Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

12 Ca 4/2009 - 38Rozsudek MSPH ze dne 15.02.2011


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 12Ca 4/2009 - 38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Hrehorové a soudců Mgr. Dany Černovské a Mgr. Jiřího Tichého v právní věci žalobce: J.M., X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti nezákonnému zásahu správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se zamítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou doručenou k Městskému soudu v Praze dne 29.10.2009 domáhá toho, aby soud zakázal správnímu orgánu srážet z důchodu žalobce částky dle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce v žalobě podané dle § 82 s.ř.s. odkazuje na sdělení žalované ze dne 23.9.2009 č.j. 400409014/436, kterým žalovaná sdělila žalobci, že na základě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26.3.2006 č.j. K 42/96-57, kterým bylo rozhodnuto o úpadku žalobce, začne od října 2009 podle § 136 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb. provádět srážky z důchodu v rozsahu uvedeném v ustanovení § 207 odst. 2 téhož zákona ve výši 5.856,-- Kč. Žalobce má za to, že ke srážkám z důchodu dochází neoprávněně a upřesňuje, že konkurz se na ejho osobu byl prohlášen Krajským soudem v Ústí nad Labem dne 26.3.1996 usnesením č.j. K 42/96-57. Podle žalobce byl porušen nejen záklon o insolvenci, ale i čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Žalovaná v písemném vyjádření potvrdila, že usnesením ze dne 26.3.1996 č.j. K 42/96-57 prohlásil Krajský soud v Ústí nad Labem konkurz na žalobcův majetek. Usnesením ze dne 2.8.2007 č.j. K 42/96-602 byl do funkce konkurzního správce ustanoven Ing. Pavel Tlustý namísto stávajícího správce JUDr. Jana Štětiny. Nově ustanovený konkurzní správce dopisem ze dne 31.7.2009 požádal žalovanou o informaci, zda úpadce pobírá důchod, současně požádal o sdělení jeho výše a doby, od které je vyplácen. Žalovaná požadované informace poskytla sdělením ze dne 23.9.2009. Poté písemností ze dne 19.9.2009 konkurzní správce požádal o zavedení srážek z žalobcova důchodu. Žalovaná uznala, že v dopise, kde žalobce informovala o srážkách z důchodu, chybně uvedla, že se jedná o srážky prováděné podle zákona č. 182/2006 Sb. Nicméně vzhledem k tomu, že žalovaná provádí srážky z žalobcova důchodu v rámci prohlášeného konkurzu dle pokynu konkurzního správce a v rozsahu stanovém příslušnými ustanoveními o.s.ř., navrhuje, aby Městský soud v Praze žalobu zamítl.

Městský soud v Praze po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud zjistil, že v oznámení žalované ze dne 23.9.2009 jsou uvedeny chybné údaje, kdy místo odkazu na zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu, je uveden odkaz na zákon č. 182/2006 Sb. a dále je chybně uvedeno datum usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. K 42/96-57. Předmětem tohoto řízení však není posouzení správnosti tohoto oznámení, ale posouzení, zda k zásahu dochází jinak než rozhodnutím správního orgánu. Mezi stranami není spor o tom, že na žalobce byl výše uvedeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem prohlášen konkurz, že srážky z důchodu jsou prováděny podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, (nikoliv dle zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona, jak nesprávně uvedla žalovaná v oznámení o srážkách z důchodu). Žalobce se dovolává soudního přezkumu v režimu žaloby proti nezákonnému zásahu podle ustanovení § 82 a násl. s.ř.s. K tomu soud uvádí, že ochrana dle tohoto ustanovení je dána každému, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo. Další podmínkou je, že takový zásah nebo jeho důsledky trvají anebo hrozí-li jeho opakování. Navíc podle § 85 s.ř.s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany či nápravy domáhat jinými právními prostředky. Jde tedy o substidiární formu soudní ochrany ve správním soudnictví, která nastupuje jen v případě, že jiná právní možnost ochrany chybí.

V řízení podle § 4 odst. 1 písm. c) ve spojení s ustanovením § 82 a násl. s.ř.s. soudy ve správním soudnictví projednávají jen zásahy, k nimž došlo jinak než rozhodnutím správního orgánu. Jinými slovy úkolem městského soudu ve správním soudnictví není rozhodnutí o tom, zda srážky z důchodu provedené na základě zákona o konkurzu a vyrovnání byly provedeny v souladu s tímto zákonem.

Pro úplnost soud dodává, že dnem prohlášení konkurzu na majetek úpadce přecházejí na správce veškerá oprávnění nakládat s majetkem podstaty a všechna další práva a povinnosti, která podle zákona o konkurzu a vyrovnání a jiných právních předpisů příslušela úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Pravomoce správce konkurzní podstaty jsou uvedeny v ustanovení § 14 zákona č. 328/1991 Sb., podstatné také je, že orgány státní správy a některé další třetí osoby jsou povinny poskytnout správci součinnost. Co se týče orgánů státní správy, obsahuje citovaný zákon pouze jejich demonstrativní výčet. V zásadě však lze říci, že povinny k součinnosti jsou všechny orgány státní správy. Správce je ze zákona oprávněn vystupovat přímo vůči těmto osobám bez nutnosti obracet se na ně prostřednictvím soudu s provedením každého jednotlivého úkonu. Povinností správce je na druhé straně prokázání toho, že byl ustanoven správcem. Jak bylo výše uvedeno, správce je oprávněn nakládat s majetkem úpadce patřící do podstaty, který je definován v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona jako majetek podléhající konkurzu. Který majetek podléhá konkurzu, lze dovozovat z dalších odstavců tohoto ustanovení, především se jedná o majetek, který patřil úpadci dnem prohlášení konkurzu a který nabyl za trvání konkurzu. Jedná se o věci movité i nemovité, pohledávky nebo jiná práva a majetkové

hodnoty, výnosy úpadcova podniku za trvání konkurzu, jeho výnosy z úroků z bankovních účtů, jeho mzda, pokud ji pobírá a v podstatě lze říci, že do konkurzní podstaty podléhá veškerý úpadcův majetek kromě zákonem stanovené části, která neslouží k podnikatelské činnosti a jíž se nemůže týkat ani výkon rozhodnutí. Mezi tyto výjimky nepatří dávky důchodového pojištění, neboť ty jsou považovány za příjmy, které nahrazují odměnu za práci (dle § 299 o.s.ř.). Rozsah srážek z dávky důchodového pojištění se řídí podle ustanovení § 276 a násl. o.s.ř.

Z výše uvedeného je zřejmé, že se nejedná o nezákonný zásah správního orgánu, proto soud žalobu podle § 87 odst. 3 s.ř.s. zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 2 s.ř.s. tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost do 2 týdnů po doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze za splnění podmínek § 102, § 103 s.ř.s..

Stěžovatel musí být zastoupen advokátem.

V Praze dne 15. února 2011

JUDr. Miroslava Hrehorová v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Viterová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru