Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

12 A 7/2010 - 108Usnesení MSPH ze dne 09.11.2010


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 12A 7/2010 - 108

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Hrehorové a soudců Mgr. Jiřího Tichého a Mgr. Dny aČernovské v právní věci navrhovatele: RNDr. P. Ch., CSc., X. proti odpůrci Hlavní město Praha, Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1, o návrhu na neplatnost hlasování a neplatnost voleb do Zastupitelstva hl.m.Prahy konaných ve dnech 15.-16.10.2010,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

III. Navrhovateli se vrací 1.000,- Kč za soudní poplatek zaplacený v kolcích z účtu Městského soudu v Praze.

Odůvodnění:

Navrhovatel se svým podáním učiněným osobně u Městského soudu v Praze dne 25.10.2010 domáhá vyslovení neplatnosti hlasování a voleb do Zastupitelstva hl. m. Prahy konaných ve dnech 15.-16.10.2010. Má za to, že informace o způsobu hlasování dodaná voličům spolu s hlasovacím lístkem pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy nereflektuje rozdělení území hl. m. Prahy na volební obvody. Poukázal na znění „Informace o způsobu hlasování“, zejména na část „Úprava hlasovacího lístku a způsob hlasování“. V této informaci je uvedeno: „Po obdržení úřední obálky, příp. hlasovacího lístku, vždy vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků, kde může hlasovací lístek upravit jedním z uvedených způsobů: 1. označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce před názvem volební strany pouze jednu volební stranu. Tím je dán hlas kandidátům této volební strany v pořadí podle hlasovacího lístku v počtu, kolik činí počet členů zastupitelstva obce, který má být v obci volen. Pokud by byla označena tímto způsobem více než jedna volební strana, byl by takový hlas neplatný. 2. označit v rámečcích před jmény kandidátů křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to z kterékoli volební strany, nejvýše však tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno. Počet členů zastupitelstva, který má být v obci zvolen, je uveden v záhlaví hlasovacího lístku. Pokud by bylo označeno tímto způsobem více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný. 3. Kromě toho lze oba způsoby popsané v předchozích bodech kombinovat, a to tak, že lze označit křížkem jednu volební stranu a dále v rámečku před jménem kandidáta další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. V tomto případě je dán hlas jednotlivě označeným kandidátům. Z označené volební strany je dán hlas podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolika kandidátům, kolik zbývá do počtu volených členů zastupitelstva obce. Pokud

2 pokračování

12A 7/2010

má být voleno např. 11 členů zastupitelstva a je označena volební strana s 11 kandidáty a kromě toho 5 kandidátů individuálně ze sloupců dalších volebních stran, je dáno označené volební straně 6 hlasů, a to pro kandidáty na prvních šesti místech. Pokud by byla tímto způsobem označena více než jedna volební strana nebo více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný.“

Podle navrhovatele měl být text této informace doplněn odpovídajícím způsobem tak, jak je uvedeno na informačním serveru pražské radnice v dokumentu „Informace pro voliče o hlasování ve volbách do Zastupitelstva hl. m. Prahy a do zastupitelstev městských částí“, uvedený na http://magistrat.Praha.eu/84419. V této informaci se uvádí, že v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků volič může hlasovací lístek upravit jedním z uvedených způsobů: 1. označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce před názvem volební strany pouze jednu volební stranu. Tím je dán hlas kandidátům volební strany v pořadí dle hlasovacího lístku v počtu, kolik činí počet členů zastupitelstva, který má být volen. Pokud by byla označena tímto způsobem více než jedna volební strana, byl by takový hlas neplatný. 2. označit v rámečcích před jmény kandidátů křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to z kterékoli volební strany, nejvýše však tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva má být zvoleno. Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, je uveden v záhlaví hlasovacího lístku. Jsou-li vytvořeny pro území městské části nebo na území hl. m. Prahy volební obvody, lze na hlasovacím lísku označit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva má být zvoleno v daném volebním obvodu. Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen v daném volebním obvodu, je uveden v záhlaví hlasovacího lístku, Pokud by bylo označeno výše uvedeným způsobem více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný. 3. Kromě toho lze oba způsoby popsané v předchozích bodech kombinovat, a to tak, že lze označit křížkem jednu volební stranu a dále v rámečku před jménem kandidáta další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. V tomto případě je dán hlas jednotlivě označeným kandidátům. Z označené volební strany je dán hlas podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolika kandidátům, kolik zbývá do počtu volených členů zastupitelstva, případně do počtu volených členů zastupitelstva v daném volebním obvodu. Pokud má být voleno např. 11 členů zastupitelstva a je označena volební strana s 11 kandidáty a kromě toho 5 kandidátů individuálně ze sloupců dalších volebních stran, je dáno označené volební straně 6 hlasů, a to pro kandidáty na prvních šesti místech. Pokud by byla tímto způsobem označena více než jedna volební strana nebo více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný.

Z poučení na webových stránkách vyplývá stěžejní informace, že jsou-li vytvořeny na území městské části nebo na území hl. m. Prahy volební obvody, lze na hlasovacím lístku označit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva má být zvoleno v daném volebním obvodu, t.j. že ve volbách 2010 do Zastupitelstva hl. m. Prahy může volič na hlasovacím lístku označit nejvýše 9 kandidátů. Navrhovatel má za to, že informace o způsobu hlasování přiložená k hlasovacímu lístku a informace zveřejněná na webových stránkách se zásadním způsobem liší. Informace o způsobu hlasování dodaná voliči s hlasovacím lístkem dle navrhovatele mylně navádí voliče k označení až 63 různých kandidátů. Navrhovatel dovodil, že tištěná informace mohla a také vedla k zásadnímu ovlivnění hlasování všech voličů. Navrhovatel se mimo jiné také domnívá, že vzhledem ke složitému a pro běžného voliče neprůhlednému systému konečného zpracování hlasů ztratil volič ajkoukoli orientaci ve způsobu hlasování. Chybná informace, kdy na hlasovacím lístku uvádí strany maximálně

3 pokračování

12A 7/2010

devět kandidátů a volič dle chybné informace může zaškrtávat až 63 kandidátů, byla natolik zmatečná, že mohla a zajisté odradila nezanedbatelné množství voličů, a ti z toho důvodu k volbám vůbec nešli. Žalobce považuje skutečnost, že volič dostal spolu s hlasovacím lístkem zcela chybnou informaci, jak označit hlasovací lístek, za nesporně flagrantní porušení zákona. Z toho důvodu navrhl, aby soud vyslovil neplatnost hlasování a voleb do Zastupitelstva hl. m. Prahy.

K podanému návrhu se vyjádřil odpůrce a uvedl, že obsah i forma hlasovacího lístku pro volby do zastupitelstva obce jsou závazně stanoveny v § 25 odst. 2-4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o volbách). Podle ust. § 25 odst. 2 zákona o volbách musí být v záhlaví každého hlasovacího lístku uveden název obce a počet členů zastupitelstva, který má být zvolen. Jsou-li vytvořeny volební obvody, uvede se v záhlaví hlasovacího lístku též označení volebního obvodu a počet členů zastupitelstva, který má být v daném obvodu zvolen. V souladu s citovaným ustanovením byl na hlasovacích lístcích pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy konané ve dnech 15.-16.10.2010 uveden údaj o počtu členů Zastupitelstva hl. m. Prahy tak, jak byl stanoven usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 39/17 ze dne 17.6.2010. Citovaným usnesením bylo stanoveno, že počet členů Zastupitelstva hl. m. Prahy pro volební období 2010-2014 je 63 členů. Tato informace byla uvedena v záhlaví hlasovacího lístku, resp. v jeho levém horním rohu. Vzhledem k tomu, že Zastupitelstvo hlavního města rozhodlo týmž usnesením o vytvoření sedmi volebních obvodů pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy ve smyslu ust. § 27 zákona o volbách, bylo v záhlaví hlasovacího lístku, resp. v jeho pravém horním rohu, uvedeno také označení příslušného volebního obvodu a počet členů zastupitelstva, který má být v daném obvodu zvolen. Ve volbách do Zastupitelstva hl. m. Prahy bylo v každém volebním obvodu voleno 9 členů budoucího zastupitelstva. S přihlédnutím k výše uvedenému je žalovaný toho názoru, že hlasovací lístky pro volby do Zastupitelstva hl.m.Prahy obsahovaly veškeré zákonem stanovené údaje a byly vytištěny v odpovídající formě. Žalovaný považuje za zcela nepřípadnou poznámku navrhovatele, že na hlasovacím lístku byl uveden „blíže neurčený text“ - „Volební obvod č. 6 – ve volebním obvodu se volí 9 členů“. Žalovanému není zřejmé, jak by měl být podle navrhovatele tento text „blíže určen“, a navíc konstatuje, že výčet náležitostí hlasovacího lístku podle ust. § 25 odst. 2 – 3 zákona o volbách je taxativní, nikoli demonstrativní, a není tedy možné na hlasovací lístek podle vlastní úvahy připojovat další informace v citovaném ustanovení neuvedené.

K námitkám navrhovatele, které se týkají obsahu „Informace o způsobu hlasování“ připojené k hlasovacímu lístku, odpůrce podotkl, že tisk této informace zajišťuje Ministerstvo vnitra. Jedná se o volební materiály ve smyslu ust. § 8 odst. 2 písm. f) zákona o volbách. Ministerstvo vnitra je také autorem obsahu předmětné informace a odpůrce se nedomnívá, že by mu příslušelo obsah informace hodnotit či komentovat. V souvislosti s argumentací navrhovatele však podotýká, že obsah informace je téměř doslovnou citací § 34 zákona o volbách. Vzhledem k tomu, že jde o volební materiál určený všem voličům na území České republiky („Informace o způsobu hlasování“ je v rámci ČR jediná a jednotná), je zřejmé, že obsah informace je zcela obecný a nepostihuje a ani nemůže postihnout specifika, jako je např. možnost vytvoření volebních obvodů v některých obcích nebo územně členěných statutárních městech. Žalovaný zveřejnil na svých webových stránkách podrobnou informaci o způsobu hlasování ve volbách do Zastupitelstva hl.m.Prahy a do zastupitelstev městských částí. Tato informace byla koncipována přímo pro voliče do Zastupitelstva hl.m.Prahy a obsahuje podrobné informace o způsobu úpravy hlasovacího lístku v souvislosti s vytvořením volebních obvodů. Odpůrce nesdílí názor navrhovatele, že se obě informace zásadním

4 pokračování

12A 7/2010

způsobem liší, neboť v jejich obsahu žádný rozpor neshledal. Dle názoru odpůrce jsou obě informace ve shodě s příslušnými ustanoveními zákona o volbách. Odpůrce má za to, že informace o způsobu hlasování, které zveřejnil na webových stránkách, jen vhodným způsobem doplnily a upřesnily obecnou informaci přiloženou k hlasovacímu lístku. Odpůrce se rozhodně nedomnívá, že by informace uveřejněné na webových stránkách popíraly či konkurovaly informaci přiložené k hlasovacímu lístku.

K další námitce navrhovatele, že „Informace o způsobu hlasování“ přiložená k hlasovacímu lístku mohla a zajisté vedla k zásadnímu ovlivnění hlasování voličů, neboť naváděla voliče, že mohou na hlasovacím lístku pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy označit až 63 kandidátů, což v důsledku vedlo k neplatnosti hlasu voliče, odpůrce podotkl, že z návrhu není zřejmé, o jaké důkazy navrhovatel svá kategorická tvrzení opírá. Navrhovatel si sám svá tvrzení rozporuje, když nejprve tvrdí, že „Informace o způsobu hlasování“ zajisté vedla k zásadnímu ovlivnění hlasování voličů a zajisté odradila nezanedbatelné množství voličů od účasti na hlasování, avšak následně uvádí, že lze jen těžko kvantitativně či kvalitativně stanovit, o kolik, či jak by byly ovlivněny výsledky voleb chybnou instruktážní informací. Odpůrce je toho názoru, že voličům bylo velmi dobře znáno, že pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy byly vytvořeny volební obvody, a že tedy mohou volit pouze tolik členů budoucího zastupitelstva, kolik se vol ív daném volebním obvodu, což bylo ostatně výslovně uvedeno v záhlaví hlasovacího lístku. Oznámení o vytvoření volebních obvodů, jejich vymezení a počtech členů zastupitelstva volených v jednotlivých obvodech bylo podle ust. § 27 odst. 3 zákona o volbách řádně zveřejněno na úřední desce Magistrátu hl. m. Prahy dne 18.6.2010 a bylo vyvěšeno do 18.10.2010, t.j. i během hlasování ve volbách do Zastupitelstva hl.m.Prahy. Nelze také odhlédnout od faktu, že otázka vytvoření volebních obvodů byla do značné míry medializována a informace o volebních obvodech byly zveřejněny prakticky ve všech sdělovacích prostředcích. Odpůrce nesdílí ničím nepodložené závěry navrhovatele, že by volič pochyboval o způsobu hlasování a o počtu členů zastupitelstva, které volí, zvláště když tato informace byla výslovně uvedena na hlasovacím lístku. Odpůrce také v průběhu voleb nezaznamenal žádné stížnosti voličů týkající se vlastního způsobu hlasování, či konečného zpracování výsledků hlasování. Na rozdíl od navrhovatele si odpůrce dovoluje předpokládat, že voliči jsou dobře obeznámeni s podmínkami výkonu aktivního volebního práva a jeho realizace jim nečiní žádné větší potíže. Odpůrce má za to, že navrhovatel neprokázal, že byla porušena ustanovení zákona o volbách způsobem, který by mohl ovlivnit výsledky hlasování nebo výsledky voleb. Dle názoru odpůrce obsah návrhu neobsahuje žádné skutečnosti, které by porušení zákona o volbách byť i jen nasvědčovaly. Odpůrce proto navrhl, aby soud návrh vplném rozsahu zamítl.

Městský soud v Praze se zabýval nejprve otázkou splnění procesních náležitostí podaného návrhu. Zjistil, že návrh byl podán včas ( § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), a vyšel z toho, že navrhovatel je zapsán do seznamu voličů ve volebním obvodu pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy. Tuto skutečnost nečinil spornou ani odpůrce.

Soud se poté zabýval námitkami uvedenými v podaném návrhu. Navrhovatel spatřuje poručení zákona v tom, že voličům do Zastupitelstva hl. m. Prahy byla poskytnuta informace o způsobu hlasování, v níž nebyla reflektována změna volebních pravidel a rozdělení území hl. m. Prahy na volební obvody a která mylně naváděla voliče k volbě až 63 různých kandidátů.

5 pokračování

12A 7/2010

Navrhovatel uvedl, že na hlasovacím lístku bylo v záhlaví uvedeno, že se do Zastupitelstva hl. m. Prahy volí 63 členů. S odvoláním na odst. 2 a 3 „Úpravy hlasovacího lístku a způsobu hlasování“ mohl tedy volič do Zastupitelstva hl. m. Prahy označit křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to u kterékoli volební strany nebo jednu volební stranu a dále v rámečku před jménem kandidáta další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany, s tím, že maximální počet křížkem označených kandidátů je 63.

Soud zjistil, že hlasovací lístek pro volby do Zastupitelstva hl.m.Prahy ve dnech 15.-16.10.2010 obsahuje v záhlaví na levé straně označení „Hlavní město Praha“, pod ním „Do Zastupitelstva hl. m. Prahy se volí 63 členů“ a na pravé straně v záhlaví je uvedeno „Volební obvod č. 6“ (volební lístek předložený navrhovatelem ) a pod ním „Ve volebním obvodu se volí 9 členů“.

Podle ust. § 25 odst. 2 zákona o volbách musí být v záhlaví každého hlasovacího lístku uveden název obce a počet členů zastupitelstva, který má být zvolen. Jsou-li vytvořeny volební obvody, uvede se v záhlaví hlasovacího lístku též označení volebního obvodu a počet členů, který má být v daném obvodu zvolen.

V § 25 odst. 2 - 4 zákona o volbách je uvedeno, jaký má být obsah i forma hlasovacího lístku pro volby do zastupitelstva obce. Z hlasovacího lístku, který navrhovatel ke svému návrhu připojil, je zřejmém, že tento hlasovací lístek obsahuje v záhlaví všechny skutečnosti, které obsahovat podle zákona o volbách má. Je zde uveden název obce a počet členů zastupitelstva. Protože jsou v hl. m. Praze vytvořeny volební obvody, je zde uvedeno číslo obvodu a počet členů zastupitelstva, který má být v obvodu zvolen.

Z hlasovacího lístku je tedy zřejmé, kolik členů zastupitelstva má být v daném obvodu zvoleno. Hlasovací lístek je v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o volbách.

Soud nesdílí navrhovatelův názor na to, že informace o způsobu hlasování přiložená k hlasovacímu lístku mohla vést k zásadnímu ovlivnění hlasování voličů. Z uvedené informace je zřejmé, že je to pouze obecný návod, jak má být při označení kandidátů postupováno. Z hlasovacího lístku jednoznačně vyplývá, že ve volebním obvodu, v němž byl volební lístek vydán, se volí 9 členů. Tato skutečnost byla tedy voličům z hlasovacího lístku známa. Navrhovatel zcela hypoteticky dovozuje ze skutečnosti, že na hlasovacím lístku je uvedeno, že do Zastupitelstva hl. m. Prahy se volí 63 členů, že tato informace mohla zmýlit některé voliče a způsobit, že označili až 63 kandidátů, což vedlo v důsledku k neplatnosti hlasu voliče.

Soud považuje navrhovatelovo tvrzení za pouze hypotetické a ničím nepodložené. Soud v této souvislosti odkazuje na i na vyjádření odpůrce, v němž je uvedeno, že oznámení o vytvoření volebních obvodů, jejich vymezení, počtech členů zastupitelstva volených v jednotlivých obvodech, bylo podle ust. § 27 odst. 3 zákona o volbách řádně zveřejněno na úřední desce Magistrátu hl. m. Prahy dne 18.6.2010 a bylo vyvěšeno do 18.10.2010, t.j. i během hlasování ve volbách do Zastupitelstva hl. m. Prahy. Je třeba dát odpůrci za pravdu i v tom, že otázka vytvoření volebních obvodů byla medializována a informace o volebních obvodech byly zveřejněny i ve sdělovacích prostředcích. Odpůrce rovněž uvedl, že nezaznamenal žádné stížnosti voličů týkající se vlastního způsobu hlasování nebo konečného zpracování výsledků hlasování.

6 pokračování

12A 7/2010

Podle § 60 odst. 2 zákona o volbách může navrhovatel podat návrh na neplatnost hlasování, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.

Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách může podat navrhovatel návrh na neplatnost voleb, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.

Soud posoudil ve smyslu uvedených ustanovení zákona o volbách podaný návrh, kterým se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti hlasování a voleb do Zastupitelstva hl. m. Prahy konaných ve dnech 15.-.16.10.2010. Dospěl k závěru, že nebylo prokázáno porušení ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tak, jak navrhovatel uváděl. Hlasovací lístky, které byly voličům předány, splňovaly podmínky stanovené v § 25 odst. 2 – 4 zákona o volbách. V záhlaví tohoto hlasovacího lístku do Zastupitelstva hl.m.Prahy byly uvedeny všechny skutečnosti, které dle ust. § 25 odst. 2 zákona o volbách hlasovací lístek má mít. Vedle názvu obce a počtu členů zastupitelstva bylo uvedeno i označení volebního obvodu a počtu členů zastupitelstva, který má být v daném obvodu zvolen. Rozdělení obce na obvody bylo oznámeno vyvěšením na úřední desce. Informace, která byla voličům s volebním lístkem poskytnuta, nemohla dle názoru soudu ovlivnit způsob hlasování v tom smyslu, že by došlo k pochybení v označení počtu volených členů zastupitelstva. Uvedená informace pouze obecným způsobem uváděla, jak je třeba při úpravě hlasovacího lístku postupovat. Soud tedy nemá pochybnosti o tom, že voliči byli řádně poučeni o tom, jak upravit hlasovací lístek a jak hlasovat. Svědčí o tom 3 446 881 platných hlasů voličů, které při porovnání s předchozími volbami do Zastupitelstva hl. m. Prahy nikterak neindikují, že by voliči byli v těchto volbách uvedeni ve větším rozsahu v omyl.

Soud dospěl k závěru, že nebyla porušena ustanovení zákona o volbách podle ust. § 60 odst. 2 a 3 takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování nebo výsledky voleb.

Městský soud v Praze proto rozhodl podle ust. § 90 odst. 3 s.ř.s. tak, že návrh zamítl.

Podle ust. § 93 odst. 4 s.ř.s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Navrhovateli soud vrátil zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč z účtu Městského soudu v Praze podle ust. § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, protože byl zaplacen tím, kdo k tomu nebyl povinen ( § 11 odst. 1 písm. l) citovaného zákona ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná ( § 104 odst. 1

s.ř.s.).

V Praze dne 9.listopadu 2010

JUDr. Miroslava H r e h o r o v á, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Denisa Beranová

7 pokračování

12A 7/2010

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru