Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

12 A 3/2014 - 98Usnesení MSPH ze dne 15.09.2014

Prejudikatura

50 A 7/2012 - 64

10 Ca 37/2006 - 19


přidejte vlastní popisek

12A 3/2014 – 98

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Hrehorové a soudců Mgr. Jiřího Tichého a Mgr. Dany Černovské, ve věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda v Praze 10, zastoupeného Mgr. Pavlem Černohousem, advokátem, se sídlem Ve Svahu 531/1, 147 00 Praha 4, proti odpůrci: Městská část Praha 10, zastoupenému: JUDr. Karlem Codlem, advokátem, Felix a spol. advokátní kancelář s. r. o., se sídlem U Nikolajky 833/5, 150 00 Praha 5, o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, o návrhu na vyhlášení místního referenda v Městské části Praha 10 a o návrhu na vydání předběžného opatření

takto:

I. Návrh na určení, že návrh ze dne 7. 8. 2014 na konání místního referenda v Městské části Praha 10 nemá nedostatky, se zamítá.

II. Návrh na vyhlášení místního referenda v Městské části Praha 10 se odmítá.

III. Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatel se návrhem podle ustanovení § 91a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá určení, že návrh ze dne 7. 8. 2014 na konání místního referenda v Městské části Praha 10 (dále jen „Návrh na vyhlášení místního referenda“) nemá nedostatky a zároveň se domáhá vyhlášení místního referenda ve zmíněné městské části.

V návrhu se uvádí, že navrhovatel dne 7. 8. 2014 podal odpůrci Návrh na vyhlášení místního referenda, který dle názoru navrhovatele obsahoval veškeré náležitosti podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) – f) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu (dále jen „zákon o místním referendu“).

K zmíněnému návrhu staví navrhovatel svou argumentaci na nezákonnosti výzvy k odstranění nedostatků Návrhu na konání místního referenda ze dne 22. 8. 2014 čj. P10-084873/2014 (dále jen „Výzva“). Důvodem jejího vydání byla skutečnost, že dle odpůrce neobsahoval Návrh na vyhlášení místního referenda potřebný počet podpisů oprávněných osob. V důsledku toho dospěl odpůrce k závěru, že nebyly naplněny náležitosti návrhu přípravného výboru dle § 10 odst. 1 zákona o místním referendu a vyzval přípravný výbor k odstranění nedostatků ve lhůtě do 30. 9. 2014 do 12:00 hodin. Odpůrce zjistil, že mu bylo předloženo celkem 1486 podpisových archů, jež obsahovaly 9636 podpisů. Provedenou kontrolou však pokračování
12A 3/2014 2

shledal, že z uvedeného množství musí vyřadit celkem 1929 podpisů, a to ze tří důvodů rozdělených do částí a) – c).

Za prvé nebyly započteny podpisy, těch osob, které se na archy podepsaly vícekrát. Takové podpisy byly započítány pouze jednou, čímž se počet dodaných podpisů snížil o 118. Druhým důvodem pro vyřazení některých podpisů byla skutečnost, že podpisové archy obsahovaly údaje osob, které nelze považovat za osoby oprávněné dle § 2 zákona o místním referendu. Osobou oprávněnou se rozumí pouze ten, kdo má právo volit do zastupitelstva obce, respektive v tomto případě městské části. Podpisové archy obsahovaly celkem 602 osob, jejichž podpis nebylo možno započítat, jelikož nejsou oprávněny volit do zastupitelstva Městské části Praha 10.

V části c) byly uvedeny podpisy vyřazené odpůrcem z důvodu, že údaje uvedené osobou oprávněnou neobsahovaly veškeré náležitosti dle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu. Množina takto vyřazených podpisů byla největší, přičemž obsahovala celkem 1267 položek.

Odpůrce ve Výzvě připojil ke každé ze tří výše zmíněných kategorií tabulku obsahující výčet všech pro daný důvod vyřazených podpisů s uvedením příslušného čísla podpisového archu a také konkrétního řádku, na němž je chybný podpis uveden.

Navrhovatel však namítá, že Výzva není dostatečně konkrétní neboť jak v případě druhého, tak také třetího důvodu nezapočtení, nebylo možno zjistit, proč přesně nedošlo k započtení podpisu. V části b) nelze dle navrhovatele poznat, který z mnoha možných důvodů zakládající „neoprávněnost osoby“ u jednotlivých vyřazených nastal. Navrhovatel má za to, že povinností odpůrce bylo specifikovat, zda-li se jedná o osobu, která nemá trvalý pobyt v Městské části Praha 10, zda je či není občanem ČR či jiného státu, u jehož občanů je či není přiznáno volební právo podle mezinárodní smlouvy, nebo zda nastala některá z překážek výkonu volebního práva dle § 4 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Tím, že odpůrce svou Výzvu v tomto bodě nerozvedl a setrval toliko na obecném zdůvodnění, že jde o podpisy osob nikoliv oprávněných, je dle navrhovatele Výzva v této části nekonkrétní a nepřezkoumatelná.

Podobným způsobem nesouhlasí navrhovatel se zdůvodněním nezapočtení podpisů uvedených v části c), tedy těch, jež neobsahovaly některou z náležitostí dle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu. Ze strohého zdůvodnění pouhým odkazem na výše uvedené ustanovení zákona o místním referendu nelze dle navrhovatele poznat, v čem jsou údaje neúplné nebo nesprávné. Poukazuje zejména na fakt, že otázka nesprávnosti je pro něho zcela mimo kontrolu, neboť nemá přístup do registru obyvatel a nemůže tudíž zjistit zda je chybně uvedeno jméno nebo příjmení (či zda se jedná jen o špatné čtení úředníka, který prováděl kontrolu), nebo zda daná osoba není hlášena na uvedené adrese k trvalému pobytu.

Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na judikaturu správních soudů ve věci místního referenda, které se určitostí výzvy k odstranění vad návrhu na vyhlášení místního referenda již dříve zabývaly. Navrhovatel je toho názoru, že jak usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2009, čj. 44 Ca 44/2009-33, tak také usnesení téhož soudu čj. 50 A 7/2012-63 ze dne 26. 9. 2012 a čj. 50 A 23/2013 -27 ze dne 20. 11. 2013, podporují jeho výše předestřené závěry.

Navrhovatel se domnívá, že v případě Výzvy má její nekonkrétnost za následek vznik nevyvratitelné právní domněnky o bezvadnosti Návrhu na vyhlášení místního referenda. Pro případ, že by se domněnka bezvadnosti neuplatnila, předkládá navrhovatel také seznam konkrétních případů, ve kterých Výzva nesprávně nezapočítává i dle jeho názoru platné podpisy. Navrhovatel má proto za to, že svůj Návrh doložil potřebným počtem podpisů podporovatelů a nebyl tudíž důvod, aby odpůrce Výzvu k odstranění nedostatků vydal.

Dále se navrhovatel u soudu domáhá vyhlášení místního referenda při současném stanovení termínu jeho konání na pátek 10. října 2014 v době od 14:00 do 22:00 hodin a na sobotu dne 11. října 2014 v době od 8:00 do 14:00 hodin, tj. souběžně s termínem komunálních voleb do zastupitelstva Městské části Praha 10. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že pokračování
12A 3/2014 3

zastupitelstvo odpůrce již fakticky jednalo o Návrhu na vyhlášení místního referenda a to dokonce dvakrát. Starosta odpůrce totiž použil všechny 4 otázky navrhovatele a zakomponoval je do vlastního návrhu na vyhlášení místního referenda spolu s dalšími třemi otázkami, z nichž dvě jsou velmi podobné dvěma navrhovatelovým. Na 25. řádném jednání zastupitelstva odpůrce dne 13. 8. 2014 starosta Mgr. Bohumil Zoufalík předložil návrh na vyhlášení místního referenda, obsahující celkem 7 otázek, přičemž termín referenda navrhl na možné druhé kolo doplňovacích voleb do senátu, které se budou na Praze 10 konat v průběhu září 2014 (eventuální druhé kolo připadá na 26. a 27. 9. 2014). Zastupitelstvo návrh starosty na vyhlášení místního referenda neschválilo. Dne 22. 8. 2014 se konalo 26. zastupitelstvo Městské části Prahy 10, kde byl návrh na vyhlášení místního referenda starostou opět předložen a to prakticky v identické podobě jako na předchozím zasedání zastupitelstva. Otázka č. 7 (jedna z původních otázek navrhovatele) byla oproti minulému návrhu upravena, jelikož v ní původně chybělo sloveso, jinak zůstaly otázky stejné, tj. 4 původní otázky navrhovatele a 3 otázky doplněné starostou. Tento návrh byl zastupitelstvem odpůrce schválen, když ještě před tím neschválilo návrh jednoho ze zastupitelů hlasovat o Návrhu navrhovatele v jeho původní, starostou nezměněné podobě.

Navrhovatel namítá, že zastupitelstvo odpůrce formálně rozhodujíce o návrhu starosty fakticky jednalo o jeho Návrhu na vyhlášení místního referenda. Navrhovatel má za to, že úpravou původního Návrhu (doplnění 3 otázek, z nichž dvě jsou natolik podobné původním, že mohou voliče mást) se starosta a zastupitelé, kteří schválili jeho návrh, fakticky snaží o zmaření místního referenda. Navrhovatel předně poukazuje na to, že byl zvolen nevhodný termín konání referenda, kterým je nejisté 2. kolo doplňovacích voleb do Senátu ČR, namísto společného konání s komunálními volbami. Dále má navrhovatel za to, že byl vytvořen zmatený soubor zčásti nadbytečných a zčásti matoucích otázek a konečně nesouhlasí ani s tím, že bylo schváleno konání celkem tří místních referend, v nichž bude postupně rozhodováno o 15 otázkách, přičemž některé z nich považuje navrhovatel za zcela irelevantní.

Navrhovatel apeluje na soud, aby věc nahlížel nikoliv formálně, tedy že Návrh na vyhlášení referenda nebyl dosud zastupitelstvem projednán, ale aby mu umožnil ochranu před úmyslně vadným postupem odpůrce a referendum vyhlásil v jím navrhované podobě a v termínu komunálních voleb.

Dne 1. 9. 2014 zaslal navrhovatel soudu návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal odpůrci pokračovat v přípravách místního referenda v termínu 26. a 27. 9. 2014. Navrhovatel zopakoval, že ve vyhlášeném místním referendu jsou zařazeny jak jím navrhované 4 otázky, tak také dvě otázky týkající se podobné věci, čímž celkový soubor otázek působí zmatečně. Dle názoru navrhovatele je proto velmi nejisté, zda se referendem podaří zjistit skutečnou vůli voličů a výsledek referenda bude velmi snadno zpochybnitelný. Má za to, že tím je ovlivněna také hospodárnost, jež je u zastupitelstvem vyhlášeného místního referenda přinejmenším sporná. Hrozící nezávaznost pro špatně zvolený termín, stejně jako mrhání prostředků z obecního rozpočtu jsou dle navrhovatele dostatečné důvody pro to, aby soud vydal předběžné opatření.

Odpůrce v písemném vyjádření k návrhu nesouhlasí s navrhovatelem tvrzenou nezákonností Výzvy a má za to, že tato zcela vyhovuje požadavkům § 12 odst. 1 a 2 zákona o místním referendu.

Odpůrce tvrdí, že zcela konkrétně vymezil, v čem spatřuje nedostatky jednotlivých podpisů na podpisových arších, přičemž u každého okruhu nedostatků je uvedena tabulka jednoznačně identifikující, kterých konkrétních podpisů na kterých konkrétních arších se daný nedostatek týká. Odpůrce zároveň připomíná, že Výzva byla vydána a doručena navrhovateli v zákonem stanovené lhůtě, tedy do 15 dnů ode dne podání Návrhu na vyhlášení místního referenda.

pokračování
12A 3/2014 4

Judikatorní závěry, na které navrhovatel odkazuje, považuje odpůrce za záměrně překroucené, aby podpořily výtky navrhovatele. Odpůrce dále uvádí, že jestliže navrhovatel předložil soudu seznam konkrétních podpisů, které chybně nebyly započítány, ač započítány být měly, pak se sám usvědčuje z účelovosti a nepravdivosti ohledně tvrzené nekonkrétnosti Výzvy. Dodává, že je-li navrhovatel schopen uvést dle jeho názoru platné podpisy, pak musí nutně disponovat vědomostí o tom, v čem odpůrce spatřuje nedostatek podpisu, když navrhovatel tvrdí, že podpis žádný nedostatek nemá.

Ke druhé části námitek navrhovatele odpůrce uvádí, že nesdílí názor, že by došlo k nezákonnému zamítnutí Návrhu navrhovatele na vyhlášení místního referenda. Takové tvrzení se dle odpůrce nezakládá na pravdě a je v rozporu s faktickým stavem věci. Předně upozorňuje na fakt, že zastupitelstvo hlasuje o návrhu na vyhlášení místního referenda až poté, co obdrží oznámení o bezvadnosti návrhu, které vydává obecní úřad, nebo po marném uplynutí třicetidenní lhůty od předložení návrhu úřadu, kdy nastupuje nevyvratitelná domněnka o tom, že návrh na vyhlášení místního referenda vady neobsahuje.

V posuzovaném případě navrhovatel předložil odpůrci Návrh na vyhlášení místního referenda dne 7. 8. 2014, ten jej následně posoudil a vzhledem k nedostatku podpisů oprávněných osob doručil navrhovateli v souladu s § 12 odst. 2 zákona o místním referendu Výzvu, ve které mu stanovil lhůtu k nápravě do 30. 9. 2014 do 12:00 hodin. Dle odpůrce je zřejmé, že v posuzované věci nenastala ani jedna z podmínek, pro kterou by již mohlo zastupitelstvo odpůrce o Návrhu na vyhlášení místního referenda hlasovat. Nemohlo tudíž dojít k zamítnutí Návrhu na vyhlášení místního referenda ze strany odpůrce v rozporu se zákonem, jelikož zmíněný procesní krok při vyhlašování místního referenda dosud nenastal.

Odpůrce dodává, že v řešené kauze nedošlo ke schválení konání místního referenda na základě navrhovatelova Návrhu na vyhlášení místního referenda, ale na základě rozhodnutí zastupitelstva odpůrce ve smyslu § 14 zákona o místním referendu a zároveň v souladu s § 5 odst. 1 citovaného zákona. Termín místního referenda k otázkám ohledně nového sídla radnice Městské části Praha 10, byl dle odpůrce stanoven na konec září se zřetelem na probíhající veřejnou zakázku „Nové sídlo Úřadu městské části Praha 10“ vyhlášenou odpůrcem, jejíž hodnota byla stanovena na 775 000 000 Kč bez DPH. Dle názoru odpůrce je nutno znát výsledek místního referenda o radnici ještě před termínem otevírání obálek k výše uvedené zakázce, jež byl stanoven na 30. 9. 2014 v 9:00 hodin. Odpůrce se proto neztotožňuje se závěry navrhovatele, že byl z jeho strany zvolen nevhodný termín pro konání místního referenda.

Z předloženého spisového materiálu soud zjistil, že navrhovatel podal odpůrci dne 7. 8. 2014 Návrh na vyhlášení místního referenda, který se týkal 4 otázek ohledně problematiky nového sídla Úřadu Městské části Praha 10. Konkrétně se jednalo o následující otázky:

1. Souhlasíte s tím, aby celkové náklady na rekonstrukci nebo pořízení sídla Úřadu Městské části Praha 10 byly omezeny částkou 500 milionů Kč včetně DPH a případných úroků?

2. Souhlasíte s tím, aby dosavadní proces výběru sídla Úřadu Městské části Praha 10 byl zrušen?

3. Souhlasíte s tím, aby hodnotícími kritérii pro konečný výběr sídla Úřadu Městské části Praha 10 byly ekonomická výhodnost a dopravní dostupnost pro občany MČ Praha 10?

4. Jste pro to, aby byla na řešení sídla Úřadu Městské části Praha 10 vyhlášena veřejná architektonická soutěž podle pravidel České komory architektů?

Navrhovatel dále navrhl, aby se místní referendum konalo současně s volbami do zastupitelstva Městské části Praha 10 konanými ve dnech 10. a 11. 10. 2014. pokračování
12A 3/2014 5

Dne 13. 8. 2014 se konalo jednání rady odpůrce, na němž byl usnesením č. 722 schválen materiál k předložení zastupitelstvu odpůrce týkající se místních referend. Téhož dne, tj. 13. 8. 2014 poté proběhlo také 25. jednání zastupitelstva odpůrce, na kterém starosta Mgr. Bohumil Zoufalík předložil návrh na vyhlášení místního referenda, který obsahoval 7 otázek (včetně 4 výše zmíněných, jež byly obsaženy v Návrhu na vyhlášení místního referenda). Návrh starosty nebyl zastupitelstvem přijat.

Dne 22. 8. 2014 byla zmocněnci navrhovatele osobně doručena Výzva vyhotovená odpůrcem v souladu s § 12 odst. 2 zákona o místním referendu. Navrhovateli bylo sděleno, že po provedené kontrole všech 1486 odevzdaných podpisových archů, které byly připojeny k Návrhu na vyhlášení místního referenda, bylo zjištěno, že 1929 podpisů musí být vyřazeno, protože tyto nevyhovují požadavkům zákona o místním referendu. Vyřazené podpisy byly rozděleny do 3 kategorií. Započítány nebyly podpisy, které

 byly podepsány jednou osobou vícekrát – 118 podpisů,

 nebyly podepsány oprávněnou osobou dle § 2 zákona o místním referendu – 602 podpisů,

 obsahují nesprávné nebo neúplné údaje dle § 11 odst. 2 zákona o místním refrendu – 1267 podpisů.

Navrhovatel byl dále informován, že návrh na vyhlášení místního referenda v Městské části Praha 10 může být v souladu s § 8 odst. 2 zákona o místním referendu podán, pokud jej podpoří podpisem 8 355 oprávněných osob. Jelikož počet oprávněných osob podpořivších Návrh navrhovatele činil pouze 7 707, chybělo mu 651 podpisů, aby bylo možno Návrh prohlásit za bezvadný a bylo ho možno předložit k projednání zastupitelstvu, jak předpokládá § 12 odst. 4 zákona o místním referendu. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že se odpůrce ve Výzvě dopustil počtářské chyby, jelikož součet vyřazených podpisů v jednotlivých kategoriích nedává 1 929 nýbrž 1 987.

Dne 22. srpna 2014 se zároveň konalo 26. jednání zastupitelstva Městské části Praha 10, na kterém starosta Mgr. Bohumil Zoufalík opětovně předložil návrh na vyhlášení místního referenda, který obsahoval kromě jiných otázek i otázky obsažené v Návrhu na vyhlášení místního referenda. Návrh starosty počítal s termínem konání referenda ve dnech 26. a 27. 9. 2014 v souběhu s eventuálním druhým kolem doplňovacích senátních voleb v senátním volebním obvodu č.22 a obsahoval 7 referendových otázek, včetně 4 starostou „osvojených“ z původního Návrhu:

1. Souhlasíte s tím, aby náklady na výstavbu sídla Úřadu městské části Praha 10 zahrnující pořízení pozemků potřebných pro výstavbu byly omezeny částkou 500 mil. Kč bez DPH?

2. Souhlasíte, aby základním hodnotícím kritériem v zadávacím řízení na pořízení sídla Úřadu městské části Praha 10 byla ekonomická výhodnost nabídky a dílčím kritériem s nejvyšší vahou byla nabídková cena?

3. Souhlasíte s tím, aby městská část Praha 10 ze svého rozpočtu zrekonstruovala stadion Ďolíček za maximální částku 150 mil, Kč bez DPH?

4. Souhlasíte s tím, aby celkové náklady na rekonstrukci nebo pořízení sídla Úřadu Městské části Praha 10 byly omezeny částkou 500 milionů Kč včetně DPH a případných úroků?

5. Souhlasíte s tím, aby dosavadní proces výběru sídla Úřadu Městské části Praha 10 byl zrušen?

6. Souhlasíte s tím, aby byly hodnotícími kritérii pro konečný výběr sídla Úřadu

pokračování
12A 3/2014 6

Městské části Praha 10 ekonomická výhodnost a dopravní dostupnost pro občany MČ Praha 10?

7. Jste pro to, aby byla na řešení sídla Úřadu Městské části Praha 10 vyhlášena veřejná architektonická soutěž podle pravidel České komory architektů?

Uvedený návrh byl přijat prostou většinou hlasů všech členů zastupitelstva odpůrce a referendum bylo spolu s dalšími dvěma místními referendy vyhlášeno poté, co bylo usnesení zastupitelstva odpůrce č. 26/1/2014 vyvěšeno na úřední desce odpůrce ode dne 25. 8. 2014 do 9. 9. 2014.

V projednávané věci se navrhovatel domáhá soudní ochrany podle ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, podle něhož má přípravný výbor právo domáhat se ochrany u soudu podle ustanovení § 91a s.ř.s., nesouhlasí-li s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona o místním referendu. Podle ustanovení § 57 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu je třeba návrh podat nejpozději do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad. Podle ustanovení § 91a odst. 1 písm. a) s.ř.s. se lze u soudu za podmínek stanovených zvláštním zákonem – zákonem o místním referendu, domáhat určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky.

Po zjištění, že v této části je návrh navrhovatele včasný, přistoupil městský soud k jeho posouzení, po němž však dospěl k závěru, že zmíněný návrh není důvodný.

Návrh přípravného výboru na konání místního referenda musí dle § 10 obsahovat:

a) označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje,

b) znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,

c) odůvodnění návrhu,

d) odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města,

e) označení zmocněnce z členů přípravného výboru,

f) jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu a jejich vlastnoruční podpisy.

Přílohu návrhu poté tvoří podpisová listina, která se skládá z jednotlivých očíslovaných podpisových archů. Ty musejí kromě obecných náležitostí dle § 11 odst. 1 zákona o místním referendu obsahovat údaje o oprávněných osobách podporujících vyhlášení místního referenda. Aby bylo oprávněné osoby možno jednoznačně identifikovat, musejí na podpisový arch uvést své jméno a příjmení, datum narození, adresu a připojit také vlastnoruční podpis (§ 11 odst. 2).

V okamžiku, kdy má přípravný výbor za to, že pro svůj návrh na vyhlášení místního referenda obdržel dostatek podpisů oprávněných osob, předloží ho k přezkoumání obecnímu úřadu (úřadu městské části), jenž má 15 dnů na to, aby posoudil, zda návrh nemá nedostatky, které by znemožňovaly jeho předložení zastupitelstvu. Obecní úřad zkoumá návrh na vyhlášení místního referenda toliko po formální stránce, kdy posuzuje výhradně náležitosti dle § 10 a § 11 zákona o místním referendu. Jestliže shledá, že návrh stanovené náležitosti nemá, obecní úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru. V případě, že obecní úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá pokračování
12A 3/2014 7

nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný. Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání.

V projednávané věci směřovaly veškeré výtky odpůrce vůči podpisové listině, přičemž účastníci řízení se přou o to, zda je Výzva dostatečně konkrétní, aby z ní navrhovatel seznal, jakým způsobem má vytýkané vady odstranit.

Na tomto místě považuje soud za vhodné připomenout, že výzvu k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda, nelze považovat za správní rozhodnutí a na její zdůvodnění nelze tudíž klást stejné nároky jaké vyžaduje § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) v případě správních rozhodnutí. Ze stejného důvodu nemůže být Výzva stižena vadou nepřezkoumatelnosti, jak namítá navrhovatel. K této otázce se ostatně vyjádřil již Krajský soud v Praze v usnesení čj. 50A 7/2012 – 64 ze dne 20. 7. 2012, když uvedl: „Koncept nepřezkoumatelnosti je totiž použitelný pouze ve vztahu ke správním rozhodnutím, jejichž nezbytnou součástí je i přesvědčivé zdůvodnění skutkových a právních závěrů, jež vedly správní orgán k jejich vydání. Ostatně ani s. ř. s. neumožňuje ve vztahu k nyní podanému návrhu obdobný procesní postup jako v případě nepřezkoumatelného správního rozhodnutí. Soud totiž nemůže výzvu odpůrce zrušit a vrátit mu ji s tím, aby ji řádně odůvodnil. Z formulace § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. totiž plyne, že soud může návrh pouze buď zamítnout, anebo určit, že návrh nemá nedostatky.

Výše předestřený dílčí závěr však neznamená, že by se v důsledku uvedeného odpůrce zcela vymanil z dosahu základních zásad činnosti správních orgánů (§ 2 až 8 správního řádu), jelikož tyto na něj v důsledku § 177 odst. 1 správního řádu dopadají neustále. Podstatnou z hlediska projednávané věci je především povinnost řádného poučení dotčené osoby o jejích právech a povinnostech. Takovým poučením je v případě výzev k odstranění nedostatků návrhu na vyhlášení místního referenda nutno rozumět informace, jaké vady návrh má, jak je lze odstranit a jaké procesní kroky budou následovat v případě, kdy k odstranění vad dojde, respektive nedojde.

Jak již bylo opakovaně uvedeno, v posuzované věci Výzva vymezila celkem tři kategorie důvodů, pro které nebyly některé osoby uvedené na podpisových arších započteny jakožto osoby oprávněné. Stejně tak byl navrhovatel poučen, kolik podpisů je nutno doplnit, aby bylo možno jeho Návrh považovat za bezvadný. Je tudíž otázkou, zda informace o chybějícím počtu oprávněných osob spolu s vymezením konkrétních skupin vadných podpisů, charakteristických totožnou chybou, pro kterou nemohou být započteny, postačuje k tomu, aby přípravný výbor mohl určit svůj následný postup vedoucí k odstranění vytýkaných vad.

První z kategorií osob, jež byly odečteny od celkového množství navrhovatelem předložených podpisů, představují osoby uvedené na arších duplicitně. Těchto bylo odpůrcem vyřazeno 118. Dle názoru soudu je takto vymezená skupina vadných podpisů dostatečně konkrétní, přičemž ani navrhovatel proti takto odečteným podpisům ničeho nenamítal. Zdejší soud si přesto neodpustí kritickou poznámku vůči postupu odpůrce v tomto bodě. Jím přiložená tabulka sice odkazuje na 118 konkrétních řádků na jednotlivých arších, na nichž se nacházejí osoby podepsané duplicitně, dle názoru soudu je však v případě takto vyřazovaných osob žádoucí, uvádět nikoliv pouze jeden řádek, ale vždy konkrétní dvojici (popř. skupinu) řádků, aby byla rychle a snadno ověřitelná shoda údajů obsažených na řádcích.

Odpůrcem dále nebyly započteni ti, v jejichž případě bylo zjištěno, že nejsou osobou oprávněnou ve smyslu § 2 zákona o místním referendu. Ten stanoví, že osobou oprávněnou je každý, kdo má právo volit do zastupitelstva obce. Podle § 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí má právo volit do zastupitelstva městské části občan městské části za pokračování
12A 3/2014 8

předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let a je v den voleb v městské části přihlášen k trvalému pobytu. Zároveň mohou do zastupitelstva městské části volit také cizinci a to za shodných požadavků jako občané ČR a zároveň za předpokladu, že jim právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Ustanovení § 4 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí dále vymezuje čtyři překážky volebního práva.

Navrhovatel namítal, že v případě vyřazených „osob neoprávněných“ existuje až šest (v případě cizinců sedm) důvodů, pro které je nelze za osobu oprávněnou považovat a bylo povinností odpůrce, aby daný dílčí důvod u každé takto nezapočtené osoby uvedl. Jedině tak by bylo možno dle názoru navrhovatele považovat Výzvu v tomto bodě za dostatečně konkrétní.

Soud se s uvedenou argumentací navrhovatele neztotožňuje a dle jeho názoru je naopak odkaz na § 2 zákona o místním referendu zcela dostačujícím. Předně je nutno konstatovat, že ani podrobnější uvádění důvodů by pozici navrhovatele nezměnilo. Bližší specifikace by vedla pouze k tomu, že by odpůrce rozčlenil osoby do dalších podkategorií, aniž by navrhovatel měl možnost reálně ověřit, zda odpůrce provedl kontrolu správně či nikoliv. U osob nezapočítaných z důvodu, že se nejedná o osoby oprávněné, nemá navrhovatel prakticky žádnou možnost kontroly, neboť nedisponuje přístupem k databázím a informačním systémům s nimiž jsou údaje uvedené na podpisových arších srovnávány. Pakliže by jimi disponoval, z logiky věci by jen těžko docházelo k předkládání podpisů od osob, které nejsou oprávněnými osobami, neboť navrhovatel by si sám údaje ověřil ještě před předložením návrhu na vyhlášení místního referenda, na jehož bezvadnosti má eminentní zájem.

Navrhovateli tak v těchto případech nezbývá, než se spolehnout na soud, který v případě pochybností ověří, zda byly osoby vyřazeny oprávněně, či nikoliv, což je postup, jenž v posuzované věci aplikoval také zdejší soud, přičemž výsledky této kontroly uvádí níže.

Poslední skupinu nezapočtených osob tvořily ty, jež odpůrce vyřadil, jelikož jejich údaje uvedené na podpisových arších nebyly úplné anebo obsahovaly chyby. Soud nejprve poznamenává, že při kontrole této skupiny nezapočtených osob zjistil, že jsou mezi ně zahrnuty také řádky obsahující zjevně nečitelné údaje. V jejich případě je právě s ohledem na nečitelnost velmi obtížné určit, jakým typem nedostatku trpí. V zásadě lze konstatovat, že již samotná nečitelnost, znemožňující kontrolu uvedených údajů představuje nedostatek, pro který mohou být tyto osoby vyřazeny z okruhu osob podporujících referendum. Nutno však podotknout, že čitelnost údajů představuje do jisté míry subjektivní hledisko čtenáře, respektive kontrolující osoby, což se ostatně potvrdilo také při soudem prováděné kontrole vyřazených osob. Několik takto vyřazených osob dokázal soud na rozdíl od odpůrce určit, aby následně zjistil, že jde o osoby oprávněné, které měly být započteny mezi osoby podporující vyhlášení místního referenda. S ohledem na zmíněná specifika „kategorie nečitelných“ je dle soudu žádoucí, aby napříště byly takto vyřazované řádky vymezeny jako samostatná skupina, u níž mohou zároveň přípravné výbory poměrně snadno sjednat nápravu, rozluští-li se na rozdíl od obecních úřadů hůře čitelné údaje o jednotlivých osobách. Soud tudíž dává navrhovateli částečně za pravdu, že odpůrcem vymezená třetí skupina, byla určena až příliš obecně.

Přesto však soud s navrhovatelem nesouhlasí ohledně závěru, že by mělo být členění prováděno na další subkategorie nesprávných (s uvedením konkrétní nesprávnosti) a neúplných. Dle názoru soudu zcela postačuje, jsou-li takto nezapočtené řádky uvedeny v jedné skupině, neboť opět nahlíženo perspektivou navrhovatele, nemá další členění žádný význam a docházelo by ke zbytečnému a ničím neodůvodněnému zatížení kontrolujících úředníků. Jestliže navrhovatel ví, že určitý podpis neobsahuje veškeré údaje vyžadované § 11 odst. 2 zákona o místním referendu, je tato informace dostatečná pro určení následného postupu k nápravě, nehledě na to, zda chyba spočívá v nesprávnosti údaje či jeho absenci. Sám navrhovatel shledává pokračování
12A 3/2014 9

jako nejsnazší způsob k odstranění tohoto typu chyb cílené obcházení konkrétních osob, s čímž soud souhlasí. Dle jeho názoru však nehraje roli, zda navrhovatel ví, že chyba byla u příslušné osoby, za níž se hodlá vydat, v datu narození, adrese či ve jméně, neboť sama takto dožádaná osoba případnou chybu pozná a opraví, eventuálně upozorní, že údaje byly uvedeny správně a chyba byla kontrolou označena neoprávněně. U chybějících údajů bude již navrhovateli pouhou kontrolou určeného řádku zřejmé, že např. datum narození je uvedeno pouze rokem a je tedy potřeba doplnit také den a měsíc, aby bylo možno uvedenou osobu jednoznačně identifikovat.

Lze shrnout, že jsou-li shledány chyby v podpisové listině, jež tvoří přílohu návrhu na vyhlášení místního referenda, měly by být rozčleněny přinejmenším do následujících 4 kategorií:

 osoby neoprávněné (srov. § 2 zákona o místním referendu)

 osoby oprávněné uvedené dvakrát a vícekrát (s uvedením všech řádků na příslušných číslech archů, kde se osoba opakuje)

 osoby, jež uvedly nesprávné či neúplné údaje dle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu

 osoby, jež uvedly údaje nečitelné a nelze tudíž určit, zda jde o osobu oprávněnou či nikoliv

Takto vymezené skupiny dle důvodu nezapočtení osoby, jakožto podporující osoby oprávněné, respektují jak hledisko dostatečné konkrétnosti vůči přípravnému výboru, tak také zohledňují poměrně krátkou patnáctidenní lhůtu, kterou obecní úřad na kontrolu údajů dle § 12 odst. 1 zákona o místním referendu má a nebylo by tudíž žádoucí zahlcovat ho přehnanými požadavky na specifikaci důvodů nezapočtení. Nutno podotknout, že může dojít k situaci, kdy úřad považuje určité údaje u osoby za chybné, přičemž se však ukáže, že údaje chybu neobsahovaly avšak od počátku šlo o osobu neoprávněnou. Takovéto jednotlivé a speciální případy prolínání kategorií však dle názoru soudu neovlivní celkové závěry o tom, zda předložený návrh na vyhlášení místního referenda lze považovat za bezvadný či nikoliv.

Byť v posuzovaném případě odpůrce nestanovil kategorie vyřazených podpisů výše předestřeným způsobem, nesouhlasí soud s názorem navrhovatele, že by zmíněný nedostatek způsoboval vznik nevyvratitelné právní domněnky o bezvadnosti Návrhu na vyhlášení místního referenda. Namítaný nedostatek Výzvy nemůže v tomto případě vést k automatickému úspěchu navrhovatele v řízení před soudem.

Závěr o bezvadnosti Návrhu na vyhlášení referenda by tudíž bylo možno vyřknout jedině za předpokladu, že odpůrce nesprávně označil chyby Návrhu, které tento neměl a to v takovém množství, aby ho bylo možno považovat od počátku za bezvadný. Za daných okolností soudu nezbylo, než jednotlivé ve Výzvě určené chyby překontrolovat.

Soud si za účelem kontroly vyžádal od odpůrce aktuální seznam všech oprávněných voličů, s nímž údaje na podpisových arších porovnával. V kategorii b) odpůrce ve Výzvě vymezil celkem 603 osob, jež považoval za „neoprávněné“. S tímto závěrem se soud po přezkoumání určených chyb neztotožnil. Předně byl jeden podpisový řádek vyřazen dvakrát (konkrétně 377/7) a nalezených chyb bylo tudíž pouze 602. Ani tento údaj však soud neshledal jako konečný a správný. Odpůrce dle soudu nesprávně vyřadil podpisy 887/7, 1157/1, 1485/1, 158/2, 182/7, 239/1, 262/2, 270/6, 330/1, 330/2, 357/7, 362/6, 362/7, 395/1, 402/2, 403/2 , 408/2, 420/2, 449/7, 508/6, 513/6, 523/1, 524/5, 556/1, 642/5, 647/4, 672/1, 738/2, 764/5, 806/5, 965/2, 975/3, 983/4, 1070/7, 1079/6, 1232/1, 1281/2 a 1295/3. Celkem tedy odpůrce nesprávně označil za chybné 38 podpisů, přičemž výsledný počet neoprávněných osob uvedených na podpisových arších byl v kategorii b) 564. Společně se 118 duplicitními podpisy tak není možno k Návrhu započíst 682 podpisů.

pokračování
12A 3/2014 10

V rámci poslední skupiny nezapočtených chyb (nesprávné nebo neúplné údaje dle § 11 odst. 2) postupoval soud způsobem, kdy nejprve určil chyby, ve kterých se s odpůrcem jednoznačně shodne – především na první pohled chybějící údaje a údaje nečitelné. Tato kontrola probíhala již v okamžiku, kdy ještě soud neměl k dispozici seznam voličů, což ho však s ohledem na charakter chyb nijak nelimitovalo. V průběhu této kontroly soud seznamy voličů obdržel, a proto mohl v jejím průběhu ověřovat již také správnost uvedených údajů. Po takto provedené revizi se soud s odpůrcem shodl na chybě v následujících 720 podpisech:

22/2 35/4 35/5 35/6 61/5 67/7 81/2 95/2 95/3 147/1 163/4 165/6 187/4 191/7 213/1 214/2 214/3 214/4 244/4 327/1 327/2 327/3 327/4 327/5 327/6 327/7 419/2 488/1 488/2 488/3 488/4 534/1 576/2 576/3 577/1 590/6 617/7 619/6 660/3 666/6 678/1 678/2 699/3 734/3 734/4 746/1 746/2 746/3 746/4 746/6 746/7 816/2 822/1 870/2 891/3 897/3 897/4 897/5 897/6 897/7 898/1 898/2 898/3 898/4 898/5 899/1 899/2 903/2 931/7 940/2 947/2 947/3 962/2 963/6 1001/4 1001/5 1006/2 1019/1 1019/2 1019/3 1031/1 1078/5 1086/4 1086/5 1086/6 1086/7 1087/3 1137/5 1214/4 1219/4 1245/1 1249/1 1249/2 1249/7 1255/1 1255/2 1255/3 1255/4 1255/5 1255/6 1281/3 1281/4 1301/4 1319/6 1319/7 1330/3 1330/5 1330/6 1330/7 1396/1 1432/1 1432/2 1432/3 1432/4 1432/5 1434/1 1434/2 1434/3 1434/4 1434/5 1434/6 1434/7 1439/2 1468/1 1468/2 1468/3 37/2 37/6 72/6 76/6

78/2 87/2 92/2 93/1 107/4 111/3 113/5 114/3 114/4 118/1 118/2 126/1 126/2 128/1 128/2 128/3 136/4 137/3 139/3 139/4 139/6 142/3 150/1 152/6 155/2 158/1 161/6 162/2 162/3 162/6 163/6 164/2 168/4 168/6 170/1 170/6 171/1 172/2 176/2 176/7 179/7 181/2 181/7 192/7 196/3 198/5 199/7 201/3 206/6 212/6 213/2 222/3 223/6 225/2 230/1 230/2 230/3 231/6 232/3 240/7 241/2 243/4 243/5 250/6 260/7 261/2 261/3 265/4 280/1 287/6 289/2 289/7 295/6 303/3 306/2 306/3 317/3 319/3 321/3 321/6 323/6 329/5 332/5 341/2 343/5 343/7 371/6 375/7 376/7 391/4 407/3 407/7 443/2 447/3 471/5 482/4 494/5 515/7 519/5 520/5 539/1 547/7 572/7 574/7 581/5 581/6 607/4 613/6 615/7 628/5 637/1 637/7 655/7 663/5 674/5 674/6 675/3 675/5 680/3 692/1 698/1 698/3 702/1 702/2 707/1 717/3 717/7 719/7 721/7 725/5 727/1 731/2 731/6 731/7 735/2 735/7 741/2 754/6 778/5 790/5 803/1 812/3 815/5 826/2 827/3 838/1 842/4 843/4 855/4 866/7 872/3 879/6 894/6 900/7 901/5 903/3 905/2 909/5 913/6 914/5 928/6 930/2 930/6 933/3 939/7 951/5 958/4 1005/7 1011/1 1011/6 1013/6 1014/3 1014/4 1018/4 1021/2 1026/5 1028/2 1032/3 1033/6 1040/6 1051/6 1053/4 1053/5 1053/7 1059/3 1060/4 1060/5 1062/5 1062/6 1063/4 1063/6 1070/3 1081/4 1081/6 1082/1 1082/5 1084/6 1085/3 1085/7 1086/1 1087/1 1087/4 1088/7 1089/5 1090/2 1092/5 1098/7 1100/2 1100/4 1115/1 1122/1 1130/2 1131/2 1133/2 1137/7 1142/7 1143/2 1143/5 1144/3 1151/1 1154/3 1159/4 1163/1 1166/2 1172/4 1179/3 1179/4 1205/6 1225/3 1228/1 1229/1 1233/7 1234/2 1234/6 1242/1 1243/5 1248/6 1252/4 1252/5 1252/6 1264/6 1265/3 1274/5 1275/4 1283/4 1286/6 1288/1 1294/1 1299/4 1305/5 1307/4 1307/5 1310/2 1317/6 1335/1 1336/4 1342/4 1347/2 1369/3 1369/4 1374/2 1374/3 1385/3 1427/4 1437/4 1462/2 1462/3 12/6 14/4 15/5

pokračování
12A 3/2014 11

16/4 16/5 18/7 20/5 20/6 22/3 25/6 25/7 35/3 37/1 38/2 38/4 38/5 38/6 52/2 52/6 52/7 55/5 55/7 57/6 58/2 58/7 59/6 62/7 65/5 70/1 70/6 74/7 78/5 82/5 90/2 90/6 95/1 111/2 122/4 123/6 124/3 132/3 147/7 150/5 150/6 164/4 171/4 180/5 199/6 206/5 212/3 221/6 229/6 236/6 240/3 243/3 245/7 247/4 255/6 260/6 263/3 264/7 267/6 267/7 277/3 277/4 292/6 292/7 293/2 293/5 294/6 299/2 301/3 301/7 306/1 308/6 310/5 311/5 311/7 313/6 313/7 316/1 316/3 317/7 318/2 320/4 321/4 322/2 340/4 350/6 351/4 353/1 370/7 373/3 377/3 389/1 389/4 392/2 392/6 395/5 395/7 404/1 406/3 411/1 411/4 415/7 421/6 427/4 427/5 448/6 449/3 460/1 460/5 463/5 464/3 465/4 466/2 466/5 470/3 474/5 478/1 482/5 490/4 490/5 490/7 504/3 504/4 509/6 516/5 517/3 518/3 518/5 525/1 525/3 525/7 538/6 539/5 540/3 551/3 557/5 564/4 565/3 573/5 573/7 581/7 583/6 584/5 587/3 599/4 604/1 604/6 606/3 614/3 617/3 618/7 634/6 634/7 635/1 635/4 641/4 655/3 660/7 680/7 689/6 691/2 692/4 698/2 699/7 701/2 701/3 704/3 706/2 710/4 712/5 713/1 713/4 722/7 725/4 740/6 754/5 755/5 755/6 755/7 764/4 791/6 793/2 794/6 795/4 796/3 796/4 796/7 797/3 800/4 807/6 810/5 818/5 820/7 826/7 833/1 833/3 834/4 835/1 835/3 836/1 841/3 842/3 843/5 844/1 844/2 844/3 851/6 851/7 856/4 856/5 856/6 865/4 869/1 870/3 870/7 872/4 875/2 879/4 882/7 890/2 904/3 906/1 907/1 908/4 925/3 925/4 925/5 928/4 932/4 932/5 932/7 943/5 961/4 961/7 966/5 967/4 967/7 973/3 973/4 979/2 979/6 980/4 1002/3 1003/2 1014/5 1030/1 1031/7 1032/2 1036/3 1039/2 1060/6 1098/3 1102/1 1112/1 1112/2 1112/7 1116/2 1117/6 1118/1 1119/4 1121/3 1122/2 1137/3 1140/2 1144/6 1153/1 1156/4 1161/1 1161/2 1161/3 1169/2 1171/3 1173/1 1174/7 1175/5 1175/6 1179/6 1188/3 1188/4 1189/5 1192/6 1192/7 1193/4 1194/3 1194/6 1195/3 1197/3 1202/2 1208/5 1217/2 1224/3 1227/4 1236/4 1258/5 1269/1 1286/2 1293/4 1294/7 1297/3 1297/4 1298/4 1299/5 1301/6 1304/6 1311/5 1313/4 1319/2 1343/4 1347/4 1349/2 1361/3 1369/1 1391/3 1407/2 1420/1 1431/2 1438/7 1440/6 1446/6 1462/1

Z uvedeného je zřejmé, již v této fázi kontroly měl soud postaveno na jisto celkem 1402 chyb, což vzhledem k 9636 předloženým podpisů vede k závěru, že Návrh na vyhlášení místního referenda neobsahoval v den předložení požadovaný počet podpisů od podporujících oprávněných osob (8355). Soud tudíž za daných okolností nemůže Návrh na vyhlášení místního referenda prohlásit za bezvadný, neboť skutečně v okamžiku předložení dne 7. 8. 2014 neobsahoval dostatečné množství podpisů. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

Vzhledem k tomu, že bezvadný návrh přípravného výboru na konání místního referenda nebyl a nemohl být dosud předložen zastupitelstvu odpůrce, nemohlo o něm zastupitelstvo ani rozhodnout. Daný procesní krok ve fázi přípravy místního referenda k jeho vyhlášení předpokládá zákon o místním referendu teprve poté, kdy je návrh na vyhlášení prohlášen za bezvadný (ať již obecním úřadem, či v důsledku právní domněnky dle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu). Jelikož zdejší soud v posuzovaném případě konstatoval, že Návrh na vyhlášení místního referenda není bezvadný, nelze jinak, než druhý návrh navrhovatele na vyhlášení místního referenda dle § 91a odst. 1 písm. b) s.ř.s. odmítnout jako předčasně podaný pokračování
12A 3/2014 12

v souladu s § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Soud proto rozhodl jak uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

Soud podotýká, že na znění výroku II. tohoto usnesení by se nic nezměnilo ani v případě, pokud by zdejší soud prohlásil Návrh na vyhlášení místního referenda za bezvadný. Jak již bylo zmíněno, teprve v okamžiku, kdy je návrh bezvadný, lze ho předložit k projednání zastupitelstvu, jež o něm následně dle § 13 zákona o místním referendu rozhoduje. V závislosti na výsledku posouzení návrhu na vyhlášení místního referenda zastupitelstvem obce podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o místním referendu je teprve možno domáhat se soudní ochrany podle ustanovení § 91a odst. 1 písm. b) s.ř.s. Soud si je vědom, že vzhledem ke skutkovým okolnostem tohoto případu, nemá daný závěr pro navrhovatele valného významu, avšak správní soud se nachází v pozici, kdy mu v žádném případě nepřísluší předcházet či suplovat úlohu správního orgánů, jež má být prvním, kdo přichází s věcným řešením.

Současně s rozhodnutím o podaném návrhu navrhovatele, soud zamítl také návrh na vydání předběžného opatření ze dne 1. 9. 2014. Dle § 38 odst.1 s.ř.s. je účelem předběžného opatření zabránit hrozící vážné újmě a to tím, že soud zatímně upraví poměry účastníků řízení. Je zřejmé, že bylo-li vydáno konečné rozhodnutí ve věci, stává se návrh na vydání předběžného opatření obsolentním, neboť zatímní úpravy vztahů účastníků řízení již není třeba. S ohledem na tuto skutečnost soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení a návrh na vydání předběžného opatření ve věci zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle nějž v řízení ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Usnesení bude doručeno právním zástupcům účastníků řízení. Současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci již dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 15. září 2014

JUDr. Miroslava Hrehorová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru