. 2 správního řádu jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

8. Podle § 89 odst. 7 zákona o ochraně utajovaných informací má právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku (§ 124 téhož zákona), která obsahuje utajovanou informaci, pouze účastník řízení a jeho zástupce, a to pouze před vydáním rozhodnutí.

9. Z citovaných ustanovení jednoznačně vyplývá, že žalobce nemá právo nahlížet do bezpečnostního svazku, tedy i do požadovaného osvědčení, neboť to zákon o ochraně utajovaných informací výslovně zakazuje. Žalobce ostatně samotné nepředložení požadovaného osvědčení a důvody uváděné žalovaným v žalobě nijak nezpochybňuje, domáhá se pouze vydání usnesení podle příslušných ustanovení správního řádu o žádosti.

10. Podle § 159 zákona o ochraně utajovaných informací správní řád se vztahuje pouze na řízení podle části druhé hlavy IX, není-li stanoveno jinak, na řízení podle § 116 a na řízení podle části osmé.

11. Ustanovení § 159 zákona o ochraně utajovaných informací vylučuje použití správního řádu na vztahy upravené zákonem o ochraně utajovaných informací s výjimkou certifikace informačních systémů, technických a kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště a stínicí komory (část druhá hlava IX), ukládání pořádkových pokut (§ 116) a na řízení o přestupcích.

12. Pokud jde o část čtvrtou označenou jako Bezpečnostní řízení, §§ 89 až 135 (s výjimkou výše zmiňovaného § 116) zákona o ochraně utajovaných informací, na tu se podle § 159 správní řád nevztahuje. Jelikož § 159 zákona o ochraně utajovaných informací v zásadě implicitně vyloučil aplikaci správního řádu na část čtvrtou, kde je mimo jiné obsažena úprava tzv. bezpečnostního svazku (§ 124 zákona o ochraně utajovaných informací), či možnost nahlížet do bezpečnostního svazku jen určitou fázi řízení (před vydáním rozhodnutí) a jen pro určité osoby (účastník řízení a jeho zástupce), ustanovení § 38 správního řádu v daném případě nelze aplikovat. Žalovaný proto neměl povinnost vydávat usnesení podle § 38 odst. 5 správního řádu, pokud žalobci nemohl umožnit nahlédnout do bezpečnostního svazku, resp. poskytnout mu požadovaný opis osvědčení fyzické osoby. Na Vyrozumění o vyřízení podání I. i na Vyrozumění o vyřízení podání II. lze hledět jako na úkon správního orgánu podle § 177 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 1 správního řádu, tj. jako na úkon, který nemusí splňovat formální náležitosti rozhodnutí či usnesení podle správního řádu, neboť nejde ani o rozhodnutí ani o usnesení podle tohoto právního předpisu.

13. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítl. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 22. května 2020

JUDr. Karla Cháberová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru