Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

13 Ad 22/2019 - 60Rozsudek MSPH ze dne 25.05.2020

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

13 Ad 22/2019- 60

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci

žalobce: A. V.

bytem P.
zastoupený JUDr. Ladislavem Košťálem, advokátem
sídlem Na Riviéře 123, 270 24 Zbečno

proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 6. 2019 č.j. X

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 25. 6. 2019 č.j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 6.292 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Ladislava Košťála, advokáta.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 1. 4. 2019. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím zamítla žalobci jeho žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a s přihlédnutím k článku 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, protože podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 2. 2019 není žalobce invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 30 %.

2. V žalobě žalobce nesouhlasil s rozhodnutím žalované ze dne 25. 6. 2019 č.j. X, považoval jej za nesprávné a nedůvodné. Měl za to, že závěr žalované o poklesu jeho pracovní schopnosti o 30% je nepřezkoumatelný. Uvedl, že míra omezení jeho pracovní schopnosti se nadále stupňuje, byl přeřazen na pracovní pozici s nižším mzdovým ohodnocením, není schopen vykonávat své původní povolání technika.

3. Ve vyjádření k žalobě žalovaná trvala na svém rozhodnutí a navrhla žalobu zamítnout. 4. Pokud jde o věc samotnou, pro danou věc jsou podstatné tyto dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 4. 2019 č.j. X, námitky žalobce, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 6. 2019 č.j. X, v soudním spise se nachází posudek posudkové komise MPSV ČR ze dne 6. 2. 2020 ev.č.: 2019/3679-PH-6.

5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 6. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %.

6. Při jednání konaném dne 25. 5. 2020 zástupce žalobce setrval na svých právních závěrech a procesních stanoviscích, žalovaná ponechala rozhodnutí na výsledku dokazování a úvaze soudu. 7. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná. 8. Soud posoudil předmětnou věc takto: 9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně.

10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.

V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobce nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře neurologa mimo jiné uvedla, že žalobce „Absolvoval SOU strojírenské 1985-1987, vyučen obráběč kovů. Od 12/1987 do 4/1994 pracoval jako obráběč kovů, od 4/1994 do 1/2004 pracoval jako řidič, od 2/2004-4/2006 OSVČ klempíř, 07/2006 do 8/2010 jako obráběč kovů. Od roku 2013 pracoval jako technik v 9/2018 přeřazen z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na pracovní pozici řidiče a pracovníka myčky a údržby – nižší pracovní pozice s poklesem mzdy, práci zvládá s obtížemi. Posuzován jako obráběč kovů.

Žádost o invalidní důchod projednána na PSSZ dne 21.2.2019 se závěrem není invalidní. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.

V řízení o námitkách, které proběhlo 29.5.2019, se posudkový lékař ČSSZ zcela ztotožnil s posouzením a posudkovým závěrem posudkového lékaře PSSZ.

K datu vydání napadeného rozhodnutí se u posuzovaného jednalo o dlouhodobě nepříznivý stabilizovaný zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byl bolestivý syndrom páteře, zejména krční a bederní.

V 6/2017 podstoupil pro výhřez meziobratlové ploténky mezi šestým a sedmým krčním obratlem s tlakem na míšní obal operaci krční páteře, provedena náhrada ploténky a stabilizace šestého a sedmého krčního obratle.

Po operaci pouze částečná úleva od obtíží, udával zejména brnění v horních končetinách, bolesti krční páteře s propagací do horních končetin, ale i bolesti bederní páteře a brnění levé dolní končetiny.

Opakovaně vyšetřen neurologem, rehabilitačním lékařem, opakovaně podstoupil zobrazovací vyšetření páteře a elektromyografická vyšetření.

Kontrolní magnetická rezonance krční páteře z 3/2018 i 11/2019 prokázala přiměřený nález po operaci krční páteře, nebyl popisován útlak nervových struktur, mícha byla bez známek poškození.

Na elektromyografickém vyšetření horních končetin z 5/2018 bylo na levé horní končetině zjištěno chronické postižení pátého, šestého a osmého krčního nervového kořene a subakutní středně těžké postižení sedmého krčního nervového kořene.

Na komputerové tomografii bederní páteře z 12/2018 zjištěny mírné degenerativní změny, zejména v oblasti čtvrtého a pátého bederního obratle, bez útlaku nervových struktur. I na magnetické rezonanci bederní páteře z 2/2019 popisovány pouze mírné degenerativní změny bez útlaku nervových kořenů.

Elektromyografické vyšetření dolních končetin z 2/2019 prokázalo lehčí postižení pátého bederního a prvního křížového nervového kořene vlevo a lehkou distální sensitivní neuropatii dolních končetin.

Spondylochirurg doporučil vzhledem k příznivému nálezu na zobrazovacích metodách konzervativní postup, zejména rehabilitaci zaměřenou na zmírnění bolesti.

Neurologická a rehabilitační vyšetření prokázala těžké omezení dynamiky krční i bederní páteře. Jeho držení hlavy bylo trvale strnulé, otáčel se celým trupem.

Svalstvo podél celé páteře bylo křečovitě stažené, napětí svalového aparátu bylo výrazně zvýšené, což vedlo k bolesti a omezení pohybu ramen a kyčelních kloubů, více vlevo, k velmi malému rozsahu pohybů krční páteře do všech směrů a k omezenému rozvíjení bederní páteře všemi směry. Strukturální změny nebyly na kyčelních kloubech dle rentgenového vyšetření z 12/2018 prokázány.

Dlouhodobě bylo přítomno lehké difúzní oslabení svalové síly levé horní končetiny při postižení krčních nervových kořenů verifikovaném elektromyografickým vyšetřením. Svalová síla na dolních byla končetinách přiměřená. Nevýbavné reflexy, dystaxie a porucha hlubokého čití na dolních končetinách svědčily pro diabetickou neuropatii dolních končetin. Lehkou senzitivní neuropatii dolních končetin prokázalo již v 2/2019 i výše uvedené elektromyografické vyšetření. Chůzi zvládal bez opěrných pomůcek.

Pro diabetes mellitus užíval tablety, onemocnění bylo léčbou kompenzováno. V důsledku diabetu došlo k rozvoji mírnější neuropatie dolních končetin. Pokud by byla jako hlavní příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnocena diabetes mellitus, dosahoval by pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro toto onemocnění cca 20 %.

Vysoký krevní tlak byl na léčbě stabilizován, bez prokázaných orgánových morfologických či funkčních změn a neměl prakticky dopad na celkovou výkonnost.

Zvýšená hladina krevních tuků na léčbě statiny byla posudkově nevýznamná. Zjištěná epikondilitida měla jen malý vliv na pokles pracovní schopnosti.

K datu vydání napadeného rozhodnutí byla procentní míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c) dle přílohy k vyhl. 359/2009 Sb., v pl. zn. a činila 35 % (procentní rozmezí 30 % - 40 %).

Posudková komise hodnotí shodně s posudkovým lékařem PSSZ i posudkovým lékařem ČSSZ dle položky 1c), tj. středně těžké funkční postižení, protože u posuzovaného bylo prokázáno postižení více úseků páteře s těžkou poruchou statiky a dynamiky páteře, mírně chronické postižení krčních nervových kořenů vlevo s lehkým difuzním oslabením svalovým síly levé horní končetiny, zjištěno i lehčí postižení pátého bederního a prvního křížového nervového kořene vlevo, což závažně snižuje jeho výkonnost při běžném zatížení.

S ohledem na další postižení, zejména diabetes mellitus s mírnou neuropatií dolních končetin a s přihlédnutím ke skutečnosti, že značnou část života vykonával těžkou fyzickou práci, hodnotí posudková komise na rozdíl oproti první instanci a posudkovému lékaři ČSSZ ve středu procentního rozmezí.

Nelze hodnotit dle položky 1d) jako těžké funkční postižení, protože nebyly prokázány trvalé projevy kořenového dráždění, závažné parézy, svalové atrofie nebo závažné poruchy hybnosti končetin ani poruchy funkce svěračů, nezjištěn trvale funkčně významný neurologický nález s těžkým poškozením nervů.

K datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní, jednalo se o invaliditu prvního stupně. Tento stav konstatován lékařským nálezem 4.1.2019.

Je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na fyzické schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě.“

11. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 6. 2. 2020 e.č.: 2019/3679-PH-6 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49 %.

12. Posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 6. 2. 2020 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobce, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce proto není žádných pochyb.

13. Soud proto s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady zastoupení žalobce advokátem ve výši 4.000 Kč, což tvoří 4 úkony právní služby po 1.000 Kč a související paušální poplatky v celkové výši 1.200 Kč (4 x 300 Kč) dle §§ 7, 9 odst. 2 a 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po zvýšení o částku, která odpovídá příslušné sazbě daně, ve výši 1.092 Kč dle § 57 odst. 2 s. ř. s., neboť právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty. Náklady řízení tak celkem činí částku v celkové výši 6.292 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 25. května 2020

JUDr. Marcela Rousková v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru