Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Ca 85/2009 - 25Rozsudek MSPH ze dne 14.07.2010


přidejte vlastní popisek

11 Ca 85/2009 - 25

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobců a) MUDr.E. N., b) Mgr.M. N., obou bytem v P. 4, u R. 1454/8, obou zastoupených Mgr.Mojmírem Náplavou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 37, proti žalovanému Magistrátu hl.m.Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2, o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu hl.m.Prahy, odboru stavebního, ze dne 13.1.2009, č.j. S-MHMP 771377/2008/OST/Fr,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobci se žalobou, doručenou k Městskému soudu v Praze dne 26.3.2009, domáhali přezkoumání a zrušení rozhodnutí Magistrátu hl.m.Prahy, odboru stavebního (dále též žalovaného správního úřadu), ze dne 13.1.2009, jímž žalovaný správní úřad zamítl odvolání žalobců proti usnesení Úřadu městské části Praha 4, odboru stavebního, ze dne 15.10.2008 a toto rozhodnutí potvrdil. Uvedeným rozhodnutím bylo zastaveno správní řízení, zahájené na základě žádosti žalobců o povolení výjimky z ustanovení článku 50 odst.5, článku 50 odst.12 písm.a) a článku 56 odst.1 OTPP pro potřebu umístění přístavby na pozemku parcelní číslo 1172 a 1174 v katastrálním území Bráník. Úřad městské části Praha 4 jako důvod pro zastavení řízení uvedl, že opatřením ze dne 23.6.2008 vyzval žalobce k odstranění nedostatku podání v přiměřené lhůtě do osmdesáti dnů od doručení výzvy a upozornil je, že řízení bude jinak zastaveno. Ve stanovené lhůtě nebyly nedostatky podání odstraněny, neboť nebyla doplněna projektová dokumentace, ze které by bylo zřejmé, zda zpevněná plocha u garáže a schodiště vystupuje třicet centimetrů nad terén včetně výškových kót a že v případě, že by se jednalo o stavby nadzemní, pak v tomto smyslu nebyla upravena žádost o udělení výjimky z článku 50 odst.12 písm.a) OTPP včetně nového výpočtu zastavěné plochy pozemku rodinného domu. Proto bylo rozhodnuto o zastavení řízení.

Žalobci v podané žalobě namítli, že dne 10.7.2008 ke své žádosti doložili výkres doplněný o výškové kvóty zpevněné plochy, z něhož je patrné, že zpevněná plocha nevystupuje třicet centimetrů nad terén a z tohoto důvodu žalobci nijak neupravovali žádost o udělení výjimky. Žalobci jsou přesvědčeni, že svým podáním plně vyhověli požadavkům Úřadu městské části Praha 4 v daném správním řízení, přestože se podle jejich názoru jedná o požadavek šikanózní a obstrukční, neboť ve správním spisu je dostatek dokumentů a informací k posouzení jejich žádosti a navíc předmětné správní řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby probíhá od srpna 2001. Za tuto dobu měl úřad dostatek možností zjistit úplně a správně skutkový stav věci, přičemž žalobci mu vždy poskytovali potřebnou součinnost a na veškeré výzvy reagovali. Přesto Úřad městské části Praha 4 rozhodl o zastavení řízení s odůvodněním, že žalobci údajně nedoložili požadované podklady. Přitom podání, kterým žalobci reagovali na předmětnou výzvu, správní úřad zcela ignoroval.

Žalobci v podané žalobě namítli, že v řízení doplnili přesně to, k čemu byli správním úřadem vyzvání, tj. výkresovou dokumentaci v tom smyslu, aby bylo zřejmé, zda zpevněná plocha u garáže a schodiště vystupují třicet centimetrů nad terén, včetně výškových kvót, a nejsou si vědomi toho, že by jakkoli jinak bojkotovali možnost objasnění skutečného stavu jejich stavebního záměru na pozemku rodinného domu. Správní úřad měl, pokud se mu reakce žalobců z nějakého důvodu zdála nedostatečnou, poučit žalobce, jak přesně či jinak si představuje doložení požadovaných skutečností. To však správní úřad neučinil a namísto toho řízení zastavil. Žalobcům nečinností správních úřadů, trvající přes sedm a půl roku, vznikají vysoké škody, kvůli neúměrné délce správního řízení by se mohli také domáhat úhrady nemajetkové újmy v penězích. Stavební úřady zvolily vůči nim popsaný postup, kdy se snaží řízení v jeho podstatné části z procesních důvodů zastavit s odkazem na nedoložení nějaké náležitosti ze strany žalobců, aby skončení řízení bez vydání meritorního rozhodnutí bylo odůvodněno pochybením žalobců, čímž by byla komplikována jejich možnost domoci se oprávněných nároků ve stavebním řízení a náhrady škody a nemajetkové újmy. Žalovaný správní úřad žalobce ve svých interních sděleních označuje jako chronické stěžovatele a evidentně vůči nim a jejich stavebnímu záměru zaujal negativní postoj, který je patrný z celého průběhu řízení.

Žalobci proto v podané žalobě namítli, že vydáním napadeného rozhodnutí došlo k porušení pravidel o řízení, které má za následek porušení procesních práv žalobců a jejich ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Dále žalobci namítli, že napadené rozhodnutí nemá oporu ve spisech a je s nimi v rozporu, přičemž rozhodnutí správních úřadů obou stupňů jsou zmatečná, nepřezkoumatelná, nesrozumitelná a nedostatečně odůvodněná.

Z obsahu vyjádření žalovaného správního úřadu k podané žalobě ze dne 19.6.2009 vyplývá, že z obsahu žalobci předloženého výkresu nelze určit, které části zamýšleného stavebního záměrů žalobců mají být na pozemku umístěny tak, že budou přesahovat třicet centimetrů nad terénem pozemku, nelze tedy stanovit zastavěnost pozemku rodinného domu. Jak jednoznačně vyplývá z textu výzvy stavebního úřadu ze dne 23.6.2008, byla žalobcům poskytnuta osmdesátidenní lhůta k tomu, aby již doloženou výkresovou dokumentaci doplnili tak, aby bylo zřejmé, které části budou započítávány do celkové zastavěné plochy pozemku a aby na základě této zjištěné skutečnosti upravili předmět žádosti o povolení výjimky. Takový požadavek žalovaný nepovažuje za šikanózní a obstrukční, ale pouze za naplnění zákonného požadavku na zjištění skutečného stavu věci podle ustanovení § 3 zákona č.500/2004 Sb., správního řádu. Žalobci byli současně řádně upozorněni na důsledek nedoplnění své žádosti stanoveným způsobem a jak vyplývá z obsahu žaloby, ani žalobcům není znám požadovaný údaj, týkající se zastavěnosti jejich pozemku rodinného domu se zamšýlenou přístavbou, neboť jej ani v obsahu podané žaloby neuvádějí.

Žalovaný dále uvedl, že namísto toho, aby žalobci stavebnímu úřadu doložili údaje, na základě kterých by bylo možno zjistit skutečný stav navrhované věci a objektivně ji posoudit, zasílají různým institucím stížnosti na postup stavebního úřadu i žalovaného odvolacího orgánu. Názor žalobců, že to, že jsou označeni jako chroničtí stěžovatelé, znamená, že k nim i k jejich stavebnímu záměru zaujal negativní postoj, se nezakládá na pravdě. Z obsahu předložené spisové dokumentace vyplývá, že stavební úřad i žalovaný poskytli žalobcům dostatek možností, aby obsah svého stavebního záměru uvedli do požadovaného právního i věcného stavu. Tvrzení, že se jedná o jednoduchou stavbu, je zjevně nepravdiév, důkazem čehož je samotná skutečnost, že tento stavební záměr žalobců vyžaduje tři výjimky z územně technických požadavků na výstavbu v hlavním městě Praze.

K žalobní námitce, v jejímž obsahu žalobci uvedli, že správní úřady obou stupňů nespecifikovali, co dalšího by měli eventuelně v řízení doložit, žalovaný uvedl, že stále trvá na tom, že žalobcům byla poskytnuta možnost doplnit svůj návrh o požadovaný doklad s tím, že o tom, co je po nich požadováno, byli řádně poučeni. Z obsahu fotokopie žalobci doloženého upraveného výkresu autorizovaného projektanta (západní pohled, bez autorizačního razítka, s odstraněným údajem + 0,080), podepsaného žalobci, kteří nejsou autorizovanými osobami v daném oboru, nelze zjistit, které stavby a které jejich části jsou započitatelnými do plochy zastavěné nadzemními stavbami a nelze ani zjistit zamýšlenou zastavěnost pozemku rodinného domu. Jestliže žalobci i po výzvě stavebního úřadu nevěděli, co se po nich požaduje, mohli se obrátit na projektanta, který by jim jako autorizovaná osoba požadovaný výkres včetně výpočtu zpracoval. Žalobci však místo tohoto racionálního postupu zvolili metodu, kdy neustále tvrdí, že nerozumí tomu, co je po nich požadováno. Žalovaný je přesvědčen o tom, že postupoval spolu se stavebním úřadem zcela v zákonných mezích, žalobcům poskytl srozumitelné informace o předmětu nedostatků jejich žádosti o povolení výjimek z OTPP i o způsobu jejich odstranění.

Žalobci využili svého práva a k obsahu vyjádření žalovaného správního úřadu podali prostřednictvím svého právního zástupce dne 18.8.2009 repliku v níž setrvali na svých žalobních námitkách a poukázali na to, že předmětná věc je projednávána nepřetržitě od 13.8.2001 a měla by být tudíž projednávána v režimu právních předpisů, platných před nabytím účinnosti zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Zvolený postup správních orgánů je nezákonný i podle nové, aktuální právní úpravy správního řádu. Dále namítli, že jejich věc by neměla rozhodovat Mgr.Fraňková, která se o nich negativně vyjadřuje ve vnitřních sděleních a má vůči nim zjevně negativní přístup. Údaje uváděné žalovaným v podaném vyjádření žalobci považují za zcela zjevnou nepravdu a ignorování žalobci předložených dokumentů.

Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním úřadem, byly zjištěny následující pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti:

Dne 23.6.2008 vydal Úřad městské části Praha 4, odbor stavební, usnesení o přerušení řízení o výjimce z ustanovení článku 50 odst.5, článku 50 odst.12 písm.a) článku 56 odst.1 obecných technických požadavků na výstavbu v hl.m.Praze. Zároveň byli žalobci vyzváni k doplnění své žádosti o grafický podklad, z jehož obsahu budou zjistitelné výškové poměry staveb stávajících i zamýšlených na pozemcích rodinného domu číslo popisné 727, v Praze 4, U R., na pozemcích parcelní číslo 1172, 1173 a 1174 v katastrálním území B. tak, aby bylo možno posoudit žádost o povolení výjimky z ustanovení článku 50 odst.12 písm.a) OTPP, kterým je stanovena maximální zastavěnost pozemku rodinného domu v rozsahu třiceti procent plochy tohoto pozemku.

Usnesení o přerušení řízení, spojené s výzvou k doplnění žádosti, bylo žalobci prof.MUDr.E. N. doručeno dne 27.6.2008 a žalobkyni Mgr.M. N. dne 30.6.2008. Posledním dnem stanovené lhůty k doplnění žádosti tedy byl den 18.9.2008. Dne 10.7.2008 uplatnili žadatelé proti usnesení o přerušení řízení odvolání, které bylo rozhodnutím ze dne 30.9.2008 zamítnuto. Téhož dne - 10.7.2008 - žadatelé u Úřadu městské části Praha 4 uplatnili podání, označené jako „věc: výkres doplněný o výškové kvóty zpevněné plochy a urgence vydání územního rozhodnutí na základě žádosti z roku 2001“. V příloze tohoto podání doložili žalobci kopii výkresu z dokumentace, zpracované v dubnu 2001 Ing.arch.A.G., a to západní pohled ze sousední parcely.

Usnesením ze dne 15.10.2008, č.j. P4/153999/08/OST/LAXA/13569/A, Úřad městské části Praha 4 zastavil správní řízení, zahájené na základě žádosti prof.MUDr.E. N., DrSc. a Mgr.M. N., o povolení výjimky z ustanovení článku 50 odst.5, článku 50 odst.12 písm.a) a článku 56 odst.1 OTPP, pro potřebu umístění přístavby na pozemku parcelní číslo 1172 a 1174 v katastrálním území B.. Důvodem zastavení řízení byla skutečnost, že žadatelé neakceptovali výzvu stavebního úřadu k doplnění své žádosti, vydanou dne 23.6.2006 a ve stanovené lhůty nedoložili požadované doklady o tom, že zpevněná plocha nebude stavbou nadzemní.

Proti uvedenému rozhodnutí podali žalobci včasné odvolání, v němž namítli, že na výzvu k doplnění žádosti a usnesení o přerušení řízení o výjimce reagovali řádné podáním ze dne 10.7.2008 a že v tomto podání doplnili projektovou dokumentaci a doložili, že zpevněná plocha nebude stavbou nadzemní.

O podaném odvolání rozhodl žalovaný správní úřad žalobou napadeným rozhodnutím, jímž odvolání zamítl a usnesení Úřadu městské části Praha 4, ze dne 15.10.2008 potvrdil jako věcně správné s tím, že žadatelé prokazatelně požadovaný grafický důkaz nedoložili a nastolili stav, který brání v pokračování řízení o povolení výjimky.

Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správními úřady obou stupňů z hlediska žalobních námitek, uplatněných v podané žalobě a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí podle ustanovení § 75 zák.č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s.ř.s. Vzhledem k tomu, že žalobci ani žalovaný správní úřad nepožádali výslovně soud o nařízení ústního jednání, vyjádřili tím souhlas se zamýšleným postupem rozhodnout ve věci samé bez nařízení ústního jednání. Z tohoto důvodu Městský soud v Praze postupoval podle ustanovení § 51 odst.1 s.ř.s. a o podané žalobě rozhodl, aniž ústní jednání nařizoval. Věc soud posoudil takto:

Žalobci se podanou žalobou domáhali přezkoumání a zrušení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně zastaveno řízení o povolení výjimek z článku 50 odstavec 5, článku 50 odstavec 12 písmeno a/ a článku 56 odstavec 1 vyhlášky č. 26/1999 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, a to z důvodu, že žadatelé o povolení výjimek neodstranili ve stanovené lhůtě nedostatek žádosti, spočívající v předložení grafického podkladu, z jehož obsahu budou zjistitelné výškové poměry staveb stávajících i zamýšlených na pozemcích rodinného domu číslo popisné 727, v Praze 4, U R., na pozemcích parcelní číslo 1172, 1173 a 1174 v katastrálním území B. tak, aby bylo možno posoudit žádost o povolení výjimky z ustanovení článku 50 odst.12 písm.a) OTPP, kterým je stanovena maximální zastavěnost pozemku rodinného domu v rozsahu třiceti procent plochy tohoto pozemku.

Řízení o žádosti o povolení výjimky bylo v daném případě zahájeno doručením této žádosti stavebnímu úřadu dne 10.12.2008. Správní úřady obou stupňů proto správně na řízení o povolení výjimek aplikovaly ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 64 odstavec 1 písmeno a/ správního řádu může správní orgán řízení usnesením přerušit současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle ustanovení § 45 odstavec 2 správního řádu.

Podle ustanovení § 66 odstavec 1 písmeno c/ správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.

Žalobci v podané žalobě namítali, že podle jejich názoru byl postup stavebního úřadu, který vyzval výzvou ze dne 23.6.2008 žalobce k odstranění nedostatků podání, v rozporu se zákonem, když ve správním spisu je dostatek dokumentů a informací k posouzení jejich žádosti.

Podle ustanovení § 45 odstavec 2 správního řádu nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění; poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě.

Podle ustanovení článku 50 odstavec 12 písmeno a/ Vyhlášky č. 26/1999 Rady města o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, nesmí plocha zastavěná nadzemními stavbami na pozemku rodinného domu přesáhnout u rodinných domů, mezi nimiž je volný prostor, dvojdomů a koncových sekcí řadových domů, třicet procent plochy pozemku rodinného domu.

Z obsahu výzvy k doplnění žádosti ze dne 23.6.2008, č.j. P4/13569/2007/OST/LAXA, vyplývá, že žalobci doposud předložená výkresová dokumentace neobsahuje podklad po zjištění, zda zpevněná plocha u garáže a schodiště vystupují třicet centimetrů nad terén včetně výškových kót, kdy stavby třicet centimetrů nad terénem jsou stavby nadzemní a započítávají

se do zastavěné plochy pozemku rodinného domu. Z tohoto důvodu stavební úřad shledal potřebu v tomto smyslu upravit žádost o udělení výjimky z článku 50 odstavec 12 písmeno a/ OTPP včetně provedení výpočtu zastavěné plochy pozemku rodinného domu.

Žalobci v podané žalobě ve zcela obecné podobně namítli, že ve správním spisu je dostatek dokumentů a informací k posouzení jejich žádosti.

Správní soudnictví je institutem, který slouží k zajištění právní ochrany fyzických a právnických osob, které byly rozhodnutím správního orgánu zkráceny na svých subjektivních právech. Proto žaloba proti rozhodnutí správního orgánu musí obsahovat nejen tvrzení o tom, že žalobce byl zkrácen na svých právech, ale i specifikaci toho, jakým porušením zákona v napadeném rozhodnutí byl žalobce na svých právech zkrácen, tedy uvedení důvodů, z nichž žalobce považuje rozhodnutí správního orgánu za nezákonné.

Možnost napadení pravomocného správního rozhodnutí a zejména možnost jeho zrušení soudem je bezesporu určitým zásahem do principu právní jistoty. Proto zákon stanoví, že žalobce může namítat jen tu nezákonnost rozhodnutí, kterou byl zkrácen na svých právech, přičemž zkrácením na právech je pak nutno rozumět nejen zkrácení na právech hmotných, ale i na právech procesních (ustanovení § 65 s.ř.s.).

V prvé řadě považuje Městský soud v Praze za nezbytné uvést, že podle ustanovení § 71 odst.1 s.ř.s. je jednou z podstatných náležitostí žaloby podané ve věci tzv. správního soudnictví uvedení žalobních bodů tzn. uvedení toho, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Podle druhého odstavce uvedeného ustanovení rozšířit žalobu o další žalobní body lze jen ve lhůtě pro podání žaloby (tzn. ve lhůtě dvou měsíců od doby, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou). Z uvedených ustanovení vyplývá, že soud může napadené rozhodnutí v tomto případě přezkoumat pouze se zřetelem ke skutečnostem, které žalobce v podané žalobě výslovně uvedl, neboť následně žaloba ve lhůtě pro její podání k soudu doplňována nebyla a k doplněním a upřesněním žaloby po uplynutí uvedené lhůty (včetně uvádění nových skutečností při ústním jednání u soudu) již soud přihlédnout nemohl.

Výše uvedený žalobní bod, obsahující tvrzení žalobců,. že ve správním spisu je dostatek dokumentů a informací k posouzení jejich žádosti, je podle názoru soudu na samé hranici, která ještě umožňuje soudu konkrétní, věcný a srozumitelný přezkum napadeného rozhodnutí. Žalobci nijak nekonkretizují, v jakých důkazech, listinných podkladech a materiálech obsažených ve správním spisu, spatřují důvody uvedené žalobní námitky a na základě čeho proto považují postup správních úřadů za nezákonný či nesprávný. Tato skutečnost umožnila Městskému soudu provést přezkum tohoto žalobního bodu do jisté míry obecným způsobem, přičemž dospěl k závěru, že v daném případě byl postup stavebního úřadu v souladu s ustanovením § 45 odstavec 2 správního řádu, když nedostatečnost a nekonkrétnost projektové dokumentace ve vztahu k určení celkové zastavěné plochy pozemku je s ohledem na charakter řízení, jímž je žádost žalobců o povolení výjimek z obecných technických požadavků na výstavbu, možno považovat za jinou vadu podání ve smyslu ustanovení § 45 odstavce 2 správního řádu. Lze proto konstatovat, že správní úřad nejednal v rozporu s právními předpisy, požadoval-li po žalobcích doplnění jejich žádosti o udělení výjimky tak, jak jej formuloval stavební úřad ve výzvě ze dne 23.6.2008. Uvedenou výzvu proto nelze kvalifikovat jako jednání obstrukční či šikanózní, neboť je legitimním postupem, pokud správní úřad vyžaduje doplnění chybějícího, nedostatečného nebo nepřesného podkladu k žádosti o povolení výjimky. Námitky žalobců, že se jedná o účelový postup, nejsou důvodné a není důvodná ani námitka celkové doby stavebního řízení, když žalobou napadené rozhodnutí je vyvrcholením toliko té části řízení, v níž správní úřady rozhodovaly o žádosti žalobců o udělení výjimek, které bylo zahájeno – jak již bylo výše uvedeno – dne 10.12.2008.

Žalobci dále v podané žalobě namítali, že na výzvu k odstranění vad a k doplnění podání reagovali řádně a že správní úřady bezdůvodně a v rozporu s právními předpisy řízení zastavily, neboť doplnění obsahovalo výkresovou dokumentaci, která obsahuje přesně to, k čemu byli správním orgánem vyzváni.

Jak již bylo výše opakovaně uváděno, výzvou k doplnění žádosti ze dne 23.6.2008, č.j. P4/13569/2007/OST/LAXA, byli žalobci vyzvání k předložení podkladu po zjištění, zda zpevněná plocha u garáže a schodiště vystupují třicet centimetrů nad terén včetně výškových kót, kdy stavby třicet centimetrů nad terénem jsou stavby nadzemní a započítávají se do zastavěné plochy pozemku rodinného domu, to vše pro účely posouzení podmínek, které pro udělení výjimky formuluje článek 50 odstavec 12 písmeno a/ OTPP.

Na uvedenou výzvu reagovali žalobci podáním, došlým do podatelny Úřadu městské části Praha 4 dne 10.7.2008, které je označeno „věc:výkres doplněný o výškové kóty zpevněné plochy a urgence vydání územního rozhodnutí na základě žádosti z roku 2001“, z jehož obsahu vyplývá, že podle názoru žalobců se nepochybně jedná o zpevněnou plochu jižně od víceúčelové místnosti pro rekreaci. Žalobci předložili výkres 3.4, z něhož má být zřejmé, že tato plocha nebude stavbou nadzemní. Předložený výkres je západním pohledem ze sousední parcely z dubna 2001 v měřítku 1:100,údajně vypracovaný Arch.atelierem A. G. (výkres neobsahuje podpis ani otisk razítka autorizovaného projektanta).

Městský soud v Praze se po posouzení věci ztotožnil s právním názorem žalovaného odvolacího správního úřadu v tom smyslu, že uvedený předložený výkres nelze v daném případě považovat za doklad, prokazující řádné splnění výzvy stavebního úřadu k odstranění vad žádosti o výjimku z obecných technických požadavcích na výstavbu v hl.m.Praze, jak byla s poukazem na ustanovení článku 50 odstavec 12 písmeno a/ formulována stavebním úřadem. Z předloženého výkresu – bez ohledu na jeho neformálnost – nikterak nevyplývá, že zpevněná plocha u garáže a schodiště vystupují třicet centimetrů nad terén včetně výškových kót, či nikoli, když přitom uvedená skutečnost má zcela zásadní a rozhodující vliv na posouzení zamýšlené stavby právě s ohledem na citovanou výjimku, jíž se žalobci domáhají. Stavby třicet centimetrů nad terénem jsou klasifikovány jako stavby nadzemní a jako takové se započítávají do zastavěné plochy pozemku rodinného domu. Z tohoto důvodu stavební úřad shledal potřebu v tomto smyslu upravit žádost o udělení výjimky z článku 50 odstavec 12 písmeno a/ OTPP včetně provedení výpočtu zastavěné plochy pozemku rodinného domu. Žalobci však neprokázali ani na uvedenou výzvu své tvrzení, že se o stavbu nadzemní nejedná. Správní úřad proto nepochybil, dospěl-li k závěru o tom, že v daném případě byly splněny podmínky pro zastavení řízení o podané žádosti podle ustanovení § 66 odstavec 1 písmene c/, neboť žalobci v určené lhůtě neodstranili vady žádosti a tyto brání pokračování v řízení, neboť z takto podané a řádně nedoplněné žádosti není zřejmé, ve vztahu ke stavbě jakého rozsahu a charakteru žalobci žádají o udělení výjimek.

Podle ustanovení § 71 odstavec 2 s.ř.s. rozšířit žalobu o další žalobní body lze jen ve lhůtě pro podání žaloby (tzn. ve lhůtě dvou měsíců od doby, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou – ustanovení § 72 odstavec 1 s.ř.s.). Z uvedených ustanovení vyplývá, že soud může napadené rozhodnutí v tomto případě přezkoumat pouze se zřetelem ke skutečnostem, které žalobci výslovně uvedli v podané žalobě, doručené soudu dne 26.3.2009. Žalobními námitkami a upřesněními, které byly oběma žalobci uplatněny v replice k vyjádření žalovaného správního úřadu podáním ze dne 20.8.2009, se soud zabývat nemohl, neboť byly uplatněny po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

Soud po posouzení věci neshledal žalobou napadené rozhodnutí nezákonným v důsledku krácení práv žalobkyně, ani neshledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a proto žalobu podle ustanovení § 78 odst.7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst.1 s.ř.s a contrario. Žalobci neměli ve sporu úspěch, podle úspěchu ve věci by právo na náhradu nákladů řízení svědčilo žalovanému, avšak soud dospěl v dané věci k závěru, že žalovanému správnímu úřadu žádné náklady řízení nad rámec běžných činností správního úřadu nevznikly. Z tohoto důvodu vyslovil soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a následujících s.ř.s. u Městského soudu v Praze kasační stížnost, a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle ustanovení § 105 odst.2 s.ř.s. stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 14.července 2010

JUDr. Hana Veberová,

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru