Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

13 Ad 21/2018 - 142Rozsudek MSPH ze dne 29.09.2020

Prejudikatura

4 As 3/2008 - 78

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Ads 323/2020

přidejte vlastní popisek

13 Ad 21/2018- 142

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobkyně: T. R.,

bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 5. 2018, č.j. X,

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 28. 2. 2018, kterým byl žalobkyni v souladu s nařízením vlády č. 343/2017 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018 (dále jen „Nařízení“) zvýšen v roce 2018 vyplácený důchod na 6 675 Kč.

2. Žalobkyně namítá, že nebyl dostatečně zohledněn její zdravotní stav způsobený pracovním úrazem. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť nárok na plný invalidní důchod za pracovní úraz v roce 1975 žalobkyni nevznikl, byl jí přiznán invalidní důchod za invaliditu 2. Stupně, přičemž zdravotní stav žalobkyně byl již předmětem soudního řízení (NSS č. j. 4 Ads 124/2012 – 44).

4. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

5. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem účastníci vyslovili souhlas ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. 6. Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí žalované o zvýšení jejího starobního důchodu podle nařízení vlády č. 343/2017 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018. Nařízením rozhodla vláda podle § 107 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, o zvýšení uvedených parametrů výpočtu starobního důchodu pro rok 2018, o tzv. valorizaci důchodu. O valorizaci důchodu v jednotlivých věcech rozhoduje žalovaná bez návrhu, z úřední povinnosti. Nejedná se o nové posouzení nároku na důchod, již dříve vzniklého, nýbrž o nové určení výše důchodů stanovených v nařízení vlády, v případě žalobkyně o starobní důchod. Původní výše důchodu je tak pouze přepočítána, resp. zvýšena o výši parametrů výpočtu důchodů, které jsou uvedeny v nařízení vlády. V rozhodnutí o valorizaci důchodu žalovaná neposuzovala znovu vstupní údaje pro vznik starobního důchodu žalobkyně (dosažení věku, doba pojištění, stupeň dříve přiznaného invalidního důchodu). Žalovaná v napadeném řízení nezkoumala v souladu se zákonem o důchodovém pojištění zdravotní stav, tedy zda i nadále splňuje předpoklady pro přiznání částečného invalidního důchodu v důsledku 40 % poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, který byl již předmětem soudního zkoumání (žalovaným uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 124/2012 – 44). Rozhodnutí o valorizaci důchodu je pouhým matematickým přepočtem předchozího důchodu v důsledku zvýšení hodnot jednotlivých parametrů rovnice pro výpočet výše důchodu. Pokud žalobkyně obecně namítá zhoršení zdravotního stavu, její obecná námitka se míjí s důvody žalobou napadeného rozsudku, a proto je již z tohoto důvodu nedůvodná. Jak výše uvedeno, předmětem valorizace důchodu není přezkoumání vstupního údaje o invaliditě pojištěnce, proto žalovaná v souladu se zákonem zdravotní stav žalobkyně nijak neposuzovala.

7. Nad rámec uvedeného soud sděluje, že žalobkyně ani neuváděla zásadní změnu svého zdravotního stavu v poslední době, jakkoliv by to bylo v řízení o valorizaci důchodu irelevantní. Svůj zdravotní stav neustále vztahovala k úrazu z roku 1974, jímž už se soudy zabývaly.

8. Veškerá tvrzení, která chtěla žalobkyně podepřít navrhovanými důkazy, se týkala jiných otázek než valorizace důchodu dle nařízení vlády. Navrhované důkazy tudíž nemohou být ve věci jakkoliv podstatné, soud proto nepřistoupil k jejich provedení.

9. Žalobkyně v podání ze dne 15. 9. 2020 znovu namítla podjatost soudce Mgr. Tojnera, aniž by uvedla jakékoliv důvody podjatosti, přičemž shodná námitka podjatosti již byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 3As 268/2020-22 ze dne 10. 9. 2020 posouzena jako opožděná, proto Městský soud v Praze věc nepředložil znovu s námitkou podjatosti, ale o žalobě věcně rozhodl.

10. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch a žalované náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze 29. září 2020

Mgr. Kamil Tojner v. r.

soudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru